Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Lehigh University, kde ted uz skoro rok pracuju, se vytrvale drzi okolo 30. mista v zebricku nejlepsich, coz v te brutalni konkurenci jiste neni lehke a povazuju to za skvely vykon. Samozdrejmne, je jiste rozdil byt okolo te tricitky, a byt v prvni desitce, mezi MIT, Caltechem, Yale, Harvardem a Princetonem, jenze je dobre si uvedomit podle ruznych pokusu o mezinarodni srovnani se pry nic v Cesku nevleze ani do prvnich 200. Lehigh je pomerne mala, privatni universita, ma kolem 4200 studentu a 2000 doktorandu.
A jako kazdy 'zebricek' i tenhle urcite ledasco ignoruje, zprumeruje a prehlizi, mym hlavnim duvodem, proc jsem akceptoval tuhle pozici bylo, ze Lehigh ma skvele centrum elektronove mikroskopie a podle mych znalosti je to jedine misto na svete(!), kde maji pohromade ne jeden, ale hned dva nejmodernejsi transmisni elektronove mikroskopy s korekci sferickych aberaci (Cs). Trapim se sice s projektem, ktery nemam ani moc rad (prilis moc fyziky) ani moc nefunguje, nicmene aspon muzu po nocich pouzivat tyhle unikatni masinky, coz je doslova k nezaplaceni.
Nicmene to, o cem jsem chtel psat, je rozpocet Lehigh University. Mel jsem pocit, ze by to mohlo nekoho zajimat, mne samotneho to zaujalo dost. Zacnu prijmy a pak to zkusim trochu okomentovat:
Prijmy..............................................$343,852,810
Skolne a poplatky...................................$176.8 M
Vyzkumne granty a kontrakty.................$43.8 M
Zisky z majetku, investic a patentu........$42.7 M
'Kolejne' a strava....................................$26.1 M
Dary a granty..........................................$13.1 M
Jine dodatecne zdroje............................$12.3 M
Statni financni podpora...........................$3.8 M
Neprime vyrovnani nakladu....................$8.1 M
Jine............................................................$15.2 M
Dotace US Kongresu...............................$1.9 M
Co mne zaujalo, je jak velka cast penez jde ziskat vyzkumem, vedel jsem, ze to neni malo, ale pres 40 milionu dolaru rocne? To uz je docela slusny balik. Taky je sranda, jak malo Univerzita pozaduje a dostava od statu, necele 4 miliony z 344 jsou jen o chlup vic jak jedno procento. Vim, ze narozdil od Evropy je vysoke skolstvi v USA pro stat jednoznacne ziskove, stat na nem neprodelava, ale vydelava a University pry dokonce generuji okolo 2% GDP (HDP).
Vydaje..................$342,810,810
pro jednoduchost nechavam nazvy fakult v EN
Arts & Sciences....... $38,6 M
Business & Economics....... $17,8 M
Education....... $9 M
Engineering & Applied Science....... $30,2 M
Research....... $41 M
Library and Technology Services....... $20,3 M
Provost and Other....... $9,5 M
Celkem tedy prime akademicke vydaje....... $166,494,050
a dale
sluzby pro studenty....... 23,4 M
zalohy....... 7,8 M
sdruzeni absolventu....... 1,9 M
(!)komunikace s vladou a urady....... 0,8 M
vnejsi vztahy a propagace....... 2,4 M
Zoellner Arts Center-divadlo....... 2,5 M
obecne/nespecifikovane....... 3,5 M
Vsimnete si velke castky za financni pomoc pro studenty, jde v podstate o slevu nebo i zaplaceni celeho skolneho pro doktorandy nebo talentovane studenty. Je to zajimave, na skolnem a poplatcich se vybere skoro 177 milionu a vic jak tretinu (59.4 milionu) toho skola obratem rozda. Libi se mi to, protoze skola muze adresne podporit toho, kdo si to nejakym zpusobem zaslouzi. A nekde jsem cetl, ze si lidi o hodne vic vazi neceho ceneho (draheho), ze kdyz se v pruzkumu ptali potencialnich studentu, zda by sli radeji na Universitu A, ktera ma skolne $40 tisic rocne s tim, ze by jim za jejich talent a uspechy na stredni skole dala skola $10 tisic stipendium anebo na Universitu B, kde by chteli jen 30 tisic, vybralo si pry kolem 80% A.
Dalsi vec, co se mi docela hodne libi, je ta transparentnost, cely rozpocet je na webu, a da se hrabat do neuveritelne hloubky. Verim, ze to na Ceskych VS je k nalezeni taky, ale asi nekde bezpecne schovane, protoze ja to nikdy nenasel (ani jako student ani ted). A to by prosim ceske VS, ktere hospodari s penezma danovych poplatniku (tedy nas vsech) mely byt uplne prikladne transparentni! Narozdil od Lehigh, ktera je privatni a de-fakto jde o 'gesto dobre vule', protoze do toho nikomu (krom spravni rady) nic neni.
Tiskni
Sdílej:
No nevím, u nás máme dost problémů s tím, že studenti nechodí do školy, aby si vydělali na studium.Ale když ODS navrhovala studentské půjčky, které by v případě nedostudování splatil stát, všichni se na ni sesypali jak sršni.
To je jedna věc. Další je, že v USA jdou sehnat peníze na studium i od jiných organizací než škola.
Osobně si myslím, že zavedení školného by byla dobrá věc. Ale nejde prostě začít tím, že studentům pošleme složenky a uvidíme jak to dopadne.
(7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.Odstavec 5 se týká studentů studujících v cizím jazyce. To znamená i dnes jsou veškeré prostředky vybrané na školném vzápětí rozdány na stipendiích.
Skolne pro (undergrauate) studenty je letos myslim ~37.000 rocne. Je to fakt hodne, srovnatelne nebo i o chlup vyssi nez maj elitni skoly z top 10 (Harvard, Yale, Brown, Princeton), takze se musime zatracene snazit abychom byli natolik dobri aby to presvedcilo budouci studenty a jejich rodice, ze se jim to vyplati. Kazdopadne je to ciste trzni vec, kdybychom chteli moc, nikdo k nam neprijde a muzem to zavrit, kdybychom chteli malo, zkrachujeme.
Skolne v USA obecne se brutalne lisi skola od skoly, my jsme kazdopadne mezi 2-3% nejdrazsich, na statnich universitach je to casto min, polovina, tretina nebo i min. A nektere z nich jsou dobre, jsou klidne v prvni stovce, trebas takova Penn State, nebo University of California jsou skvele a pritom statni skoly. Skolne na nich byva 10-14 tisic, a jste-li obyvatelem (a danovym poplatnikem) v prislusnem state (Pennsylvanie nebo Kalifornie) dostanete dalsi slevu, takze se muzete dostat i na 6-8 tisic. Blbe, je ze si ta skola krute vybira, coz chteli trebas zeleni u nas zrusit, takze na Penn State berou tak 5% nejlepsich uchazecu a nedostanou zadne stipendium. U nas bereme o neco min jak 20%. Je ale fer rict, ze se k nam hlasi kvalitnejsi material.