Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Asi tak před třemi měsíci jsem měl dobrou vůli to zkusit. Instalace na Gentoo proběhla v pohodě, ale pak začalo tápání. Nejprve se GUI nedařilo napojit na běžící BOINC. Nakonec jsem našel, že si mám nastavit heslo v nějakém textovém souboru.
Pak jsem měl problémy se založením účtu(registrací do projektu). Boinc gui vždycky úspěšně spadlo. Nakonec to vyřešil kboincspy.
Ale i když jsem se úspěšně připojil, tak se mi stejně nepovedlo stáhnout data a zahájit výpočet. Ani Rossety, ani žádného jiného projektu Po dvou dnech marných pokusů a hledání na internetu jsem se přestal trápit a zadal
emerge -C boinc kboincspy
Bohužel ani v tomto blogu jsem se nedozvěděl, jak pokračovat po instalaci a kde jsem asi udělal chybu. Je tady někdo, kdo boinc na Gentoo používá?
/etc/init.d/boinc-client start
, pak spustíš manager a pomocí menu (Tools - Attach to project) se připojíš k nějaké úloze.
apt-get install boinc-client boinc-manager
a vieme vyhradit pre dany proces maximalne dajme tomu 30% ?
to znamena, ze aj ked by mohol proces vyuzivat vykon na 100%, chcel by som ho obmedzit, aby sa procak neupiekol a ventilator neutrhol
nice -n19
, ale to je trochu něco jinýho.
Jinak samozřejmě nice -n19, ale to je trochu něco jinýho.Trochu. Možná trochu víc. Skoro bych řekl, že to udělá něco úplně jiného
Jsem se koukal jenom přes eix a neměl jsem ho aktualizovanej.Mrkni se na
eix-sync
.
Co se týče diskového prostoru, mají stažená data minimální velikost a kdyby někomu i stažené množství dat vadilo, lze jej omezit dle vlastních nastavení.hm, lze sice dát limit na zabíraný prostor, ale když bude příliš nízký, projekt prostě nebude moci počítat, takže formulace "lze jej omezit dle vlastních nastavení" je silně zavádějící ...
Co se týče zpomalení systému - prakticky k žádnému nedochází. Program může využítat procesor systému dle nastavení uživatele a i když jej využívá na 100%, nezpomaluje jakkoliv běh systému.a co RAM? nehledě na to, že na některých systémech u některých věcí (hry ...) nemám příliš dobré zkušenosti s plynulostí, pokud na pozadí něco běží, byť se to liší o 19 nice úrovní ...
Zbytek může využít BOINC a dát tak svému uživateli alespoň pocit, že energie, kterou spotřeboval na svůj běh, byla využita k něčemu prospěšnému.o rozdílu mezi spotřebou v idle a naplno se tu již psalo ...
Druhá nevýhoda je, že stažený klient je kompilován pouze pro 32-bitové procesory a oficiální verze pro 64bity neexistuje. Spuštěný klient tedy nebude běžet na x86_64 Linuxu v nativním 64bitovém módu. ... BOINC totiž zde tvoří pouze jakési rozhraní, které si stáhne specializovanou aplikaci pro dané výpočty a ta potom běží na počítači (ty již bohužel většinou GNU/GPL nejsou a nejsou ani 64bitové).nějak nerozumím tomu, proč je tak důležité[*] mít řídící aplikaci, která potřebuje minimum procesorového času, nativní, zatímco u výpočetních aplikací se nativitě cíleně vyhneme ... vzhledem k tomu, že pro nemalou část výpočtů je 64bit kód významně efektivnější, přijde mi to poněkud úchylné což takhle zmínit mechanismus "anonymous platform" a že při troše štěstí se u takového SETI@home dá dobrat k 64bit binárkám, případně které projekty 64bit podporují přímo (tuším například LHC@home), než záměrně tuto cestu uzavírat? (a což teprv x86 nekompatibilní systémy ...) [*] ok, velkým argumentem je GTK vzhled, ó, super - a kolik času je potřeba v aplikaci trávit k naklikání projektů, to se nedá tu chvilku přežít? co takhle možnost command-line only? a nač tak jásat nad GTK, Qt nemá právo na život, co kboincspy?
Tiskni Sdílej: