Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Já už nemám nikde žádné vlastnictví své duše, já se upsal červenému čertovi.
CentOS je hodně rozšířený, je součástí i dosti komerčních řešení, které distribuují Appliance, takže např. ESET, Centreon, KerioConnect apod.Ano, to je celkem dobrý popis. CentOS v základním repu nemá skoro nic a je to špíš jen taková platforma pro cizí (v mnoha případech rovnou komerční) soft. Aby z toho bylo použitelné disto, musí se tam naházet hafo externích repositářů, čímž se ztrácí ta "podpora a stabilita" a člověk si potom může vybrat prakticky jakoukoliv jinou distribuci. Z tohoto důvodu jsme přešli na Debian už v roce 2012. CentOS je super platforma pro vlastní software, kdy vám stačí totálně minimální distro a chcete mít 10 let stejné jádro s updaty. Některé projekty dodnes běží na CentOS5 z roku 2007 a stále si to chrochtá.
A na rozdil od Debianu je za tim prave nejaka velka firma.Přesně proto používám Debian – není za tím žádná velká firma, jejíž zvůle může celý projekt pohřbít, nýbrž velká a živá heterogenní komunita.
No a ve finále to používali všichni, co chtěli delší support jak 4 roky, protože dřív Debian neměl delší support a Ubuntu také ne a zvyk je železná košile.Ubuntu malo odjakživa podporu 5 rokov pre LTS verzie serverových balíčkov od Canonical. Debian to má približne od roku 2011 podobne, aj keď LTS nebol poskytovaný pre všetky platformy. Má niekto odvahu používať viac ako 5 ročný systém bez garantovanej podpory u dodávateľa, alebo mimo izolovanej siete (vnútorná DMZ)?
Operační systém není to, kde vzniká naše výplata. Aplikace je to, co generuje IT peníze. To z čeho jsme placeni. Placená podpora je potřeba na hardware (mrška se kazí a někdo musí dodat nový díl). Placená podpora je potřeba na aplikaci, protože reálný svět se mění a náš zákazník do ní chce změny. Ale operační systém? Potřebujeme pravidelné bezpečnostní patche, ale jinak? "Hlavně na to nesahejte, pokud chodí."Je to nazor nekoho, kdo musi pracovat, psat cod a zduvodnit to u zakaznika. A z toho duvodu kolega napsal pote to zasadni o co v podobnych pripadech jde:
Proč jsem nechtěl platit za podporu? Podporu OS ze zkušenosti nepotřebujeme. Platit za licence, když to není nutné, je sice pěkné, ale to znamená to, že budeme při dodávce dražší a mohli bychom jít všichni dělat jinou práci. Když taková legální možnost existuje, proč ji nevyužít. Konkurence by řešení na CentOS dodala.tedy jeste jednou: podporu pro OS nepotrebujeme a existuje neco jako konkurence. Je to ta mnozina tech ruznych duvodu - technickych, politickych a ekonomickych. CentoOS byl dlouha lety ten idealni produkt pro miliony malych softwarovych firem, ktery po strance technicke, politicke a ekonomicke presne vyhovoval.
Tiskni Sdílej: