HTPC v3.1 aneb kanón na vrabce (Updated)

30.1.2022 13:00 | Přečteno: 9650× | Linuxení aneb hrátky se šrotem | | poslední úprava: 9.2.2022 15:29

Když jsem před necelým rokem skládal třetí generaci svého HTPC, jediné dostupné procesory od AMD s integrovanou grafickou kartou byly Athlony 240GE a Athlony 3000G. Předchozí generace G-čkových Ryzenů zmizely, a tak jsem zvolil jako provizorium Athlona 3000G s tím, že počkám na lepší časy a pak koupím nějaký trojkový Ryzen s grafickou kartou. Lepší časy ale nepřišly. | Nově doplněno měření spotřeby HTPC.

Stadium 1: Deprese

Dá se říct, že někdy od června minulého roku jsem sledoval kdy se objeví nějaké G-čkové Ryzeny za rozumnou cenu. Po pár měsících čekání sice přišly Ryzen 5 5600G a Ryzen 7 5700G, ale z mého pohledu šlo v obou případech o kanóny na vrabce. Pro domácí použití mi přišlo kupovat procesor s cca 20 000 body v PassMarku celkem zbytečné, a tak jsem čekal, až jsem zjistil, že zřejmě čekám marně a pokud někdy chci od svého HTPC o něco víc, budu muset sáhnout právě po jednom ze dvou zmiňovaných kusů. Bohužel uchladit TDP 65 W je jiný úkol než uchladit TDP 35 W, takže jsem tak nějak tušil, že největší problém bude v mé skříni, respektive v jejích rozměrech. Začal jsem tedy hledat a měřit.

Stadium 2: Červík hlodá

Moje CoolerMaster Elite 100 je jedna z velmi plochých skříní, která má vzhledově blíže spíše k DVD přehrávačům či hifi komponentám - číselně vyjádřeno je její (vnější) výška cca 70 mm. Už jenom tohle spolehlivě vyřazuje naprostou většinu chladičů. Když se změří vzdálenost mezi základní deskou a povrchem skříně, jsme na 60 mm, do kterých se musí vejít kromě chladiče i patice s procesorem. Jen hrubým odhadem nám tedy na chladič s ventilátorem zbývá 50 mm.

AMD vybavuje své 65 W procesory chladičem Wraith Stealth, což je nejmenší velikost boxovaného chladiče, začal jsem tedy pátrat po jeho rozměrech, přičemž na jednom z fór jsem nalezl odkaz na to, že jeho výška by měla být necelých 60 mm, což má dokazovat obrázek níže. O tom, že bych se s procesorem a paticí vešel do 5 mm jsem si nedělal naděje, začal jsem tedy pátrat po nějaké menší náhradě.

Údajná výška chladiče Wraith Stealth... měřeno pravděpodobně pravítkem z tržnice

Po dalším měření (no, zkuste narvat nějaký chladič na mini ITX desku ) jsem dospěl k názoru, že bezpečnou volbou by měl být ventilátor průměru 92 mm na chladiči ideálně o výšce do 5 cm. Netrvalo dlouho a našel jsem chladič CoolerMaster MasterAir G200P, který má výšku 40 mm a je určený pro TDP až 95 W. Pravda, v testech si vedl hůře, než boxovaný AMD Wraith Stealth, ale úbytek chladící plochy si někde svou daň vybrat musí.

Pak přišly Vánoce a vše jsem odložil k ledu - jednak jsem ještě chtěl počkat, co se objeví nového, a jednak jsem byl po pravdě línej rozebírat skříň, vyndavat základní desku a montovat nový procesor. Na to byl trochu moc frmol.

Stadium 3: Když musíš, tak musíš

Po Vánocích, když bylo zase potřeba doma trochu více počítat, už mi ale začal lézt výkon mého Athlonu 3000G na nervy, a tak jsem vše oživil. Jediné, co se v mezičase objevilo nového byl Ryzen 5 3350G PRO, starší bratranec Ryzenu 5 5600G se zhruba polovičním výkonem a shodnou cenovkou. Naproti tomu Ryzen 7 5700G se mi s dvacetiprocentním nárůstem výkonu a čtyřicetiprocentním nárůstem ceny jako ideální volba také nejevil. Takže zhruba v půlce tohoto měsíce objednal kombo Ryzen 5 5600G + CoolerMaster MasterAir G200P.

Stadium 4: Stavba

Oba kousky dorazily ve středu, přičemž druhý den přišla manželce pozitivní zpráva, že dalších pět dní se nemá v práci objevovat. A prej pro jistotu ani já ani děti. Tak jsem vystoupil z busu, sednul na zpáteční spoj a v hlavě už jsem rozebíral počítač. A protože nejsem zvyklý hned házet flintu do žita, začal jsem s nejjednodušší verzí výměny - nechat desku na svém místě a prostě se jenom pokusit vyměnit procesor a chladič. Podmínkou ale bylo ověřit skutečně dostupné rozměry.

Ventilátor AMD Athlonu 3000G po cca roce provozu. Taky už mu rostou vousy

Jenom pro srovnání jsem si změřil i výšku původního chladiče - ta je 39 mm. Procesor v patici má výšku 6,5 mm. Pokud by byla pravda to, co zobrazuje fotografie výše, byl bych o cca 1,5 mm v průšvihu a musel bych vyndavat základní desku a montovat uchycení pro CoolerMastera. O to větší překvapení mě čekalo ve chvíli, když jsem vlastnoručně přeměřil výšku AMD Wraith Stealthu, který jsem dostal s procesorem - byla pouze 50,5 mm!!! To ale znamená, že bych se měl vejít do své skříně.

Výška boxového chladiče AMD Athlonu 3000G

Základní deska po demontáži původních plastových úchytek pro chladič

Odmontoval jsem tedy firemní háčky a vyzkoušel, kam až zapadne kovová výztuha z druhé strany základní desky - zde se projevila inteligence autorů, kteří na výztuhu navrhli tak dlouhé závity, že i po odpadnutí od základní desky na podlahu skříně zůstaly závity cca 2 mm koukat nad základní desku. To je dostatečně na to, aby bylo možné prostě chladič na procesor posadit a pod mírným tlakem si chytit výztuhu šroubem za závit a přitáhnout nahoru. Suma sumárum - překvapivě bezbolestná akce.

Je tam...

... i s chladičem

Po instalaci procesoru s chladičem již bylo zřejmé, že se do bedny prostě vejdu. Rezerva vůči hornímu krytu je sice pouze cca 2 mm, ale je to pořád dost na to, aby vše fungovalo, jak má. Při pohledu do skříně je ale zřejmé, že 92 mm chladič na 17 cm velké základní desce je prostě kurva macek, kterej se tam vejde jen tak tak. Autoři návrhu chladiče a desek spolu evidentně velmi dobře komunikovali, takže chladič má decentní zhruba milimetrovou vůli od pamětí a zhruba stejně velká mezera je mezi vybráním v chladiči a cívkami na základní desce. Jinými slovy - sedí jako prdel na mísu, ale ta prdel už nesmí přibrat ani kilo.

Pověstný vlas mezi ventilátorem a paměťmi

Kolem tlumivek jsme na tom opravdu jen o další vlas lépe

Podle rychlé kontroly bychom se měli vejít

Výsledná vůle vůči krytu skříně

Nakonec není ani ventilátor nijak omezený

Stadium 5: Výkony a příkony

Na "běžném" běhu PC je samozřejmě skok ze 4 500 bodů na 20 000 bodů znát pouze minimálně. Jestli, tak se možná o sekundu zkrátil start systému (zde je přeci jen nejužším místem sběrnice SSD disku) a přijdou mi lehce plynulejší přechodové efekty KDE. Navzdory často deklarovanému požadavku na čipset AMD A520 či B550 (třeba na CZC) procesor samozřejmě běží i na čipsetu B450 (přesně jak tvrdí výrobce základní desky, samozřejmě s odpovídající aktualizací BIOSu). V /proc/cpuinfo o něm najdeme následující:

pushkin@pushkin-htpc:~$ cat /proc/cpuinfo
processor       : 0
vendor_id       : AuthenticAMD
cpu family      : 25
model           : 80
model name      : AMD Ryzen 5 5600G with Radeon Graphics
stepping        : 0
microcode       : 0xa50000b
cpu MHz         : 3601.382
cache size      : 512 KB
physical id     : 0
siblings        : 12
core id         : 0
cpu cores       : 6
apicid          : 0
initial apicid  : 0
fpu             : yes
fpu_exception   : yes
cpuid level     : 16
wp              : yes
flags           : fpu vme de pse tsc msr pae mce cx8 apic sep mtrr pge mca cmov pat pse36 clflush mmx fxsr sse sse2 ht syscall nx mmxext fxsr_opt pdpe1gb rdtscp lm constant_tsc rep_good nopl nonstop_tsc cpuid extd_apicid aperfmperf pni pclmulqdq monitor ssse3 fma cx16 sse4_1 sse4_2 movbe popcnt aes xsave avx f16c rdrand lahf_lm cmp_legacy svm extapic cr8_legacy abm sse4a misalignsse 3dnowprefetch osvw ibs skinit wdt tce topoext perfctr_core perfctr_nb bpext perfctr_llc mwaitx cpb cat_l3 cdp_l3 hw_pstate ssbd mba ibrs ibpb stibp vmmcall fsgsbase bmi1 avx2 smep bmi2 erms invpcid cqm rdt_a rdseed adx smap clflushopt clwb sha_ni xsaveopt xsavec xgetbv1 xsaves cqm_llc cqm_occup_llc cqm_mbm_total cqm_mbm_local clzero irperf xsaveerptr rdpru wbnoinvd arat npt lbrv svm_lock nrip_save tsc_scale vmcb_clean flushbyasid decodeassists pausefilter pfthreshold avic v_vmsave_vmload vgif umip pku ospke vaes vpclmulqdq rdpid overflow_recov succor smca fsrm
bugs            : sysret_ss_attrs spectre_v1 spectre_v2 spec_store_bypass
bogomips        : 7800.68
TLB size        : 2560 4K pages
clflush size    : 64
cache_alignment : 64
address sizes   : 48 bits physical, 48 bits virtual
power management: ts ttp tm hwpstate cpb eff_freq_ro [13] [14]

Samozřejmě mi to nedalo a hned jsem mu dal trochu kouř Pro mě zásadní aplikací je právě ANSYS, ve kterém je urychlení skutečně markantní, nicméně (kromě změření délky určitého výpočtu) těžko vyjádřitelné. Velmi praktický je v tomto ohledu ffmpeg, u kterého jsem měl nakoukáno, že Athlon 3000G první průchod full HD videa zpracovává cca 3.5 násobnou rychlostí a druhý průchod cca v reálném čase (tzn. jednotkovou rychlostí). V případě Ryzenu 5 5600G se rychlosti zvýšily na 7.6x (181 fps; při využití CPU na cca 62 % a teplotě CPU 48 °C dle amdgpu) respektive 4.7x (112 fps; při využití CPU na cca 94 % a teplotě CPU 58 °C dle amdgpu), což je lehce více, než udává porovnání procesoru v Passmarku. Zkoušeno na identických souborech (tento) příkazy:

ffmpeg -y -i "S04E04 - All Is Possible.mkv" -map 0:0 -map 0:1 -pass 1 -c:v libx264 -b:v 2880k -c:a copy -f mp4 /dev/null && ffmpeg -i "S04E04 - All Is Possible.mkv" -map 0:0 -map 0:1 -map 0:2 -pass 2 -c:v libx264 -b:v 2880k -c:a copy -c:s copy "S04E04 - All Is Possible_sm.mkv"

Aktuálně má procesor napočítáno cca dva dny výpočtů v ANSYSu, přičemž jsem nepozoroval žádnou nestabilitu systému, takže to vypadá, že můj již lehce vousatý 150 W zdroj vše s přehledem zvládá. Samotný procesor (respektive jeho jádra) si v klidu běhá na frekvencích mezi 3,0 a 3,5 GHz, v trvalé zátěži vyskočí na 4,25 GHz. Mimochodem - netušíte někdo, proč mi nehodlá žádnou teplotu dodat k10temp?

Aktuálně bohužel nemohu říci, jak se projeví výměna procesoru na celkové spotřebě systému. K odpovídajícímu vybavení se dostanu až ve středu, takže snad brzy

Update 2022-02-09:

V mezičase mi lehla malá, takže jsem se k měření výkonů dostal o týden později. Jelikož mi nejde o to, dělat citlivostní zkoušku na to, která aplikace bere nejvíce, šel jsem rovnou po těch, o kterých vím, že umí vytížit elektrickou, respektive mechanickou část PC nejvíce - tzn. ffmpeg, ANSYS (vytížení procesoru) a MakeMKV (vytížení mechaniky+disku). Měření jsem stejně jako před rokem provedl pomocí Lovato DMK32 s proudovým trafem 1:5 a naměřené hodnoty po přepočtu jsou uvedené v tabulce níže.

stav	CPU [%]	U [V]	I [A]	P [W]	cos φ [-]
vypnuto	0	235	0,030	1,06	0,16
bez zátěže	~ 0	235	0,120	15,00	0,50
ffmpeg pass 1	61 - 63	235	0,410	92,00	0,96
ffmpeg pass 2	92 - 95	235	0,520	119,20	0,98
ANSYS Maxwell	99	235	0,372	84,00	0,96
MakeMKV - BluRay rip	~ 0	235	0,132	16,00	0,55
MakeMKV + ffmpeg pass 1	60 - 63	235	0,434	96,00	0,97
MakeMKV + ffmpeg pass 2	92 - 93	235	0,526	120,00	0,98

V porovnání s minulou generací HTPC je patrný nárůst spotřeby, který souvisí s novým procesorem. Bez zátěže hodnoty odpovídají předchozímu stavu, takže při idlování se upgrade prakticky neprojevuje, v zátěži už ale HTPC jde na prakticky dvojnásobné hodnoty. Nejvýše se mi podařilo dostat při zatížení ffmpegem a současném ripování BluRaye za pomoci MakeMKV, a to na 120 W. Z toho lze usuzovat, že použití procesoru s TDP 95W už by bylo pro tento zdroj opravdu hraniční.

V porovnání s recenzí zdroje, kterou jsem již odkazoval, je patrné, že zdaleka nemám tak dobré měřené hodnoty účiníku. Zde je samozřejmě otázkou jak byly měřené hodnoty určeny a zda nějakým způsobem respektují efekty harmonických složek - v případě mého měření jde opravdu o účiník (cos φ) určený za pomoci zdánlivého a činného výkonu.

Další, co stojí za povšimnutí je nárůst příkonu ve stejných operacích - jestliže původní HTPC bralo ze sítě 66 W při kompresi ffmpegem a nová generace bere nějakých 119 W, je rozdíl výkonů (~50 W) větší, než rozdíl TDP procesorů (~30 W). To jde částečně navrub nepřesnosti měření malých výkonů mým měřákem a částečně tím, že Ryzeny opravdu nejspíše striktně nedodržují hranici 65 W TDP tak, jak to zmiňují i na Diit.

Poslední zajímavost je pak to, že nám úplně přesně nekoreluje využití CPU se spotřebou při porovnání ffmpeg vs. ANSYS, kdy ffmpeg s mírně nižším využitím CPU vede na znatelně vyšší spotřebu. Tento jev může souviset s tím, že ffmpeg vykonává část svých kompresních výpočtů na GPU, zatímco ANSYS Maxwell využívá výhradně CPU výkon, nekoná se tedy nárůst spotřeby v GPU části.

Závěr...

Když to všechno shrnu, celkem mě překvapilo, jak objemný chladič je schopná stará mini ITX skříň spolknout. Rozhodně je fajn že boxované chladiče jsou perfektně připravené k montáži na základní desku a i když je vše navrženo opravdu na milimetry, sedne si to bez větších problémů, které jsem tak trochu očekával. Zároveň se jako velmi dobrá volba ukázala základní deska od ASRocku, ke které jsou dostupné pravidelné aktualizace a umožňuje montáž i "nejnovějších" Ryzenů.

Co je ale depresívní je současný stav trhu - nemožnost sehnat některý z GEčkových Ryzenů (respektive obecně procesorů s nižším TDP třeba za cenu mírného poklesu výpočetního výkonu) a naprostý nedostatek hodnověrných informací, jako je například informace o výšce chladiče dodávaného s CPU. Důsledek je to, že člověk se musí vracet k metodám pokus-omyl a namísto stavby "optimálního" HTPC má člověk volbu mezi výsledkem na úrovni pět let starého notebooku a kanónem na vrabce, který má o třetinu vyšší výpočetní výkon, než moje pracovní stanice v práci vybavená Ryzenem 7 1700.

Na úplný závěr pak stojí za to přidat ještě dvě srovnání - to první je srovnání úsporných procesorů AMD s integrovanou grafickou kartou aktuálně dostupných na trhu a to druhé je porovnání výkonu mého Ryzenu 5 5600G s procesorem, který mám v práci v pracovní stanici a procesorem, který máme v našem "výpočetním" serveru. U něj budiž polehčující okolností fakt, že ty Xeony jsou v něm dva.

Porovnání výkonů dostupných G-čkových procesorů od AMD

A ještě depresivnější porovnání výpočetních výkonů našeho serveru, pracovní stanice a mého HTPC

       

Obrázky

Komentáře

[Max]

Takže to je htpc a zároveň pracovní PC? Já jen, že v dnešní době nemá htpc moc smysl, protože všechny ty problémy, které jsi zmínil (malé rozměry, spotřeba, tlak na tichost apod.). Místo htpc je výhodnější si postavit server-client řešení, kde u TV to řešení bude nějaký Android box s GoogleTV nebo čistě jen Kodi.
Zdar Max

[pushkin]

jj, teď už je to plnohodnotné pracovní PC, s Athlonem to byla spíš nouzovka. Já jsem touhle cestou šel kvůli tomu, že se mi nechce provozovat zbytečně moc samostatných zařízení - takhle mám vytažený monitor na pracovní stůl a můžu z toho normálně pracovat, zatímco si někdo něco pouští. Tohle je jedna z největších výhod Linuxu - můžeš jet výpočet a přitom to neomezuje člověka v jiném využití PC (film, hra...). Ve Windows se pustí výpočet a je skoro z jakéhokoliv hardware 486ka, pokud se vyloženě neomezí počet jader pro výpočet.

[_]

Nejjednodušší je androidtv a NAS

[pan Klobouk]

Tak přesně tohle odkládám už asi 5 let. V obří skříni mám momentálně picoPSU + zdroj z noťasu, miniITX desku, jedno SSD a s výkonem maximální spokojenost. Ale dokopat se, odstavit Synology, z HTPC udělat NAS + backend na DVB-S a za televizi lípnout na sucháč nějakou mini krabku, to je stále odkládaná výzva.

[Agent]

Naprosto blbý dotaz, proč ne notebook?

[Max]

Cena a velikost? ITX je fakt malá věc. Navíc k čemu display a klávesnici, které nevyužiji? A výkon je oproti ntb někde jinde.
Já bych do ntb pro takový účel také nešel.
Zdar Max

[pushkin]

Notebook se na tohle fakt nehodí, kromě toho co už psal Max má prakticky nulovou rozšiřitelnost a opravitelnost. Tohle je kompaktní zařízení, kde ale v případě potřeby cokoliv vyměním.

[Josef Kufner]

Byla by šance to uchladit pasivně?

[Max]

Já osobně jsem třeba proti pasivnímu chlazení. Důvod je prostý, není to jen o CPU, ale všech komponentách okolo. Když to budeš pasivně chladit, značně ti stoupnout teploty ostatních komponent. To si nemyslím, že je pro dlouhodobý běh ok, resp. tím snižuješ jejich životnost v dlouhodobém horizontu.
Zdar Max

[pushkin]

Určitě ne. Součinitel přestupu tepla do vzduchu je bez aktivní ventilace tak 10 W/m2K. Abys měl nějakou rozumnou teplotu na CPU, musel by mít chladič kolem 40 °C, což dává vůči pokoji s 20 °C teplotní rozdíl 20 °C. No a i kdybych svázal tomu procesoru nohy a držel ho na 45 W, tak by to pořád znamenalo chladič s plochou 0.23 m2, což je prostě obr. A to za předpokladu, že tam máš přísun toho vzduchu o 20 °C.

Na druhou stranu ale ASRock vyrábí i takovouhle desku, kde je procesor s TDP 30 W, jaká je ale teplota chladiče a procesoru snad ani nechci vědět...

[Max]

Mám něco podobného od supermicro (Můj aktuální-nový domácí server). Pasivně se to uchladit rozhodně nedá a slabý vánek v některých případech také stačit nemusí.
Zdar Max

[pushkin]

Jaký ti to dává teploty? Ten chladič má sice nahnanou slušnou plochu, ale ty žebra jsou dost blízko u sebe, takže tam vzduch nebude moc mít chuť bez průvanu provozovat nějakou konvekci...

[Max]

Mám v bočnici 120x120 větrák Noctua, který fouká na celou desku a chladí tak vše. Treploty mám tedy 33C v idle a v zatížení asi 43C.
Zdar Max

[j]

Jenze ty pocitas, ze budes setrvale chladit maximalni vykon, coz nebudes. Navic mas vetrak ve zdroji, kterej ti dela v case pruvan tak jako tak. A mluvit o 40 stupnich na hladici jako rozumny teplote je hovadina samo o sobe, pri 40* stupnich se nic nechladi. Chladic muze mit klidne 60 stupnu, a chlazena vec je naprosto vpohode. Kremik nesmi prelizt nejakych cca 120 stupnu, vetsinou je limit nastaveny na 100 a vetsina lidi nechce prelizt 80.

*Proc asi tak myslis si kazdy auto nejdriv vodu ohreje na tech +- 90 stupnu ...

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Max]

Auto si ohřeje vodu proto, protože při takové teplotě dochází k optimálnímu spalování (podobně třeba jako kotle na tuhý paliva mají definovány teploty, při kterých by měly být provozovány, jinak dojde k neoptimálnímu spalování, čoudění, dehtování apod.). Jak to souvisí s počítači, to mi nějak uniká.
Pokud jde o teplotu CPU, tak GPU jedou běžně k 90C, ale U CPU asi chceš optimálněší teploty, protože okolní komponenty. Můžeš to teplotně namáhat jak chceš, ale obávám se, že při použití méně kvalitnějších komponent budeš mít problém. A i při použití lepších komponent budeš mít problém, třeba NVMe disky, které sami o sobě dost topí a jejich umístění na desce není příliš optimální vzhledem k teplotám okolí.
Zdar Max

[j]

Lol ... blabol roku ...

Vis maxi, nemel bys psat podobny pitomosti, kdyz naprosto zjevne vubec netusis co zvanis. Ta voda se ohriva VYHRADNE A POUZE kvuli tomu, aby byl co nejvetsi teplotni spad, a tim padem co nejlepsi chlazeni. Ohriva se prave na +- 90 proto, ze ... kupodivu (ja vim, to bude prekvapko) pri 100+ se zacne varit.

Mimochodem, to ze se nekde pouziva na chlazeni trebas glykol taky nevis ze? A je to prave proto, ze jeho bod varu je skorem 200 stupnu. Dokonce se v podobe fridexu micha do ty vody v autech, cimz se ponekud (na cca 120) zvedne ten bod varu.

A kupodivu ... presne totez plati pro zcela LIBOVOLNE chlazeni, tudiz vcetne PC.

Aby se totiz neco chladilo, tak musi existovat teplotni spad, vime? Pokud je maly, tak se nic nechladi.

A kdyz uz zvasnis o vece kterym nerozumis, tak teplota CPU nicemu nevadi, to co vadi je teplota stabilizaroru, ktery ovsem chladicem (rozhodne ne takovym kterej si koupis) nijak nechladis, spis naopak. A nevadi to tem stabilizatorum, vadi to tem elitum co sou hned vedle.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Max]

Spalovací motor má nějakou pracovní teplotu, aby docházelo k optimálnímu spalování. Bez toho budeš mít problém s emisema a dalšíma věcma, které způsobí příliš nízká teplota. Proto musí mít dnešní spalováky i velmi dobrý termomanagement a člověk se blíží k tomu, že na vytápění kabinky bude potřebovat elektrické topení (to už auta samozřejmě dávno mají, ale dřív to nebylo tak nutné, spíše jen pro pohodlnost).
Možná by jsi si fakt měl něco o motorech zjistit, minimálně jak fungují, jaké mají mít provozní vlastnosti, teploty a důvody, proč tomu tak je.
Vážně nedochází ke stejnému spalování za studena a za tepla a vyhřátí bloku motoru je nutnost .
Zdar Max

[xvasek]

No nevím. Pokud by se vyšší teplotou obecně zlepšovaly provozní vlastnosti motoru, tak by ty o pár desítek stupňů "teplejší" vzducháče představovaly jakousi kategorii "nadmotorů" a vodu by už EU zakazovala jako neekologickou. Což o to, já jako majitel R1200RT (ještě bez vody) ti klidně tvou teorii o nadřazenosti teplejšího motoru potvrdím, ale obávám se, že všichni výrobci aut se "studenými" vodníky asi nebudou úplní idioti.

"Pracovní teplota motoru Tatra 148 se pohybuje kolem 160–180 °C." (říká Wikipedia).

[Max]

Myslím si, že jsme se nepochopili. Každý motor je nějak navržen a má nějakou svou optimální pracovní teplotu (vyšší teplota, než ta navržená pracovní, škodí stejně jako nižší). Není to tak, že všechny motory mají stejnou pracovní teplotu. Dnešní motory v autech mívají oproti starším modelům vyšší pracovní teplotu kvůli snižování emisí. To se udává jako hlavní důvod. Tzn., že někteří inženýři asi došli k tomu, že u typu motoru, který jejich firma vyrábí, dosáhnou lepších emisí při vyšších teplotách.
Zdar Max

[xvasek]

Jenomže to je přesně z toho důvodu, co píše j-čko - chlazení na vyšší teplotu prostě spotřebuje méně energie, tím se ušetří ty emise. Bavíme se o ventilátoru, čerpadle, množství chladící kapaliny, hmotnosti chladiče, hmotnosti bloku motoru atd., ne že ty emise při vyšší teplotě nějak nevzniknou. Naopak si představ, jakou by mělo chazení energetickou / emisní režii, kdybys motor chtěl držet třeba na 50°C.

[Max]

To si nemyslím, protože ani u starých aut nepotřebuješ moc chladit (u běžné jízdy). A v nových autech je to ještě horší, kde ten 1.0 plivátko dostat do plamene je neskutečný boj a chladíš už jen tím, že jedeš a nepotřebuješ na to žádnou dodatečnou energii. Je to jeden z důvodů, proč je ve vozech el. topení.
Pokud jde o čerpadlo, tak to snad běží nonstop (není regulovatelný), tam snad žádná změna nenastavá, to honí vodu dokola jakmile natočíš motor (je to nejspolehlivější řešení, kdy hrozí problém jen při zadření čerpadla). Spotřeba větráku je taktéž zanedbatelná na to, aby to mělo nějaký vliv na emise.
Ano, ve starších autech jsi si zapnul potkávačky a otáčku motory padly o 100/min, ale to se v dnešních autech nestává, takže i sepnutí ventilátoru nemá na běh motoru (ve smysly manipulace otáček nebo zvýšení spotřeby a tím i emisí) vliv.
Zdar Max

[xvasek]

Právěže se s emisemi řeší už kraviny, jakože jestli běží motor v křižovatce nebo jestli jede ventilátor, který teda (podle mě) bude mít odběr slušný, ale IMHO jde spíš o hmotnost. Jasně že se ten proud musí někde vyrobit, alternátor klade motoru odpor podle aktuální spotřeby a motor jej musí "přetláčet". Otáčky řídí vstřikování, takže nekolísají. U karburátoru kolísaly, protože tam nebyla žádná zpětná vazba.

Asi nikdo z nás není motorový inženýr, aby to dokázal nějakým měřením, ale já osobně si myslím, že j-čko má víc pravdu - že teplota motoru byla prostě "stanovena" tak, aby chlazení bylo co nejjednodušší / nejlehčí a to dává těch +- 90°C. Pro CO2, které všichni sledují, to bude asi celkem jedno, resp. bude odpovídat v podstatě spotřebě a tak netočící se větrák bude dělat nějaký pikorozdíl, ale třeba produkce CO, HC nebo NOx se s teplotou bude z principu zvyšovat - čím rychleji se tam ty molekuly mydlí, tím víc vznikne tady těch "divných" vazeb, které by pomalým hořením nevznikly.

[MarV]

Téma řeší například tento článek (kvalitu nepoznám, ale asi bude lepší, než nepodložené dohady na fóru o linuxu):

https://www.sdewes.org/jsdewes/pid5.0132

"Across all loads, Brake Specific Fuel Consumption (BSFC) of both fuels decreased, as the coolant temperature was increased (Figure 5a) – meaning less fuel is required to produce the same amount of power when the temperature of combustion is increased."

Co tady j-čko šířil bylo nejdříve: "pri 40* stupnich se nic nechladi." ... "*Proc asi tak myslis si kazdy auto nejdriv vodu ohreje na tech +- 90 stupnu" a následně "Ta voda se ohriva VYHRADNE A POUZE kvuli tomu, aby byl co nejvetsi teplotni spad, a tim padem co nejlepsi chlazeni." Teplotní spád má význam pokud jde o pasivní chlazení, kde se projevuje efekt konvekce (větší rozdíl teplot způsobuje větší proudění kolem výměníku). U nuceného proudění (větrákem, pohybem auta) to podle mě bude zanedbatelné. Zajistit proudění vzduchu výměníkem bude u auta znamenat i aerodynamický odpor, který pak zvyšuje ztráty s mocninou rychlosti. Ale autům taky nerozumím :)

Pokud jde o původní téma chlazení CPU, tak pokud se v CPU vyvaří X wattů TDP, tak se v ustáleném stavu teploty rozdělí podle tepelných odporů (čip/pouzdro, pouzdro/chladič, chladič/vzduch). Ano je to jednoduchý model, který zanedbává různé věci, ale pro tyto úvahy asi dostačující. Pohrát s čísly si můžeš třeba zde: https://www.smlease.com/entries/thermal-design/how-to-select-a-heat-sink/

[xvasek]

Ano, ten článek opravdu potvrzuje, že ten daný motor opravdu pracuje nejlépe v teplotách, pro které byl navržen a zkonstruován. Velmi pravděpodobně budou existovat i jiné články, které totéž prokážou o jiných motorech a velmi pravděpodobně budou běžné motory z aut pracovat nejlépe okolo těch 90 stupňů. (A vzduchem chlazené motory při vyšších teplotách.)

Já opravdu nechci dělat nějakého odborníka, ale něco mi říká, že ta charakteristika určitě není jednorozměrná - prostě bude záležet na (samozřejmě) teplotě, tlaku, bodě vznícení / zapálení, teplotě vstupního vzduchu, vlhkosti, tvaru spalovacího prostoru, tvaru prostoru za ventily, tvaru a časování ventilů, viskozitě oleje, otáčkách motoru, zatížení atd. A tvrdit, že tady v tom x-dimenzionálním prostoru je zrovna nějaká teplota vždy nejlepší, mi přijde minimálně odvážné.

Naopak tvrzení, že se lépe chladí s vyšším spádem mi přijde poměrně jednoduché a prokazatelné.

[pushkin]

Samozřejmě, celý kontext je složitější. Z toho, co vím, tak základní omezení budou:

• Snadná dostupnost levného chladícího média (tzn. vody)
• Bod varu vody (~100 °C)
• Bod vznícení oleje (~150 °C)
• Maximální využití tepelné kapacity chladícího média (tj. teplotní rozdíl mezi ohřátou vodou z motoru a vychlazenou jdoucí zpět)
• Minimalizace výkonu nutného pro chlazení (velký teplotní spád mezi chladičem a okolím a úspory na výkonu sahar a vodního čerpadla)
• atd...

Nicméně je nutné si uvědomit, že se bavíme o diametrálně odlišných fyzikálních problémech - při hoření palivové směsi se teploty pohybují v řádech velkých stovek stupňů Celsia a hlavní důvod, proč se motory chladí nesouvisí jen s životností, ale i s účinností v Carnotově cyklu. A když se motor přehřeje, tak jako první selže chlazení - voda a následně i olej, který kromě chlazení motoru funguje i jako mazivo. Díky tomu se motor zadře.

Naproti tomu v případě elektroniky existuje jistá mezní teplota, při které dochází k její okamžité destrukci a čím více se jí blížíme, tím více klesá životnost daného prvku, a to exponenciálně. Při započítání teplotního spádu z čipu na chladič proto není možné mít na chladiči o moc více než 60 °C, aniž by se zásadně snížila životnost procesoru.

[MarV]

Ano jaké jsou specifika optimální funkce spalovacích motorů nevím a nechci rozebírat. Já reagoval na zásadní fyzikální nesrovnalosti podporované agresivním vyjadřováním na adresu Maxe. Takže znovu. Jaká je fyzikální souvislost s chlazením procesorů a teplotním spádem mezi chladičem a okolním vzduchem?

Já tvrdím, že rozdíl teploty chladiče a okolního vzduchu je přímo úměrný tepelnému odporu chladiče. Čím vyšší rozdíl, tím horší chladič. Viz. vzorec (16..21) například zde: https://web.mit.edu/16.unified/www/SPRING/propulsion/notes/node118.html

Nejednodušší modelování těchto tepelných obvodů je analogické k elektrickému obvodu. Zdroj tepla se modeluje jako zdroj proudu. Rozdíl teplot odpovídá napětí. Tepelný odpor je ekvivalentní k elektrickému odporu.

Procesor je zdroj tepla, který do obvodu dodává Q wattů TDP a chová se jako zdroj proudu. Pokud nebude zatížen (termálním) odporem, který by odváděl teplo do okolí, bude na zdroji proudu nekonečné napětí. To říká, že když budeme provozovat CPU ve vakuu a zanedbáme ztráty zářením, tak by jeho teplota stoupala do nekonečna. V opačném extrému, když si pořídíme ideální chladič s nulovým tepelným odporem, tak bude napětí nula. To znamená, že rozdíl teplot je nulový (teplota CPU bude rovna teplotě okolí).

Pokud k němu připojíme termální odpor R, tak se teplota čipu se ustálí na hodnotě T = Q*R = Q*(R1 + R2 + R3), kde R1 je čip/pouzdro, R2 je pouzdro/chladič a R3 je chladič/vzduch (sčítají se, protože odpory jsou v sérii). V reálu jsou to všechno kladná nenulová čísla, takže teplota čipu CPU bude vždy vyšší než teplota okolního vzduchu, do kterého se chladí. Z této rovnice jasně vychází, že neustále zmiňovaný teplotní spád chladič/vzduch odpovídá napětí na R3. Teplotní spád bude T3 = Q*R3. Teplotní spád chladič/vzduch tedy závisí pouze na TDP procesoru a odporu chladiče. Vyšší teplotní spád chladič/vzduch vždy znamená vyšší teplotu čipu, pokud zachováme ostatní podmínky.

Mám někde chybu?

[pushkin]

Základní pohled na věc máš správný, ale tohle

Já tvrdím, že rozdíl teploty chladiče a okolního vzduchu je přímo úměrný tepelnému odporu chladiče. Čím vyšší rozdíl, tím horší chladič.

pravda není. Jedna věc je tepelný odpor materiálu (souvisí s vedením tepla) a druhá součinitel tepelného přestupu (souvisí s kontaktem mezi chladičem a chladícím médiem). Zatímco první je materiálová konstanta, to druhé závisí na druhu chladiva (vzduch, voda, olej) a rychlosti jeho proudění kolem chladiče.

Samozřejmě z hlediska kvality chladiče závisí na materiálu, proto se nejlepší chladiče dělají z mědi a běžně se používá "jenom" hliník. Čím je lepší tepelná vodivost, tím lépe chladič rozvede teplo do žeber - můžeš je udělat tenčí, může jich být víc a naženeš chladící plochu.

Součinitel tepelného přestupu se dá demonstrovat právě na vzduchu - součinitel přestupu tepla je bez aktivního chlazení nějakých 8 až 15 W/m2K s tím, že těch 8 odpovídá nepříliš velkému rozdílu teplot mezi chladičem a vzduchem, přičemž vzduch kolem chladiče nijak neproudí. Těch 15 odpovídá velkému tepelnému spádu mezi chladičem a okolím, kdy se už uplatňuje konvekce vzduchu, ale není aktivně ofukován. Při aktivním foukání může být klidně 200 W/m2K. Proto u chladičů závisí i na kvalitě a výkonu ventilátoru.

[MarV]

Tady bych si taky dovolil nesouhlasit:

Jedna věc je tepelný odpor materiálu (souvisí s vedením tepla) a druhá součinitel tepelného přestupu (souvisí s kontaktem mezi chladičem a chladícím médiem). Zatímco první je materiálová konstanta, to druhé závisí na druhu chladiva (vzduch, voda, olej) a rychlosti jeho proudění kolem chladiče.

Tepelný odpor není materiálová konstanta, protože jednotka [K/W] nezahrnuje rozměry materiálu. Materiálová konstanta je měrný tepelný odpor [m*K/W] (ale většinou se udává spíš převrácená hodnota). Odpor z toho dostanu pomocí tloušťky materiálu a průřezu [K/W] = [m*K/W] * [m]/[m^2]. Stejně jako v případě el obvodů odpor není materiálová konstanta, ale je jím měrný el odpor [ohm*m] a odpor získáš ze znalosti průřezu a délky vodiče.

Tepelný odpor je pak pouze zjednodušené vyjádření všech parametrů, které jsi zmínil dál (rozměry, materiál, parametry větráku, ...). Když si otevřeš katalogový list nějakého chladiče, tak tam bude právě tepelný odpor (třeba zde nebo zde).

Jak jsem zmínil na začátku je to jednoduchý model. Pro přesnější odhady komplexních celků stejně většinou nezbývá než použít FEM simulaci ...

[pushkin]

Samozřejmě, materiálová konstanta je měrný tepelný odpor Tepelný odpor je až výsledek geometrie chladiče.

[MarV]

Máš nějaké fyzikální podklady pro Tvá (odvážná) tvrzení?

Pominu-li touhu výrobce držet motor na konstantní teplotě (která musí být z praktických důvodů vyšší než nejvyšší provozní teplota vzduchu), tak voda se ohřívá výhradně a pouze kvůli tomu, že přenáší teplo z bodu A (motor) do bodu B (výměník voda/vzduch).

Kapalina (voda, glykol, ...) je pouze médium. Ano nesmí vařit, protože pak to přestane fungovat (odpaří nebo velký tlak a bum). Kolik tepla z motoru odvede bude záviset na:

• vstupní teplotě vody do motoru
• výstupní teplotě vody z motoru
• tepelné kapacitě kapaliny
• rychlosti proudění kapaliny

Dále jsou pro tepelné médium důležité další parametry jako tepelná vodivost, viskozita a hustota.

Výsledná teplota motoru bude záviset na tom, kolik tepla v motoru vznikne (ztráty přeměněné na teplo), tepelném odporu mezi motorem a okolním vzduchem do kterého se ve finále motor chladí (záření zanedbávám). V autě je okruh uzavřený, takže je to celé složitější. Každopádně při stejném tepelném výkonu zdroje (motoru) a stejné teplotě okolního vzduchu znamená vyšší teplota vody na úrovni výměníku akorát vyšší tepelný odpor mezi výměníkem a okolním vzduchem. Aby mohla být teplota vody nižší, tak by musel mít výměník nižší tepelný odpor (větší plocha, lepší proudění vzduchu ... obě varianty jsou pro výrobce aut nepraktické).

[Max]

On má víc nedostatků, provozní teplota motoru bývá 90-110C a do chladiče se voda rozhodně nedává, resp. neznám auto, do kterého by se dávala voda. Vždy je to nějaká kapalina, která jednak odolává nízkým teplotám, dále mívá i větší teplotu bodu varu (speciální pak i 180C) a podobně jako u vody se teplota bodu varu zvyšuje s tlakem v soustavě, takže i s vodou lze chladit při 110C a nebude vařit.
Vyšší teploty by se mohly používat, ale vyžadovalo by to kvalitnější komponenty, kvalitnější olej i chladící kapalinu, takže předpokládám, že 90-110C je nějaký rozumný kompromis. Dřív se používala nižší provozní teplota (kolem těch 90C), ale tlak na emise a lepší spalování to vyhání do vyšších teplot.
Zdar Max

[bigBRAMBOR]

Auto si ohřeje vodu

kdyz zustaneme u motoru tak teplota vody a teplota motoru jsou neco jineho, motor ma mozna pri lepsi spalovani pri nejake teplote, ale motor nema tu samou teplotu co voda v chladicim systemu.

[Max]

To si myslím, že ani nikdo netvrdil opak.
Zdar Max

[bigBRAMBOR]

Auto si ohřeje vodu proto, protože při takové teplotě dochází k optimálnímu spalování rekl bych ze ty

[Max]

Citoval jsem "j" a myslel jsem to jako konsekvenci. Ono stejně asi nejde říci přesnou teplotu, protože každá část motoru jí má jinou. Jinou teplotu má samotný blok, jinou spalovací komora, olej, sání, cesta spalin (přes x dalších komponent) atd.
Každopádně teplota chladící kapeliny je asi stejně jediným ukazatelem v autě, který něco říká o provozní teplotě. Některá auta mají ještě ukazatel teploty oleje, ale to tak běžné není.
Zdar Max

[pushkin]

Jenze ty pocitas, ze budes setrvale chladit maximalni vykon, coz nebudes.

Nic jinýho ti nezbývá, protože měrná tepelná kapacita toho chladiče ti vystačí na pojmutí tepla tak na pár minut, ně na několikahodinový akce.

Navic mas vetrak ve zdroji, kterej ti dela v case pruvan tak jako tak.

Mám, ale ten v mém případě fouká úplně jinudy, viz obrázek casu.

A mluvit o 40 stupnich na hladici jako rozumny teplote je hovadina samo o sobe, pri 40* stupnich se nic nechladi. Chladic muze mit klidne 60 stupnu, a chlazena vec je naprosto vpohode. Kremik nesmi prelizt nejakych cca 120 stupnu, vetsinou je limit nastaveny na 100 a vetsina lidi nechce prelizt 80.

No, 120 °C je fakt už mez destrukce i pro výkonový komponenty (a tím myslím fakt výkonový). Pro CPU není dobrý dlouhodobě chodit moc nad 70 °C, třeba Intel uvádí maximální teplotu přechodu 100 °C (tady). Jinak musíš samozřejmě počítat s nějakými teplotními spády - něco z křemíku na pouzdro, něco z pouzdra na kryt procesoru, něco přes teplovodivou pastu a nakonec i chladič nemá homogenní rozložení teploty. Jenom na tomhle řetězci se odhadem 20 °C v klidu nasbírá, takže je dobré, aby na chladiči bylo možné udržet ruku (teplota cca pod 50°C).

[j]

Ne 120 je mez kremiku. Je uplne jedno co to je.

Jina vec je, kde tu teplotu meris, pokud ji meris na chladici, tak samozrejme nemuzes mit na chladici 120, protoze to uz by chip mel mozna 200.

Jenze kupodivu na tohle kontrukteri (nejen)CPU uz pred par lety narazili, takze soucasnej CPU ti nechcipne a tu teplotu nepreleze ani v pripade, ze z nej ten chladic uplne sundas. V kazdym CPU dneska mas ne jedno, ale nekolik desitek teplotnich cidel, ne kazdy muzes samo cist zvenku, ale to neznamena ze tam neni. A v nejhorsim pripade se ti CPU proste vypne.

Kdyz ho budes provozovat na nejaky mezi, tak ti bude throtlovat. Coz je taky jedinej realnej indikator toho, ze mas nedostatecny chlazeni.

