Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Teoreticvky by to mělo fungovat i s časem v UTC.Prakticky to NEfunguje s hwclock v UTC nikdy.
).
Pokud jedou hodiny v nějakém local time, tak se k nim někde jinde musí pamatovat, jestli je aktuálně letní nebo zimní čas. Nejsem si jistý, jestli již existuje alespoň na některých novějších PC HW nějaká standardizace k tomu určené položky v RTC CMOS RAM, kam si systém může uložit aktuální stav DST odpovídající RTC času. Dřív tomu tak určitě nebylo. Pak nezbývá, než zapsat aktuální stav letního času v době vypnutí do /etc/adjtime spolu se zápisem aktuální hodnoty hodin do RTC. Při příštím startu při čtení RTC/HW clock zjistí, jestli se offset aktuální timezone nezměnil kvůli proběhnutí změny letního času od posledního vypnutí. Zjištění provede porovnáním DST active proti DST uloženému v /etc/adjtime. Při příštím zápisu do RTC již uloží lokální čas podle nového offsetu lokálního času. Novější RTC chipy mají sice v registru 0x0B je bit (defaultně vypnutý) pro povolení hardwarové korekce DST. Jeho použití může ale vést k problémům při změně nebo rozdílných datech změn mezi EU a USA DST. Pokud se na DST stavu dokáže shodnout více na různé disky nainstalovaných Windows, tak ale nějaké místo pro sílení DST stavu příslušného RTC standardizované mimo disk mají (buď CMOS nebo Flash přes ACPI). Dříve ho ale určitě Linux nepoužíval a zmínku v nějaké dokumentaci jsem nenašel.
Důsledek použití lokálního času v RTC pak často je, že při prvním zapnutí každého z nezávisle nainstalovaný systémů provede korekce DST znova. Tím čas pokazí o tolik hodin, kolikrát je použité různé /etc/adjtime více než jednou. Windows pak také provedou minimálně jeden posun o hodinu. Výsledkem je totální zmatení. Nemluvě o již automaticky zařazeném načtení RTC do systémového času jádrem dříve, než je namontovaný root filesystém s /etc/adjtime a volbou časové zóny. Nějaké další užitečné informace jsou např na ARCH wiki.
https://wiki.archlinux.org/index.php/Time
Řekl bych, že OS má lepší představu o tom kdy probíhá změna času, než HW. A logické mi tedy připadá aby se o interpretaci času staral OS, a HW aby běžel trvale v UTC.
fscků, ale pamatuju, jak mi u starého notebooku, kterýž měl mrtvou baterii napjející RTC, způsoboval výpadek času dvojí kontrolu - prvně z důvodů času posledního připojení v budoucnu a po nastavení času zase z toho důvodu, že poslední kontrola proběhla 1. 1. 1980 (defaultní čas BIOSu), což je delší než nastavený interval kontroly.
Systémy bez RTC (třeba ty pro RPi) to většinou řeší ukládáním aktuálního času do souboru při vypínání (popř. nebo to dělají periodicky v určitém intervalu) a ten se pak použije jako provizorní čas dokud není získán čas z vnějšku (síť, GPS, připojené externí RTC a pod.). Pokud se přesný čas nepodaří získat, bude sice systémový čas špatnýž, ale bude alespoň monotóní a nebude skákat mezi minulostí a současností k nemalému zmatení programů (které spíše přežijí "skok" do "budoucnosti" než "minulosti").
PS: Tak mně napadá, jaký čas by vlastně měli používat kosmické lodě s nadsvětelným pohonem nebo třeba cestovatelé v čase. Případně jak by dopadly RTC ve Smrťově říši
PS: Tak mně napadá, jaký čas by vlastně měli používat kosmické lodě s nadsvětelným pohonem
Myslím, že až bude k dispozici nadsvětelný pohon, tak nebude mít čas takovou váhu, jako dnes
Jaká je výhoda mít čas v UTC?Nemuze dojit k race condition pri prechodu na letni cas a z letniho na normalni.
idiotic, naposledy 2012-06-30 23:59:60.
Tohle mi dělá i stolní PC, asi 4x během léta posun o 10-20 minut do budoucnosti.
Naposledy se mi to stalo asi před rokem, potom se to nějak srovnalo.
Tiskni
Sdílej: