Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Lehigh University, kde ted uz skoro rok pracuju, se vytrvale drzi okolo 30. mista v zebricku nejlepsich, coz v te brutalni konkurenci jiste neni lehke a povazuju to za skvely vykon. Samozdrejmne, je jiste rozdil byt okolo te tricitky, a byt v prvni desitce, mezi MIT, Caltechem, Yale, Harvardem a Princetonem, jenze je dobre si uvedomit podle ruznych pokusu o mezinarodni srovnani se pry nic v Cesku nevleze ani do prvnich 200. Lehigh je pomerne mala, privatni universita, ma kolem 4200 studentu a 2000 doktorandu.
A jako kazdy 'zebricek' i tenhle urcite ledasco ignoruje, zprumeruje a prehlizi, mym hlavnim duvodem, proc jsem akceptoval tuhle pozici bylo, ze Lehigh ma skvele centrum elektronove mikroskopie a podle mych znalosti je to jedine misto na svete(!), kde maji pohromade ne jeden, ale hned dva nejmodernejsi transmisni elektronove mikroskopy s korekci sferickych aberaci (Cs). Trapim se sice s projektem, ktery nemam ani moc rad (prilis moc fyziky) ani moc nefunguje, nicmene aspon muzu po nocich pouzivat tyhle unikatni masinky, coz je doslova k nezaplaceni.
Nicmene to, o cem jsem chtel psat, je rozpocet Lehigh University. Mel jsem pocit, ze by to mohlo nekoho zajimat, mne samotneho to zaujalo dost. Zacnu prijmy a pak to zkusim trochu okomentovat:
Prijmy..............................................$343,852,810
Skolne a poplatky...................................$176.8 M
Vyzkumne granty a kontrakty.................$43.8 M
Zisky z majetku, investic a patentu........$42.7 M
'Kolejne' a strava....................................$26.1 M
Dary a granty..........................................$13.1 M
Jine dodatecne zdroje............................$12.3 M
Statni financni podpora...........................$3.8 M
Neprime vyrovnani nakladu....................$8.1 M
Jine............................................................$15.2 M
Dotace US Kongresu...............................$1.9 M
Co mne zaujalo, je jak velka cast penez jde ziskat vyzkumem, vedel jsem, ze to neni malo, ale pres 40 milionu dolaru rocne? To uz je docela slusny balik. Taky je sranda, jak malo Univerzita pozaduje a dostava od statu, necele 4 miliony z 344 jsou jen o chlup vic jak jedno procento. Vim, ze narozdil od Evropy je vysoke skolstvi v USA pro stat jednoznacne ziskove, stat na nem neprodelava, ale vydelava a University pry dokonce generuji okolo 2% GDP (HDP).
Vydaje..................$342,810,810
pro jednoduchost nechavam nazvy fakult v EN
Arts & Sciences....... $38,6 M
Business & Economics....... $17,8 M
Education....... $9 M
Engineering & Applied Science....... $30,2 M
Research....... $41 M
Library and Technology Services....... $20,3 M
Provost and Other....... $9,5 M
Celkem tedy prime akademicke vydaje....... $166,494,050
a dale
sluzby pro studenty....... 23,4 M
zalohy....... 7,8 M
sdruzeni absolventu....... 1,9 M
(!)komunikace s vladou a urady....... 0,8 M
vnejsi vztahy a propagace....... 2,4 M
Zoellner Arts Center-divadlo....... 2,5 M
obecne/nespecifikovane....... 3,5 M
Vsimnete si velke castky za financni pomoc pro studenty, jde v podstate o slevu nebo i zaplaceni celeho skolneho pro doktorandy nebo talentovane studenty. Je to zajimave, na skolnem a poplatcich se vybere skoro 177 milionu a vic jak tretinu (59.4 milionu) toho skola obratem rozda. Libi se mi to, protoze skola muze adresne podporit toho, kdo si to nejakym zpusobem zaslouzi. A nekde jsem cetl, ze si lidi o hodne vic vazi neceho ceneho (draheho), ze kdyz se v pruzkumu ptali potencialnich studentu, zda by sli radeji na Universitu A, ktera ma skolne $40 tisic rocne s tim, ze by jim za jejich talent a uspechy na stredni skole dala skola $10 tisic stipendium anebo na Universitu B, kde by chteli jen 30 tisic, vybralo si pry kolem 80% A.
Dalsi vec, co se mi docela hodne libi, je ta transparentnost, cely rozpocet je na webu, a da se hrabat do neuveritelne hloubky. Verim, ze to na Ceskych VS je k nalezeni taky, ale asi nekde bezpecne schovane, protoze ja to nikdy nenasel (ani jako student ani ted). A to by prosim ceske VS, ktere hospodari s penezma danovych poplatniku (tedy nas vsech) mely byt uplne prikladne transparentni! Narozdil od Lehigh, ktera je privatni a de-fakto jde o 'gesto dobre vule', protoze do toho nikomu (krom spravni rady) nic neni.
Tiskni
Sdílej:
No nevím, u nás máme dost problémů s tím, že studenti nechodí do školy, aby si vydělali na studium.Ale když ODS navrhovala studentské půjčky, které by v případě nedostudování splatil stát, všichni se na ni sesypali jak sršni.
To je jedna věc. Další je, že v USA jdou sehnat peníze na studium i od jiných organizací než škola.
Osobně si myslím, že zavedení školného by byla dobrá věc. Ale nejde prostě začít tím, že studentům pošleme složenky a uvidíme jak to dopadne.
(7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.Odstavec 5 se týká studentů studujících v cizím jazyce. To znamená i dnes jsou veškeré prostředky vybrané na školném vzápětí rozdány na stipendiích.