Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Najdi si nejake fotky, ako rychlo sa obnovuje les v Yellowstone po velkych poziarochAsi tě to překvapí, ale Šumava není Yellowstone.
A je len velmi mladym postojom (100-200 rokov?), ze les je len to, co ma stromy 15-25m vysoke a sem tam medzi nimi mala lucka a pen.Les je to, kde jsou stromy. Jinak, "je len velmi mladym postojom ze zeme je kulata. Tedy musi byt placata."
Sposobom vysekat + nasadit nove vzdy dostavas taky periodicky les, kde su vsetky stromy rovnako starePo požáru budou všechny stromy taky +- stejně staré, pokud "uz dalsi rok zacinaju rast nove stromy". Pokud ne, tak se tak rychle neobnoví. He?
Rozprestretim veku stromov dostanes daleko stabilnejsi porast.Ani ne. Ono když vichřice sfoukne velké stromy tak je sfoukne bez ohledu na to, jestli pod nimi rostou mladší nebo ne.
A navyse takato "kalamita" je vybornym sposobom nechat prirodzene vyslachtit stromy, ktore skodcom nechutiaMáš snad několik tisíc let na to to zkoušet? Evoluce funguje pomalu.
...kvůli snadnému dřevařskému využití.No právě. A už jsme u "jádra problému".
A co se mého názoru týká - jednoznačně vykácet a vysázet.
No, to je právě problém, jelikož Šumava je Národní park - oblast, kde je tento "zásah člověka" zakázán, respektive měl by se omezit na naprosté minimum.
Osobně se, ač se mi názor ekologů na věc zdá rozumnější, nepřikláním k názoru ani "jedné strany", jelikož v obou - protichůdných - názorech lze nalézt určitou pravdivou část. 
jednoznačně vykácet a vysázet.Les není zahrada, mrkvo. Je to složité společenství, do kterého když se zasáhne, ztratí rovnováhu. Při pokácení a odstranění napadených stromů hrozí eroze a vymření rostlinstva a živočichů, kteří žili v daných mikroklimatických podmínkách. Odumřelé stromy, nechané k zetlení, plní svou funkci. Zachovávají vlhkost, chrání před větrem a svým rozkladem živí nové podrosty.
5.8.2011 21:04
pools | skóre: 19
| blog: Svědek Damdogův
| Opava/Praha
co se týká obnovy lesa - je podle mě jedno jestli se nechají stromy chcípnout na kůrovce a stát, nebo se pokácí a odvezou - s jedním "malým" bonusem pro kácení a odvoz- pokud strom pokácím a odvezu, tak kůrovec nevyletí a nenapadne další zdravé stromy
Jsou jasné důkazy, že kvalitní les roste tam, kde se suché stromy nechají stát, o něco horší tam, kde se pokácí a nechá ležet a špatný nebo žádný tam, kde se provede holoseč a odveze se všechno. Když totiž pokácíš strom a odvezeš ho, neposkytuje stín, vláhu a živiny podrostu, vysuší se půda, změní se bylinné patro, semenáčky utlačí třtina a jsme tam kde jsme byli: před vysazením stejnověké plantáže geneticky nevhodných stromů, a to v národním parku už nechceme, protože to vede akorát k přemnožení kůrovce.Jo, v tomto máš, afaik, pravdu.
pro omezení funkce národního parku ve prospěch ekonomických zájmů jednotlivců.Přičemž zachování jejich současné funkce je v zájmu jiných jednotlivců, kteří tam s radostí jezdí na dovolenou, protože oni tam smí, ale my ostatní póvl ne.
pokud někdo tuší - proč je dost stromů na Šumavě pokáceno tak nějak divně? Tedy půlka nařízlá ve výšce asi 1-1.5mPodle toho jak to popisuješ, tak půjde pravděpodobně o likvidaci následků větrné kalamity. Po takové kalamitě bývají stromy všelijak ohnuté a polámané. Čili je nejde porazit standardním způsobem u pařezu - to by ten kácený strom praštil dřevorubce do zubů nebo jinak ohrozil. Proto z toho bývají takové roztodivné pozůstatky.
Smrk i kůrovec patří do přírody, ono to nějak dopadne.Přesně, proč mít jenom jedny Krušné Hory, když můžeme mít dvoje.
Pětadvacet let stará fotografie Krušných hor, ze které vycházíte vy, a k níž vám chybí i popisek, abyste se dozvěděl příčinu tehdejšího stavuAd hominem hned v první reakci? Dneska nejsi ve formě, kouzelníku...
Přesně, proč mít jenom jedny Krušné Hory, když můžeme mít dvoje.Kdy jsi byl naposledy v Krusnych horach?
Bezzásahová zóna znamená, že se tam nebude zasahovat (překvapivě) a ponechá se to na přírodě.+1
"bezzásahová zóna", tak to samozřejmě neznamená, že se tam nesmí zasahovat za žádných okolností.To právě znamená (tedy pro určité zóny). Šumava je národní park a ne běžný hospodářský les. To už se tedy mohou na ochranu přírody a národní park vyprdnout, když zasahují v bezzásahových zónách.
Ano, smrk i kůrovec patří do přírody, otázka ovšem je, jestli je v tom konkrétním místě bezzásahová zóna prospěšná či spíše nikolivNaposledy jsme se dohodli, že tam bezzásahová zóna má být. Pokud se to má změnit, měli bychom se na tom znova dohodnout – a ne, že se někdo jen tak rozhodne stromy v bezzásahové zóně vykácet.
je podle mě alibismus myslet si, že příroda si s tím sama poradí. Ano, poradí, za 100, 200 letZkušenosti jsou spíš takové, že si s tím příroda poradí mnohem rychleji, než si lidé mysleli, a dokonce rychleji a lépe, než když to pracně rekultivuje člověk.
vyprojektovat na "zelené louce" funkční nový les se vším všudy je takřka nadlidský úkolŠkrtněte to takřka. To je neuvěřitelné, jak lidé mají pořád pocit, že všechno umí nejlíp…
Já vím, není lehké si připustit, že ani příroda není všemocná, ale někdy může být lepší pomoci ji s nápravou škod, které jsme sami napáchali, než to nechat jen a pouze na ní.Pro většinu lidí hlavně není lehké připustit, že člověk není všemocný. S nápravou škod (a taky s jejich výrobou) pomáhá člověk asi na 98 % území ČR, ta 2 % jsou určena právě k té přírodní obnově.
ne, nemyslím si, že bezzásahová zóna znamená "nebudeme zasahovat, pokud se to bude vyvíjet podle našich představ"Tak to bohužel vnímá spousta lidí včetně současného vedení NP.
čili prakticky zde diskutujeme o zrušení bezzásahové zónyProblém je v tom, že se o tom nediskutuje, ale rovnou se začalo těžit.
uvažujeme o případné následné regeneraci porušeného území (přísně regulované) s vyhlídkou na možné opětné zavedení bezzásahové zóny po nějakých padesáti letech, kdy už nebude les snadno ohrozitelný jedním, navíc místním, broučkemTo ovšem pořád předpokládá, že kůrovec způsobí větší kalamitu, než člověk. Což zdaleka není tak jisté, mezi odborníky myslím převládá spíš opačný názor.
To ovšem pořád předpokládá, že kůrovec způsobí větší kalamitu, než člověk. Což zdaleka není tak jisté, mezi odborníky myslím převládá spíš opačný názor.
Při vhodném nastavení kritérií, kdo bude uznán za odborníka, nepochybně. :-)
No jestli to je jako v klimatologii, tak je odborníkem každý, kdo se v anonymním internetovém dotazníku označí za biologa, či ekologa a nejméně polovina jím publikovaných článků v posledních třech letech obsahuje klíčové slovo kůrovec…Při vhodném nastavení kritérií, kdo bude uznán za odborníka, nepochybně. :-)
5.8.2011 18:47
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
ideový problém – ukažte mi někdo místo, kde je smrková monokultura původní.Taková místa jsou a právě Šumava je typickým příkladem. Tam jsou vysokohorské smrčiny původní. Nicméně na na většině lesních ploch smrkové monokultury původní nejsou, a to je právě ten průšvih, protože odtud se kůrovec šíří dál.
nelze zapomenout ani na b) tj. co s holinami?To není otázka nějaké demokratické diskuse, holina se zalesní. Na to je zákon, že se holina musí zalesnit.
Taková místa jsou a právě Šumava je typickým příkladem. Tam jsou vysokohorské smrčiny původní. Nicméně na na většině lesních ploch smrkové monokultury původní nejsou, a to je právě ten průšvih, protože odtud se kůrovec šíří dál.Byť to nezní [statisticky] příliš věrohodně jsem ochoten připustit, že máte pravdu. Co tedy ale s tím? Necháme-li to bez zásahu, "lehne to všechno popelem" a majitelé okolní lesů jistě budou po správě šumavského národního parku požadovat odškodné.
To není otázka nějaké demokratické diskuse, holina se zalesní. Na to je zákon, že se holina musí zalesnit.Je to ale otázka odborné diskuse. Pokud zákon říká, že se to zalesní, tak se to zalesní. Ale říká, jak se to zalesní? Vysadíme-li tam zpátky monokulturu, tak se situace dřív nebo později zopakuje… Je schopen kvalifikovaně rozhodnout co s tím ekologický aktivista? Ministr Chalupa? Pan Stráský? Já určitě ne, ale mě se ani nikdo ptát nabude.
Co tedy ale s tím? Necháme-li to bez zásahu, "lehne to všechno popelem" a majitelé okolní lesů jistě budou po správě šumavského národního parku požadovat odškodné.O takové variantě nikdy nebyla řeč. Se zásahy v méně cenných částech se počítá, mimo jiné proto, aby se kůrovec případně nešířil dál do hospodářských lesů.
Byť to nezní [statisticky] příliš věrohodněStatisticky je pravda na vaší straně. Lesy v ČR jsou z drtivé většiny hospodářské. Tj. stručně řečeno hlavně k produkci a těžbě dřeva. Většinou jsou to smrkové monokultury, které tam nepatří a nikdy nerostly. Ale tady se bavíme o Šumavě, která je národním parkem a tam smrkové monokultury přirozeně patří (i když ne na celém území). S tím odškodným od majitelů okolních lesů to nebude tak horké, hlavním vlastníkem lesů je pořád stát, který hospodaří prostřednictvím podniku Lesy ČR, a soukromí vlastníci mají většinou jen pár hektarů.
zákon říká, že se to zalesní, tak se to zalesní. Ale říká, jak se to zalesní?Zákon říká, že se to zalesní. Jak se to zalesní, říká lesní hospodářský plán.
Vysadíme-li tam zpátky monokulturu, tak se situace dřív nebo později zopakuje…To máte bohužel pravdu. Tohle už se opakuje stovky let, a člověk se stále nepoučil. Ale když se bavíme o Šumavě, tak ta by měla zůstat i přesto národním parkem kde se zasahuje vyjímečně nebo vůbec. Kdo je schopen kvalifikovaně rozhodnout to nevím, tohle téma se i dost zbytečně politizuje. Ale neřekl bych, že to vyřeší ťulpas Stráský, který zasahuje v bezzásahových zónach a jehož jedinou kvalifikací je bývalé členství ve vysokých funkcích za ODS.
), a tam je krasne videt, ze tam, kde stromy byly odvezeny (vytezeny) - Vysoke Tatry, tak jsou tam stale obrovske prostory hole, kdezto v te druhe oblasti, kde polom zustal lezet ladem uz buji nova vegetace. Krom toho neni jediny racionalni duvod stromy napadene kurovcem kacet. Kurovec tady byl, je a vzdycky bude bez ohledu na lidi, a priroda si vzdy s problemem poradi.
Souhlasim jen zčásti. Souhlasim s tim, že přirozená obnova lesa je lepší, výsledný porost je hodnotnější a odolnější. Tohle by se mělo dít zvláště na Šumavě, pokud ji tedy jestě chceme nazývat chráněným územím a národním parkem. Sice nevim jak to tam teď vypadá, ale pokud už brouk vylítl a nová generace je venku, tak teď už kácení postrádá smysl.
