Měsíc na openSUSE 10.3 (věnováno Zuzce Desáté) část II.

17.11.2007 15:52 | Přečteno: 2093× | (open)SUSE |

Káva doufám byla dobrá, a tak pokračujeme.

Vystřízlivění, aneb honíme brouky

Stejně jako člověk, cokoliv co je jeho dílem, obsahuje chyby, odborně nazývané bugy, alias krásně česky, broučky. Hned na první jsem narazil při instalaci nových ovladačů ATi a zkoušce Compizu. Prostě jsem si jen chtěl zkusit, jak to funguje, a ono to nefunguje. Tedy alespoň s aktuálními 8.42.3. Compiz vykresloval pouze efekty, ale jinak se jevil jako zamrzlý. Tak jsem ho zase zakopal zpět odkud jsem ho vyhrabal a nechal odležet na pozdější časy. (Mezitím jsem stejně zjistil že jeho čtyři plochy jsou pro mne málo, protože jich potřebuji šest.) Zároveň jsem se vrátil o verzi ovladačů zpět a zjistil že nefunguje AMD Catalyst Control Center Linux Edition alias amdcccle. Toto je jediný bug, který jsem dodnes nevyřešil.

Nicméně to bylo právě nefunkční amdcccle, které mne v prvním stádiu upozornilo na bug #252510, který se skrývá v distribuční verzi Javy. Ten naštěstí vyřešilo pouze přidání řádku export LIBXCB_ALLOW_SLOPPY_LOCK=true na konec souboru /etc/profile.

Větší vrásky mi nadělal bug #336627, který se projevoval velmi nenápadně - padáním kded, které mohlo způsobovat cokoliv od chyby hardwaru až po erupce na Slunci. Po delším pátrání jsem ale zjistil, že jde o problém s NFS svazky, které mám připojené, což mne navedlo na výše zmíněný bug a o jehož řešení byl předchozí zápisek. Nicméně, jak by řekl matematik, řešení existuje, takže není proč se trápit.

Nyní ke třem broučkům, po jejichž ID jsem nepátral, ale rozhodně na ně lze narazit. První se týká konfigurace bootloaderu v YaSTu. Zde jsem chtěl změnit výchozí OS ze své bývalé SUSE 10.0 na novou 10.3 a YaST si odněkud vzal jako umístění rootu jeden z mých moutpointů, což by zabilo bootování. Tomu lze předejít dostatečnou obezřetností a čtením textu, který na uživatele YaST vychrlí. Vše jsem naštěstí včas zarazil a raději si /boot/grub/menu.lst upravil ručně.

Druhý brouček lze pak spíše považovat za nepozornost při přidávání nových modulů do YaSTu. Jednou z věcí, kterou jsem chtěl vyzkoušet, byla možnost nastavit si FTP server "klikacím" způsobem z YaSTu. Zde mne překvapilo, že ačkoliv jsem si byl jist, že jsem instaloval balíček yast2-ftp-server, konfiguraci jsem v YaSTu nenašel, i když z konzole šla spustit. Nakonec jsem zjistil, že tato konfigurace se skrývá pod položkou "TFTP server", což je již něco jiného.

Ještě něco k novému modulu YaSTu. Screenshoty jsou přiloženy pod textem a z nich je zhruba jasné o co jde - jde o grafické rozhraní pro vytvoření konfiguračního souboru pro vsftpd nebo proftpd. Pro začátek velmi příjemné, neboť již není třeba se pročítat konfiguračním souborem, a měnit jednotlivé volby. Co je již méně příjemné je, jakým způsobem se tento modul zachová ke konfiguračnímu souboru vsftpd. Naklikané volby pouze vyplivne na konec souboru a nezajímá jej, že před těmito volbami jsou řádky, které ty nové vylučují. Zároveň nový modul neřeší přidání sdílených adresářů, které je třeba stále přisdílet ručně. Přitom jde vlastně pouze o to, vytvořit nový adresář a přidat do /etc/fstab řádek typu /home/data /srv/ftp/Data none ro,bind 0 0. Uvidíme, snad příště.

Třetí brouček mi dal asi nejvíce zabrat. Dlouho, dloouho jsem se probíral nastaveními KDE, abych sjednotil vzhled svých GTK a Qt aplikací, aby nebyly každý pes jiná ves. Po dalším dlouhém hledání jsem zjistil, že na vině je nefunkční balíček kcm_gtk, jinak též známý jako gtk-qt-engine. Inu, abych to neprotahoval, nezbylo mi nic jiného, než si gtk-qt-engine zkompilovat sám. Nyní již vše funguje, i když dodnes mi zůstává záhadou, proč se aplikovaný vzhled týká pouze některých GTK programů.

Je tomu právě měsíc...

... a svou bývalou SUSE 10.0 jsem téměř nepoužil. Vždy se objevilo něco, co bych si chtěl na openSUSE 10.3 ještě trochu přibrousit, až už mi začaly scházet některé programy, které mi na SUSE 10.0 běžely celou dobu, ale na openSUSE 10.3 jsem ještě neměl jejich nastavení. Tak došlo k postupnému přenosu nastavení a stavu, kdy openSUSE 10.3 používám jako hlavní operační systém. Ještě jsem se samozřejmě nedostal k detailům jako je NUT, ale musím říci, že po obejití zmíněných problémů se openSUSE 10.3 používá velmi dobře, celkově je velmi stabilní a pěkně odladěná. Inu, tak to má být a tak to má vypadat, pokud si chce GNU/Linux na svou stranu přitáhnout více uživatelů.

Věnování

Jak již mnoho z vás pochopilo, ona Zuzka Desátá je SUSE 10.0. Operační systém, ke kterému mám specifický vztah, neboť byla první distribucí GNU/Linuxu, kterou jsem začal používat. Prakticky jsou to dva roky, během kterých jsem ji týral a ona naopak trápila mne, ale hodně jsem se díky ní naučil. Po těchto dvou letech je těžké odejít od ní a od k dokonalosti dovedeného Fluxboxu, ale tak už to bývá. Dva roky jsou dlouhý čas, během kterého Linuxová distribuce beznadějně zastará a z kostnatých KDE 3.4 se stanou svižná KDE 3.5.7 (dnes již 3.5.8), která již dovedou oslovit i uživatele velmi svižného Fluxboxu. Navždy už však bude faktem, že to byla SUSE 10.0, díky které nejsem linuxovým panicem...

Konec

Tím končí první naprosto střízlivá recenze openSUSE 10.3. Nechtěl bych podceňovat jiné recenze, ale faktem je, že skutečné kvality a hlavně neduhy distribuce se projeví vždy až časem a při řádném užívání dané distribuce. To je to, čeho nelze při jednoduché recenzi dosáhnout - vše je narychlo a na řádné testování a užívání není čas. Co se podaří postihnout je tedy vždy jen několikahodinovou zkušeností - instalace, spouštění, dojem z grafiky. Mým cílem bylo podat zprávu o něčem víc než jen tomto a doufám, že se mi to podařilo a vytvořil jsem vyvážené zhodnocení kvalit a neduhů nové openSUSE 10.3.

       

Obrázky

Komentáře

[Quest]

Tak o té grafické nadstavbě na konfiguraci ftp serveru jsem nevěděl. Díky za tip, nedávno se mě na to zrovna ptal kolega v práci

[srigi]

Tych klikatok je v Yaste podstatne viac. Napr. si rozkliknime nastavenie Apache2 servera.1, 2. Uroven poslovencenia je celkom O.K.

[Quest]

Mě se se spíš hodilo nastavovátko na webovou kameru

[kokso]

Mozes blizsie specifikovat nieco z toho: "...a nezajímá jej, že před těmito volbami jsou řádky, které ty nové vylučují." (naj bude do bugzilly)

FTP-server ako TFTP-server bug#307493 https://bugzilla.novell.com/show_bug.cgi?id=307493

yast2-ftp-server je urceny na rychle nastavenie ftp-ka, okrem toho, ze nevie pridat novy zdielany adresar, nevie ani virtualnych pouzivatelov atd. atd. primarne ide totiz o modul pre rychle a bezne nastavenie ftp-ka. kludne ale napis co ti/vam chyba. kto vie co bude v dalsej verzii :)

[pushkin]

Ahoj, co přesně si tam neodpovídalo již netuším, vsftpd jsem nastavoval před více než měsícem. Pak jsem se rozhodl udělat si vlastní konfigurační soubor. Jinak musím uznat, že yast2-ftp-server je první krok dobrým směrem. Co osobně bych ale změnil je jecho chování vůči konfiguračnímu souboru. Možná by bylo vhodnější vytvořit nový konfigurační soubor načisto a původní s popisem někam uložit jako zálohu pro lidi, kteří by chtěli ješně něco dopilovat ručně. Nový konfigurační soubor by mohl obsahovat nějakou hlavičku ve stylu
####
# vsftpd config file, created by YaST2
####
# For original configuration file see /path/to/vsftpd.conf
####
Dalším krokem kupředu by mohlo být nastavení sdílených adresářů. Zde by postačilo kdyby YaST vytvořil adresář v /srv/ftp a poté do něj nabindoval pomocí fstabu adresář, který chce uživatel sdílet. Jinak na další verzi se samozřejmě těším a nechám se překvapit, co se povede imlementovat nového

[miso]

# For original configuration file see /path/to/vsftpd.conf

skor /original_path/vsftpd.conf.yastsave

[kokso]

toto je podla mna fajn... skusim s tym nieco spravit

[kokso]

dik za odpoved aj ked skoda, ze si nenapisal v com vidis problem ohladne nastaveni, ktore sa medzi sebou "biju" pridavanie zdielanych adresarov, uvidime ako bude cas :)