A zapomel si na nejzasadnejsi vec ... mas rekneme 25 stupnu "pokojove" teploty = uvnitr case budes mit nejmin 35 stupnu (to v pripade ze je velmi slusne vetrana) ... co myslis, je realny mit 40 na chladici? Neni, realne na nem budes mit tak kolem 50. Jednoduse proto, ze na min ho neochladis. A proc ho na min nechohladis? Protoze teplotni spad vs plocha chladice vs prutok vzduchu. Tzn moh bys zdesetinasobit prutok vzduchu a snizil bys teplotu trebas o 2-3 stupne, za cenu desetinasobnyho kravalu. A to se vyplati.

BTW: Co se chlazeni tejce, tak nejhorsi pruser v ceste je ta zvejkacka pod tim plechem na procaku. Kdyz to odoperujes, a nasadis chladic rovnou na kremik, tak jen timhle sundas teplotu uvnitr chipu klidne o 10 stupnu.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[MarV]

... pri 40* stupnich se nic nechladi. Chladic muze mit klidne 60 stupnu, a chlazena vec je naprosto vpohode.

Pokud je teplota okolního vzduchu menší než 40°C, tak jde teplo z chladiče do vzduchu a troufal bych si tvrdit, že chladí. Kolik má chlazená věc nelze říct, pokud neznáš další parametry. Chladič může mít klidně 60°C a chlazená věc 150°C, pokud je mezi nimi velký tepelný odpor (viz. příklad se špatnou pastou/páskou).

[qw11]

Důsledek je to, že člověk se musí vracet k metodám pokus-omyl a namísto stavby "optimálního" HTPC má člověk volbu mezi výsledkem na úrovni pět let starého notebooku a kanónem na vrabce, který má o třetinu vyšší výpočetní výkon, než moje pracovní stanice v práci vybavená Ryzenem 7 1700.

Nebolo by riesenim podtaktovanie, respektivne podvoltovanie a tym nastavenie pozadovanej spotreby/vykonu?

[pushkin]

Jo, v BIOSu můžu nastavit cTDP na 45 W, což je asi nejjednodušší řešení. Zatím mě k tomu ale nic nežene. Teď momentálně jedu homeoffice, takže se ten výkon hodí.

[Petr Tomášek]

Bohužel uchladit TDP 65 W je jiný úkol než uchladit TDP 35 W

Stačí natvrdo nastavit powersave governor

[xvasek]

Nebo některé desky umí nastavovat TDP v BIOSu a ty 65W modely jdou oficiálně provozovat tuším na těch 45 nebo 35W. Pokud to neumí deska, tak by to mělo jít nastavit v OS, jak píšeš.

[jiwopene]

Kromě cpufreq jde i vypínat jádra (viz chcpu(8)) – to také sníží spotřebu energie (a na některých procesorech celkem výrazně).

[Petr Tomášek]

TDP 65W lze snížit na 45W, 45W na 35W. 65W nelze snížit na 35W pomocí "eco-módu".

Některé AMD APU (XX00G a XX00GE) umí i "přetaktování", což znamená, že pokud to deska podporuje, lze nastavit téměř libovolný cTDP, OVŠEM to neplatí pro XX50G/XX50GE, tedy "PRO" varianty a ty jsou jediné APU, které umí ECC. Takže pokud chcete na servřík ECC a zároveň libovolně přiškrtit TDP kvůli pasivnímu chlazení, tak to nejde.

Jediné, co zbývá je - jak říkám - v linuxu nastavit powersave governor, což je taky vcelku účinné, protože to skutečně žere nejvíc při boost frekvenci.

[Gréta]

nóóóóóó a co jakoby znamenaj ty 'efm' kódy pod tou včelou a ještěrkou na tom pravítku hele?? :O :D

[MarV]

https://www.silabs.com/mcu

[pushkin]

Jo, na to jsem koukal taky ... že by reklamní pravítko nějakýho výrobce mikrokontrolérů?

[Gréta]

to bude asi jako vono :O :D vobrázek loga hele asi taky jako sedí stim co je na tom pravítku namalovaný :O :D

[Ovoce]

Mám pocit že ten chladič se dá násilím tuším ještě o pár mm snížit, když se urve/odlepí ta nejhoršnější část toho ozdobnýho okruží (nebo asi teda když člověk nasadí jinej 92mm ventilátor?).

Ale tak tady to naštěstí nebylo třeba.

[pushkin]

jj, o tom jsem taky četl. Od oka to vypadalo na cca 3 mm a jde vlastně o rámeček s vnějšími boky ventilátoru a logem AMD. Méně násilně jsem se o to také pokoušet, ale asi je to slepené a musel bych řezat.

[Ovoce]

Ono když je to na fest, tak by se mělo zlepšit chlazení, protože by to sálo jen zvenku a tím taky asi pak vytěsňovalo teplej vzduch zevnitř.

Akorát že asi kdyby se to přímo dotýkalo bočnice, tak už by to bylo špatně, protože by to přenášelo vibrace.

[Josef Kufner]

To si říká o měkký rámeček, který se bude dotýkat, aby vzduch proudil správně, ale nebude přenášet vibrace.

[pushkin]

Na jednom casu jsem měl na krytu jakýsi nátrubek, který celkem dobře lícoval s polohou chladiče procesoru. Také zajímavé řešení na minimalizaci hydraulických zkratů.

[disorder]

Ja som mal dlho Atom (ten po par rokov umrel) a potom Celeron. Oba pasivne chladene. Skoda, ze ten format uz asi zomiera.

Aktualne som vymenil za ARM, ktory vie aj prehravat cez Kodi, ale s podporou akceleracie dekodovania je to bieda, ak by clovek chcel X11 pripadne Wayland. Ak do buducnosti budem hladat riesenie, tak asi naspat k Intelu/AMD, ktory pekne funguje s X11 na mainline kerneli.

[pushkin]

jj, je škoda, že tenhle segment procesorů vymírá. Kdyby byl k dispozici procesor s TDP 12 - 25W a výkonem kolem 10 000 bodů, koupil bych jej raději, než tuhle hydru. Na druhou stranu ten výpočetní výkon je luxusní

[Ovoce]

Tahle kategorie z pohledu výrobců je pokrytá notebookovýma procesorama, akorát že většinou pak z toho vznikají miniPC, ne mini-ITX nebo MiniSTX desky.

[pushkin]

No, právě. Pro běžného smrtelníka nedostupné zboží, pokud nechceš něco kuchat.