V běžném hospodářském lese je to ale pořád jen taková idylická představa a iluze, na kterou ještě hodně dlouho nedojde. Tady mají včasné těžební zásahy proti kůrovci opodstatnění.
takovouhle spoušť udělat nedokázaliČlověk podle svého spravuje asi 98 % území ČR. Ta 2 % měla být ponechána bez zásahů (mimo opravdu krajních případů). To znamená smířit se s tím, jak bude přírodní proces postupně probíhat. Tedy i s tím, že tam třeba nějakou dobu bude něco, co člověk nazve spoušť. Jak je vidět, pro některé je to velmi těžká zkouška z pokory – jestli dokážou překousnout, že jejich krátkodobé hodnocení s výhledem maximálně na pár týdnů nemusí být vždy tím nejlepším hodnocením.
jsem viděl jak se stromy něčím stříkají/práškují (z letadel)Třeba se tomu pilotovi práškovacího letadla protrhnul pytel když letěl z pole
. Teď ale vážně. Jediné co mě napadá že by to mohlo být, je letecké vápnění lesa. To se praktikovalo, ale spíš v lesích postižených exhalacemi. Ale na Šumavě se to mohlo dít taky. O žádných postřicích/přípravcích na kůrovce nevím. Spíš lépe řečeno nevím o tom, že by se v nějaké uchytily a ve větší míře používaly.
VVP odešla armáda a předala to všechno lesům CZ.Jojo, pamatuju si na Vojenské lesy a statky, ty tenkrát převážně hospodařily na Šumavě. Dneska už je to jinak.
je letecké vápnění lesa.byl jsem tam jako voják a viděl jsem jak nad lesy létal civilní čmelák a stříkal na les nějakou sračku. Nebylo to vápno ani nic práškového, vypadalo to jako vodní mlha (omlouvám se již si moc nevzpomenu kdy a kde to bylo holt je to již hodně dávno). Vápnění lesa jsem viděl ve stejném roce v Doupovských horách.
Vojenské lesy a statkyv roce 1984 jsme tam byli na týdenní brigádě (sakra to byl veget týden v klídku z casina) na Dobré Vodě a pomáhali jsme jim řešit nějakou kalamitu po nějaké vichřici. Tehdy ty lesy byly lesy, pak až se k veslu dostaly Lesy CZ tak to šlo od 10 k 5.
Nejsem zastáncem vytěžit a odvézt. Ať se stromy jen pokácí, zbaví se kůry a nechají se tam.
To se lehko řekne, ale už hůř provede. Zkus si oloupat pár klád loupákem a za chvíli budeš padat na hubu. To je strašně těžká práce a strojní odkorňování v lese nepřipadá v úvahu. Tudíž je toto řešení zcela nereálné. Je zcela neprůchodné ekonomicky - tu dřevní hmotu nejdřív pokácet, s velkými náklady ji odkornit a pak ji tam nakonec nechat? To by asi neklaplo.
Z hlediska ochrany přírody je toto řešení taky špatné a poloviční. Pokud bys to takhle praktikoval v těch chráněných zónách, tak tohle už jednoznačně lidský zásah je, vznikne holoseč a ta s přírodními procesy a přirozenou obnovou nemá nic společného. I když samotná metoda ručního odkorňování je proti kůrovci velice účinná a ekologická. Ale je strašně pracná a nákladná.
Takže jsem pro to, aby se v těch chráněných zónách rozhodně nezasahovalo. A nebo se na to vyprdnout, a přestat si dělat prdel z ochrany přírody a národního parku. To bych ale nechtěl, Šumava je jedním z mála jakž takž nedotčených kousků přírody. Jak tady někdo naznačil, bylo by taky dobré ty zóny sjednotit v souvislý celek a mít nějakou dlouhodobou koncepci. Buď tak či onak. Někdo tady uvedl jeden zajímavý odkaz na rozhlas. Chvíli jsem to poslouchal a jestli je pravda, že v prvních zónách, tedy v těch nejcennějších lokalitách zasahují harvestory (tj. těžební stroje a tedy těžká technika), tak to už je opravdu výsměch ochraně přírody a národnímu parku. Ten Stráský bude asi opravdu nastrčená figurka, která o tom ví zcela hovno, a slouží někomu či něčím ekonomickým zájmům. Spící kníže a iluminát Trautenberk se k tomu taky vyjádřil a nebude nejspíš daleko od pravdy.
7.8.2011 17:49
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Ale je strašně pracná a nákladná.Jakou ze to mame nezamestnanost? Mozna napad JS s tim, ze by stat mel nezamestnane nejak zamestnat, alespon pro tento pripad, neni uplne spatny.
zamestnat, alespon pro tento pripad, neni uplne spatny.
No, já jsem se spíš vyjádřil k iluzornosti a špatnosti řešení to dřevo pokácet (a tedy mechanizovaně zasáhnout) a pak to dřevo odkornit a nechat ho tam. Pokud už se tímto způsobem zasáhne, tak už ve většině případů není potřeba odkorňovat, pokud se hmota včas odveze a zpracuje. Ale to je velmi důležitá podmínka, ten včasný odvoz a zpracování. Takže práce takového odkorňovače by byla ryze sezónní a nejistá.
Pak je tu ještě jedna teoretická možnost, a tou je odkorňování stromů stojících. Tahle možnost je jednoznačně nejekologičtější, ale to je práce spíš pro orangutany. Takovýto odkorňovač může odkornit tak jeden dva stromy denně a bude toho mít plný brejle a bude rád, že je po směně na živu.
6.8.2011 18:06
Petr Tomášek | skóre: 39
| blog: Vejšplechty
Proč ale smrky, když jejich dřevo se na nic pořádného nehodí?
Na to je jednoduchá odpověď. Proč by ten smrk jinak člověk po staletí vysazoval? Smrk je rychlerostoucí dřevina, která má asi nejlepší poměr cena/výkon, nebo spíš lépe rychlerostoucnost/ekonomická využitelnost. Asi se jsem vyjádřil neohrabaně, ale snad tomu jde porozumět :).
Přitom v původní skladbě lesa výrazně převažoval buk, jehož dřevo je podstatně kvalitnější
Původní skladba je už dnes těžko ověřitelná, není k tomu dostatek pramenů. Takový orientační přehled si lze udělat podle vegetačních stupňů. To základní dělení je podle nadmořských výšek, ale je to rozdělení spíše lesnické a nejde to brát doslova ale jenom orientačně. Záleží i na jiných faktorech, nejen na nadmořské výšce ale i na stanovišti, tj. na druhu půdy atd. Když si člověk vzpomene na naší hymnu, tak tam zní bory šumí po skalinách, a borovice se v těch vegetačních stupních vůbec nevyskytuje, i když je u nás původní. Ale pravdu máte v tom, že buk se u nás dříve vyskytoval v podstatně větším zastoupení. Jenže buk roste oproti smrku podstaně déle a dost často má problémy s tím, aby narostl do rovna. Proto je ho u nás v lesích čím dál méně, a to je velká škoda.
Nicméně, jak jsem již řekl na začátku, odbornou kvalifikaci (ostatně asi jako i většina lidí, co na Šumavě demonstruje) ma to nemám.Na tech protestech je zajimave prave to, ze ucastniky jsou i lide co k tomu kvalifikaci maji. Nesouhlas zazniva od drtive vetsiny pro danou vec kvalifikovanych lidi z AV a ceskych vysokych skol. Jinak pokud si o lesich na Sumave chcete neco odbornejsiho (ale citelneho
precist:
http://kbe.prf.jcu.cz/files/Sumava/sumava-kniha-fin.pdf (katedra biologie ekosystemu JU)
. Pak tam nebude ani kůrovec, ani nic s kvůli čemu by se někdo hádal.
P.S. Hmm to jsem zase před spaním určitě mimo :-/.
ukažte mi někdo místo, kde je smrková monokultura původní -smrk jako prevazujici typ je puvodni ve vyssich vyskach a chladnych podmacenych pudach
"příroda si poradí", jenže za jak dlouhohttp://fertek.blog.respekt.ihned.cz/c1-51664250-zajima-vas-kde-se-ma-na-sumave-kacet-podivejte-se-na-nove-fotky a dale treba jsou zajimave odkazy: http://www.cspe.cz/dopis/index.php?lang=cz&page=letter http://media.rozhlas.cz/_audio/2358010.mp3
Přeji hezký den. Pročítám si Vaš názory a mám z toho stejný pocit, jako z ostatních médií. Názory jsou rozporuplné, přestože jsou podepřeny rozumnými argumenty.
Nechci se bavit o zasahování v bezzásahové zóně, což je samozřejmě nesmysl. Celý problém vidím spíše ve vymezení bezzásahových zón. Mám pocit, že odmítavé vymezení roztříštěných 138 zón bylo vymezeno podle skutečného ekologického stavu území (přirozené porosty). Myslím si, že pan ministr Bursík nezvládl rozšíření bezzásahové zón. Nevím jestli bylo nutné naplnit nějakou kvótu (mluví se 30 % území), nicméně do bezzásahovosti spadly části, kde se vyskytují nestabilní smrkové, geneticky nevhodné (osivo z nižších poloh Rakouska), v minulosti již kalamitami postižené porosty.
Lokalita o kterou se vede spor, byla dříve ve druhé zóně, načež ji pan Bursík převedl do bezzásahové zóny, načež ji nový ministr převedl opět do druhé zóny. Dovoluji si soudit, že lokalita sama až takové přírodní hodnoty nemá (vzhledem k tomu, že nebyla od začátku zahrnuta do 1. zóny). On je totiž rozdíl mezi přirozenou horskou smrčinou, která se tam samovolně a dlouhodobě vyvíjí a obyčejnou smrčinou v pásmu horských smrčin. Z toho si dovozuji, že nové vedení parku má dostatečné argumenty k těžbě, která sama je v druhé zóně NP nesporná. Je to jako byste si nenechali vyříznout rakovinotvorný nádor a pak sledovali jeho samovolný vývoj.
Nakonec bych se chtěl ohradit proti některým tvrzením, které se objevily napříč články. Povoláním lesníků je pěstovat a těžit dříví. Je to stejné, jako když zemědělci pěstují česnek nebo kukuřici. Akorát je to daleko ekologičtější. V lesích mohou žít motýli, houby nebo tetřevy. Zkuste je najít v lánu kukuřice. Většina lesníků se snaží hospodařit s nejlepším vědomím a svědomím, které odpovídá době a znalostem. Dnes diskutované a těžené smrkové monokultury Šumavy byly zakládány na začátku 20. století. Báby tam sazenice nosily v nůších na zádech a chlapy sváželi v zimě dřevo na saních. Každou kalamitu se vždy snažili co nejlépe zalesnit. To proto, aby bylo dostatek dřeva pro všechny. A dnes je to stejné. Chcete topit uhlím, jádrem nebo obnovitelným dřevem. Chcete spát v dřevěné voňavé posteli a jíst na poctivém dřevěném stole? Tak se nedivte, že se těží.
Proč neprotestovali proti likvidaci pastvin a polí pomocí naprosto zbytečných solárních panelů?
Za tohle mohli ovšem především zmrdi z vlády.
Místo, aby se fotovoltaika instalovala na střechách paneláků a dalších budov, jejichž střechy jsou zbytečně prázdné, nabídly se výhodné podmínky hromadě soukromníků. No a jak to dopadlo, to víte sám.
ony ty jetelový palice nejen že neprotestovaly, ony dokonce nadšeně souhlasily.Vzhledem k tomu, že množina jetelových palic je prázdná, můžete o chování jejích členů psát cokoli. Jestli nadšeně souhlasil ještě někdo jiný, to jste jistě schopen nějak dokázat.
Třeba časem někdo zjistí že v trávě pod tím už nežije Breberka hnusněfialová, Brábrdelník smrdutý a Pišišvor koušujaksviň, přehodnotí názory a solárpanely budou taky fuj.Krásné názvy, simspoňácka řvousenka hadr
. A mimo rozličných hmyzů i obratlovců solární panely ovlivňují celkem citelně i teplotu, protože absorvují mnohem více tepla než okolí, takže vlastně vytvářejí podobné teplotní ostrovy jako město. Ještě horší je ale to, že nejlepší pozemky z hlediska počtu slunečních dní a délky svitu jsou u nás zároveň pozemky s nejkvalitnější zemědělskou půdou. Naštěstí zvrhlý dotační program způsobil, že na účinosti zas tak nezáleželo, takže se solární panely objevovaly i na pro ně ne zas tolik nevýhodných místech, i když to bohužel většinou také byla zemědělská půda.
