Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Ani ne tak složité jako spíš nepohodlné.
Truecrypt mi pride ako skvele riesenie a celkom pohodlne.... (sifrovana particia napr. 256M so vsetkymi dolezitymi datami - lahko prenosna napr. skrz USB flash disk)
22:32:39 up 14 days, 23:18, 1 user, load average: 0.35, 0.31, 0.25Já hibernuji denně.
ano, niektore - na niektorych mi nezalezi....
Jak na to koukám, tak mám všude aes-cbc-essiv:sha256, zatím tomu docela věřím, protože úplně nerozumím.
sifromal jsem /home a byl jsem spokojen, ale kdyz jsem zjistil ze po probuzeni notasu se me to nezepta na heslo a tim padem me chcipne sezeni tak jsem to zrusil
Mějme problém o těchto čtyřech vlastnostech:Druhá odmocnina z n sice vypadá úchvatne, ale převedeno na délku klíče to znamená pouze jeden jediný ušetřený bit ...Příkladem je lamač hesel (v orig. password cracker), který zkouší uhádnou heslo k zakódovanému souboru (za předpokladu, že heslo má maximální možnou délku). Pro problém s těmito vlastnosmi, čas nutný pro vyřešení tohoto problému kvantovým počítačem bude úměrný druhé odmocnině z n.
- Jediný způsob, jak jej vyřešit, je zkoušet opakovaně hádat a ověřovatt odpovědi,
- Je zde n možných obpovědí k ověření,
- Každé ověření zabere stejné množství času, a
- Neexistují žádná vodítka ohledně toho, která odpověď je lepší, náhodné generování je stejně dobré jako ověřování v uřčitém pořadí.
s tím mám zkušenost, a docela to jde, maximálně se ztratí blok dat jakoby nezašifrovanejch, :) disk s chybama na povrchu s částečným formátem (cca 10% disku) a data jsou komplet obnovená, jen se mi ztratila část struktury disku, ale soubory v pohodě. A stejně to je moje blbost :)
No, jenže to šifrování je něco mezi filesystémem a diskem, taková mezivrstva co jenom správně "přeháže" jedničky a nuly.. celé to jede po blocích. Takže když se pokazí kus disku tak přijdeš o blok dat kterej pak musí řešit filesystém.. :D defakto neni problém dešifrovat svazek a ta data zapsat na původní místo, jako že onfly načtu data, dešifruju, zapíšu na původní místo.. někde jsem o tom četl zajímavej článek. Jediné co se nesmí stát, třeba u dm-cryptu, nesmíš přijít o hlavičku toho svazku kde jsou uložené klíče k dešifrování :( .. já mám svojí hlavičku pro jistotu zálohovanou
podle mě je to poznat z hlavičky svazku, ... :( ale kdyby hlavička byla jinde tak by stejně bylo podezřelé že mám na disku desítky GB náhodnejch dat určitě by se vše vysvětlilo kdybych dokázal že se jedná o smysluplná data. Jinak ale celkem chápu že je člověk v podezření že se jedná o šifrovaný svazek a těžko se z tohoto podezření vykrucuje... :( ale je to nefér, každý má právo na soukromí....
něco mi řiká že toto je právě to, co v británii radikálně omezili. A při příletu do USA odmítnutí vydání hesla k šifrovaným datům zase může vyůstit v zabavení média/ntb... (nepotvrzeno)
Co je na tom divneho? Kazda zeme ma pravo si imigracni politiku upravcit dle sveho.
Pokud se vam to nelibi, tak tam proste nejezdete. Nebo si s sebou neberte sifrovana data.
já tam nejezdim, ale mohu snad sdělit svůj názor na vě jako celek., Třea bych se rád podíval a toto mi prostě vadí.. mám přece právo říci svůj názor? A hádám že to vadí víc lidem..
Jak vypada tento zakon v praxi?Vyžádají si ho, i když to třeba šifrované není. Z toho vyplývá, že mít někde i trochu náhodných dat je nebezpečné. Proto je VB na seznamu zemí, do kterých se nikdy nepodívám. Co kdyby mi někde zbyl kousek náhodného bordelu? A vůbec, s tím zákonem nesouhlasím. PS Otázka pro filozofy - co když je ten dopis babičce dopis Usámovi zašifrovaný Vernamovou šifrou?
Na to mám celkem dvě odpovědi.
Tomu se nedá zabránit. Ten obsah totiž prosakuje prostě obecně do RAM. Odtud se dá velmi snadno získat nejen obsah samotný, ale i všechny šifrovací klíče. (Stačí k tomu vhodná chladicí kapalina, například kapalný dusík, a druhý počítač.)
Základem veškeré bezpečnosti dat je fyzická ochrana počítače. Jedná se (v jednodušších případech) například o ostrahu budovy, v těch náročnějších také o elektromagnetické odstínění. Šifrování disku není a nemůže být náhradou za fyzické zabezpečení. Ať už používám LUKS nebo encfs, moje data jsou zabezpečená pouze tak dobře, jak bezpečný je zámek na dveřích od bytu.
Jakmile se někdo dostane k běžícímu počítači na dosah, nic mu nebrání polít RAM tekutým dusíkem, vyjmout čipy, vložit je do svého stroje a přečíst nejen encfs, ale klidně i LUKS a cokoliv jiného. Prostě proto, že někde v RAM vždy bude šifrovací klíč, který lze pomocí jiného počítače (a upraveného kernelu) přečíst i po cca 30 minutách, je-li paměťový modul v chladu. Tohle není sci-fi, video s popisem takového útoku (na BitLocker z Windows) se na Youtube povaluje už hodně dlouho.
Útočník je bez šance pouze tehdy, je-li počítač v době vloupání už alespoň deset minut vypnutý. Jenže počítač prostě nemůže být vypnutý pořád...
Vzhledem k tomu, že pro Linux, Solaris i Windows existují kernelové debuggery založené na FireWire, to koneckonců není nic překvapivého.
... <entry> /home/user/sifrovane/plan_prepadeni_banky.txt </entry> <entry> /home/user/sifrovane/plan_uteku.txt </entry> <entry> /home/user/sifrovane/postup_vytunelovani_firmy_X.rtf </entry> ....tak to moc nepotesi :)
Ahoj,
uplne blbej dotaz :)
jak je to se sifrovanim disku pri defaultni instalaci napr. Fedory ? Dam zasifrovat cely FS mimo /boot a "klik" za 2s pise ze hotovo a pak jede instalace ??? Napr. takovej Debian po zapnuti sifrovani pred instalci plni disk "smetim" a to trva treba celej den ( 500GB HD ).
Bezne pouzivam PGP WDE pro Mac a tam zasifrovat cely disk ( 500GB ) trva taky cca 20 hodin.
Muze mi nekdo prosim vysvetlit jak muze Fedora a jine mit sifrovani hotove za nekolik sekund a jinde to trva hodiny ?
Diky.
paranoid:~# time cryptsetup -c aes-xts-plain -s 512 -y luksFormat /dev/hda4 WARNING! ======== This will overwrite data on /dev/hda4 irrevocably. Are you sure? (Type uppercase yes): YES Enter LUKS passphrase: Verify passphrase: Command successful. real 0m9.777s user 0m3.004s sys 0m0.104s(Sempron 1,8GHz, PATA disk, na velikosti nezáleží - vytváří se jenom hlavička) →→ balastem si to v případě Fedory musíš zaplnit sám
to právě neni bezpečné, podle toho bordelu co vznikne nakopčením dat se dá lehce odhadovat například obsazené místo, dá se hádat jak velké soubory zhruba "kde" na disku jsou. Je to slabina. Prostě disk by se měl zaplnit bordelem a teprve potom by se měl šifrnout samo u fedory, pokud to je tak jak řiká to je prostě hloupé řešení... ideální by bylo kdyby se to člověka zeptalo zda chce nebo nechce disk přepsat bordelem
Šifrujem /home.
Možno sa niekomu hodí step-by-step návod: ftp.slackware.at/slackware-12.2/README_CRYPT.TXT
sifruji vse nejen na disku v pc/notebooku, ale i na domacim serveru, vsech flashkach, externich hdd a taky na vsech BR mediich
jedina data co tu jsou nesifrovana, je to, co mam v hlave :)
Tiskni
Sdílej: