Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »Korespondenční seminář z programování (KSP) pražského Matfyzu pořádá i letos jarní soustředění pro začátečníky. Zváni jsou všichni středoškoláci a starší základoškoláci, kteří se chtějí naučit programovat, lépe uvažovat o informatických úlohách a poznat nové podobně smýšlející kamarády. Úplným začátečníkům bude určen kurz základů programování a kurz základních algoritmických dovedností, pokročilejším nabídneme různorodé
… více »Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
Lehigh University, kde ted uz skoro rok pracuju, se vytrvale drzi okolo 30. mista v zebricku nejlepsich, coz v te brutalni konkurenci jiste neni lehke a povazuju to za skvely vykon. Samozdrejmne, je jiste rozdil byt okolo te tricitky, a byt v prvni desitce, mezi MIT, Caltechem, Yale, Harvardem a Princetonem, jenze je dobre si uvedomit podle ruznych pokusu o mezinarodni srovnani se pry nic v Cesku nevleze ani do prvnich 200. Lehigh je pomerne mala, privatni universita, ma kolem 4200 studentu a 2000 doktorandu.
A jako kazdy 'zebricek' i tenhle urcite ledasco ignoruje, zprumeruje a prehlizi, mym hlavnim duvodem, proc jsem akceptoval tuhle pozici bylo, ze Lehigh ma skvele centrum elektronove mikroskopie a podle mych znalosti je to jedine misto na svete(!), kde maji pohromade ne jeden, ale hned dva nejmodernejsi transmisni elektronove mikroskopy s korekci sferickych aberaci (Cs). Trapim se sice s projektem, ktery nemam ani moc rad (prilis moc fyziky) ani moc nefunguje, nicmene aspon muzu po nocich pouzivat tyhle unikatni masinky, coz je doslova k nezaplaceni.
Nicmene to, o cem jsem chtel psat, je rozpocet Lehigh University. Mel jsem pocit, ze by to mohlo nekoho zajimat, mne samotneho to zaujalo dost. Zacnu prijmy a pak to zkusim trochu okomentovat:
Prijmy..............................................$343,852,810
Skolne a poplatky...................................$176.8 M
Vyzkumne granty a kontrakty.................$43.8 M
Zisky z majetku, investic a patentu........$42.7 M
'Kolejne' a strava....................................$26.1 M
Dary a granty..........................................$13.1 M
Jine dodatecne zdroje............................$12.3 M
Statni financni podpora...........................$3.8 M
Neprime vyrovnani nakladu....................$8.1 M
Jine............................................................$15.2 M
Dotace US Kongresu...............................$1.9 M
Co mne zaujalo, je jak velka cast penez jde ziskat vyzkumem, vedel jsem, ze to neni malo, ale pres 40 milionu dolaru rocne? To uz je docela slusny balik. Taky je sranda, jak malo Univerzita pozaduje a dostava od statu, necele 4 miliony z 344 jsou jen o chlup vic jak jedno procento. Vim, ze narozdil od Evropy je vysoke skolstvi v USA pro stat jednoznacne ziskove, stat na nem neprodelava, ale vydelava a University pry dokonce generuji okolo 2% GDP (HDP).
Vydaje..................$342,810,810
pro jednoduchost nechavam nazvy fakult v EN
Arts & Sciences....... $38,6 M
Business & Economics....... $17,8 M
Education....... $9 M
Engineering & Applied Science....... $30,2 M
Research....... $41 M
Library and Technology Services....... $20,3 M
Provost and Other....... $9,5 M
Celkem tedy prime akademicke vydaje....... $166,494,050
a dale
sluzby pro studenty....... 23,4 M
zalohy....... 7,8 M
sdruzeni absolventu....... 1,9 M
(!)komunikace s vladou a urady....... 0,8 M
vnejsi vztahy a propagace....... 2,4 M
Zoellner Arts Center-divadlo....... 2,5 M
obecne/nespecifikovane....... 3,5 M
Vsimnete si velke castky za financni pomoc pro studenty, jde v podstate o slevu nebo i zaplaceni celeho skolneho pro doktorandy nebo talentovane studenty. Je to zajimave, na skolnem a poplatcich se vybere skoro 177 milionu a vic jak tretinu (59.4 milionu) toho skola obratem rozda. Libi se mi to, protoze skola muze adresne podporit toho, kdo si to nejakym zpusobem zaslouzi. A nekde jsem cetl, ze si lidi o hodne vic vazi neceho ceneho (draheho), ze kdyz se v pruzkumu ptali potencialnich studentu, zda by sli radeji na Universitu A, ktera ma skolne $40 tisic rocne s tim, ze by jim za jejich talent a uspechy na stredni skole dala skola $10 tisic stipendium anebo na Universitu B, kde by chteli jen 30 tisic, vybralo si pry kolem 80% A.
Dalsi vec, co se mi docela hodne libi, je ta transparentnost, cely rozpocet je na webu, a da se hrabat do neuveritelne hloubky. Verim, ze to na Ceskych VS je k nalezeni taky, ale asi nekde bezpecne schovane, protoze ja to nikdy nenasel (ani jako student ani ted). A to by prosim ceske VS, ktere hospodari s penezma danovych poplatniku (tedy nas vsech) mely byt uplne prikladne transparentni! Narozdil od Lehigh, ktera je privatni a de-fakto jde o 'gesto dobre vule', protoze do toho nikomu (krom spravni rady) nic neni.
Tiskni
Sdílej:
No nevím, u nás máme dost problémů s tím, že studenti nechodí do školy, aby si vydělali na studium.Ale když ODS navrhovala studentské půjčky, které by v případě nedostudování splatil stát, všichni se na ni sesypali jak sršni.
To je jedna věc. Další je, že v USA jdou sehnat peníze na studium i od jiných organizací než škola.
Osobně si myslím, že zavedení školného by byla dobrá věc. Ale nejde prostě začít tím, že studentům pošleme složenky a uvidíme jak to dopadne.
(7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.Odstavec 5 se týká studentů studujících v cizím jazyce. To znamená i dnes jsou veškeré prostředky vybrané na školném vzápětí rozdány na stipendiích.
Skolne pro (undergrauate) studenty je letos myslim ~37.000 rocne. Je to fakt hodne, srovnatelne nebo i o chlup vyssi nez maj elitni skoly z top 10 (Harvard, Yale, Brown, Princeton), takze se musime zatracene snazit abychom byli natolik dobri aby to presvedcilo budouci studenty a jejich rodice, ze se jim to vyplati. Kazdopadne je to ciste trzni vec, kdybychom chteli moc, nikdo k nam neprijde a muzem to zavrit, kdybychom chteli malo, zkrachujeme.
Skolne v USA obecne se brutalne lisi skola od skoly, my jsme kazdopadne mezi 2-3% nejdrazsich, na statnich universitach je to casto min, polovina, tretina nebo i min. A nektere z nich jsou dobre, jsou klidne v prvni stovce, trebas takova Penn State, nebo University of California jsou skvele a pritom statni skoly. Skolne na nich byva 10-14 tisic, a jste-li obyvatelem (a danovym poplatnikem) v prislusnem state (Pennsylvanie nebo Kalifornie) dostanete dalsi slevu, takze se muzete dostat i na 6-8 tisic. Blbe, je ze si ta skola krute vybira, coz chteli trebas zeleni u nas zrusit, takze na Penn State berou tak 5% nejlepsich uchazecu a nedostanou zadne stipendium. U nas bereme o neco min jak 20%. Je ale fer rict, ze se k nam hlasi kvalitnejsi material.