Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V poslední době vídám stále častěji, jak některý úřad nebo firma neuvádí na svém webu žádné e-mailové adresy. Místo nich je tam jen podivný formulář, který může, ale také nemusí fungovat.
Je to plíživá záležitost, ale čím dál tím víc mi to vadí. Poprvé mi to pořádně hnulo žlučí v případě, kdy jsem chtěl poslat dotaz na ministerstvo dopravy. Maily nikde, jen nějaký formulář, u kterého člověk neví, co se s vloženou zprávou stane - kdo ji dostane, a zda vůbec. Pravda, většinou si zpráva svého adresáta najde, ale velice často toho nepravého. Tedy někoho, kdo funguje jako nárazník, vybaven dostatečně hroší kůží, a naopak nevybaven přílišnými znalostmi, které by mohly provokovat ke správné odpovědi. Podobně to funguje tam, kde velká organizace zveřejňuje jen jednu jedinou adresu.
Na jedné straně to lze pochopit. Je to především ochrana před spamem. Jenže tu lze řešit i lépe, tak, aby "vnější rozhraní" netrpělo, a nezredukovalo se jen na nějakou anonymní bránu. Problém je totiž v tom, že nelze kontaktovat přímo konkrétního člověka, který by nejlépe danou věc vyřídil. Tak musí jedním kanálem putovat (např. v případě MZdrČR) dotazy k vyhláškám, stížnosti na práci úředníků i třeba hlášení chyb na webu.
U soukromých firem je mi to v podstatě jedno. Je to na stejné úrovni, jako rozdíl mezi firmou s centrálou ve středu města, otevřeným přístupem, veřejným telefonním seznamem na konkrétné lidi, a firmou ukrytou v bývalém skladu za městem, bez jakéhokoli označení dveří a bez veřejných telefonních čísel (nebo s jedním jediným). Obskurní firma je vždy podezřelá - proto se jí obloukem vyhnu.
Ale vadí mi to u úřadů - ty mají být totiž tak veřejné, jak je to jen možné. Považoval bych tedy za samozřejmost, že mohu poslat mail konkrétnímu člověku, např. webmasterovi nebo vedoucímu nějakého odboru - úplně stejně, jako jim mohu poslat normální papírový dopis. Na mnohých úřadech však o tom mají zjevně jinou představu. Ještě aby je někdo mohl otravovat!
Tiskni
Sdílej:
Smrt a daně, pozor na to! A smrt má navíc tu výhodu, že vás potká jen jednou za život...