V Norimberku probíhá do pátku ownCloud conference 2018, tj. konference vývojářů a uživatelů open source systému ownCloud (Wikipedie) umožňujícího provoz vlastního cloudového úložiště. Přednášky lze sledovat online. Videozáznamy jsou k dispozici na YouTube. Při této příležitosti byl vydán ownCloud Server 10.0.10. Z novinek lze zdůraznit podporu PHP 7.2. Vydán byl také ownCloud Desktop Client 2.5.0. Vyzkoušet lze online demo ownCloudu.
Zářijový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 20. 9. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Vývojáři relačního databázového systému PostgreSQL oznámili, že schválili svůj Code of Conduct (CoC) aneb kodex chování vývojářů PostgreSQL.
Byla vydána verze 1.0 poštovního serveru Courier (Wikipedie). Aktualizovány byly také související balíčky jako Courier authentication library, Courier-IMAP, SqWebMail, maildrop nebo Cone.
Společnost Versity Software otevřela svůj archivační souborový systém ScoutFS. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu (kernel space, user space) pod licencí GPLv2.
Byla vydána verze 4.2 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení jsou oficiální binární balíčky pro Ubuntu 18.04, Ubuntu 16.04 a Ubuntu 14.04. Přehled novinek ve videozáznamu přednášky z WWDC 2018.
Po třech a půl letech od vydání verze 3.4.1 byla vydána nová verze 3.4.2 programu pro filtrování spamu Apache SpamAssassin (Wikipedie). Z novinek lze zmínit 4 nové pluginy. Pravidla budou ověřována pomocí SHA-256 a SHA-512 místo SHA-1. Řešeny jsou také 4 bezpečnostní chyby. Například chyba CVE-2018-11780 v pluginu PDFInfo zneužitelná ke vzdálenému spuštění kódů (RCE).
Díky openSUSE Video Teamu lze sledovat živý přenos většiny prezentací z letošní SUSE Labs Conference. Záznamy proběhlých prezentací budou postupně přidávány na kanál SUSE Labs na YouTube.
Na webových stránkách konference LinuxDays byl zveřejněn program přednášek a workshopů. Současně byla spuštěna registrace. Konference proběhne o víkendu 6. a 7. října 2018 v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na Fakultě informačních technologií.
Linus Torvalds se v oznámení o vydání 4. rc verze Linuxu 4.19 omlouvá za své chování. Posledním commitem před zvýšením rc3 na rc4 bylo odstranění souboru s Code of Conflict a přidání souboru s Contributor Covenant Code of Conduct vycházejícího z Contributor Covenant. Vývoj Linuxu 4.19 dokončí Greg Kroah-Hartman. Linus Torvalds si bere volno a bude pracovat na svém chování. Pravděpodobně vylepší svého poštovního klienta, aby mu nedovolil odesílat emaily obsahující nadávky.
Připojení teploměru k BeagleBone.
Ještě než začal svět ve velkém blbnout s Raspberry PI, začal jsem si hrát s BeagleBone. BeagleBone je malý ARM počítač podobný Raspberry PI, hlavní rozdíl bych viděl v možnostech rozšiřování - BeagleBone je konstrukčně řešený tak, aby se k němu daly snadno připojovat rozšiřující desky. Ve firmě jsme na BeagleBone postavili malý počítač pro sběr dat: FotobotHW. Protože nám nějaké BeagleBone zbyly, začal jsem si trochu hrát.
Ze šuplíku jsem vytáhnul teploměr DS1820 - to je digiální třínožičkový teploměr. Driver je obsažený přímo v kernelu, neměl by tedy být problém teploměr připojit. I když je to snadné, trvalo mi připojení dost dlouhou dobu - nejobtížnější částí bylo získat potřebné informace. Takže jak na to:
Driver je přímo součástí jádra. V Beaglebonu nepoužívám originální jádro (není zde podpora pro IPv6), překládám si jádro vlastní (ke stažení zde: http://hobrasoft.cz/cs/fotobothw/linux-3.2.34.tar.bz2). Zde je driver součástí defaultní konfigurace. Pátráním ve zdrojácích jsem nakonec našel příslušné vývody - a taky to, že tato informace se vypisuje při bootu kernelu. Vypsat si ji můžeme třeba takto:
dmesg | grep w1 [ 0.463470] BeagleBone cape: initializing w1-gpio [ 0.463592] w1-gpio connected to P8_6
Abychom rozluštili zkratku P8_6, potřebujeme manuál k BeagleBone. Jde o vývod č. 6 na konektoru P8. Na tento vývod tedy přijde připojit datový vodič sběrnice.
Pro připojení teploměru potřebujeme ideálně tři vodiče - zem, data a napájení. Zem najdeme na vývodu P8_1 a P8_2, napájení pak na P9_3.
Po připojení teploměru už by měl být teploměr kernelem viděn. Ověřit to můžeme v adresáři /sys/bus/w1/devices:
ls /sys/bus/w1/devices/ 28-0000027d912e 28-00000294d39a w1_bus_master1
Super! Kernel našel na sběrnici dva teploměry. Jaká je tedy teplota?
cat /sys/bus/w1/devices/28-0000027d912e/w1_slave 6f 01 4b 46 7f ff 01 10 67 : crc=67 YES 6f 01 4b 46 7f ff 01 10 67 t=22937
Teplota je vypsaná parametrem t. Desetinná tečka není uvedená. Hodnota 22937 odpovídá teplotě 22.937 stupňů Celsia.
Nyní už je snadné se pochlubit teplotou ve své kanceláři (pouze přes IPv6):
Stránky jsou pouze statické, generované každých 15 vteřin. Obrázky, CSS a vše ostatní se tahá odjinud.
Po napsání článku jsem připojil ještě šuplíkový LCD displej. Prodrátování na fotkách není vidět.
Tiskni
Sdílej:
3.3.2014 17:04
Petr Bravenec | skóre: 43
| blog: Bravenec
Měl bych zájem.
5.3.2014 08:18
Petr Bravenec | skóre: 43
| blog: Bravenec
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
