Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Byla vydána nová stabilní verze 3.5 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). Přehled novinek také na YouTube. Nově lze využívat cloud (audio.com). Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
50 let operačního systému CP/M, článek na webu Computer History Museum věnovaný operačnímu systému CP/M. Gary Kildall z Digital Research jej vytvořil v roce 1974.
Byl zveřejněn program a spuštěna registrace na letošní konferenci Prague PostgreSQL Developer Day, která se koná 4. a 5. června. Na programu jsou 4 workshopy a 8 přednášek na různá témata o PostgreSQL, od konfigurace a zálohování po využití pro AI a vector search. Stejně jako v předchozích letech se konference koná v prostorách FIT ČVUT v Praze.
Po 48 letech Zilog končí s výrobou 8bitového mikroprocesoru Zilog Z80 (Z84C00 Z80). Mikroprocesor byl uveden na trh v červenci 1976. Poslední objednávky jsou přijímány do 14. června [pdf].
Ještě letos vyjde Kingdom Come: Deliverance II (YouTube), pokračování počítačové hry Kingdom Come: Deliverance (Wikipedie, ProtonDB Gold).
Thunderbird 128, příští major verze naplánovaná na červenec, přijde s nativní podporou Exchange napsanou v Rustu.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Novým vedoucím je Andreas Tille.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.12.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 268 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Poslední měsíc byl plný zajímavých akcí, o kterých Vám bastlíři z projektu MacGyver mohou povědět, protože se na ně sami vydali. Kde všude byli, ptáte se? Objevili se na Installfestu, Arduino Day, Hackaday Europe a tajném srazu bastlířů z Twitteru. A z každé akce pro vás mají zajímavé poznatky.
… více » AK čosi PAK dačo() INAK voľačo();
CeléČíslo a budiž 5. Když a je 4 tak: Vypiš "...". Jinak: Vypiš "...". Hotovo.Také by bylo vhodné používat správně diakritiku, když je i v názvu jazyka.
Když a je 4 tak: Vypiš „…“. Jinak: Vypiš „…“. Hotovo.
/* */
komentářů při programování občas chybí. (#if 0
, které vnořovat jdou, jsou trochu nepraktické)
Velká výhoda (pro lidi co píšou parser a požadují aby parsoval regulární jazyk nevýhoda) je, že tyhle uvozovky jdou vnořovat! Osobně mi třeba vnořováníOno je to jedno, běžné programovací jazyky stejně nemají regulární syntax. AFAIK většina nemá ani context-free a některé ani context-sensitive... Céčko by klidně mohlo mít balancované/* */
komentářů při programování občas chybí. (#if 0
, které vnořovat jdou, jsou trochu nepraktické)
/* */
, ale prostě to tak neudělali, tak máme smůlu...
Ono je to jedno, běžné programovací jazyky stejně nemají regulární syntax. AFAIK většina nemá ani context-free a některé ani context-sensitive...
To asi záleží, co do toho parsování všechno počítáš a jestli si ho třeba nerozdělíš na víc kroků/úrovní. Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd. je to výrazně jednodušší, než na úrovni, kde to už kompiluješ nebo s tím nějak jinak pracuješ (tam už víš, zda se třeba nepoužívá nedefinovaná proměnná nebo nevolá neexistující metoda nebo třeba, že jsi zapomněl nastavit hodnotu final
proměnné, jestli nemáš duplicitní názvy metod/proměnných, jestli nevoláš private
metodu, odkud nemáš atd.).
Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd. je to výrazně jednodušší, než na úrovni, kde to už kompiluješ nebo s tím nějak jinak pracuješJednodušší to určitě je, ale ani na to IMHO nestačí regulární gramatika. A nejsem si jistej, jestli context-free. Možná u jazyků s relativně jednodušší syntaxi (např. Java) ano, ale nepřekvapilo by mě, kdyby i tam to bylo >= context-sensitive kvůli třeba dangling else, syntaxi generik apod...
Ta „základní úroveň“ je prostě lexikální analýza
Ne. Rozpadnout vstupní text na tokeny je pořád ještě málo, to je ten úplně první krok. Ale to o čem mluvím, je až za tím, za lexikální gramatikou, ale stále před krokem, kdy dojde k plnému vyhodnocení kódu (a kde jsi schopný např. vyhodit chybu, protože final
proměnná nebyla ve správnou chvíli nastavena nebo proto, že voláš private
metodu, nebo že máš dvě proměnné se stejným názvem).
Relevantní diskuse třeba zde: What programming languages are context-free?
The set of programs that are syntactically correct is context-free for almost all languages.
The set of programs that compile is not context-free for almost all languages.
nebo Is XML context-free?
This separates out the context-free part of the language from the context-sensitive part -- which is generally regarded as good practice (a kind of modular "programming" discipline for language design).
Tohle vypadá dost přesně jako lexikální analýza:
Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd.
Ale není mi jasné, jakou to má souvislost. S oněmi uvozovkami či ohraničením komentářů lze pracovat i analogicky jako s bloky.
Nechápu, proč do toho cpeš sémantickou analýzu; jak s tím souvisí nějaké final
a private
?
Na začátku vět se píše velké písmeno a na konci tečka.To si pletes s jazykem ČOBOL:
IDENTIFIKAČNÍ ODDÍL. ID-PROGRAMU. NAZDAR. PROCEDURÁLNÍ ODDÍL. ZOBRAZ "SVĚTU MÍR!". UKONČI BĚH.
Pro případ, že by si někdo z Vás opět doma zapomněl igelitky (moc jsem jich na letošních linux days neviděl!), tak v nůši přinesu jednu, dvě aktovky navíc. Aktovek mám spoustu, často se nějaká v šatně záhadně ztratí.
A jako pohoštění navrhuji vepřový jazyk. Už teď se těším, jak jse budeme pěchovat do nůší, aktovek a igelitek! Možná by nás při tom i mohl natočit Švankmajer a přivydělali bychom si jako kompars. A to se vyplatí!
Do papiňáku dáme vařit omyté jazyky s bobkovým listem,novým kořením, 1-2 lžičkami soli, 3 kuličkami pepře a mraženou zeleninou. Po uvaření vyjmeme koření, jazyk oloupeme (nejlépe se loupe ještě teplý) a nakrájíme na plátky. Zeleninu i s vývarem rozmixujeme. V jiném hrnci orestujeme na slanině cibulku, zaprášíme moukou a zalejeme rozmixovanou zeleninou. Chvíli povaříme, přidáme hořčici a 1 hrnek plnotučného mléka. Dochutíme solí a citrónem. Kdyby byla omáčka řídká, může se zahustit moukou, rozmíchanou v mléce. Vložíme nakrájený jazyk a ještě chvili prohřejeme.Jako příloha je nejlepší knedlík nebo těstoviny
Tiskni Sdílej: