Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Připojení teploměru k BeagleBone.
Ještě než začal svět ve velkém blbnout s Raspberry PI, začal jsem si hrát s BeagleBone. BeagleBone je malý ARM počítač podobný Raspberry PI, hlavní rozdíl bych viděl v možnostech rozšiřování - BeagleBone je konstrukčně řešený tak, aby se k němu daly snadno připojovat rozšiřující desky. Ve firmě jsme na BeagleBone postavili malý počítač pro sběr dat: FotobotHW. Protože nám nějaké BeagleBone zbyly, začal jsem si trochu hrát.
Ze šuplíku jsem vytáhnul teploměr DS1820 - to je digiální třínožičkový teploměr. Driver je obsažený přímo v kernelu, neměl by tedy být problém teploměr připojit. I když je to snadné, trvalo mi připojení dost dlouhou dobu - nejobtížnější částí bylo získat potřebné informace. Takže jak na to:
Driver je přímo součástí jádra. V Beaglebonu nepoužívám originální jádro (není zde podpora pro IPv6), překládám si jádro vlastní (ke stažení zde: http://hobrasoft.cz/cs/fotobothw/linux-3.2.34.tar.bz2). Zde je driver součástí defaultní konfigurace. Pátráním ve zdrojácích jsem nakonec našel příslušné vývody - a taky to, že tato informace se vypisuje při bootu kernelu. Vypsat si ji můžeme třeba takto:
dmesg | grep w1 [ 0.463470] BeagleBone cape: initializing w1-gpio [ 0.463592] w1-gpio connected to P8_6
Abychom rozluštili zkratku P8_6, potřebujeme manuál k BeagleBone. Jde o vývod č. 6 na konektoru P8. Na tento vývod tedy přijde připojit datový vodič sběrnice.
Pro připojení teploměru potřebujeme ideálně tři vodiče - zem, data a napájení. Zem najdeme na vývodu P8_1 a P8_2, napájení pak na P9_3.
Po připojení teploměru už by měl být teploměr kernelem viděn. Ověřit to můžeme v adresáři /sys/bus/w1/devices:
ls /sys/bus/w1/devices/ 28-0000027d912e 28-00000294d39a w1_bus_master1
Super! Kernel našel na sběrnici dva teploměry. Jaká je tedy teplota?
cat /sys/bus/w1/devices/28-0000027d912e/w1_slave 6f 01 4b 46 7f ff 01 10 67 : crc=67 YES 6f 01 4b 46 7f ff 01 10 67 t=22937
Teplota je vypsaná parametrem t. Desetinná tečka není uvedená. Hodnota 22937 odpovídá teplotě 22.937 stupňů Celsia.
Nyní už je snadné se pochlubit teplotou ve své kanceláři (pouze přes IPv6):
Stránky jsou pouze statické, generované každých 15 vteřin. Obrázky, CSS a vše ostatní se tahá odjinud.
Po napsání článku jsem připojil ještě šuplíkový LCD displej. Prodrátování na fotkách není vidět.
Tiskni
Sdílej:
3.3.2014 17:04
Petr Bravenec | skóre: 43
| blog: Bravenec
Měl bych zájem.
5.3.2014 08:18
Petr Bravenec | skóre: 43
| blog: Bravenec
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz