Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Aha pardon, ja si neuvědomil na co se vlastně ptáš. Ty čtyři instance, které jsem zmínil to jsou 4 současně spuštěné procesy lišící se jen písmenkem které na začátaku vypisují. Prostě
time ./p1 & time ./p2 & time ./p3 & time ./p4
(nechtělo se mi hrát s va_args
)
Teorie je taková, že by měl GCD inteligentně zasáhnout a pro každý proces povolit jen 2 thready ale neudělá to a povolí pro každý 8 threadů- Kdyby ty procesy více komunikovaly s pamětí tak by si navzájem přepisovaly TLB a obsah cache. Tohle určitě není optimální řešení...
Ok, takto som to aj pochopil, ale je-lepší-si-bejt-jistej-než-potom-litovat 
Podle mě to je fér. Jak chcete ošetřit třeba to, že na začátku spuštění úlohy jsou využité sice všechny jádra jiným procesem, který se ale za chvilku uklidní. Takto se sice vytvoří hodně vláken, které může OS spustit každé po sobě, takže v nejhorším případě by to mělo trvat jen o trochu dýl, než v případě jedno vlákna (o čas potřebný na synchronizaci / spuštění úloh).
Jediná možnost jak využít pouze dostupný potenciál je nějaká komunikace s OS (něco takového existuje zatím jen pro Windows 7).
Přesně to Apple ve svých materiálech (nejen těch marketingových) slibuje - GCD má mít přehled o stavu front v celosystémovém měřítku a přidělovat prostředky na základě momentálního vytížení a znalosti všech front. Když spustím 8 instancí té aplikace tak se dostanu na load 64. Epic fail actually.
Jste si jist, ze to skutecne vytvorilo 32 threadu? Vidite to v process manageru nebo to jen odhadujete z toho, ze se Vam spustilo 32 uloh pred prvnim ukoncenim?
Bude se to chovat stejne, kdyz globalni (konkurentni) frontu vymenite za vlastni serializovanou?
Jsem, Mac OS ochotne praskne kolik ma proces threadu navic při 4 procesech load spolehlivě vyleze až na 32 a při 8 procesech na 64.
Když vyměním frontu za serializovanou tak se spustí jediný thread.
OK. O to mi slo. Ze samotneho vystupu programu to totiz bez znalosti implementace globalni (konkurentni) fronty urcit nelze.
Cili to znamena, ze GCD optimalizuje nikoliv pro system, nybrz pro proces. Otazkou ale je, zda je to spatne ci ne -- priklad:
Procak se 4 jadry.
V systemu bezi 8 procesu, ktere aktivne vyuzivaji asynchronni GCD.
i) V pripade optimalizace pro system dle Vasi predstavy: GCD vytvori (az) 4 vlakna, na nichz se bude tech 8 procesu nejakym zpusobem stridat.
ii) V pripade optimalizace pro proces: GCD vytvori az 4 vlakna pro kazdy proces (dle aktualniho vyuzivani async dispatche kazdym procesem), ktere jsou dedikovany pro dany proces. Celkove v systemu v jeden cas az 32 vlaken specialne pro GCD.
ad i) Dovedu si predstavit, zvlaste tehdy, kdy exekuce jednoho tasku je casove netrivialni zalezitosti, ze nektere aplikace by naopak mohly ztratit na responsivite.
ad ii) Muzou existovat pripady, kdy bude v jednu dobu v systemu pomerne znacne mnozstvi vlaken specialne jen pro GCD, ktere budou vsechny aktivni. Scheduler se z toho pak mozna zblazni a responsivita aplikaci pujde zrejme take ke dnu. Otazkou je, zda je pocet GCD vlaken pro proces dynamicky menitelny ci nikoliv, tj. zda maji vzdy staticky thread pool nebo jeho kapacitu v runtimu prizpusobuji.
Pocitam, ze vysvetleni bude asi takove:
1) Bud je to jiz finalni verze implementace GCD presne podle predstav Apple vyvojaru. A pak bych jim veril, ze maji jednotlive varianty zmerene skrz naskrz a vysledkem je ta nejlepsi.
2) Nebo jde o prvni, neuplnou implementaci GCD, ktera jeste muze v dalsich (sub)releasech Mac OS X doznat zmen.
Ha, nasel jsem na applovskym mailing listu pomerne rozsahlou diskusi na prakticky stejne tema. Jeste jsem se ji neprokousal, takze zatim bez komentare jen odkaz:
lists.apple.com/archives/PerfOptimization-dev/2009/Sep/msg00003.html
Aha, pak je ale otázka, jestli je to vůbec možné. Podle mě není problém 8 vláken na proces, který něco počítá. Pokud má OS mnoho běžících procesů, tak ty vlákna zavolá sekvenčně, a výsledek bude trochu horší, než optimalizovaný pro jedno vlánko (ale asi né o moc horší).
V knihovně Fog jsem dělal multivláknové vykreslování, celkem jsem s tím experimentoval (nastavoval jsem u vláken i affinity a tak), ale dospěl jsem k závěru, že je lepší to nechat na OS. Pokud je OS zatížený, tak si ty vlákna zavolá postupně a je z toho prakticky jednovláknové vykreslování. Pokud má volné prostředky, tak to pustí na všechny jádra a výsledný čas je lepší.
Zjistil jsem, že pro náročnější úlohy (momentálně je to rasterizer) je největší problém memory management a L1/L2/L3 cache. Například u některých benchmarků na noťasu mi vychází, že při použití více vláken na jednodádru je vykreslení rychlejší, než při použití jen jednoho vlákna (hlavního). Vysvětlení je takové, že jednotlivé vlákna sice byly spuštěné postupně (sekvenčně), ale jejich práce se vešla do cache procesoru, takže výsledný čas byl třeba o 40% lepší (i přes minimální overhead způsobený synchronizací).
Troufám si dokonce tvrdit, že všechny SW grafické knihovny (je to můj obor:) ), co jsem viděl, jsou navržené s ohledem na dnešní procesory špatně, a teď nemluvím jen o cairu nebo GDI+, ale zapadá sem přes veškeré optimalizace i Fog a mnoho dalších knihoven / rasterizerů, které vykreslují věci postupně (bez analýzy). Možná se i někdy dopracuju k ideálnímu řešení.
Zjistil jsem, že pro náročnější úlohy (momentálně je to rasterizer) je největší problém memory management a L1/L2/L3 cache.ve svem dusledku tady tyto veci nema moc cenu resit... protoze kazdy procesor si to resi po svem... je rozdil, jak se chova k pameti vicejadrovy notebookovy procesor typu core duo a jak se chova viceprocesorovy stroj s xeony... a to nemluvim o tom, ze uplne jinak se chovaji opterony. a to se pohybujeme jenom v ramci jedne architektury...
Například u některých benchmarků na noťasu mi vychází, že při použití více vláken na jednodádru je vykreslení rychlejší, než při použití jen jednoho vlákna (hlavního).docela casto podobne situace nastavaji pokud je potreba delsi dobu cekat na nejake I/O.
V mém případě se jedná o čistý benchmark bez IO atd. Ten memory management jsem zmínil proto, protože u některých úloh hodně záleží na velikosti cache (a v grafické knihovně je celkem silný předpoklad, že data se do cache nevejdou), takže i celkem triviální přepis může znamenat výkonnostní rozdíl v desítkách procent.
Ještě bych upřesnil, že používám architekturu x86/x64. Ostatní architektury pro mě v současnosti nejsou zajímavé.
Tiskni
Sdílej: