Máte padáka, neděkujeme odejděte… (diskuse)

[tired joe]

Hlavně že firma dále zaměstnává Vietnamce, Mongolce a naše lidi vyhazuje.

Treba si uvedomiť, že firmy existujú za účelom zisku a nie za účelom sociálneho cítenia, takže to, že firma si ponechá zamestnancov, ktorým platí menej (predpokladám, že im platí menej), je podľa mňa úplne logické. Okrem toho, ak by si firma neponechala tých lacnejších zamestnancov, možno že by musela prepustiť viac tých drahších, takže v konečnom dôsledku by možno o prácu prišlo viac ľudí.

[belisarivs]

Navic bych nemeckou socialni politiku za vzor moc nedaval.

Podle ni se toziz nevyhazuji ti nejmene schopni, ale ti, co jsou mladi, nemaji manzelku a deti. Takze nakonec musi firma vylit zamestnance, ktery treba zvladne praci za dva. Fakt pekne na prd.

[Käyttäjä 11133]

Hlavně že firma dále zaměstnává Vietnamce, Mongolce a naše lidi vyhazuje. Nechápu, nemělo by to být naopak?

Nechápu proč by to tak mělo být, ty snad budeš pracovat efektivněji, levněji a lépe než ten Mongol, nebo Vietnamec? Pokud ano, pak tvá firma dělá strategickou chybu, ale to je přece problém té firmy, ne?

[Power]

Není pravda, že by v tomto oboru pracoval cizinec, který nerozumí jazyku efektivněji (neříkám, že nejsou obory, kde to může být pravda). Tyto lidé u nás v drtivé většině pracují hůře než Češi, protože neumějí jazyk. Nerozumí pracovním podkladům a dělají tak více chyb. Těžko jim něco vysvětlit, když je pro několik firem, k dispozici jen jeden překladatel.

Chyby po nich stejně musejí opravovat naši lidé a zdržuje to celou výrobu i proces. Jediný důvod proč je firma zaměstnává je, že je cizinec vyjde levněji než náš člověk. Nemusí mu hradit dopravu, ubytování ani zdravotní a sociální pojištění. Tím pádem je pro ně cizinec pracující pod agenturou levnější.

[Power]

Zkuste si někdo vycestovat bez znalosti jazyka do zahraničí a chtít dělat někde odbornou práci. Budete tak možná mýt nádobí, zametat nebo dělat podradnou práci o kterou lidé u nich nemají zájem . Určitě kvli vám nebudou vyhazovat lidi s několikaletou praxí co mají to práci v malíku a dělají ji lépe.

[Käyttäjä 11133]

Zkuste si někdo vycestovat bez znalosti jazyka do zahraničí

To jako že bych zkusil své jazykové znalosti zapomenout, jo? :D

[Power]

Nemusíš, ale můžeš vyrazit třeba do Vietnamu nebo Mongolska. Jejich jazyk určitě neumíš

[Käyttäjä 11133]

I kdybych šel do některé z těchto zemí tak bych šel do IT firmy a věř nebo ne ve většině IT korporací se používá jako hlavní jazyk Angličtina.

[Power]

Jenže já píšu o výrobě a ne o IT, tam je to něco jiného

[Dalibor Smolík]

Ano, tam je to něco úplně jiného . IT firma vyrábí produkty pro další firmy, takže ta další firma si z důvodu problémů na trhu nemůže dovolit další investice do IT, takže je to v podstatě dominový efekt, který přichází jen s (menším) zpožděním. Výroby padá jako první, IT firma, která pro ni dělá padá jako druhá ...

[emorjino]

takže má lepší poměr výkon/cena.

[CET]

Hele, tak to vypada, ze ta firma dopadne pekne blbe. Necha si levne cizince, kteri vsechno podelaji a pak uz nebude nikdo, kdo to po nich opravi, pripadne to budou opravovat desetkrat a tim se vysledek jeste prodrazi, nez kdyby to udelal drahej Cech napoprve. Takze firma pujde zrejme do kytek.

Za dalsi, bud rad, ze jsi dostal 2 mesicni vypoved a pak jeste 3 mesicni plat (nebo to byla vypoved 2 mesice+2 platy a pak 1 plat navrh?). V kazdym pripade mas min. 2 mesice na hledani prace, v lepsim pripade to muzes brat jako 5 mesicu na hledani prace.

Co myslis, kolik bude volnych pracovnich mist, az zacnou ti firmy vyhazovat jeste vic - je lepsi zacit hledat uz ted novou praci a zacit delat jinde (bohuzel treba i v jinym oboru, ale proste zabrat nejaky misto), nez az bude nezamestnanych vic - budou nizsi platy, protoze bude velka poptavka a bude hodne zajemcu, takze bude tezky to misto vubec najit.

Pripomina mi to Siemens. Tusim nekdy min. rok se psalo, ze pokud zamestnanci zustanou ten rok, tak pak dostanou odstupne 16 platu (pokud Siemens zavre), nebo budou mit novou praci, pokud Siemens nekdo koupi. Rikam si, pokud by mel Siemens na 16 platu pro kazdyho, tak asi nemusi zavirat:) Takze se obavam, ze zadne odstupne nebude a ti lide, co tam zustanou, tak asi pak tezko budou hledat praci. IMHO jsou na to lip ti, kteri bud uz dostali vypoved, nebo sami odesli.

Ale jinak mas pravdu, firmy si nechavaji drahy manazery a jednatele, ktery uz stejne houby udelaji a ty dulezity lidi, kteri skutecne produkujou tu hodnotu, ty vyhazou. A misto aby vedeni reklo "Takze, je to ted blby, klesaji nam trzby, jak je to mozne, ze na to nejsme priraveni, odpovednost ponesou ti manazeri, protoze ti rozhodovali, co se jak bude delat a brali za to velky penize, takze ted hezky budou platit zpatky, aby udrzeli firmu", tak naopak vyhaze lidi tvorici a ty manazery tam necha.

Nikdy jsem nechapal, proc manazeri a reditele firem berou takovy prachy, kdyz nic netvori. Pak jsem pochopil, ze oni maji velkou zodpovednost, protoze o vsem rozhodujou. Problem je, ze ikdyz se pak neco podela, oni nenesou zodpovednost. A to je spatny - pak by meli prat stejne nizky platy jako kazdej normalni zamestnanec.

[Power]

Mám klasicky 2 měsíční výpovědní lhůtu a pak 3 odstupné platy. Odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku je dáno zákoníkem práce Díl 8 Odstupné § 67

[Stevko]

Jak nemusi hradit zdravotne a socialne poistenie? Musi. Teda, ak si dobre spominam, tak socialne urcite. Tym zdravotnym si uz nie som "uplne uplne" isty, ale predpokladam, ze tiez.

[thingie]

Co to je, takoví „naši lidi“?

[marek_hb]

to ti dojde až budeš v podobné situaci a až k tomu budeš mít rodinu, hypotéku a podobný věci, tak si to moc hezky užiješ

[thingie]

To ovšem není moje vina, že těm „našim lidem“ nedošlo dřív, že chtít všemožné výhody, jistotu zaměstnání, rostoucí platy, kdovícovšechno za montovaní tun a tun zkurvenýho autošrotu který už absolutně nikdo příčetný nechce je něco, co takhle prostě jednou skončit musí. Naopak by měli být zatraceně rádi, že to zatím dopadlo jenom takhle.

Oni na to ovšem ti vietnamci pracující s nějakou zoufalou agenturou doplatí nakonec ještě víc, jako vždycky. Ač tuhle krizi, narozdíl od „našich lidí“ nezpůsobili.

[Wolfgang]

montovaní tun a tun zkurvenýho autošrotu který už absolutně nikdo příčetný nechce je něco, co takhle prostě jednou skončit musí. Naopak by měli být zatraceně rádi, že to zatím dopadlo jenom takhle.

asi tak

[Käyttäjä 11133]

Aha a ti ostatní lidé rodinu nemají, že?

[marek_hb]

hele, mi dva se neshodnem, to víme oba

kdo chce můj příspěvek pochopí, kdo nechce, nepochopí - nikoho přesvědčovat nechci a nebudu - zkušenost je stejně nepřenositelná

[Käyttäjä 11133]

Je snad můj dotaz nevalidní?

[Power]

Nehádejte se nemá to smysl Nakonec oni tady také pravděpodobně nebudou, firma výrobu s největší pravděpodobností přestěhuje dále na východ. Nakonec na to můžou cizinci doplatit ještě více, protože agenturám museli zaplatit nekřestanské peníze, aby se sem vůbec dostaly a kdo ví co je čeká po návratu domů. Na úplatek se kolikrát skládala cela rodina. Některým akorát zůstanou dluhy, protože bez úplatku neměli šanci se sem vůbec dostat.

[User682]

zdravim,

no vidite, nejsem sam, take me to postihlo. Nicmene sefove se zachovali velmi dobre - to smekam.

Bohuzel, co bylo horsi, ze dost novych(ne vsichni) potencionalnich zamestnavatelu Vas pri pohovorech zkousi ze zakladu javy a sql, po par letech prace na bankovnich systemech. Do toho resite pri pohovorech efektivitu prace. Hlavni je anglictina, kterou pak nemusite vubec pouzivat. Nepochopil jsem, ale takova je asi moderni doba. Bohuzel dneska nestaci umet jenom nejak dobre (s minimem sebechvaly) programovat.

Nicmene praci uz mam, hlady neumru a LS-ko to prezije (to jsem asi nepotesil hodne lidi.....hehe... zlatou rybu neutopis).

Jedno pouceni jsem si ale vzal, ze nove zamestnani je moje posledni zamestnani. Dale uz jen zivnost nebo firma. Byt zamestancem je neuveritelne problemove.

gf

[Power]

Určitě nejste sám, Těch lidí je a bude celá řada. Také zvažuji, zda se dát na živnost s nestabilním a nejistým příjmem nebo zvolit jistý, ale menší příjem. Nějaké nabídky mám, ted' už se jen dobře rozhodnout, což bývá to nejtěžší.

[Max]

No, já už teď mám dost bokovek :-/. Moc nestíhám a přemýšlím, že do roka bych mohl být se zkušenostmi na dost vysoké úrovni a začnu asi trochu živnostnit a pak se uvidí, zda zůstanu ve stálé práci, nebo ne.
Zdar Max

[Max]

Jop, všechny oddělení v naší firmě musely někoho propustit, ale jen oddělení IT přibírá nového člověka :)
Zdar Max

[Power]

U nás už se to dotklo všech odddělení mimo IT, protože ty lamy nahánějí viry. Kdo by toho vira čekal, když všechny počítače mají nainstalováný SP1 a zastaralý antivir Až to dají do kupy, tak dojde i na ně, toho bych se nebál. Co by tam měli na práci, když každým měsícem je o 70 lidí ve firmě méně.

[Power]

Hodně záleží, ve kterém odvětví se pohybuješ, některé pokles postihne hodně a jiné zase méně. Někdo krizi téměř nepozná a práce bude mít pořád dost.

[Max]

Přesně tak, a já si myslím, že odvětví IT patří zrovna mezi ně. V IT práce neubývá, ale spíš přibývá :-/
Zdar Max

[cadic]

Jedno pouceni jsem si ale vzal, ze nove zamestnani je moje posledni zamestnani. Dale uz jen zivnost nebo firma. Byt zamestancem je neuveritelne problemove.

Je to tak!

[CET]

Rekl bych, na tohle pozor.

Pokud je clovek od prirody tak trochu obchodnik, dokaze proste prodat aspon to, co umi (samozrejme, lip na tom jsou ti, co umi prodat i to, co neumi, a vinikaji pak ti, co neumi nic, ale dokazou prodat uplne vsechno), tak na zivnosti muzou byt.

Pokud je clovek na zivnosti, tak musi, stejne jako ostatni firmy, mit zakazniky. Jedna moznost je, mit jako zakazniky sve zname a pripadne ziskavat zname znamych. S tim se da pracovat, ale clovek musi opravdu poctive pracovat a pokud nebude mit prehnane ceny, ikdyz treba vyssi nez konkurence, tak mu to znami muzou jeste brat, protoze ty vztahy jsou tam lepsi. Hlavne to neflakat, aby se pak znami nenastvali a neodesli.

Kdyz ale clovek nema kamarady, kteri by od nej zbozi a sluzby kupovali, musi mit strategii, jak seznam zakazniky. Bud clovek muze nabidnout neco, co jen tak nekdo neumi (na zpusob SAP, Security, bankovni sektor), coz jsou ale odvetvi, kde nejakej zakaznik da radsi prednost vetsi firme pred zivnostnikem, nebo zivnostnik dela neco ala server/web hosting, pripadne instalace a sprava serveru nebo jinej outsourcing pro mensi firmy, pak ma ale nevyhodu, ze takovyhle zivnostniku je IMHO velky mnozstvi - samozrejme, kvalita se lisi a zrovna nejvic zakazniku muze mit prave ten, kterej umi ho..o, ale svoje sluzby dokaze vychvalovat pred zakaznikem nehorazne a dokaze to prodat za vysokou cenu a pak to stejne funguje tak jako pul-na-pul. No a zbylych par zakazniku jsou kamaradi nekoho, kdo jim ty vyrobky a sluzby uz prodava. Takze je nutny opravdu delat kvalitne a umet to prodat a pokud prave clovek neni takovejhle otrepanej "dealer", kterej umi prodat ho..o za velky prachy, tak nekoho takovyho potrebuje. Takze uz to neni solo-hra, ale jsou minimalne dva. Kdyz se pak obchod opravdu rozhybe, tak se pak hodi asistentka/ucetni na finance a veci kolem. A pokud je prace opravdu hodne, tak se z puvodniho zivnostnika stane sef a bude potrebovat zamestnance, aby mu s tim pomohli.

A najednou se zamestnanec, kterej preferoval zivnost pred zamestnaneckym vztahem, stane zamestnavatelem, se vsim tim bordelem okolo:)

Ja osobne jsem si zivnost one-man-show vyzkousel, chvili pri skole, pak mezi skolou a civilkou naostro asi 10 mesicu. Vydelek byl, dane jsem z toho platil (tim chci rict, ze to nebyly pouze nejaky drobny, ktery se vesly do nezdanitelnyho zakladu, ale zase nic extra, a lita u toho bylo taky dost), ale bylo to stresujici a jednou rocne udelat danovy priznani mi taky stacilo. Ale radsi mam zamestnanecky vztah, mam tam jistou praci, nejake jistoty, muzu delat presne to, co me bavi a ty blbosti okolo (ucetnictvi, spravu lidskych zdroju, ...) delaji ostatni. U zivnosti clovek nikdy nevi, co bude zitra.

[cadic]

sory, moc jsem ten tvuj komentar necetl, nicmene se nebranim zamestnaneckemu pomeru. klidne bych chodil do prace k nejakymu lepsimu stroji, tam bych mel jako obsluha tech osmnact cistyho, cistou hlavu, vim ze po osmi hodinach prijde dalsi smena, co me vystrida. jenze bohudik mohu delat i neco narocnejsiho, a to v zamestnaneckem pomeru znamena bud thp pracovnika a nebo managera. tph nema o moc vic penez nez obsluha stroju, zato tam musi bejt od rana do vecera, plnou hlavu sracek, celej den cumet do pocitace v kanclu jak imbecil. no a manager zas ma dobry prachy, ale za tu odpovednost financni i socialni to neni skoro nic.

co sem tim chtel rict: kdyz zamestnanec, tak nizsi pozice, cista hlava, prumerny prachy, o pul treti bejt na koupalku s pivkem nebo se doubat na zahradce v redkvickach.

na jakykoliv stredni funkci (it technici, konstrukteri, servisaci atd) se vyplati delat na sebe. clovek je panem vlastniho casu a za tretinu prace ma trikrat vic penez. takze na tom koupalku s pivkem muze bejt tri tejdny za stejny prachy. a navic v soukromi v klidu udela vic prace nez nekde v zkur*enym openspace jak prase v chlive, kde si nemuze ani us*rat.

[nhy]

Tiez suhlasim. Zamestnancom uz nikdy viac.

[Marián Kyral]

Já bohužel nemám na podnikání buňky, takže zaměstnanec je jediná možnost, jak uživit rodinu

[Dalibor Smolík]

Opravdu? Já jsem živnostník a kšeftů od nového roku rychle ubývá, nikdo mě nevyhodí, ale pokud nebudu mít zakázky, neuživím se  a můžu to zabalit. .  Někdy si říkám, že zaměstnanec ve slušné firmě nemá žádné starosti, někdo mu přidělí ponk, počítač nebo stůl a on dělá svoji práci ..

Jenže tak to není. Vyjde to úplně nastejno. Zaměstnance mohou vyhodit ze dne na den (odhlédneme-li od nějaké lhůty,  která stejně nehraje moc velkou roli), živnostník může ze dne na den zkrachovat. Stačí, když mu nosný zákazník nezaplatí, protože se dostane do finančních obtíží. A je vymalováno.

[Käyttäjä 11133]

Co bych dal za to, kdybych mohl být vyhozen/dobrovolně odejít ze dne na den

[AM]

Hehe, bohuzel, ikdyz pro me spis bohudik (nebyla to zrovna prace, ktera by me extra bavila) jsem takhle byl vyhozen, 3 platy odstupne, nastesti jsem byl zamestnanej pres jinou firmu, ktera me nechala v pomeru jeste par dni po ukonceni pomeru v te konkretni firme, takze jsem stihnul zrusit zivnostak (jinak by se mi totiz podpora pocitala z zivnosti, jakozto posledni vydelecne cinnosti a zivnost jsem mel na pripadny vedlejsaky, takze zadny prijem). Takze 3 platy, podpora, a cas na hledani prace, to slo docela dobre, uz asi za 5 dni jsem mel jista dve mista (tusim v obou mi hned misto nabidli pri pohovoru, v jedne za pozadovany plat, v druhe asi o 3000 min ve zkusebni dobe), cekal jsem pak jeste asi 2 tydny, nez se vyjadri pro me prestizni firma, ale jejich nabidka bylo hodne velky zklamani, takze pak jsem vybral z ty nabidky to IMHO lepsi (jak pracovne, tak financne). No, ale to bylo pred asi 3 rokama. Ja by to vypadalo ted, to netusim.

[YYY]

Naprosto souhlasim. Nejlepsi je imho jit cestou diverzifikovani rizik - bud mnoho ruznych klientu a nevazanost na konkretniho, nebo pracovat napriklad ve vice oborech najednou(part+part). Nebo byt zamestnanec a k tomu jeste zivnostnik.

[deda.jabko]

a ty jsi uz neco z toho zkousel realizovat? nebo je to jenom takovy tvuj nazor...

[Dalibor Smolík]

Já se například angažuji ve třech oborech (textil, tvářecí stroje a strojírenské polotovary),  bylo období, kdy jeden obor nešel, další to však vynahradily.  V současné době se prakticky zastavuje úplně všechno.

[YYY]

Ano, zkousel jsem to realizovat a realizuju to. Jsem student, zamestnanec i zivnostnik.

[none]

pripadne rentier

[Luk]

Nebo byt zamestnanec a k tomu jeste zivnostnik.

Tohle je na jednu stranu výhodné (proto tak už více než 3 roky funguji), ale na druhou stranu to má i nevýhody. Především mnohé náklady jsou fixní (např. nájemné) a musí se platit, ať to člověk dělá naplno nebo jen částečně.

[AM]

 

Někdy si říkám, že zaměstnanec ve slušné firmě nemá žádné starosti, někdo mu přidělí ponk, počítač nebo stůl a on dělá svoji práci ..Zaměstnance mohou vyhodit ze dne na den, živnostník může ze dne na den zkrachovat.

No, rekl bych, ze zamestnanec je na tom prave lip. Prava jsou dany zakonem, takze zamestnanec je na tom vzdycky stejne, ma vzdycky 3 mesice zkusebni lhutu a 2 mesice vypovedni (+3 platy pri vypovedi zamestnavatelem). Jako zivnostnik mas individualni smlouvy, takze muzes mit smlouvu s vypodevi tyden nebo tak, takze behem tydne muzes prijit o jeden z prijmu a nemas zadny jistoty a behem tydne navyho zakaznika tak jednoduse nenajdes, nez jako nezamestnanej s 3 platama odstupnyho najit novou praci. Navic jako zamestnanec, kdyz praci nenajdes, tak muzes zadat aspon o podporu. A kdyz jsi zivnostnik a mas vic ruznych projektu (beru ted obor IT), tak kdyz se ti posere vic veci najednou (lehne nejakej server) a mas ve smlouve reseni do 1 hodiny, tak mas pruser a kdyz to nestihnes, tak mas bud penale, nebo ztratis zakaznika, v obou pripadech je to pro tebe ztrata.

Bohuzel s financema je na tom zamestnanec (vcetne zamestnavatele) hur - zamestnavatel plati dane z platu zamestnance, pak jeste se zamestnanci strhne dan, zdravotni a socialni, odecist si zamestnanec muze par veci (hypo, deti, duch. pojisteni/sporeni, ted nevim). Podnikatel si tam muze dat najem (nebo aspon cast) za provozovnu, naklady za auto, vybaveni "provozovny" (coz muze byt i jeho bytem), naklady na telefon, reklamu, a spoustu dalsiho, takze ve vysledku si muze uzit opravdu vic penez, navic to co vydela, to si sam rozdeli, ne ze to pozere jeste par dalsich oddeleni jako ve vetsi firme.

 

 

[JiK]

... Prava jsou dany zakonem, takze zamestnanec je na tom vzdycky stejne, ma vzdycky 3 mesice zkusebni lhutu a 2 mesice vypovedni (+3 platy pri vypovedi zamestnavatelem)...

Takze kdyz bych v CR nekomu chtel dat praci, a pak bych ho chtel vyhodit, bude mne to stat 5 mesicnich mezd a 5 mesicnich odvodu na toho cloveka? To je teda narez. Ja si doted myslel, ze zamestnani je nejaky oboustrane vyhodny vztah, ktery jde bezproblemove prerusit, kdyz pro jednu ci druhou stranu prestane byt vyhodny, tohle preci tem firmam nemuze dat vubec zadnou flexibilitu, ale spis kouli na noze. Nedivim se, ze si najimaji mongolske zamestnance pres agenturu...

[AM]

No, kdyz nekomu nabidnes jako zamestnavatel praci, tak se ten vztah ridi zakonikem prace. Tam je ovedena zkusebni doma pri nastupu, ve ktere mas pravo jako zamestnavatel i jako zamestnanec odstoupit od smlouvy prakticky ze dne na den (osobne jsem taky zazil, dva tydny pred koncem zkusebky se mi naskytla skvela prilezitost v cizine, takze jsem jeste jeden tyden zustal, abych vyridil veci v CR, sbalil se a ve firme, abych aspon castecne dodelal rozdelanou praci, ikdyz jsme mel v planu uz druhy den neprijit, ale ukecali me, ze me potrebujou, ale aspon cast dovoleny jsem si vybral). Takze mas tri mesice na rozmysleni. Pokud si to zamestnavatel nebo zamestnanec behem 3 mesicu nerozmysli, zacne bezet normalni obdobi s dvoumesicni vypovedni lhutou. Osobne jsem presne nevedel, ze mas zamestnanec pravo na 3 platy odstupnyho, kdyz da vypovet zamestnavatel, ale zrejme je to tak. Kdyz das vypoved zamestnanec, tak jenom 2 mesice vypovedni lhuty. Ono, muzes jeste zamestnanci navrhnout okamzite ukonceni dohodou - samozrejme ty ty 3 platy mu dat musis, ale pak zalezi, jak se dohodnete, jestli to bude s 2 mesicema vypovedni lhuty nebo ne. Jak jsem psal vyse, ja jsem takhle pomer ukoncil ze dne na den, ani mi to nevadilo, protoze ta prace me moc nebavila a navic jsem si dokazal hned najit jinou, ale predpokladam, ze nekdo jiny, kdo by mohl mit problem najit novou praci, by radsi ty dva mesice jeste zustal ve vypovedi+3 platy odstupne. Ikdyz je mozne, ze z tech 3 platu odstupneho se nejaky dane/odvody neplati, protoze prakticky neni uz v pracovnim pomeru ty firmy (asi podobny jako dovolena).

[Ondřej Kubečka]

Ja si doted myslel, ze zamestnani je nejaky oboustrane vyhodny vztah, ktery jde bezproblemove prerusit, kdyz pro jednu ci druhou stranu prestane byt vyhodny.

Ale on jde bezproblémově přerušit. Akorát to má jistá pravidla. Je tam oboustranná ochrana, aby jako v některých divočejších zemích ráno zaměstnanec nepřišel do práce a v poledne už nestál s krabicí osobních věcí před barákem. Na druhou stranu zaměstnavatel je chráněn před tím, aby mu najednou ze dne na den odešel zaměstnance (odešli zaměstnanci) a on si tak akorát mohl lámat hlavu, kdo to dodělá v termínu slíbeném zákazníkovi.

Ano, aktuálně je poměr ochrany/kompenzace ve prospěch zaměstnance, ale nebojte, naši geniální vůdcové již pracují na nápravě, aby nebohé korporace nepřišli na bubem a na světě je návrh úpravy zákoníku práce, který tento poměr obrací: zaměstnanec je na místě odejit - zaměstnavatel dá zaměstnanci 3 platy (1 měsíc výpovědní lhůta a dva odstupné) a kopne ho do zadnice; zaměstnance na místě odchází - zaměstnanec dá korporaci 5 platů a bez dalších závazků kopne zaměstnavatele do zadnice. Péče až dojemná.

[JiK]

Ja si doted myslel, ze zamestnani je nejaky oboustrane vyhodny vztah, ktery jde bezproblemove prerusit, kdyz pro jednu ci druhou stranu prestane byt vyhodny.

...Ale on jde bezproblémově přerušit...

Vazne? Kdyz tomu, komu jste daval praci musite dat na rozloucenou navic jeste 159 tisic? To mi neprijde jako bezproblemove preruseni. (vychazel jsem z prumerneho hrube mzdy 23.5 tisice a odvodu tak ve vysi 35%, vzhledem k tomu, ze jsme na IT serveru, bude ta castka asi vyrazne vyssi)

Ano, aktuálně je poměr ochrany/kompenzace ve prospěch zaměstnance, ale nebojte, naši geniální vůdcové již pracují na nápravě, aby nebohé korporace nepřišli na bubem...

Zda se, ze jemnou ironii chcete naznacit, ze by na korporace mela byt vetsi prisnost. Mozna se mylim, ale az se tech korporaci zbavite, kdo bude zamestnavat lidi? Na danich jim muzete sebrat jen 100%, vic fakt nejde, i kdyz to socialni demokrati v roce 1976 zkouseli, a kdyz budeme vsichni statni zamestnaci, nenajde se ani nikdo, kdo by na hranici toho pracovniho tabora, velkeho jako byvaly stat napsal Arbeit macht frei protoze to nebude v petiletem planu.

[deda.jabko]

komu jste daval praci musite dat na rozloucenou navic jeste 159 tisic? To mi neprijde jako bezproblemove preruseni.

zamestnanecky vztah neni jednostranny! z druheho pohledu: ten co, vydelaval firme miliony, by mel byt propusten ze dne na den?

sveho casu jsme pocitali, ze aby se zamestnanec vyplatil, mel by v prepoctu generovat prijem cca 1 mil. rocne (uz nevim jaky jsme pocitali plat a dalsi naklady) ...ve fabrikach to cislo bude asi jeste vyssi. ... a ted to srovnejte s vysi odstupneho -- 10-15% neni zase tak moc...

jak vysoke by tedy melo byt odstupne, aby to bylo oboustranne vyhodne?

[Käyttäjä 11133]

zamestnanecky vztah neni jednostranny! z druheho pohledu: ten co, vydelaval firme miliony, by mel byt propusten ze dne na den?

Pokud bude mít možnost odejít ze dne na den? Já žádnou výpovědní lhůtu nechci, já si tu svobodu ze dne na den rád užiju.

[JS]

Samozrejme, ze na korporace by mela byt vetsi prisnost nez na normalni lidi (a dokonce bych sel tak daleko, ze by si nemely IMHO byt nutne rovne pred zakonem), a z dobrych duvodu.

Prvni je, ze jsou to socialni konstrukce, ktere mame jako spolecnost k tomu, abychom se meli dobre. Zkratka, ekonomicky a pravni system je tim, co se ma prizpusobit vuli spolecnosti, a ne naopak - pokud je to naopak, jde o diktaturu. Pokud se tedy nejaka korporace chova zle, neni zadny moralni duvod, proc se ji nejak zastavat (na rozdil od lidi, kde je moralni prijmout napriklad princip presumpce neviny). Stejne tak neni zadny moralni duvod, proc nejak litovat jejich smrti nebo podminek jejich existence. (Samozrejme, predchozi dva body neplati za situace, kdy jsou nasim zpusobem zachazeni s korporaci omezeni dalsi lide, pak se musi uvazit, co je horsi.)

Druhy duvod je, ze korporace skaluji lepe nez lide. Mozart dovede mozna skladat radove rychleji nez prumerny skladatel, a Martin Mares mozna dovede radove rychleji programovat. Ale to je strop. Korporace ve sve efektivite a velikosti zadny strop nemaji - velke korporace vyrobi o nekolik radu vice, nez treba zivnostnik nebo mala firma. Dokonce vyrobi o tolik vice, ze si muze dovolit zasadnim zpusobem ovlivnovat spolecnost jako takovou (napr. lobbovat pro zakony nebo najimat lidi, co hledaji mezery v zakonech). Proto si myslim, ze bychom se k velkym korporacim meli chovat jinak nez k malym. Prisneji, a mely by platit vyssi dane; protoze maji vetsi moznosti. Take to souvisi se stabilitou. Kdyz zemre talentovany clovek, je to sice skoda, ale zivot mnoha lidi to neovlivni. Kdyz padne instituce jako IBM nebo GE, statisice lidi prijdou o praci, a poznamena to celou ekonomiku. Z toho duvodu bychom meli jako spolecnost davat pozor na prilisnou centralizaci moci, a tedy vice hlidat/kontrolovat velke korporace, ktere jsou centralizaci moci.

[Luk]

Samozrejme, ze na korporace by mela byt vetsi prisnost nez na normalni lidi (a dokonce bych sel tak daleko, ze by si nemely IMHO byt nutne rovne pred zakonem), a z dobrych duvodu.

Pokud bychom už na tento nesmysl přistoupili, odkdy je to "korporace"? Když zaměstnává 3 lidi, 5, 10, 50, 200, 1000 lidí? A pokud by se ta hranice položila třeba od 100 zaměstnanců, proč by přijetí jediného dalšího (z 99 na 100) mělo mít za následek totální změnu právního postavení?

Pokud se tedy nejaka korporace chova zle, neni zadny moralni duvod, proc se ji nejak zastavat (na rozdil od lidi, kde je moralni prijmout napriklad princip presumpce neviny).

Korporace se nemůže chovat zle. Zle se mohou chovat jen konkrétní lidé, třeba jednatelé těch společností nebo vedoucí pracovníci na různých úrovních.

Korporace ve sve efektivite a velikosti zadny strop nemaji - velke korporace vyrobi o nekolik radu vice, nez treba zivnostnik nebo mala firma.

Vyrobí více, ale zase s velikostí ztrácejí pružnost. V malé firmě lze rozhodovat "teď a tady", kdežto ve velké fungují složité rozhodovací procesy, které vše zpomalují a komplikují.

Dokonce vyrobi o tolik vice, ze si muze dovolit zasadnim zpusobem ovlivnovat spolecnost jako takovou (napr. lobbovat pro zakony nebo najimat lidi, co hledaji mezery v zakonech).

To ovšem není jejich chyba. Každý by si rád přizpůsobil zákony k obrazu svému, nebo aspoň co nejlépe využil to, co je. Chybou je to, že lidé tolerují politikům, když se sebou nechávají takhle manipulovat.

Proto si myslim, ze bychom se k velkym korporacim meli chovat jinak nez k malym.

Viz výše. Kde je hranice?

[Ondřej Kubečka]

Korporace se nemůže chovat zle. Zle se mohou chovat jen konkrétní lidé...

Možná ani netušíte, jak moc máte pravdu. zlo a dobro jako etické kategorie lze opravdu vztahovat pouze na lidi. Korporace morálku nemají, korporace mají zisk, který je jediným smyslem a cílem jejich existence a tedy také měřítkem jejich přiměřenosti.

Proto třeba pro korporaci není nejmenší problém podnikat ve Spojených státech, Německu, Rusku, Indii i Číně... Takové detaily jako nastavení pravidel, sociální systém, politická ideologie, uspořádání moci a lidská práva prostě nejsou pro existenci korporace relevantní.

[JS]

Mily Luku, prectete si neco o paradoxu hromady. To, ze nas pravni system neumi s neurcitosti pracovat, jeste neznamena, ze v realite neurcitost neexistuje. I ja bych se mohl ptat, proc treba existuje 5% hranice vstupu do snemovny, nebo proc je nejaka zakonna lhuta prave mesic a ne treba 2. To cislo je proste nejak rozumne zvoleno, a vzdycky lze rict, ze je v nejake situaci spatne.

Velke korporace nejsou zdaleka tak neefektivni, jak by  se zdalo. Mohou napriklad rychle soustredit velke mnozstvi penez urcitym smerem, coz je zalezitost, kterou mala firma muze udelat jen tezko nebo vubec. Napriklad mohou takto vstoupit do noveho odvetvi.

Ze za vsechno zlo mohou konkretni lide - no, ja nevim, nebyl bych zdaleka tak jednoznacny. Zle ciny jsou casto dilem vice lidi, kde kazdy z nich muze poprit svoji moralni odpovednost, protoze byl clenem urcite mocenske struktury. Kdo je vic zodpovedny - nekdo, kdo zabil jineho, protoze mu hrozil trest, nebo ten, kdo takovy system vybudoval? Korporace je takova mocenska struktura, a proto by mela splnovat prisnejsi moralni kriteria.

[Luk]

I ja bych se mohl ptat, proc treba existuje 5% hranice vstupu do snemovny, nebo proc je nejaka zakonna lhuta prave mesic a ne treba 2. To cislo je proste nejak rozumne zvoleno, a vzdycky lze rict, ze je v nejake situaci spatne.

Omyl, ta čísla nejsou zvolena rozumně, jsou zvolena konsenzuálně. Tedy souhlasila s nimi (v rámci zastupitelské demokracie) většina lidí. To naprosto nic nevypovídá o tom, nakolik jsou "rozumná" nebo pro jak velké procento situací se hodí či nehodí. Často je to dokonce tak, že to číslo někdo vloží do návrhu, a protože se nenajde dost poslanců, kterým by významně vadilo, číslo prostě projde.

Problém, o kterém jsem hovořil, jsou především ostré hranice, kdy se významně mění nějaký režim. Tam už není důležité, jak je konkrétní číslo nastaveno, ale že vůbec k takové skokové změně dochází. Pak ze zcela logicky hledají způsoby (a zhusta se také nacházejí), jak to obejít, aby k změně nedošlo. Pokud je například dělicím kritériem počet zaměstnanců, je snaha udržet tento počet pod definovanou úrovní - a pokud to nejde, firma se například formálně rozdělí nebo se někteří lidé propustí a služby se outsourcují. Záleží na tom, o jak zásadní zlom jde a jaké jsou náklady "jiného" řešení.

Velke korporace nejsou zdaleka tak neefektivni, jak by se zdalo. Mohou napriklad rychle soustredit velke mnozstvi penez urcitym smerem, coz je zalezitost, kterou mala firma muze udelat jen tezko nebo vubec. Napriklad mohou takto vstoupit do noveho odvetvi.

To sice mohou, ale třeba změny výrobního programu nebo obchodních kanálů se realizují mnohem pomaleji než v malých firmách.

Zle ciny jsou casto dilem vice lidi, kde kazdy z nich muze poprit svoji moralni odpovednost, protoze byl clenem urcite mocenske struktury.

Lidé se rádi snaží ze sebe setřást odpovědnost tím, že ji svalí na "mocenskou strukturu". Obvykle jsou ale členy této struktury dobrovolně, vědí o jejím fungování, mohou z ní vystoupit, své konání mohou ovlivňovat i ve struktuře. Pohraničníci, kteří na hranicích stříleli do zad prchající neozbrojené lidi, se také vymlouvali na rozkaz nebo prostě na pravidla ozbrojených složek. Ale když už se nemohli vyhnout službě u pohraniční stráže a potažmo pronásledování "narušitelů hranic", mohli si odpustit zbabělou střelbu do zad (když už na přímý rozkaz stříleli, tak mohli mířit vedle apod.).

[JS]

Konsenzus je IMHO ta nejlepsi definice racionality, jakou muzeme v tomto pripade mit. Nebo to nekdo vedecky zkoumal, jaka je optimalni lhuta pro ruzne ucastniky?

Co se tyce mocenske struktury - me neslo o odpovednost, me slo o to, ze pokud uz takovou mocenskou strukturu alespon potencialne ve spolecnosti povolime, meli bychom na ni klast vetsi naroky. To neni jenom otazka nejakeho zla, to muze byt i otazka systemoveho selhani, ktere je zpusobene koncentraci moci. Jako napriklad soucasna ekonomicka krize - nemyslim si, ze ji nekdo zaridil schvalne, ale kdyz se podivate, tak zjistite, ze:

1. Pocet lidi, kteri ji svym chovanim mohli zabranit, byl pomerne dost maly.

2. Zadny z techto lidi nemohl vyvijet cinnost potrebnou k jejimu zabraneni, aniz by tim nezhorsil svou vlastni situaci.

3. Spolecnost jako celek te krizi zabranit mohla, za predpokladu, ze by byla organizovana jinak.

Jiste, mohli bychom odsoudit tu malou skupinu lidi, ze se za danych okolnosti zachovali jak se zachovali. Ale ja nevim, jak bych se na jejich miste zachoval, a proto je odmitam moralne odsuzovat. Misto toho pozaduji, aby podobne mocenske struktury byly pod vetsi kontrolou sirsich vrstev obyvatel.

[Luk]

Konsenzus je IMHO ta nejlepsi definice racionality, jakou muzeme v tomto pripade mit. Nebo to nekdo vedecky zkoumal, jaka je optimalni lhuta pro ruzne ucastniky?

Jenže rozhodování v drtivé většině případů není o jednotlivých číslech (výjimečně ano - například při rozhodování o maximální délce předběžného zadržení -, ale většinou ne). Čísla jsou součástí nějakých velmi rozsáhlých právních norem, a pokud ta čísla nejsou natolik extrémní, že by někomu vadila, projde prakticky cokoliv (tohle se týká právě například různých lhůt).

Co se tyce mocenske struktury - me neslo o odpovednost, me slo o to, ze pokud uz takovou mocenskou strukturu alespon potencialne ve spolecnosti povolime, meli bychom na ni klast vetsi naroky.

To důležité jsem ztučnil. Takové úvahy jsou postaveny na presumpci zákazu - tedy je implicitně zakázáno vše, co se nepovolí. Bohudík, alespoň zatím je naše právo postaveno opačně, tedy "co není zakázáno, je povoleno".

Spolecnost jako celek te krizi zabranit mohla, za predpokladu, ze by byla organizovana jinak.

Ano, společnost té krizi skutečně zabránit mohla. Pokud by se vyměnilo celé lidstvo.

Misto toho pozaduji, aby podobne mocenske struktury byly pod vetsi kontrolou sirsich vrstev obyvatel.

Nejsilnějšími mocenskými strukturami jsou státy a hlavně seskupení států (např. Evropská unie). S větší kontrolou by bylo potřeba začít tam. Jenže to by lidé museli sami chtít.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> To důležité jsem ztučnil. Takové úvahy jsou postaveny na presumpci zákazu - tedy je implicitně zakázáno vše, co se nepovolí.

To je zcestna argumentace. Samotny koncept pravnicke osoby neni nic jineho nez pravni konstrukt, ktery existuje, protoze ho zakon explicitne umoznuje. Stejne tak koncept zakonem vynutitelnych smluv je konstrukt, ktery je vytvoren zakony a ktery existuje ne proto, ze by stat nepotira, ale proto, ze ho stat aktivne vytvari. A oba tyto konstrukty jsou zakladem zminovanych mocenskych struktur. Takze tyto mocenske struktury maji sanci existovat v soucasne podobe jenom proto, ze jim stat a zakony aktivne vytvareji podminky pro jejich existenci.

> Nejsilnějšími mocenskými strukturami jsou státy a hlavně seskupení států (např. Evropská unie). S větší kontrolou by bylo potřeba začít tam. Jenže to by lidé museli sami chtít.

Demokraticke staty jsou pod demokratickou kontrolou. Sice i to je mozna malo, ale stale je to vyrazne vetsi stupen kontroly, nez kteremu podlehaji korporace se srovnatelnym ekonomickym vlivem.

[Luk]

Samotny koncept pravnicke osoby neni nic jineho nez pravni konstrukt, ktery existuje, protoze ho zakon explicitne umoznuje. Stejne tak koncept zakonem vynutitelnych smluv je konstrukt, ktery je vytvoren zakony a ktery existuje ne proto, ze by stat nepotira, ale proto, ze ho stat aktivne vytvari. A oba tyto konstrukty jsou zakladem zminovanych mocenskych struktur.

Právnickou osobu můžeme s klidem vynechat, protože to lze nahradit konceptem, kde je podnikatelem fyzická osoba a na smluvním základě deleguje své pravomoci na jiné lidi (právnická osoba je pak vlastně jen "šablona", podle které se to provádí, ale není nezbytná).

Takze tyto mocenske struktury maji sanci existovat v soucasne podobe jenom proto, ze jim stat a zakony aktivne vytvareji podminky pro jejich existenci.

Takto můžeme ovšem přistupovat k právu obecně. Jakékoli formální právní úkony mají tento základ.

Demokraticke staty jsou pod demokratickou kontrolou. Sice i to je mozna malo, ale stale je to vyrazne vetsi stupen kontroly, nez kteremu podlehaji korporace se srovnatelnym ekonomickym vlivem.

To je ovšem velmi těsně propojené. Například vliv korporací na politiky v čele demokratických států je závislý na míře demokratické kontroly politiků. Pokud například korporace dosahují takových změn zákonů (např. ve stylu "Lex Nokia"), které jsou v rozporu s postojem většiny lidí, pak selhala demokratická kontrola politiků.

[trekker.dk]

Pokud například korporace dosahují takových změn zákonů (např. ve stylu "Lex Nokia")

Tady by mě zajímalo, jestli Nokia chce mít možnost kontrolovat poštu zaměstnanců odesílanou/přijímanou na e-mail poskytnutý odesílatelem, nebo jakéhokoliv provozu i na jiné schránky.

To první mi přijde relativně v pořádku.

[Ondřej Kubečka]

Tento případ je problematický metodou prosazování zákona, i kdybyste třeba nakrásně souhlasil, že zaměstnavatel má bezvýhradné právo a u záchodů mají být píchačky na sledování využití času. Měl byste se přinejmenším pozastavit nad tím, jak se svého "práva" domáhá.

[xkesh]

Samozrejme, ze na korporace by mela byt vetsi prisnost nez na normalni lidi (a dokonce bych sel tak daleko, ze by si nemely IMHO byt nutne rovne pred zakonem), a z dobrych duvodu.

Pokud bychom už na tento nesmysl přistoupili, odkdy je to "korporace"? Když zaměstnává 3 lidi, 5, 10, 50, 200, 1000 lidí? A pokud by se ta hranice položila třeba od 100 zaměstnanců, proč by přijetí jediného dalšího (z 99 na 100) mělo mít za následek totální změnu právního postavení?

Pro začátek stačí když nepřistoupíme na vaše zfalšování problému, které z otázky "korporace vs. zaměstnanec či živnostník" rázem udělá "běžná (malá) firma vs. korporace" a začne se rázem zaobírat sofistikou definice.

Korporace se nemůže chovat zle. Zle se mohou chovat jen konkrétní lidé, třeba jednatelé těch společností nebo vedoucí pracovníci na různých úrovních.

Ano, nespravedlivě vás vyhodí vedoucí, ale pracovní poměr s vámi rozváže korporace (tj. právnická osoba, která nemá s konkrétními lidmi nic společného - tedy ani morálku). To je právě ten podstatný trik: ať se v rámci firemí kultury vzbuzuje iluze prapocitu příslušnosti k lidskému solidárnímu společenství (což působí motivačně), jako zaměstnanec korporace nejste "bližní", ale pouhý faktor generující náklady a příjmy. Jakmile náklady převáží, jste vyobcován jako byste v rámci společenství spáchal nějaký zločin. Proto se lidi při vyhození z práce cítí tak špatně. Moderní průmysl si zkrátka cíleně zahrává s lidskými pudy a instinkty. I když se (rádoby pravicově) teoretičtí tržní komsomolci tváří, že nic takového neexistuje.

To ovšem není jejich chyba. Každý by si rád přizpůsobil zákony k obrazu svému, nebo aspoň co nejlépe využil to, co je. Chybou je to, že lidé tolerují politikům, když se sebou nechávají takhle manipulovat.

Tam, kde všemu vládne co nejvolnější "ruka trhu", tam dělá zákony ten, kdo zkrátka nejvíc "trhne". Občan je redukován toliko na tu méně tu více potřebnou pracovní sílu a politik na administrátora pracovní síly podle potřeb "trhu". I kdyby to lidé konkrétním politikům netolerovali, budou vstanuti noví politici...

Chybou je, že moc politiků se neodvozuje od občanské společnosti, ale od jejich "tržní hodnoty". A to proto, že jakoby občanem se člověk v této ideologii stává nikoliv svým narozením v rámci společnosti, ale teprve nabídkou své síly na trhu práce. Všechno ostatní je sekundární, jakási nadstavba (Marx nechává pozdravovat tržní komsomolce), na kterou je třeba si "nejdřív vydělat".

Účelem lidské existence je ostatně přispět k Růstu (zvyšování tempa zvyšování bohatství těch nejbohatších). Kdo k Růstu nepřispívá, ať chcípne - není zajímavý. Tady nemá morálka místo, to je zákon džungle: sežer nebo budeš sežrán. Morálka těžko bude založena na efektivitě, protože být spravedlivý se zkrátka v džungli nevyplácí. Morálka je svou podstatou náboženská dimenze, kterou nelze nijak odvodit z boje o přežití, kde platí toliko zákon silnějšího (ať už v jakémkoliv ohledu).

[trekker.dk]

Na jazyke se mi dere výraz "kavárenské žvanění levicového intelektuála"...

Používáš konstrukce jako společnost by měla atd., ale nijak nepíšeš, KDO přesně by to měl dělat a JAK. To jsou poměrně důležité otázky, které ovšem kavárenští levicoví intelektuálové zpravidla neřeší a pak to podle toho dopadá.

[JS]

Jsem zastancem prime demokracie, takze pro me je "co spolecnost chce" takrka vzdy ekvivalentni rovnemu a demokratickemu hlasovani jejich clenu. Takze ja zminenym problemem netrpim, protoze toto je velmi dobre definovane.

[Luk]

Též preferuji přímou demokracii pro všechna zásadní rozhodnutí (běžné rutinní rozhodování považuji za výhodnější provádět zastupitelsky). Mezi typická rozhodování vhodná pro aplikaci přímé demokracie patří například ratifikace Lisabonské smlouvy.

[Darth Phantom]

Mezi typická rozhodování vhodná pro aplikaci přímé demokracie patří například ratifikace Lisabonské smlouvy.

Ještě bych k tomu přidal kulovité zařízení US army v Brdech, pokud ovšem nějaké vůbec bude. Ten kníže Trautentenberk s pěnicí Parkanovou a křivohubým Vondrou byli poněkud nadčasoví.

[JiK]

To je snad poprve co s Vami souhlasim, Jak o Lisabonske smlouve tak o pritomnosti US zakladny by meli rozhoudovat obcane v referendu. Potom by totiz bylo ponekud tezsi se vymlouvat, az se zase pritahnou rusaci, ze za to muze USA, cyklisti, zide, kulaci nebo kdokoli jiny, lide by si mohli pricist vinnu jen sobe, ze odmitli zakladnu spojence, ktery se nas nekolik let slusne ptal. Odmitneme-li pomoc mi spojencum, tezko muzeme cekat, ze za nas budou v pripade potreby krvacet, a tak by to meli vsichni zucastneni brat.

[Darth Phantom]

Mě nemusíš Faune vykat, když si mě už začal kdysi svévolně tykat, máš to už nějak v té palici zpřeházené. V současném světě se roztahuje pouze strýc Sam, o tom není pochyb. Své špinavé pracky roztáhnul i do Camp Bondsteelu do Kosova. Nevím, co by zde dělali Rusové, když jsme členy NATO, a kde by se tady vzali. To jsou jen další tvoje výplody chorého mozku.

Odmitneme-li pomoc mi spojencum

O jaké spojence se jedná? Radar je výmysl USA. Tahle hračka je výmysl tvého milovaného strejdy Sama, nikoli spojenců.

ze za nas budou v pripade potreby krvacet,

Tak to si mě opravdu na závěr rozesmál. USA zde budou stavět nějaký radar, aby za nás mohli krvácet . Milým Spojeným státům je Česká republika úplně ukradená, protože tam ani pořádně neví, kde ČR leží. Ono ale žádné kulovité zařízení v Brdech nejspíš nebude, protože to byla jen taková malá epizoda v roztahovačných choutkách George Bushe. Zbývá si jen nostalgicky zavzpomínat, jak nám vláda Mirka Topolánka věšela po mnoho let bulíky na nos, zazpívat si písničku a na nějaký radar zapomenout.

[Jinej Michal]

V současném světě se roztahuje pouze strýc Sam, o tom není pochyb.

Rusové jsou v Gruzii a Čečensku, ruský válečný lodě v Karibiku a u jižní Ameriky atd.

[Darth Phantom]

Rusové jsou v Gruzii a Čečensku, ruský válečný lodě v Karibiku a u jižní Ameriky atd.

Co se týče Čečenska - Čečensko je republika, která je součástí Ruské federace. Samostatnost Čečny uznal pouze Taliban v Afghánistánu. Tím nechci nějak obhajovat metody ruských vojenských intervencí, ale v podstatě jde o podobné záminky jako v případě Iráku a Afghánistánu - boj proti terorizmu. Ruská záminka - máme tady republiku na Kavkaze a vojensky zabráníme jejími odtržení pod záminkou boje proti terorizmu. Americká záminka - Chceme ropu v Perském zálivu a tak se napakujeme přes půl světa do Iráku, pod vymyšlenou záminkou o zbraních hromadného ničení.

Co se týče Gruzie - Ruská vojska nejsou přímo v Gruzii, ale v separatistických regionech Abcházie a jižní Osetie. Jsou tam na základě smluv už od roku 1992. Formálně jsou tyto separatistické proruské regiony součástí Gruzie, ale jinak jsou to v podstatě samostatné republiky. Proběhl tam v létě 2008 vojenský konflikt, který pravděpodobně vyvolal v době olympiády hitlerovský režim prezidenta Saakašviliho v Gruzii. Tento názor zastává i profesor Václav Klaus z Hradu.

Jestli jsou ruské lodě v Karibiku a u Jižní Ameriky, nebo bojují u Somálska proti pirátům, tak na tom nevidím nic pohoršujícího. Když Američané operují po mnoho let u ruských hranic, tak proč by nemohli Rusové pořádat manévry u Jižní Ameriky. Monopol na vojenská cvičení a manévry nemá jako jediný na světě strýček Sam.

[Dalibor Smolík]

Kdyz zemre talentovany clovek, je to sice skoda, ale zivot mnoha lidi to neovlivni.

Tak tohle tvrzení neplatí vždy. Znám hodně projektů, které v podstatě stojí na jednom člověku.  Nejen v oboru IT. Ztráta takového člověka může způsobit velké ohrožení takového projektu.  A to i v případě velkých korporací.

[h.xman]

Ale on jde bezproblémově přerušit. Akorát to má jistá pravidla. Je tam oboustranná ochrana, aby jako v některých divočejších zemích ráno zaměstnanec nepřišel do práce a v poledne už nestál s krabicí osobních věcí před barákem.

Vždycky mě iritovalo, že se tomu říká "ochrana" - je to totiž přinejmenším sporné. Osobně si myslím, že to co má zaměstnance chránit jej ve skutečnosti poškozuje (což IMHO platí pro spoustu tzv. sociálních vymožeností).

Pro srovnání - pár let jsem žil v UK. Tam takovéhle ochrany nejsou ze zákona. Můžete si je dát do smlouvy, ale často je tak, že se dává týdenní výpovědní lhůta. Na první pohled... chudáci, mají jen týden, žádné sociální jistoty. Jenže právě díky tomu tam mnohem snadněji seženete práci - firmy se totiž nebojí držet si víc zaměstnanců. U nás máme sice tzv. ochranu zaměstnanců, ale firmy si pořádně rozmyslí, než někoho naberou, takže tady často máte firmy, kde zaměstnanci makají přesčasy jako diví, ale firma nenabere další, protože by se jich pak nemohla zbavit... takže vy "sociálně chráněný" nezaměstnaný neseženete práci... a až ji seženete, tak vám často firmy dají smlouvu na dobu určitou, aby se pojistily... takže stejně žijete v nejistotě. Fakt super "ochrana", děkuji státe, raději mě prosím nechraň a nech mě na pokoji.

[Ondřej Kubečka]

Ale i týden je ochranná lhůta. Nevím, jestli někde existuje země, kde je přístup proporční ve smyslu zaměstnanec i zaměstnavatel ukončují smluvní vztah bez kompenzací s okamžitou platností. Ale dovedu si představit, že v takové zemi bych podnikat nechtěl. Když nikdy nevím, jestli kolik z té tisícovky zaměstnanců mi zítra přijde a kolik ne, tak se podle mě musí hodně blbě plánovat projekty a rozvoj firmy.

Reálie UK neznám, ale i za velkou louží je obvykle 2 týdny výpovědní lhůta, pokud chce odejít zaměstnanec. Což samozřejmě neplatí v opačném směru.

Dánsko patří k zemím s docela rozvinutým sociálním systémem... v loňském roce např. byly hodnoceny jako druhé nejlepší místo k investování, rozjíždění businessu, hned po dobrodružném Divokém Západě.

To, jestli daná ekonomika funguje dobře, není, jak by nám ideologičtěji zatíženější z nás chtěli namluvit, dáno tím, jestli země má nebo nemá pravidle podnikání. malou či velkou daňovou zátěž nebo rozvinutý či žádný sociální systém. Jedno i druhé může teoreticky fungovat, když se to dobře implementuje.

[trekker.dk]

Ale i týden je ochranná lhůta.

Nicméně je zvolena na základě oboustranné dohody zaměstnavatele a zaměstnance, nikoliv nadiktována třetí stranou (přičemž ani jedna ze zúčastněných stran s tímto diktátem nemusí souhlasit)

[Ondřej Kubečka]

Však ano, někdo (třetí strana) brání oběma stranám se dohodnout a na místě ukončit pracovní poměr dohodou ukončit? Akorát holt musí existovat konsenzus. Nemůžete vyšplouchnout zaměstnavatele, on nemůže převézt Vás, dohodnout se samozřejmě můžete.

[trekker.dk]

Pak se ovšem dostáváme zpátky k tomu, co je řečeno výše - pokud se jedna strana dohodnout nechce (a vždycky je riziko, že nebdue chtít), pak se té straně musí dát pět výplat, i když za polovinu z toho nedělá žádnou práci. To je potom samozřejmě riziko přijmout někoho na neurčito, z čehož plyne stav, kdy v rámci ochrany zaměstnanců před zlými zaměstnavateli snížíme počet zaměstnavatelů.

Nemůžete vyšplouchnout zaměstnavatele, on nemůže převézt Vás, dohodnout se samozřejmě můžete.

Ne v našem právním řádu - zaměstnavatel nemůže například vyhodit zaměstnance, protože má na jeho místo někoho lepšího. Zaměstnanec na druhou stranu může odejít, kdy se mu zachce.

[trekker.dk]

To, jestli daná ekonomika funguje dobře, není, jak by nám ideologičtěji zatíženější z nás chtěli namluvit, dáno tím, jestli země má nebo nemá pravidle podnikání. malou či velkou daňovou zátěž nebo rozvinutý či žádný sociální systém. Jedno i druhé může teoreticky fungovat, když se to dobře implementuje.

Jestliže tvrdíš, že velikost daňové zátěže neudává to, jestli ekonomika funguje dobře, pak bychom mohli zavést 100% zdanění. A uvidíme, jak dobře to bude fungovat, když ti vešekerý tvůj výdělek někdo sebere.

[JS]

To je strawman argument. USA mely v 60. letech danove zatizeni 90% v nejvyssim pasmu, a rust 5%. Z toho, ze 100% zdanena ekonomika by patrne nefungovala (i kdyz, treba takove staroveke otrokarske staty to zkousely, a celkem i prosperovaly) nevyplyva, ze nemuze fungovat ekonomika s daleko vyssim zdanenim, nez je dnes bezne.

[trekker.dk]

To je strawman argument.

To je nějaký divný výraz.

USA mely v 60. letech danove zatizeni 90% v nejvyssim pasmu, a rust 5%.

Teoreticky. Prakticky byla (a je) spousta způsobů, jak se tomu či onomu vyhnout. Přidávaly se výjimky atd. Navíc argument, že jen někdo měl zdanění 90%, nemá prakticky žádnou souvislost s tím, kdy zdaníme všechno 100% sazbou.

Z toho, ze 100% zdanena ekonomika by patrne nefungovala nevyplyva, ze nemuze fungovat ekonomika s daleko vyssim zdanenim, nez je dnes bezne.

To jsem taky neřekl. Jenom oponuju tvému názoru, že "To, jestli daná ekonomika funguje dobře, není dáno tím, jestli země má malou či velkou daňovou zátěž." Pokud by to byla pravda, pak i ve 100% zdanění bude ekonomika fungovat.

(i kdyz, treba takove staroveke otrokarske staty to zkousely, a celkem i prosperovaly)

Ukaž mi, který starověký stát měl 100% zdanění. Opět opakuji, že mluvím o 100% zdanění všech.

[Ondřej Kubečka]

Aha, takže když budu mít 0% zdanění a nebudu tím pádem mít soudy a policii (vlastně ani pravidla), nejvýše kdo bude chtít, tak si zaplatí vlastní ochranku, tak se se mi ekonomika bude rozvíjet jako blázen a budu mít prostředí, v němž všichni budou chtít investovat a pracovat v mém stabilním prostředí maximalizujícím zisk.

Jinými slovy, dovedením ad absurdum nepotvrzuji neplatnost výroku. Běžná chyba vedení argumentu.

Reálný rozdíl je samozřejmě výrazně menší. V Mekce liberálních ekonomů (proč si zvolili takhle, to je jiná a pro mě ne vždy zcela pochopitelná záležitost) je to stát od státu různé, ale průměrné odvody tvoří zhruba něco přes 50% (počítaje v to zdravotní i zdravotní pojištění, které není povinné, ale překvapivě ho hodně lidí chce a dost zaměstnavatelů automaticky poskytuje), v evropských zemích s rozvinutou sítí sociálního zabezpečení (a u nás) se pohybuje někde na 70%. Takže to pásmo není v rozmezí 100%. A poïnta byla. I při 50% i při 70% můžete být považován za ekonomiku mimořádně vhodnou pro podnikání (ty žebříčky jsou )... takže v tom to asi nebude. Jedná se o hodnocení WEF.

Omlouvám se, selhala mě paměť (měl jsem to ověřit). Druhé je Švýcarsko, Dánsko je až třetí, následováno Švédskem, Singapurem, Finskem, Německem a Holandskem. Tedy vesměs žádné daňové ráje.

[trekker.dk]

Aha, takže když budu mít 0% zdanění a nebudu tím pádem mít soudy a policii (vlastně ani pravidla), nejvýše kdo bude chtít, tak si zaplatí vlastní ochranku, tak se se mi ekonomika bude rozvíjet jako blázen a budu mít prostředí, v němž všichni budou chtít investovat a pracovat v mém stabilním prostředí maximalizujícím zisk.

To nějak vyplývá z toho, co jsem řekl?

Jinými slovy, dovedením ad absurdum nepotvrzuji neplatnost výroku. Běžná chyba vedení argumentu.

Omyl. Toto není dovedení ad absurdum, ale dovedení k jedné krajní mezi. 100% zdanění všeho je přípustná hodnota a podle JSova tvrzení bude při tomto zdanění ekonomika fungovat, protože viz. citaci výše.

Pokud se ti zdá, že při 0% zdanění ekonomika fungovat taky nebude, pak je to druhý důkaz toho, že tvrzení uvedené v citaci výše neplatí.

[Ladicek]

Toto není dovedení ad absurdum, ale dovedení k jedné krajní mezi.

To je ovšem geniální )) Jinak pro info, třeba to pomůže, reductio ad absurdum se česky nazývá důkaz sporem. Ten tady evidentně nefunguje.

[trekker.dk]

Namísto prokazování, jak správně dokazovat, bych tady rád viděl argument, v čem nemám pravdu. Tedy konkrétně, proč zrovna případy 100% (0%) zdanění zanedbáváme při zjišťování, jestli velikost daňové zátěže udává fungování ekonomiky.

[Ondřej Kubečka]

Fungovat nebude ani jedno, takže to také ani jedno nijak nepřispěje k objasnění, zda-li je 50% nebo 70% zátěž klíčová pro ekonomiku. Pokud ekonomika nebude fungovat při 100% zdanění, není to o nic více důkazem, že 70% ke špatně, než nefunkčních 0% důkazem nesmyslnosti 50%.

Popravdě řečeno bych spíše řekl, že na kvalitu podnikatelského prostředí má vliv úroveň infrastruktury, stabilita prostředí, vymahatelnost práva, vzdělání pracovní síly... než to, jestli zrovna v některé středoafrické zemi může s lidmi zacházet jak s dobytkem, aniž by se jich někdo zastal a za nikoho nic neodvádím nebo naprosté minimum. Ostatně to pořadí WEF by to i naznačovalo, pokud to celé nebudete chtít shodit ze stolu.

Ostatně, možnost vyhazovat na počkání je moc fajn do doby, než se uplatňuje příliš často. Nemálo lidí kolem mne, které znám, mají neustálý strach o práci a netuší, co bude za půl roku. To nepomáhá jejich produktivitě, ani je to nemotivuje k odvážnému a inovativnímu řešení problémů. Takže takový malý začarovaný kruh.

Pokud chci stádo na bezmyšlenkovité vykonávání rutinních činností, pak je možná výhodnější (nakolik je tato úvaha odporná) zdecimovaný zaměstnanec, se kterým si mohu dělat, co chci. Pokud očekávám tvořivého, samostatného a zodpovědného zaměstnance, tak bych řekl, že kvalitní zázemí tomu napomůže (pracovní a sociální jistoty, zdravotní péče, vzdělání pro děti).

[trekker.dk]

Pokud ekonomika nebude fungovat při 100% zdanění, není to o nic více důkazem, že 70% ke špatně, než nefunkčních 0% důkazem nesmyslnosti 50%.

Stejně tak platí, že vlaštovky u nás v zimě moc často nevidíme.

Nebo jinak - o ničem podobném se tady nedohaduju, takže nevím, proč mi to cpeš.

