Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Teoreticvky by to mělo fungovat i s časem v UTC.Prakticky to NEfunguje s hwclock v UTC nikdy.
Pokud jedou hodiny v nějakém local time, tak se k nim někde jinde musí pamatovat, jestli je aktuálně letní nebo zimní čas. Nejsem si jistý, jestli již existuje alespoň na některých novějších PC HW nějaká standardizace k tomu určené položky v RTC CMOS RAM, kam si systém může uložit aktuální stav DST odpovídající RTC času. Dřív tomu tak určitě nebylo. Pak nezbývá, než zapsat aktuální stav letního času v době vypnutí do /etc/adjtime spolu se zápisem aktuální hodnoty hodin do RTC. Při příštím startu při čtení RTC/HW clock zjistí, jestli se offset aktuální timezone nezměnil kvůli proběhnutí změny letního času od posledního vypnutí. Zjištění provede porovnáním DST active proti DST uloženému v /etc/adjtime. Při příštím zápisu do RTC již uloží lokální čas podle nového offsetu lokálního času. Novější RTC chipy mají sice v registru 0x0B je bit (defaultně vypnutý) pro povolení hardwarové korekce DST. Jeho použití může ale vést k problémům při změně nebo rozdílných datech změn mezi EU a USA DST. Pokud se na DST stavu dokáže shodnout více na různé disky nainstalovaných Windows, tak ale nějaké místo pro sílení DST stavu příslušného RTC standardizované mimo disk mají (buď CMOS nebo Flash přes ACPI). Dříve ho ale určitě Linux nepoužíval a zmínku v nějaké dokumentaci jsem nenašel.
Důsledek použití lokálního času v RTC pak často je, že při prvním zapnutí každého z nezávisle nainstalovaný systémů provede korekce DST znova. Tím čas pokazí o tolik hodin, kolikrát je použité různé /etc/adjtime více než jednou. Windows pak také provedou minimálně jeden posun o hodinu. Výsledkem je totální zmatení. Nemluvě o již automaticky zařazeném načtení RTC do systémového času jádrem dříve, než je namontovaný root filesystém s /etc/adjtime a volbou časové zóny. Nějaké další užitečné informace jsou např na ARCH wiki.
https://wiki.archlinux.org/index.php/Timefscků
, ale pamatuju, jak mi u starého notebooku, kterýž měl mrtvou baterii napjející RTC, způsoboval výpadek času dvojí kontrolu - prvně z důvodů času posledního připojení v budoucnu a po nastavení času zase z toho důvodu, že poslední kontrola proběhla 1. 1. 1980 (defaultní čas BIOSu), což je delší než nastavený interval kontroly.
Systémy bez RTC (třeba ty pro RPi) to většinou řeší ukládáním aktuálního času do souboru při vypínání (popř. nebo to dělají periodicky v určitém intervalu) a ten se pak použije jako provizorní čas dokud není získán čas z vnějšku (síť, GPS, připojené externí RTC a pod.). Pokud se přesný čas nepodaří získat, bude sice systémový čas špatnýž, ale bude alespoň monotóní a nebude skákat mezi minulostí a současností k nemalému zmatení programů (které spíše přežijí "skok" do "budoucnosti" než "minulosti").
PS: Tak mně napadá, jaký čas by vlastně měli používat kosmické lodě s nadsvětelným pohonem nebo třeba cestovatelé v čase. Případně jak by dopadly RTC ve Smrťově říši PS: Tak mně napadá, jaký čas by vlastně měli používat kosmické lodě s nadsvětelným pohonem
Myslím, že až bude k dispozici nadsvětelný pohon, tak nebude mít čas takovou váhu, jako dnes
Jaká je výhoda mít čas v UTC?Nemuze dojit k race condition pri prechodu na letni cas a z letniho na normalni.
idiotic
, naposledy 2012-06-30 23:59:60.
Tohle mi dělá i stolní PC, asi 4x během léta posun o 10-20 minut do budoucnosti.
Naposledy se mi to stalo asi před rokem, potom se to nějak srovnalo.
Tiskni
Sdílej: