Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Zas a znova nalézám na toto a podobné téma. Jako třeba tenhle: http://www.abclinuxu.cz/forum/show/109313.
Poprvé se mi dostal počítač s Nvidii do rukou - stručně řečeno, koupil jsem si nový laptop - a tak jsem neodolal a vyzkoušel, jak je to s tou obtížností instalace Nvidia driverů. A když NVidia a 3D tak proč ne rovnou i 3D desktop.
PCLinux Live CD a Nvidia - step by stepUdělal jsem to napoprvé z jedné vody načisto. Předpokládám, že na Fedoře či Madrivě či SUSE to bude v bleděmodrém to samé, jen snad místo Synapticu bude Yum GUI nebo Smart, a občas, bohužel, budete muset přidat jeden sekci či repozitář navíc (1 kliknutí navíc?)
Co na tom stále hledáte za vědu?
V PCLinuxu je možné doinstalovat nové balíčky i do Live distribuce, nemusíte nutně instalovat systém na disk. Instaluje se do do paměti (RAM disk) takže je nutné mít na podobné pokusy dost RAMky, Mě na to stačil 1GB RAM.
Nedalo mi to a rozhodl jsem se přispět svojí troškou rad pro otázky na toto a podobné téma. Trochu mi přijde, že často i rady ve fóru, byť v dobré víře, začínajícího uživatele spíš zmatou a nabude dojmu, že instalace ovladače či aplikace je něco jako černá magie, že se neobejde bez příkazové řádky, stahování dalšího tuctu archivů všeho druhu, a pokud to není na instalačním CD tak se bude kompilovat, protože na webové stránce je jen verze pro Windows a pro Linux jen zdrojáky. Abych dodal boření těchto mýtů důraz pojal jsem rady poněkud radikálněji.
P.S.
Uvedené rady platí pro mainstreamové binární distribuce - SUSE, Mandrake, Debian, Ubuntu, Fedora, PCLinux a spol. Pro distribuce typu Gentoo nebo LFS (Linux From Scratch) - tam je kompilování něco běžného a systém nenarušujícího, v Gentoo na správu zdrojových balíčků mají propracovaný sofistikovaný systém, to je pak o něčem zcela jiném. Dokonce na to je i GUI nadstavba. Ovšem pochybuji že distribuce Gentoo nebo dokonce LFS je určena pro stejnou cílovou skupinu uživatelů jako moje rady.
Jak je to u Slackware a odvozenin netuším, ale mám takové nejasné podezření, že pro ně není žádná nadstavba nad základním nástrojem pro práci s balíčky, snsd se pokoušeli také o port APT, ale jak to dopadlo, nevím. tohle je pro mě hodně raritní distribuce.
Tiskni
Sdílej:
Soubory se zdrojovými kódy nepatří do nepovolaných rukou jako zápalky do těch dětských.Perla týdne (musel jsem si to dát jako citát do patičky)
urpmi
. Pokaždé vlatně použiju příslušný nástroj té které distribuce k instalaci software. Akorát je důležité vědět, jaký balíčkovací systém používá moje aktuální distribuce.
Když selžou všechny pokusy uvést zařízení do provozu, je dobré přečíst si návod.
Když selžou všechny pokusy uvést zařízení do provozu, je dobré přečíst si návod.
Když selžou všechny pokusy uvést zařízení do provozu, je dobré přečíst si návod.
Takže jsem vlastně chtěl říct, že Synaptic, Apt, RPM jsou nástroje pro instalaci software v příslušných distribucích linuxu. A vůči sobě stojí na stejné úrovni.Nie nestoja. RPM si nedokáže sám od seba vyriešiť závislosti, na to má v prípade PCLOS nadstavbu apt, ktorá to rieši za neho a aby to malo aj nejaký kabát, tak grafickou nadstavbou nad apt je Synaptic. Z toho teda vyplýva, že každý z týchto nástrojov stojí na inej úrovni, navzájom si teda nie sú vôbec rovné.
RPM si nedokáže sám od seba vyriešiť závislostiHuh, WTF?!
Pokud vim, tak ne a právě to je jeden z důvodů, proč se nedoporučuje tyhle nástroje používat, pokud člověk neví, co dělá.Erm...
Proč by měl být RPM nějaký nízkoúrovňový nástroj?Protoze je :) A stejne jako v debianu nepouzivas nizkourovnovy dpkg ale apt, v rpm-based distribucich radsi pouzijes jejich nadstavbu (nejlepe opet apt :)), nez nizkourovnove rpm.
Synaptic/Smart/Gyum/Yast | Synaptic/Smart APT/Yum/urpmi | APT rpm | dpkg..je rpm/dpkg tou vrstvou spodní. Jen dodávám, že APT nepokrývá kompletně funkcionalitu RPM/dpkg, nejedná se tedy o "ideální" vrstevnou architekturu systému, ale s tím už jsem nechtěl text zatěžovat.
Já rozchazoval nějakou starou NVidii pod Ubuntu…Nejdřív jsem se divil, proč Ubuntu pod sebou potřebuje rozházenou starou nVidii. Nebo „rozchazovat“ místo „rozcházet“ je nějaké nářečí?
dlopen: /usr/lib/xorg/modules/drivers/nvidia_drv.so only ET_DYN and ET_EXEC can be loaded
A ted babo rad. Mam se zase bavit balicku a instalovat rucne? Nebo si nechat balicek a jet dal pomoci nv? Funkcni nvidiu jsem zatim videl jen v Ubuntu. Stale doufam, ze zacne Intel delat i klasicke AGP karty a ja ten proprietalni smejd budu moct vyhodit.