Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
), tak to zkusím v rámci prokrastinace trochu napravit.
Nadpis není úplně pravdivý, tento skript nezalohuje, ale organizuje adresáře k záloze. Problém zněl takto: mám adresář a v něm je spoustu podadresářů (šlo konkrétně o mou metalovou sbírku, každý adresář je nějaká skupina), a chtěl bych je zálohovat na dvd ram (protože jsou snad spolehlivější než dvd rw, jinak je to jedno). Celkem to má ale kolem 20 GB, musel bych to nějak roztřídit a kdybych to dělal ručně, tak by brzo v tom vznikl maximální bordel
. A to právě řeší tento skript
.
Do včerejšího dne jsem spokojeně používal fluxbox. Život ale chce občas změnu a proto jsem zkusil nasadit tiled wm. Napíšu tu nějaké postřehy a přihodím pár obrázků. Vybraným tiled wm se stal ion. Více o tiled desktopech třeba tady.
Zase mám plný disk a je ho potřeba uklidit. Ruční prolézání a hledání největších macků není moc efektivní. Kdysi jsem používal aplikaci filelight, která pěkně v grafech ukázala, které adresáře / soubory zabírají nejvíc místa. Dneska jsem si řekl, že to půjde i bez ní a v konsoli.
Byl jsem požádán (při jedné partii wesnothu :-)) o překlad jedné věci pro GNU... I když anglicky umím hrozně, nebylo to zas tak obsáhle (jde to schéma, žádný jednolitý text), tak jsem se tohoto úkolu zhostil. Autor dokumentu (René Merou) mne požádal, abych výsledek někde vystavil a lidé hovořící mou řečí (pro ospalé: vy :-)) ho zkontrolovali (zatím je ve stavu beta) - takže se toho můžete zhostit. Veškeré problémy reportuji.
Stáhl sem si image stodolarového notebooku, spustil, vyzkoušel ve vmware a chtěl bych se podělit o své dojmy. Cením si práce vývojářů, ale musím hned zpočátku říct, že jsem čekal něco více. Předem upozorňuju, že jsem to prakticky vůbec nestudoval, jen zkusil a pokud bude ve finální verzi něco jinak, nebo jsem něco nepochopil, omlouvám se a když tak mě opravte. Víceméně je to myšleno jako podnět k diskusi.
Vyšlo nám nové wine a zase ve zprávičce figuroval pojem Direct3D. Docela mě tyhle kroky zaujaly, protože nikdy jsem žádnou hru psanou v Direct 3D ve wine nerozchodil tak, aby se dala hrát :/. Určitě to nebylo konkrétní verzi wine, instalací, systémem, nepoužitím WINEDEBUG či problémem se zvukem - prostě to vím, zkusil jsem skoro vše (včetně patchování lesčím) a třeba cedega se chová naprosto stejně. Říkal jsem si že mám asi na emulaci moc pomalý počítač, ale žralo mě to - dost. Možná že má grafárna NVIDIA 5200 nemá něco, co nové GeForce 5600 už ano, a co je pro emulaci nezbytné - netuším. Doom III si zahraju a nějaké stare Might and Magicky (VII
) ne. Takže jakýkoliv posun v podpoře Directu, i když už jsem ve zlepšení nevěřil, potěší.
Tento zápisek bude o hrách Might and Magic VI a VII a jejich rozjetí na linuxu. Předem říkám že jsem je po pár útrapách spustil, ale je tu jeden háček, který bych rád vyřešil (proto víceméně píšu tento zápis).
První dva dny našeho společného soužití byly v duchu válečné konfrontace. Já se snažil Fedoru (core 4) přesvědčit aby vypadala podle mých představ a ona mi na oplátku házela klacky pod nohy. No, spíše klády. Ale já si jen tak zlomit nohu nenechám :). Možná v mém zápisku i někdo (nebo já později ;)) najde nějaký tip či řešení svého problému.
Sdělím svou radost stručně. Po třech letech dual bootu a windows only mám konečně nějaké pořádné (zatím se to tak jeví, teď mi to nainstalovali, ale snad bude fungovat spolehlivě) internetové připojení, které mi neomezuje Linux :). Takže se teď pustím do konfigurace a dohánění všeho co jsem zameškal či o čem jsem jen četl :).
Linux jsem používal na deskopu asi rok, dualboot s windows, kde jsem chodil na net přes modem. Byly to dobré časy. Vždy jsem toužil po neomezenem internetu, možnost instalovat programy přes yum, urpmi, emerge, apt-get... Prostě splnění mého snu, který je pro většinu z vás samozřejmností. A před rokem se objevilo wifi...
Tak jsem se rozhodl založit si taky blog
, a to u příležitosti již relativní funkčnosti mého starého křápu, na který jsem narval gentoo a wesnoth, tak napíšu jak to pracuje.