Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
V článku se popisuje jednovláknový embedded http server postavený nad knihovnou Qt. Originál článku včetně dokumentace vyšel na našem webu: Hobrasoft.cz
Http server, který zde popisuji, je založený na tomto projektu, autorem je Stefan Frings:
http://stefanfrings.de/qtwebapp/index-en.html.
Tímto bych rád autorovi poděkoval.
Koukněte se, jak to běhá
Dokumentace
Download
Pro jeden z našich projektů jsem hledal nějaký vhodný webový server. První nápad byl samozřejmě server QtWebapp, už s ním mám většinou dobré zkušenosti z jiného projektu: Fotobot. Ale už v prvním projektu jsem narazil na některé nepříjemné vlastnosti: parametry se v mnoha místech předávají jako reference (ač reference je skoro totéž, co odkaz, není to tak docela odkaz), server je vícevláknový a počet vláken je předem daný v konfiguračním souboru. Omezení počtu vláken dělalo občas problémy už v prvním projektu, v dalším projektu se daly očekávat problémy řádově horší.
Vyzkoušeli jsme i jiný http server, ale tam jsme na vícevláknovost a omezený počet vláken narazili taky.
Aby to nevypadalo, že mám něco proti vícevláknovým aplikacím - ne tak docela. Ale Qt je knihovna hodně orientovaná na událostní zpracování, a pokud je celá aplikace řízená událostmi, je vícevláknový web server zbytečná komplikace (je nutné začít zamykat a podobně).
Lidé na internetu opisují nápady jeden od druhého. Apache jednou ukázal cestu, které se nyní lidé drží zuby nehty, a když je Apache takto úspěšný, nelze přeci udělat chybu, když se pro další servery zvolí podobné řešení. Použitelný jednovláknový server jsme nenašli.
Naštěstí jsou tady servery jako je Nginx, Lightttpd a HobrasoftHttpd.
Spousta našich aplikací běží v prostředí malých ARM počítačů BeagleBone. Je nesmysl psát v C++ malinké rutiny pro bitové žonglování s jednotlivými vývody procesoru a pro publikaci výsledků pak použít kombajn typu Apache a PHP. I když Apache na BeagleBone samozřejmě chodí, chceme mít celé prostředí jednoduché, včetně instalace. Ideální instalace vypadá takto:
apt-get install fotobot
Nechce se mi psát sáhodlouhé návody "Apache nakonfigureje takto: 1. apt-get... 2. cd /etc/apache2/vhost.conf... 3. vi default_vhost.conf.... 99. /etc/init.d/apache restart".
Napsat podrobný návod na instalaci si dovedu představit, pokud je cílovou skupinou zkušený linuxový administrátor nebo můj vlastní zaměstanec. Ale nedovedu si představit, že bych vyráběl produkt, který by měl poskytovat nějaké informace přes HTTP rozhraní na Windows a nemohl bych použít embedded http server. Instalace na Windows spočívá v klikání na "Další... další... další..." a přes to vlak nejede.
Aplikace, které poslední dobou děláme, otevírají na každé stránce hned několik
spojení a nepouštějí je. Dokud je stránka v prohlížeči aktivní, je otevřené i
spojení. Deset vláken je málo - s deseti vlákny zablokuje webový server už
druhý uživatel. (Neomezený počet spojení mě samozřejmě přejde - hned jak mi
někdo položí server
V jednovláknové aplikaci chci používat jednovláknový http server. Více vláken vede k zamykání, kód se stává složitějším a náchylnějším k chybám - jeden chybějící mutex v kritickém místě dovede klidně shodit aplikaci, v horším případě pak i vyrobit nesmysly v datech.
Knihovna Qt je řízená událostmi. I když psaní vícevláknových aplikací je v Qt snadné, psaní aplikací řízených událostmi je snazší. Nechci se ubírat trnitými cestami, pokud existuje asfaltka.
Stačí-li vám servírovat pouze statický obsah, je použití serveru ve vašem vlastním kódu takto jednoduché:
#include <QCoreApplication>
#include "httpd.h"
using namespace HobrasoftHttpd;
int main(int argc, char *argv[]) {
QCoreApplication app(argc, argv);
new HttpServer(0); // Server can serve static file from current directory
return app.exec();
}
Konfigurace celého serveru je obsažená v samostatné třídě, načítá se z klasického objektu třídy QSettings. Pokud chcete použít jiný konfigurační soubor, můžete to udělat třeba takto:
QSettings qsettings("/etc/http.conf", QSettings::IniFormat);
HttpSettings settings(&qsettings, 0);
new HttpServer(&settings,0);
Pokud potřebujete, aby vaše aplikace generovala obsah dynamicky, musíte rozšířit třídu HttpServer a reimplementovat metodu HttpServer::requestHandler() tak, aby vracela ukazatel na váš vlastní request mapper:
#include "httpserver.h"
#include "httprequesthandler.h"
#include "myclass.h"
using namespace HobrasoftHttpd;
class RequestMapper : public HttpRequestHandler {
Q_OBJECT
public:
RequestMapper(HttpConnection *parent);
void service(HttpRequest *request, HttpResponse *response) {
if (request->path().startsWith("/my-function")) {
HttpRequestHandler controller = new MyClass(connection());
controller->service(request, response);
return;
}
// call default handler - static html pages, shtml pages, images, javascript, styles...
HttpRequestHandler::service(request, response);
}
};
class MyHttpd : public HttpServer {
Q_OBJECT
public:
Httpd(QObject *parent) : QObject(parent) { }
// The method returns pointer to new instance of your own request mapper
// The request mapper maps requests like "/my-function" to call your own classes
HttpRequestHandler *requestHandler(HttpConnection *connection) {
return new RequestMapper(connection);
}
};
Více se dočtete v dokumentaci: http://www.hobrasoft.cz/en/httpserver/doc/
Součástí balíku ke stažení je i zdokumentovaný příklad - doporučuji prostudovat třídu AbstractController a její použití. Tato třída vám dovolí snadno implementovat velmi častou třídu úloh:
Celá třída komunikuje přes JSON, změny se předávají přes HTML5 proudy událostí.
Tiskni
Sdílej:
Na embedded je to pomerne rýchle. Ja vyvíjam vo voľnom čase pre malé ARM dosky - ukážka virtuálnej klávesnice. Kompletný boot je pomerne rýchly (bootovať začína až od výpisu starting kernel, dovtedy je tam bootloader s nejakým timeoutom nech to môžem zastaviť a nabootovať zo siete keď niečo pokašlem). Obraz disku s meulátorom aj kompletným Qt a tonou zbytočností aby sa mi na tom dobre vyvíjalo má cca 40MB.