Asi nejde o to, že by lesníky bavilo pěstovat plantáže a těžit dříví. Smyslem těžby kůrovce není samotní těžba, nýbrž ochrana zbytku toho, co má hodnotu. Nejenom přírodní, ale i společenskou.Tak proč tedy usilovně podporují likvidaci toho zbytku? Znovu, Šumava, to není jen strom v podobě smrkové monokultury. Co je na tom k nepochopení? Kromě toho to jejich kácení kůrovce nezastaví, naopak ho jen podporuje v nemožnosti vytvořit přirozenější věkově a strukturou různorodý les, který si s kůrovcem umí poradit po desítky tisíc let. To, co provádějí, je ve výsledku jen a pouze tvoření prostředí pro nekonečný cyklus vysadby, rychlého růstu, napadení kůrovcem, pokácení. Což neprospívá ani lesu, na tož zbytku přírody.
Chtěl bych jen zdůraznit, že lesníci netěží dřevo pro své potěšení. Velmi dobře si uvědomují problémy, které mohou vzniknout způsobením holiny jako jsou vznik eroze, přerušení koloběhu živin, nedostatek materiálu pro odrůstání mladých semenáčků na padlých kmenech, atd.
Důvod proč kácí, je OCHRANA toho, co ještě stojí a má hodnotu vyšší než holina po kůrovci. V případě Šumavy jsou tyto hodnoty zdravé zelené lesy, ne velkoplošné holiny po rozpadu kůrovce s úpornou třtinou dusící pár přeživších semenáčků z geneticky nevhodných rodičů. Smysl takové ochrany proti kůrovci, tedy za vzniku holin, je nejefektivnější na začátku jeho gradace. To se již bohužel prošvihlo. Stále však platí, že holiny po těžbě teď budou stále menší než holiny po kůrovci v příštích létech. Je to jen otázka výběru co chceme?
V případě druhé zóně NP je to naprosto jasné co chceme. Chceme ochránit první zónu, tedy nejcennější lokality a okolní hospodářský les. Těžba je tedy legitimní. Je to prostě princip lesnické ochrany lesa. A nikterak neodporuje ochranářskému principu - tedy samovolnému vývoji. Jen je potřeba oboje dělat na správném místě.
Kácí za peníze, ne pro peníze (až na výjimky). Je to jejich živobytí. Stojí mezi lesem a vlastníkem lesa. Jsou jeho nástrojem. A za to že jsou na Šumavě zachovány doposud nějaké hodnoty můžeme poděkovat osvíceným vlastníkům lesa a jejich lesníkům.
Fakta jsou zcela jasná. Podívejte se prosím na největší holinu v ČR. Viz zde http://mapy.cz/#x=13.472066&y=48.970992&z=13&l=3&c=h. Způsobil ji kůrovec. Tohle místo mohlo být zelené, případně maloplošně rozvolněné a podsazené vhodným sadebním materiálem. Stát si však vybral cestu, že zde bude Národní park. Proto je to teď hnědé. Jak se bude toto území vyvíjet, ukáže pouze čas. Zkušenosti ukazují, že to bude běh na dlouhý čas.
Druhá zóna dle zákona o ochraně přírody slouží jako nárazník mezi 1. bezzásahovou zónou a okolním hospodářským lesem. Těžba je zde tedy opravdu legitimní. Druhá zóna je pro těžbu vlastně předurčena. Pokud je včasná, profituje z toho zejména sama příroda. Tím, že nevznikají velké holiny. Pokud se odkládá, např. aktivisty, dochází k ohrožení samotné první zóny, druhé zóny a nakonec i toho ostatního. Dochází k velkoplošnému rozpadu lesa. Ten přestává plnit své funkce. Není to jen o produkci.
Klapky máme dole. Jen se nám nelíbí, že nám něco žere výsledky naší, často potem zaplacené činnosti. A zvlášť, když se k tomu přičiní skupina zfanatizovaných nadšenců pod vládou mediálně schopných manipulátorů. Není to jen o tom, že jezdí z lesa náklaďáky plné klád.
).
Myslím, že nejvíc je vidět naopak u pravičáků.Možná máme každý jiné zkušenosti. Já lidi na levici a pravici nerozlišuju, maximálně ještě tak ty, kteří se přímo hlásí k tomu, že by „chtěli sedět“ vlevo nebo vpravo. Skutečnou posedlost penězma, že jsi se s daným člověkem nemohl pomalu o ničem jiném bavit, jsem zažil jen a pouze u komunisticky smýšlejících lidí.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.8.2011 11:05
5.8.2011 20:49
6.8.2011 17:03
5.8.2011 20:18
5.8.2011 20:46
