Google a Chromium: ideály vs. realita

15.5.2009 11:28 | Přečteno: 2236× | Linuxení aneb hrátky se šrotem

Když před časem žačal Google vyvíjet svůj vlastní prohlížeč, nijak extrémně mne tato zpráva nezasáhla. Až ve chvíli, kdy jsem se doslechl, že tento prohlížeč bude open source, zbystřil jsem sluch.

Pak přišlo vydání první verze. Pouze pro Windows. Byl jsem zklamán, ale přeci jen jsem Google tak trochu chápal - nejdříve si svůj prohlížeč vyzkoušíme na nejrozšířenější platformě a pak teprve jej naportujeme na ostatní. Pak přišlo nekonečné čekání na Chromium (respektive Google Chrome) pro Linux, který ostatně dodnes není oficiálně dostupný. Zatím máme k dispozici pouze jakési buildy, jejichž funkčnost je sporadická - tedy alespoň u mne veškerá funkčnost skončila hláškou:

pushkin@pushkin:/home/data/Install - GNU_Linux/Google Chrome/chrome-linux> ./chrome
./chrome: error while loading shared libraries: libnss3.so.1d: cannot open shared object file: No such file or directory

Moje nedočkavost mne ale dohnala k pokusu, zkompilovat si Chromium na vlastní pěst. Od začátku šlo o poměrně slušnou anabázi. První překážkou byl pokus o stažení zdrojových kódů, které Google nemůže uložit pod nějaký jednoduchý odkaz, ale je třeba se k nim složitě doklikat až sem, kde jsou dostupné pod malinkým odkázkem "Download source tarball."

Následovalo stažení tarballu se zdrojovými kódy. Jeho velikost mne šokovala - 644,4MiB! Pro pouhý webový prohlížeč! I ty KDE mají zdrojové kódy menší...

Mezitím jsem se jal řešit závislosti. Podle návodů (tohoto, tohoto) jsem začal postupně stahovat potřebné balíky pro svůj systém (openSUSE 10.3). Nejzázračnějším prvkem obou návodů je to, že ani jeden neobsahuje kompletní seznam potřebných balíčků, a tak je potřeba postupovat podle obou z nich.

Následoval další šok - Chromium lze sestavit POUZE jako 32bit aplikaci. To, že Chromium je hardlinkované na MS fonty už bylo pouze třešničkou na dortu. Kyselém.

Nicméně pokračoval jsem dále. Následovalo rozbalení zdrojových kódů, které je nutné navíc dolnit jakýmisi depot_tools. Při jejich velikosti (cca 250kiB) by mohly být rovnou součást balíku s Chromiem. Zde je zajímavá část návodu, které přidává depot_tools do PATH, a to

$ export PATH=`pwd`/depot_tools:"$PATH"

Pokud toto použijete, zruší se odkazy na jiné PATH a nebude možné používat pro kompilaci naprosto nezbytné příkazy jako sed či exec. O tom, že zdrojové kódy musí být uloženy v adresáři, který nemá v názvu mezeru, pak už nemá cenu se rozšiřovat. Dnes bychom měli být mnohem dál.

Mezitím pokračuje rozbalování archivu s Chromiem. Velikost extrahovaného balastu dosáhla 1,7GiB. Vzdávám to, zabíjím kio_archive a extrahovaný balast mažu.

Co tímto Google sleduje? Vytvoří "open source" projekt, který prakticky nelze zkompilovat - ať už kvůli mizerné kvalitě návodů či nehorázné velikosti zdrojových kódů. Snaží se Google potopit open source a dokázat, že koncepce open source nemá smysl? Ať už zamýšlí cokoliv, tento jeho balast mi do počítače nesmí ani v binární formě. Ať už se jí někdy dočkáme či ne.

       

Obrázky

Komentáře

[kozzi]

Neboj o nic si nepri3el. Me tu sice chromium "jede", ale je to sjit. Horsi prohlizec jsem nevidel.

[kozzi]

Ale je potreba si uvedomit ze je na zacatku, napriklad verze pro win mi prisla celkem fajn, tak snad jednou.

[Grunt]

Nechápu. Vždyť ta verze pro Win se téměř bude rovnat verzi pro GNU/Linux.

[kozzi]

no a to je prave ono, bude

[Grunt]

Znova nechápu. Dnem 15.5.2009 přestávají jet všechny weby na všech prohlížečích krom Chromia?

[kozzi]

Tak ted uz nechapu ja . Ja jen chtel napsat ze verze pro linux je proste nepouzitelne. , nebo aspon byla kdyz jsme to testoval

[goliash]

Chromium občas používám a připadá mi jako příjemný, rychlý prohlížeč. Mám Kubuntu 9.04 amd64 a Chromium tahám z repozitáře daily builds. Nainstalované balíky jsou

ii  chromium-browser                           2.0.181.0~svn20090514r16065-0ubuntu1~ucd1~jaunty Chromium browser
ii  ia32-libs-chromium-browser                 0.01~ucd6~jaunty                                 Chromium browser, ia32-libs

Jsou hezky vidět pokroky v implementaci a dokážu si představit, že by se časem mohl stát hlavním prohlížečem např. v Xubuntu.

[Jardík]

A proč používáš na 64bit ubuntu 32bit šmejd, to ti hrabe?

[goliash]

LOL, co na to říct ...

[Scarabeus IV]

Popravde tady ma jardik pravdu.
Proc pouzivat 32b aplikaci kdyz nemusis. Obzvlaste u prohlizece je potom treba tahnout spousty 32b knihoven, opravdu bajecne.

[Grunt]

Bohužel u Chromia(a Chrome samozřejmě) to kvůli V8 ani jinak nejde.

[Jardík]

Vymlouvat se na 32bit pluginy je ubohost, kvůli které nikdy pluginy 64bit nebudou (já vím, nějaké jsou). Např. Microsoft a jeho hezký silverlight není ani možné nainstalovat do IE7/IE8, protože chce jen 32bit verzi a kdo by používal 32bit verzi IE na 64bit systému ... snad jen krypl.

[Grunt]

Si bot? A nebo neumíš číst, ale jen psát?

[Deleted [8409]]

Někoho možná potěší, že s portováním V8 na x64 se začalo, ale potrvá to asi hodně dlouho

[goliash]

Nemá pravdu, kdyby to šlo zkompilovat pod 64 bit, tak je to úplně něco jiného. Navíc to nemění nic na faktu, že to jede rychleji než 64 bitová Opera, Konqueror nebo Firefox. Podle jeho logiky bych si ani nemohl zahrát Command & Conquer: Generals, protože je to 32 bitová aplikace ... Prostě škoda slov.

[Deleted [8409]]

Jenže nativní hra pro linux bude mít jen pár závislostí (pár 32b knihoven), chromium má kotel závislostí na všem možném i nemožném.

[Grunt]

A už Jarík přeportoval V8 i pro 64-bit jak jsem mu tuhle říkal?

[Jardík]

Na co? Petr Kobalíček má hezkej JIT kompilátor podporující 64bit instrukce, ať ho použijou, budou mít o starost míň

[Grunt]

JIT je myslím v interpretu SquirrelFish(ten co je používán v čístém WebKitu) a to je furt málo.

[Jardík]

A co teda to V8 dělá? Když už je pro ně pomalý strojový kód, tak už nevím ...

[Grunt]

Si přečti ten seriál. Ve zkratce: JIT se prvně snaží odhadnout zda-li daný blok bude rychlejší když se bude interpretovat nebo kompilovat, pak se interpretuje a nebo kompiluje a pokud se zkompiluje, tak pak teprv se spustí.(Jen doufám, že si to nepletu s tím nahrazováním instrukcí virtuálního stroje s přímými adresami funkcí) V8 před zobrazením všechno zkompiluje do instrukcí fyzického stroje a to spustí. Bohužel zatím kompiluje jen do obecného x86.

[Deleted [8409]]

Problém jsou dynamicky typované jazyky, které nejde tak dobře optimalizovat. Javascript je prostě dynamický jazyk a výkonnostně na tom nebude nikdy tak dobře jak třeba C#. Přijde mi to někdy až absurdní, zavádíme dynamické typování, ale skoro v každé funkci očekáváme určitý typ a někdy dokonce provádíme kontrolu. Jaký je v tom teda přínos?

Hodně se mi líbila myšlenka, aby byl nový js staticky i dynamicky typovaný (protlačoval to myslím Adobe a Mozilla?, jejich actionscript to podporuje?), tím by se celkově zvýšila rychlost tohoto jazyka (teda pro ty, co by psali některé věci pomocí statického typování) a zachovala by se zpětná kompatibilita.

Ale jinak prohlížeč podle mě nebrzdí javascript, ale DOM-HELL. Dom se začal totiž používat na věci, na které není stavěný, je zbytečně komplikovaný, každá nová vlastnost všechno ještě víc komplikuje, atd.

[Grunt]

Problém jsou dynamicky typované jazyky, které nejde tak dobře optimalizovat. Javascript je prostě dynamický jazyk a výkonnostně na tom nebude nikdy tak dobře jak třeba C#. Přijde mi to někdy až absurdní, zavádíme dynamické typování, ale skoro v každé funkci očekáváme určitý typ a někdy dokonce provádíme kontrolu. Jaký je v tom teda přínos?

Moje řeč. Mělo se to rovnou posílat v čistém Céčku, když už se v tom píší operační systémy a aplikace. Jinak u V8 se ta kontrola a dynamické typování provádí při kompilaci, což je jedno malé plus k rychlosti. Vsadil bych boty, že zkompilované skripty(binárky) se potom kešují a to navozuje dojem té rychlosti. A asi jsem se špatně vyjádřil:

…a to je furt málo.

Není málo mně. Osobně mi bohatě stačí i Tracemonkey u Gecka, ale ostatní furt jaksi nemají v čem machrovat v JavaScriptových benchmarcích.

Ale jinak prohlížeč podle mě nebrzdí javascript, ale DOM-HELL. Dom se začal totiž používat na věci, na které není stavěný, je zbytečně komplikovaný, každá nová vlastnost všechno ještě víc komplikuje, atd.

No IMHO prohlížeč by měl hlavně rychle vykreslovat a ne se patlat s nějakou dynamikou.

[Deleted [8409]]

Moje řeč. Mělo se to rovnou posílat v čistém Céčku, když už se v tom píší operační systémy a aplikace. Jinak u V8 se ta kontrola a dynamické typování provádí při kompilaci, což je jedno malé plus k rychlosti. Vsadil bych boty, že zkompilované skripty(binárky) se potom kešují a to navozuje dojem té rychlosti. A asi jsem se špatně vyjádřil

No ono to funguje tak, že ten engine si řekne, že třeba tato hodnota s velkou pravděpodobností nikdy nebude nic jiného než celé číslo. Jenže problém je ten, že v dynamicky typovaném jazyce to může kterákoliv funkce (nebo nepředvídatelný eval) zase změnit. Takže je to sice kompilované do x86, ale stejně i ten zkompilovaný kód obsahuje strašně moc kontrol na typy proměnných. Kontroly jde omezit snad jen u lokálních proměnných a tam je to taky sporné, protože sviňa eval může změnit i ty (doufám, že to říkám dobře;]).

No IMHO prohlížeč by měl hlavně rychle vykreslovat a ne se patlat s nějakou dynamikou.

Nevim přesně jak to myslíte, ale podle mě web není jen o tom vykreslování. Právě ty výpočty na layout a všechny podobné CSS nesmysly zaberou strašně moc času, a podle mě toto je největší bastl dnešního webu. Podívejte se, jak jsou věci udělané, místo nějakého rozumného popisu vzhledu a elementů na webu se používá milión zanořených DIVů do sebe, existují desítky hácků jak udělat layout nebo obejít chyby prohlížečů dalším zanořováním DIVů, a výsledek je takový, že když si necháte zobrazit DOM třeba ve firefugu, tak se člověk musí zhrozit nad tím, co to vlastně vytvořil. Podle mě jsou CSS styly totálně debilně navržené, a vůbec neumožňují to, k čemu byly původně navržené (oddělit vzhled od obsahu).

Nemluvím jen o webových stránkách, ale snahou protlačit na web i aplikace (tomu trendu se nedá vyhnout). Třeba já když potřebuju něco udělat, tak používám toolkit qooxdoo, webový gui toolkit, má celkem dobré API. No a co musím říct je to, že ta javascriptová část prostě frčí, jediné co brzdí prohlížeč je právě ten DOM-HELL :( Asi tomu začnu říkat Doom

[Daniel Kvasnička ml.]

Hodně se mi líbila myšlenka, aby byl nový js staticky i dynamicky typovaný (protlačoval to myslím Adobe a Mozilla?, jejich actionscript to podporuje?), tím by se celkově zvýšila rychlost tohoto jazyka (teda pro ty, co by psali některé věci pomocí statického typování) a zachovala by se zpětná kompatibilita.

Zkus Objective-J (http://cappuccino.org/learn/tutorials/objective-j-tutorial.php) Syntaxe Obj-C je sice obzvlast dementni, ale samotny JS jako jazyk taky neni nic prijemneho, takze za vyzkouseni to stoji.

[martin]

Jarin na hrad! Tvé výplody předčí už jen generátor náhodného sledu slov.

[Grunt]

Jsou hezky vidět pokroky v implementaci a dokážu si představit, že by se časem mohl stát hlavním prohlížečem např. v Xubuntu.

Nevím co v Xubuntu, ale v XFCE to bude Midori.

[h.xman]

Linuxova verze Chrome zatim nedosahla ani Beta stadia, je to nehotove dilo, buildy jsou urcene jen pro lidi, kteri maji zajem testovat, podilet se na vyvoji - hodnotit v teto fazi kvalitu produktu... to jako myslite vazne? Nebo dokonce ty vase recnicke otazky jestli se Google snazi "potopit open source a dokázat, že koncepce open source nemá smysl?" - to je vtip? Jste jako clovek, ktery prijde na staveniste dva tydny po zacatku kopani zakladu a zacne nadavat "tomuhle rikate mrakodrap? Vzdyt je tu jen dira do zeme a vsude hromady pisku - tady teda bydlet nebudu!"

[goliash]

Asi tak

[Grunt]

Linuxova verze Chrome zatim nedosahla ani Beta stadia

Přesně tak. Chromium je zatím Aplha.

je to nehotove dilo, buildy jsou urcene jen pro lidi, kteri maji zajem testovat, podilet se na vyvoji

Když se Chromium spustí prvně, tak přímo na stránce co naskočí je výrazně psáno, že se portuje funkčnost a veškeré chybové hlášení se budou ignorovat a ať nikdo nic zatím nereportuje. Já mam nastaven PPA na Chromium a jen tak od oka už toho není moc na portování, takže bych řekl, že do beta stádia se dostane co nevidět.

[Grunt]

Přesně tak. Chromium je zatím Aplha.

Oprava: Pre-Alpha.

[psonek]

Každý větší projekt se vyvýjí. To že ti to nejde zkompilovat toho moc o kvalitách projektu neříká. Pokud vývojáři raději pracují na funkčnosti a aby to zkompiloval každý BFU nechají na později, tak to bych jim neměl za zlé. A navíc po Chrome není zas tak moc třeba toužit, když máme firefox...

 

[Samae1]

S tím Firefoxem bych pomlčel...

[Andrtalec]

Prečo? Napríklad pre mňa je prioritné pohodlie (a viem si to predstaviť ešte vymakanejšie), ktoré mi poskytujú pluginy Tab Mix Plus a Fire Gestures vo Firefoxe. Kedysi som bol skoro rovnaký Opera-fanboy, ako veďvietekto ohľadom Firefoxu, ale... konvertoval som.

[Petr Tomeš]

Tak přece jen kdo se směje naposled...

[Samae1]

Někdy je třeba rychlost a integraci s DE, než vyšperkovanost. Ale každý má právo si vybrat a FF je dobrý prohlížeč...

[Grunt]

integraci s DE

Pak nemůže být řeč o Chromiu vůbec. Mám udělat screenshot?

[Samae1]

JJ, vím, měl jsem na mysli místa, kde nemá Firefox šanci.

[Petr Tomeš]

Já bych chtěl znát nějaké konkrétní příklady integrace Firefoxu do DE, který bych nutně potřeboval nebo by mi zrychlily práci. Zatím řada stránek, které potřebuju, v Konqueroru ani nejde, a nejdou tam ani funkce nebo rošíření, které chci. Nechápu, v čem by mi lepší integrace zantelněji urychlila práci. Proto netuším, proč je to pro někoho tak zásadní kritérium.

[Grunt]

Proč?

[Samae1]

Firefox pod Linuxem ? Pod KDE to moc nejde, s GNOME to neni moc dobře integrovaný, vytuhne jeden tab a jdou s ním i ostatní, nenažranost, rychlost, Windows se staly preferovanou vývojovou platformou, licence, Tomeš :) ...

[Grunt]

Firefox pod Linuxem ?

No dobře, tak zrovna FireFox nemusím ani já. Ale znova opakuju. Existuje X dalších prohlížečů jiných než FireFox, které nejsou tak nenažrané, jsou výborně integrované, jsou docela rychlé a jsou i docela robustní. Vlastně proč mluvím o X, když mám na mysli jeden konkrétní: Epiphany (konkrétně ten s Geckem). Používám ho stále mnohem radši než WebKitovou verzi nebo Chromium. Rychlostně to není až tak strašné (ale neskrývám, že bych upravený WebKit z Chromia + V8 nechtěl mít nasáčkované na Epiphany také). A aspoň to není jeden obří hack, který nejde kvůli tomu zkompilovat.

vytuhne jeden tab a jdou s ním i ostatní

Spíš vytuhne jeden Flash Player. FireFox samotný my snad ještě nikdy nevytuhnul.

Tomeš

Já si myslím, že to je hlavně o něm. Už přes rok se tady snažím šaškovat, že celý WebKit(a to Chrome už vůbec ne) není tak růžový jak propaganda tvrdí, ale nikdo neposlouchá. Jednou řekl Tomeš FireFox nebo Gecko a hotovo. A že by mohl mít aspoň z části pravdu vůbec nikoho nezajímalo. A vůbec…je docela zajímavé lidi sledovat, protože já mám z toho takový dojem, že oni ani nechtějí rychlý nebo pěkný prohlížeč (a nebo Chromium). Oni chtějí prostě Google Chrome.

[Samae1]

Spíš vytuhne jeden Flash Player. FireFox samotný my snad ještě nikdy nevytuhnul.

Hlavní výhoda Firefoxu jsou doplňky a když mi DownThemAll (jasně, byl by lepší speciální program) vytuhne (snaží se alokovat velikost pro stahovaný soubor) a s celým Firefoxem se několik sekund nedá pracovat přichází FF o hlavní výhodu.

celý WebKit(a to Chrome už vůbec ne) není tak růžový jak propaganda tvrdí jasně, všechno má chyby, tvrdit, že je webkit dokonalý je blbost

A že by mohl mít aspoň z části pravdu vůbec nikoho nezajímalo. Já osobně proti němu (Tomešovi) nic (předsudky) nemám, Gecko má výhody i chyby, Webkit má výhody i chyby. Je dobře, když se na ně upozorňuje.

nechtějí rychlý nebo pěkný prohlížeč Původně jsem reagoval na A navíc po Chrome není zas tak moc třeba toužit, když máme firefox..., připadá mi, že Chrome(Chromium) má co nabídnout, Tab jako proces(obecně rozsekat aplikaci na více nezávislých kousků) je zajímavá myšlenka a byl bych rád, kdyby jí začlenily i některé Linuxové prohlížeče - ať už to bude založené na Webkitu, Gecku, nebo čemkoliv jiném.

[Petr Tomeš]

Ano, konečně to někdo pochopil. Tomeš taky nemá žádné předsudky, umí uznat, když je nějaký produkt v něčem lepší. Používá různé prohlížeče i operační systémy, podle toho, v čem se mu daná věc docílí lépe/snáze/rychleji nebo vůbec docílí. Bohužel to někdo vnímá jako rozdupanou bábovičku, když napíšu, že někde něco nejde nebo pomaleji nebo hůře. Nechápu, proč lidi nerespektují, že někdo má jisté nároky a potřeby. Vtipné na tom je, že jsem před lety ve svém příspěvku o tom, proč se vracím k Windows XP, nepsal vůbec nic o tom, že je jeden systém (nebo jeho uživatelé) špatný nebo horší a druhý dobrý nebo lepší. Ale prostě stáda se to dotklo a pořádně kvičelo. Smutný to obraz.

[Petr Tomeš]

Tomeš dloooouuuho všude tvrdí, ať si každý používá to, co mu nejlépe vyhovuje, protože tak je to nejlepší. Vygooglujte si to. Tomešovi pouze vadí, když se opakují pitomosti. Tomeš není fanatický ani blbý a je schopen vnímat a popsat momentální zajímavé rozdíly v rychlosti prohlížečů ve prospěch Chrome, stejně jako další kritéria. Tomeš měl ale pravdu, když před 5 lety tvrdil, že Firefox je poměrně kvalitní produkt a má šanci změnit poměry na trhu prohlížečů. Dneska se Firefox 3 v Evropě a Česku stává nejpoužívanějším prohlížečem a i celosvětově si vede dobře. Roste dlouhodobě rychleji než všechny ostatní prohlížeče (s výjimkou klesajícího IE) dohromady. To, že to někteří lidé nechtějí slyšet a pochopit, je věc jiná. Já si myslím, že je velice dobře, když byly prioriy Firefoxu nastaveny tak jak byly, a že díky tomu teď 200 milionů lidí používá ve všech oblastech výrazně lepší prohlížeč než IE, a že více než půl miliardy lidí dnes již nepoužívá IE 6. Bez Firefoxu by se tak rychle neobnovil vývoj IE. Mně to přijde jako výrazně lepší strategie pro prosazování webových standardů a otevřených formátů, než mít v některých parametrech a funkcích lepší prohlížeče, které však využije tak akorát pár procent lidí. Podívejte se na Operu a na ostatní. Z úspěchu Firefoxu těží úplně všichni uživatelé i tvůrci stránek. Je to vlajková loď open source pro koncové uživatele a určité měřítko a laťka. A v neposlední řadě jsem rád, že sílí podíl otevřených technologií na trhu a že ty uzavřené začínají drtit ve výkonu i v jiných paramatrech.

[petr_p]

Co to jsou ty 1d knihovny?

[petr_p]

Aktivita distributora

[zajca]

na launchpadu jsou snv balíčky pro ubuntu. teď to zkouším pod archem dát do hromady, ale 100MB balíček tak to je LOL

[Daniel Kvasnička ml.]

Chromium.app pro Mac ma necelych 29MB. Nechce se mi verit, ze bych tech 100MB bylo normalnich, spis je to IMHO blbe udelany balicek...

[Grunt]

Ach jo, to je furt dokola. Ten 100MB balíček je s ladícími symboly. Na tom má z větší části podíl samotný WebKit. Stripnutý balíček má 20MB.

[Daniel Kvasnička ml.]

Klidek ...necetl jsem vsechno, co tu kdo napsal

[Grunt]

Vždyť to také měla bát spíše reakce o jeden příspěvek výše.

[lacik]

Na Rootu je tohle.

[Grunt]

To je nějaký druh vtipu?

[petris_]

Nepatral jsem po tom, ale hadam, ze si tim dckem znaci knihovny s ladicimi symboly. Takze by melo stacit udelat linky na knihovny bez ladicich symbolu, nebo je v binarce prepsat:

sed -ir 's/lib\([a-z]*[0-9]\).so.[01]d\d000/lib\1.so\d000\d000\d000\d000/g' chrome

[Milan Lajtoš]

Skúmal niekto tie zdrojáky, že prečo je to tak obludne veľké? Aj keby tam bol celý WebKit, SKIA, či celé GTK+, tak mi to príde strašne veľké...

[Grunt]

Skúmal niekto tie zdrojáky, že prečo je to tak obludne veľké? Aj keby tam bol celý WebKit, SKIA, či celé GTK+, tak mi to príde strašne veľké...

WebKit z GITu nezabalený má tak kolem 1GB.(Ale přiznávám, že jsou v něm různé závislosti třetích stran -třeba ta V8. Když se to oseká jen na GtkWebKit, tak to má zabalené jen kolem 12MB). WebKit samotný…co dodat?(naspodu příspěvku)

[kotyz]

Sem na tom stejne, binarka mi nesla spustit a ze zdrojaku mi to neslo zkompilovat (a to se stahlo asi 2.5GB, az pak sem zjistil ze de zakazat stahovani layout tests, ktery zabiraji nejvic).

[Deleted [8409]]

Kdyby jste si ty zdrojáky alespoň prohlédl ještě předtím, než začnete něco kritizovat. Je tam hodně balastu, to jo, ale ten balast jsou většinou binárky pro Win a pak hodně věcí na testování celé aplikace. Já být vývojář chrome tak chci taky všechny tyto věci po ruce.

Popravdě bych se do kompilace tak velkého projektu nikdy nepustil, zdrojáky jsem si ale stáhl ;)

[alfonz]

používám daily builds z launchpadu a normálně to jede... je to super rychlé a pěkné, je ale pravda, že na ff zatím nemá..

[pushkin]

Bohužel nemohu odpovědět na každý komentář zvlášť, takže jenom touto formou:
Přiznávám se, prostě už na mě bylo to dlouhé čekání na Chrome pro Linux příliš dlouhé, a tak jsem ho chtěl zkusit sám a po tak dlouhé době jsem od něj jaksi čekal více. Velikost stažených zdrojových kódů mě vyloženě šokovala (viz porovnání s KDE nebo třeba OpenOffice.org), protože takto rozsáhlé zdrojové kódy mívají výrazně komplexnější aplikace (třeba SALOME, výpočty MKP). Ten zbytek už je dán prostě nesouladem s klasickým Linuxovým postupem (./configure && make && make install, plus nějaké to ladění navíc).

Uznávám, přestřelil jsem, chtěl jsem toho příliš. Uvidíme, jak se Chromium vyvine, třeba ještě budu příjemně překvapen.

[Grunt]

Přiznávám se, prostě už na mě bylo to dlouhé čekání na Chrome pro Linux příliš dlouhé, a tak jsem ho chtěl zkusit sám a po tak dlouhé době jsem od něj jaksi čekal více.

Ono je pravda, že se s portováním na Linux začalo nedávno.

Velikost stažených zdrojových kódů mě vyloženě šokovala (viz porovnání s KDE nebo třeba OpenOffice.org), protože takto rozsáhlé zdrojové kódy mívají výrazně komplexnější aplikace (třeba SALOME, výpočty MKP).

Znova. Zkoušel si vůbec někdo stahovat zdrojáky?

Ten zbytek už je dán prostě nesouladem s klasickým Linuxovým postupem (./configure && make && make install, plus nějaké to ladění navíc).

A ještě jednou a snad už naposledy: Chromium není připraveno pro běžné použití. Chromium není připraveno pro testování. No, ono Chromium není vůbec připraveno. Je připraveno pro vývoj a to, že nabízejí zdrojové kódy je jen vedlejší efekt toho, že se jedná o otevřený projekt.

[pushkin]

Ono je pravda, že se s portováním na Linux začalo nedávno.

V tom je možná právě ten problém. Kdyby byl Chrome od začátku vyvíjen jako multiplatformní, mohl by být mnohem dál. Takhle je hotová koncepce a je hotový prohlížeč pro jeden, a přiznejme si to, dosti nestandartní operační systém. Výsledek je ten, že je možná větší problém tohle naportovat na jiné systémy, nežli napsat prohlížeč od nuly.

Znova. Zkoušel si vůbec někdo stahovat zdrojáky?

Ano. Já.

Chromium není připraveno pro běžné použití. Chromium není připraveno pro testování. No, ono Chromium není vůbec připraveno.

Ano uznávám, v tom stavu, v jakém je, je připraveno pro vývoj a pro vývojáře. V takovémto stádiu by možná stálo za to dát pěkně tučným textem varování o tomto stavu hned do záhlaví webových stránek. Pak to dopadne tak, že to chce nějaký rapl jako já vyzkoušet a jednoduše mu z toho jde hlava kolem

[Grunt]

Kdyby byl Chrome od začátku vyvíjen jako multiplatformní, mohl by být mnohem dál. Takhle je hotová koncepce a je hotový prohlížeč pro jeden, a přiznejme si to, dosti nestandartní operační systém.

Co? To je další vtip? Jinak je to hlavně důsledek toho, že to vyvíjí komerční firma. Prvně a hlavně co nejrychleji binárky, zabalené a připravené pro použití co největším počtem uživatelů(původně se mi podařilo nechtěně napsat uřivatelů a asi by to bylo vhodnější) aby se udělalo jméno. Klasická koncepce vývoje freewaru. Pak je čas na ostatní věci(a to ještě Linuxová verze přeskočila 64-bitovou okenní verzi, takže na něj asi zas tak moc nekašlou.

Znova. Zkoušel si vůbec někdo stahovat zdrojáky?

Ach jo. Poslední dobou mi nějak vypadávají slovíčka, takže oprava: Zkoušel si vůbec někdo stahovat zdrojáky WebKitu?

V takovémto stádiu by možná stálo za to dát pěkně tučným textem varování o tomto stavu hned do záhlaví webových stránek.

To je jako odměna za to když se to někomu podaří zkompilovat.

Pak to dopadne tak, že to chce nějaký rapl jako já vyzkoušet a jednoduše mu z toho jde hlava kolem.

Ale dle mého názoru to nebude lepší ani po finálním vydání. Chromium ani WebKit nejsou klasické otevřené projekty (po pravdě řečeno jsou oba dost pěkné bastly), takže bych ./configure && make && make install nečekal ani ve finální verzi.

[Daniel Kvasnička ml.]

WebKit a bastl? To na zaklade ceho? Kazdopadne i kdy byl, bylo by to stylem "jednooky kral mezi slepymi"..

[pozortucnak]

http://petrkrcmar.blog.root.cz/2009/05/15/vyzkousejte-google-chrome-chromium-pro-linux/

[Jardík]

./chrome: error while loading shared libraries: libnss3.so.1d: cannot open shared object file:No such file or directory

[pozortucnak]

Tak si tu knihovnu doinstaluj...

[Jardík]

Ta knihovna v /usr/lib64 ale je ... a ještě sem mu jak trubce nastavil LD_LIBRARY_PATH a stejně nic.

[Daniel Kvasnička ml.]

K cemu ten bulvarni titulek blogpostu? Chrome pro Linux proste jeste neni finalni a pro verejnou konzumaci. Tak nechapu, co resis. Az bude, bude podle me minimalne stejne dobry jako pro Windows. Neznam lepsi browser pro Win.

Chromium pro Mac je taky zatim nepouzitelny. Pekelne rychly, ale chova se divne a je hnusny. Ale necekam, ze az bude finalni verze, ze to tak zustane.

[pushkin]

K cemu ten bulvarni titulek blogpostu?

Prostě mě nic lepšího v danou chvíli nenapadlo...

Chrome pro Linux proste jeste neni finalni a pro verejnou konzumaci. Tak nechapu, co resis.

Viz tento thread. Nehledě na to, že stránky Chromia jsou naprosto nulové a podobné upozornění neobsahují, tudíž jsem dost dobře netušil, co čekat.

[Petr Tomeš]

Věděl jsi, že stahuješ noční sestavení a ještě ani oficiální alfaverzi. Proč se asi moc nepropaguje? Chce to trochu myslet.