Konference DevConf.CZ 2020, již dvanáctý ročník jedné z největších akcí zaměřených na Linux a open source ve střední Evropě, proběhne v Brně na FIT VUT od 24. do 26. ledna 2020. Zveřejněn byl program konference a spuštěna byla povinná a bezplatná registrace.
Příspěvek Prozkoumejte Česko na Wikidatech: druhý díl zajímavých Wikidata Queries na blogu Wikimedie Česká republika je volným pokračováním příspěvku Prozkoumejte Česko na Wikidatech: 10 nejlepších Queries datového žurnalisty z července 2017. Tentokrát jsou díky Wikidatům a SPARQL zobrazeny Železniční tratě v Česku, Díly pořadu Gebrian VS na mapě nebo Citace vědeckých článků – srovnání českých univerzit, na níž publikující autoři působí.
Na stránkách české komunity Fedory vyšel zajímavý článek o tom, jak se generují flatpakové balíčky z již existujících balíčků RPM.
Donald Ervin Knuth, přední informatik a emeritní profesor na Stanfordově univerzitě, rozšířil svou mnohasvazkovou odbornou monografii The Art of Computer Programming (TAOCP), v českém překladu Umění programování, o Volume 4, Fascicle 5. Donald Knuth svou novou knihu představil ve své přednášce Pi and The Art of Computer Programming.
Arsenij Zinčenko v zápisku sdílí technické poznámky o tom, co je to „klíčenka“ (keyring) v Linuxu a v desktopovém prostředí, jak to souvisí se Secret Service a D-Bus, včetně příkladů. Význam těchto služeb spočívá v uložení a následném poskytování autentizačních údajů.
V únoru 2014 bylo hlasováním rozhodnuto, že výchozím init systémem v Debianu je systemd. V listopadu stejného roku bylo hlasováním rozhodnuto, že o podpoře dalších init systémů v Debianu není celoprojektové hlasování nutné. Po pěti letech už ale hlasování o init systémech a systemd nutné je. Vybírá se z 8 možností. Výsledek hlasování bude zveřejněn po 27. prosinci.
David Revoy, autor open source webového komiksu Pepper&Carrot, se rozhodl, že svůj komiks vydá také knižně a ve vlastní režii. Komiks již knižně vyšel ve francouzštině ve vydavatelství Glénat. David Revoy jej vydá v angličtině a použije pouze svobodný software. O své zkušenosti se dělí ve dvou příspěvcích na svém blogu. Z plánovaných dvou týdnů práce se staly dva měsíce. Vydání před Vánocemi se nestihne. Kontrolní výtisk má příliš jasné barvy, obrázky v knihách od Glénatu vypadají mnohem lépe, …
Mezinárodní konsorcium W3C (World Wide Web Consortium) vydalo verzi 1.0 základní specifikace WebAssembly a po HTML, CSS a JavaScriptu prohlásilo WebAssembly za čtvrtý oficiální jazyk pro web.
Hlasování o obrázku v okně O Inkscapu 1.0 pokračuje druhým kolem. Ze 124 obrázků postoupilo do finálního hlasování 5 s nejvíce hlasy. Výsledek hlasování bude zveřejněn po jeho ukončení, tj. po 15. prosinci.
Připojení teploměru k BeagleBone.
Ještě než začal svět ve velkém blbnout s Raspberry PI, začal jsem si hrát s BeagleBone. BeagleBone je malý ARM počítač podobný Raspberry PI, hlavní rozdíl bych viděl v možnostech rozšiřování - BeagleBone je konstrukčně řešený tak, aby se k němu daly snadno připojovat rozšiřující desky. Ve firmě jsme na BeagleBone postavili malý počítač pro sběr dat: FotobotHW. Protože nám nějaké BeagleBone zbyly, začal jsem si trochu hrát.
Ze šuplíku jsem vytáhnul teploměr DS1820 - to je digiální třínožičkový teploměr. Driver je obsažený přímo v kernelu, neměl by tedy být problém teploměr připojit. I když je to snadné, trvalo mi připojení dost dlouhou dobu - nejobtížnější částí bylo získat potřebné informace. Takže jak na to:
Driver je přímo součástí jádra. V Beaglebonu nepoužívám originální jádro (není zde podpora pro IPv6), překládám si jádro vlastní (ke stažení zde: http://hobrasoft.cz/cs/fotobothw/linux-3.2.34.tar.bz2). Zde je driver součástí defaultní konfigurace. Pátráním ve zdrojácích jsem nakonec našel příslušné vývody - a taky to, že tato informace se vypisuje při bootu kernelu. Vypsat si ji můžeme třeba takto:
dmesg | grep w1 [ 0.463470] BeagleBone cape: initializing w1-gpio [ 0.463592] w1-gpio connected to P8_6
Abychom rozluštili zkratku P8_6, potřebujeme manuál k BeagleBone. Jde o vývod č. 6 na konektoru P8. Na tento vývod tedy přijde připojit datový vodič sběrnice.
Pro připojení teploměru potřebujeme ideálně tři vodiče - zem, data a napájení. Zem najdeme na vývodu P8_1 a P8_2, napájení pak na P9_3.
Po připojení teploměru už by měl být teploměr kernelem viděn. Ověřit to můžeme v adresáři /sys/bus/w1/devices:
ls /sys/bus/w1/devices/ 28-0000027d912e 28-00000294d39a w1_bus_master1
Super! Kernel našel na sběrnici dva teploměry. Jaká je tedy teplota?
cat /sys/bus/w1/devices/28-0000027d912e/w1_slave 6f 01 4b 46 7f ff 01 10 67 : crc=67 YES 6f 01 4b 46 7f ff 01 10 67 t=22937
Teplota je vypsaná parametrem t. Desetinná tečka není uvedená. Hodnota 22937 odpovídá teplotě 22.937 stupňů Celsia.
Nyní už je snadné se pochlubit teplotou ve své kanceláři (pouze přes IPv6):
Stránky jsou pouze statické, generované každých 15 vteřin. Obrázky, CSS a vše ostatní se tahá odjinud.
Po napsání článku jsem připojil ještě šuplíkový LCD displej. Prodrátování na fotkách není vidět.
Tiskni
Sdílej:
3.3.2014 17:04
Petr Bravenec | skóre: 43
| blog: Bravenec
Měl bych zájem.
5.3.2014 08:18
Petr Bravenec | skóre: 43
| blog: Bravenec
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
