Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Tiskni
Sdílej:
.
Myslím, že livecd Fedory neumí nainstalovat systém na jiný formát / než ext4 (standardní instalační DVD snad ano) a k tomu Fedora nemá patch v grubu na ext4, tak se ještě musí vytvářet /boot s ext3 o min. velikosti tuším kolem 100MB, jinak instalátor zkončí zase s nějakou chybou
.
Přes noc se dá přes yum pustit update a do instalace balíků a je vymalováno.Též nechápu proč nevyhazují staré balíky a nenahrazují je novými co se dostanou do repositářů. Vždyť strojově složit to ISO už je minimum a aspoň se pak ušetří stahování toho co se v repositářích za půl roku naskládalo.
Ergonomie zřejmě velí zařídit to tak, aby uživatel chybu nepřehlédl.
Nevím, co mu vadilo, protože čtvrtým pokusem (to už jsem poznal, že mám asi natvrdo restartovat a zkusit znova) se to už rozjelo.
) šlo přečíst normálně. Při pokusu z externí mechaniky to ale spadlo mnohem rychleji a s jinou chybovou hláškou, takže ... nevím.
Ale už je mi to jedno, protože až se to bude dělat příště, tak už bude ten notebook pod kytkama.
Z toho a výše uvedeného článku plyne: pokud nemáte pevné nervy, místnost kam byste mohli jít nadávat a nikdo vás neslyšel, flašku vodky po ruce, nebo potřebu mít na pc fedoru, do instalace bych se asi nepouštěl, fedora je kvalitní distribuce, ovšem s velmi nekvalitním instalátorem, jak jsem se pozděj dozvěděl, psaným v pythonu, což je podlě mě celkem prasárna......No, není nad vlastní názor.
FC3 jsem instaloval jako naprostá linuxová lama a žádný problém jsem nezaznamenal - a to jsem i disk rozděloval. V FC4 byl jakýsi bug, instalátor vůbec nenaběhl, vygooglil jsem nějaký hack, ale nakonec jsem ho nepoužil a FC4 přeskočil. Pětka, šestka, sedmička a devítka byly naprosto v pohodě (osmičku jsem přeskakoval), ale už si přesně nevzpomenu, při kterých instalacích jsem hrabal do rozdělení disku a při kterých nikoli. Desítka byla taky bez problémů, ale tu jsem nasazoval poměrně pozdě, a protože se mi nechtělo stahovat ihned po instalaci stovky mega oprav (tím, jak je Fedora bleeding edge, tak ty patche většinou dost frčí), tak jsem instaloval ze spinu. Opět bez problémů. Všechny verze jsem instaloval z DVD. Nejvíc jsem si naběhnul, když jsem chtěl upgradovat distro pomocí toho jejich bazmeku (nechce se mi hledat, jak se to jmenuje). Chtěl jsem přeskočit z devítky na jedenáctku (někde jsem vygooglil, že by ten upgrade měl fungovat i přes více verzí), ale roze***lo mi to systém natolik, že jsem nakonec stejně raději stáhnul instalační DVD image jedenáctky a nainstaloval to od píky. Z instalačního DVD instalace opět bez problémů.
Suma sumárum si na instalátor Fedory nemohu stěžovat. Instaluji povětšinou na stroje s Pentiem IV a integrovanou inteláckou grafikou, pětku jsem měl v PC s IDE diskem, ostatní jsem instaloval na SATA (jedenáctku jsem zkoušel na obojí).