Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Já už nemám nikde žádné vlastnictví své duše, já se upsal červenému čertovi.
CentOS je hodně rozšířený, je součástí i dosti komerčních řešení, které distribuují Appliance, takže např. ESET, Centreon, KerioConnect apod.Ano, to je celkem dobrý popis. CentOS v základním repu nemá skoro nic a je to špíš jen taková platforma pro cizí (v mnoha případech rovnou komerční) soft. Aby z toho bylo použitelné disto, musí se tam naházet hafo externích repositářů, čímž se ztrácí ta "podpora a stabilita" a člověk si potom může vybrat prakticky jakoukoliv jinou distribuci. Z tohoto důvodu jsme přešli na Debian už v roce 2012. CentOS je super platforma pro vlastní software, kdy vám stačí totálně minimální distro a chcete mít 10 let stejné jádro s updaty. Některé projekty dodnes běží na CentOS5 z roku 2007 a stále si to chrochtá.
A na rozdil od Debianu je za tim prave nejaka velka firma.Přesně proto používám Debian – není za tím žádná velká firma, jejíž zvůle může celý projekt pohřbít, nýbrž velká a živá heterogenní komunita.
No a ve finále to používali všichni, co chtěli delší support jak 4 roky, protože dřív Debian neměl delší support a Ubuntu také ne a zvyk je železná košile.Ubuntu malo odjakživa podporu 5 rokov pre LTS verzie serverových balíčkov od Canonical. Debian to má približne od roku 2011 podobne, aj keď LTS nebol poskytovaný pre všetky platformy. Má niekto odvahu používať viac ako 5 ročný systém bez garantovanej podpory u dodávateľa, alebo mimo izolovanej siete (vnútorná DMZ)?
Operační systém není to, kde vzniká naše výplata. Aplikace je to, co generuje IT peníze. To z čeho jsme placeni. Placená podpora je potřeba na hardware (mrška se kazí a někdo musí dodat nový díl). Placená podpora je potřeba na aplikaci, protože reálný svět se mění a náš zákazník do ní chce změny. Ale operační systém? Potřebujeme pravidelné bezpečnostní patche, ale jinak? "Hlavně na to nesahejte, pokud chodí."Je to nazor nekoho, kdo musi pracovat, psat cod a zduvodnit to u zakaznika. A z toho duvodu kolega napsal pote to zasadni o co v podobnych pripadech jde:
Proč jsem nechtěl platit za podporu? Podporu OS ze zkušenosti nepotřebujeme. Platit za licence, když to není nutné, je sice pěkné, ale to znamená to, že budeme při dodávce dražší a mohli bychom jít všichni dělat jinou práci. Když taková legální možnost existuje, proč ji nevyužít. Konkurence by řešení na CentOS dodala.tedy jeste jednou: podporu pro OS nepotrebujeme a existuje neco jako konkurence. Je to ta mnozina tech ruznych duvodu - technickych, politickych a ekonomickych. CentoOS byl dlouha lety ten idealni produkt pro miliony malych softwarovych firem, ktery po strance technicke, politicke a ekonomicke presne vyhovoval.
Tiskni
Sdílej: