Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Knihovna Qt má vestavený editor html textu - třídu QTextEdit. Potíž je v tom, že editor nemá jakékoliv ovládací prvky, kterými by se dal text v editoru formátovat. Proto nám náš občasný firemní kolega Jiří Procházka vyrobil jednoduchý editor, třídu MRichTextEdit, abychom měli co použít v aplikaci Deko the CRM.
Editor je volně k dispozici (kromě ikonek, zde se Jiří spoléhá na podporu prostředí), ke stažení je zde:
https://github.com/Anchakor/MRichTextEditor
Použití je jednoduché, obrázky byly vytvořené pomocí pár řádků v C++ aplikaci:
QDialog *dialog = new QDialog(this); MRichTextEdit *rte = new MRichTextEdit(dialog); QGridLayout *gl = new QGridLayout(dialog); gl->addWidget(rte,0,0,1,1); dialog->setWindowTitle(tr("Rich text editor")); dialog->setMinimumWidth (400); dialog->setMinimumHeight(400); dialog->show();
Editor akceptuje prostý text nebo html:
Text vrací v několika různých formátech:
Tiskni Sdílej:
Možná došlo k nedorozumění - není to "hotový" editor, je to jen jeden prvek pro vestavění do aplikace.ne , vpodstate jsem to takhle pochopil. Otazka byla skutecne, jak s tim textem nalozi ta 'aplikace', pote co se ten 'zformatovany' text odlozil treba do databaze. Casto je to tak, ze takovy widget umozni uzivateli napr. v nabidce sestavit ten nabidkovy text se seznamem vlastnosti , tabulatory apod. Ten html-fragment je mozno pak dat primo do mailu (kdyz se z aplikace posila mail primo) , ale kdyz se chce takova nabidka poslat jako pdf-ko, tak se (myslim, nevim jak jinak) musi ten html text parsovat, aby se mohlo v tom pdf dosahnout nejakeho takove podobneho vzhledu jako v tom html. Videl jsem pred lety aplikaci, kde pro to formatovani pouzivali nejaky vlastni formatovaci jazyk (neco jako dneska wiki), jinde jsem videl pouziti EPS. A ta moje otazka byla, zda to delate nejak podobne, nebo jestli nahodou se nejedna o nejakou novou fintu.
Typicky tu aplikaci používám takto: někdo mi zavolá, vyskočí mi okno na obrazovku, kde si můžu přečíst, ve kterých projektech je dotyčný zapojen, co jsem s ním kdy řešil, co jsem řešil s jeho kolegy. Udělám si z toho úkol, případně hned pracovní výkaz, příložím poznámku o telefonátu k příslušnému projektu, plus případně přiložím i maily, abych měl vše na jednom místě a nemusel to v případě potřeby dohledávat. Na konci projektu vyhodím sestavu, vyfakturuju a projekt přesunu někam do archivu v "podadresáři". Průběžné projekty má zákazník k dispozici na webu, například takto:
http://weko.hobrasoft.cz/timesheet/default/2RL44SD:288KFTU
Ale to už je nadstavba pro web, aplikace samotná je samostatná - "stáhni, odpoj se, nainstaluj a funguj". Ten dokument samotný dokážu buď vytisknout, nebo uložit do odt, do pdf ne.
Pokud chci poslat přímo z Deka nějaký newsletter nebo nabídku, můžu použít ten zformátovaný html text, ale pdf musím dát do příloh. Účelem té aplikace rozhodně není rozesílání mailů nebo tvorba dokumentů, i když nějaké základní věci to umí.
Jinak pokud bych měl nějak zpracovávat html a převádět to do pdf, určitě bych to neparsoval - prohlížeč to zvládá líp. Vestavěný prohlížeč i s vazbami na javascript v aplikaci používáme hodně, například pro mapy:
http://www.hobrasoft.cz/cs/deko/screenshots/deko-screenshot-06.png
if (ok) {
fmt.setAnchor(true);
fmt.setAnchorHref(newUrl);
fmt.setForeground(QApplication::palette().color(QPalette::Link));
fmt.setFontUnderline(true);
} else {
unlink = true;
}
jako asi se na to zvyknout dá, ale už jsem viděl čitelnější conding standardy...