[Ondřej Kubečka]

Aha, tak to se omlouvám a Vy byste si možná měl změnit heslo a kontaktovat administrátory, protože tady někdo Vaším jménem na můj příspěvek napsal, že vyšší zátěž odvody znamená je pro fungování ekonomiky, a nezvratně to "dokázal" výrokem, že když zvedneme odvody na 100% tak ekonomika nebude fungovat.

To, jestli daná ekonomika funguje dobře, není, jak by nám ideologičtěji zatíženější z nás chtěli namluvit, dáno tím, jestli země má nebo nemá pravidle podnikání. malou či velkou daňovou zátěž nebo rozvinutý či žádný sociální systém. Jedno i druhé může teoreticky fungovat, když se to dobře implementuje.

Jestliže tvrdíš, že velikost daňové zátěže neudává to, jestli ekonomika funguje dobře, pak bychom mohli zavést 100% zdanění. A uvidíme, jak dobře to bude fungovat, když ti vešekerý tvůj výdělek někdo sebere.

[trekker.dk]

a) Napsal jsem to já

b) Nenapsal jsem to, co jsi z toho ty vyčetl.

[Ondřej Kubečka]

A co tedy? Můžete to přeformulovat?

[trekker.dk]

To, jestli daná ekonomika funguje dobře, není, jak by nám ideologičtěji zatíženější z nás chtěli namluvit, dáno tím, jestli země má nebo nemá pravidle podnikání. malou či velkou daňovou zátěž nebo rozvinutý či žádný sociální systém. Jedno i druhé může teoreticky fungovat, když se to dobře implementuje.

Jinak řečeno - pokud to tím není dáno, pak mohu klidně nastavit daňovou zátěž v libovolném rozsahu a na ekonomiku to nebude mít vliv. Jenže v extrémních případech (0/100) to mít vliv bude určitě, tudíž původní tvrzení neplatí.

[Ondřej Kubečka]

Aha, takže Vy jste mé tvrzení nerozporoval, pouze jste jej zpřesňoval vyloučením extrému. To jsem prve nepochopil a mylně jsem se domníval, že nesouhlasíte se samým jádrem sdělení. Na základě svého nepochopení jsem pak také reagoval. Pardon.

[JiK]

odkud a dokud pocitate extremy? je to zdaneni 0 a 100% jak sam pisete, co potom zdaneni 1 a 99%, taky by to podle vasi hypotezy nemelo vliv? Co 5 a 95% taky nema vliv? co 40% a 60% to je jeste extrem, ktereho se vas vyrok netyka, nebo uz ne?

[Ladicek]

Pánové, český jazyk opravdu není jazyk výrokové logiky. A zrovna vy sájentystí byste o nezřetelných logikách něco mohli tušit.

[Ondřej Kubečka]

Nevím, extrémy vylučoval kolega trekker.dk, takže by také měl být kvalifikován zodpovědět tento dotaz. Původně zmiňoval (a vylučoval) pouze krajní meze. Já se se svou tezí pohyboval někde v rozmezí 50% - 75% procent relevantních vůči první desítce zemí podle hodnocení WEF. 3. až 8. země nevhodnější k podnikání a investování jsou všechno tržní socialismy (EU) s "vysokým" zdaněním. Což mě vede k pro některé kacířskému tvrzení, že minimálně v pásmu daňového zatížení zemí kolem severního Atlantiku, není výše zatížení odvody rozhodující pro kvalitu podnikatelského prostředí.

[trekker.dk]

Nevím, extrémy vylučoval kolega trekker.dk, takže by také měl být kvalifikován zodpovědět tento dotaz.

Naopak, já pokládám stejný dotaz.

V žádném případě jsem totiž nezpřesňoval tvé tvrzení a už vůbec jsem nevylučoval extrémy. Naopak prohlašuji, že tvé tvrzení je nepravdivé, neboť pro extrémy neplatí (tj. neplatí ve všech případech a ty jsi neřekl nic jako "občas") A pak se už dostáváme k tomu, co ještě je a co už není extrém. A to už je dotaz na tebe, kdy vlastně tvé tvrzení má platit, tj. kdy výše zdanení už není extrémní a je možné ji uvažovat.

3. až 8. země nevhodnější k podnikání a investování jsou všechno tržní socialismy (EU) s "vysokým" zdaněním.

To je možná výsledek nějakého hodnocení, ale nemá to tak velkou vypovídací hodnotu o tom, jak funguje ekonomika. Nebo jinak řečeno - nefungovala by náhodou líp/hůř při vyšším/nižším zdanění?

[Ondřej Kubečka]

Tak moment. Nejprve tvrdíte, že Vám podsouvám metodickou chybu, když vyloučením extrémů chcete ze stolu shodit celý argument... a teď zase přiznáváte, že jste to udělat chtěl. Tak si napřed rozmyslete, co si myslíte a co chcete říct.

Celá pointa se týkala Mekky liberálů a rozvinutých socialismů EU (tj. pásma reálných odvodů někde mezi 50-75%).

Lépe nebo hůře by mohla být zajímavá debata (já osobně bych byl ochoten tvrdit, že zaměstnanec, který si platí vyšší pojistku, formou odvodů, může být produktivnější, protože se nemusí tolik strachovat; může být tvořivější při řešení problému, protože se tolik nebojí a nedrží se otrocky zaběhaných postupů a klišé, jak se to vždy dělalo, protože se nemá takovou hrůzy z toho, že by mohl udělat chybu. Alespoň u nás to tak celkem vypadá.), ale pointa byla: i "vysoce" (hledejte pro neoliberála odpornější příklady socialistické státní zvůle než severské země nebo Německo) zdaněná ekonomika zjevně funguje velmi dobře nebo alespoň nijak znatelně hůře než méně zdaněná a lépe než mnohé jiné méně zdaněné. Ergo kladívko: míra zdanění není pro kvalitu podnikatelského prostředí až tak podstatná, jako třeba funkční infrastruktura, vymahatelnost práva a stabilita prostředí. Ale to už jsem tu jednou pravil.

[trekker.dk]

Nejprve tvrdíte, že Vám podsouvám metodickou chybu, když vyloučením extrémů chcete ze stolu shodit celý argument... a teď zase přiznáváte, že jste to udělat chtěl.

Pokud ten argument tvrdí, že něco vždy platí, ale pro určité vstupní hodnoty tomu tak není, pak shození tohoto argumentu ze stolu tímto způsobem není metodická chyba. (Nebo jinak řečeno - vzhledem k tomu, jak bylo tvé tvrzení postaveno, mi stačilo najít jednu hodnotu, pro kterou neplatí.)

Tudíž máme dvě možnosti - tvé tvrzení má platit vždy, pak ale není pravdivé, protože jsem našel minimálně dvě hodnoty, pro které neplatí.

Nebo platí jenom v určitém rozsahu, ale pak popírá samo sebe: když řeknu, že výše daňové zátěže nemá vliv na chod ekonomiky, pak nemůžu říct, že to platí jenom v určitém rozsahu, abych vyloučil některé případy ve kterých výše daňové zátěže naprosto jasně na chod ekonomiky vliv má.

já osobně bych byl ochoten tvrdit, že zaměstnanec, který si platí vyšší pojistku, formou odvodů, může být produktivnější, protože se nemusí tolik strachovat; může být tvořivější při řešení problému, protože se tolik nebojí a nedrží se otrocky zaběhaných postupů a klišé, jak se to vždy dělalo, protože se nemá takovou hrůzy z toho, že by mohl udělat chybu. Alespoň u nás to tak celkem vypadá.

Na druhou stranu proč by se takový zaměstnanec namáhal, když nárůst jeho odměny za lépe vykonanou práci sežere stát na odvodech, ze kterých ten zaměstnanec nic neuvidí.

Co se týče tvořivosti při řešení problému, tak v mnoha případech jsou zaměstnanci tak tvořiví, takže z pásu sjede série vadných výrobků (protože proč ten šroub utáhnout na tři otáčky, jedna musí stačit). A na druhé straně spektra je tvořivost podmínkou toho, aby se daná práce dala vykonávat; a tam většinou lidé nemají problém s tím najít si novou práci.

i "vysoce" (hledejte pro neoliberála odpornější příklady socialistické státní zvůle než severské země nebo Německo) zdaněná ekonomika zjevně funguje velmi dobře nebo alespoň nijak znatelně hůře než méně zdaněná a lépe než mnohé jiné méně zdaněné.

Co to je nijak znatelně hůře než méně zdaněná? Dávat zrovna severské země za příklad fungující ekonomiky mi nepřijde jako nejlepší nápad - kdyby se Švédsko v druhé světové válce nenapakovalo (a tím nemělo dost silné ekonomické zázemí, aby se dalo rozhazovat), kdoví, jak by na tom byli teď.

Ergo kladívko: míra zdanění není pro kvalitu podnikatelského prostředí až tak podstatná, jako třeba funkční infrastruktura, vymahatelnost práva a stabilita prostředí. Ale to už jsem tu jednou pravil.

Ne, tohle pravíš poprvé. Předtím jsi tvrdil, že míra zdanění nemá vliv.

[Ondřej Kubečka]

Nebo platí jenom v určitém rozsahu, ale pak popírá samo sebe: když řeknu, že výše daňové zátěže nemá vliv na chod ekonomiky, pak nemůžu říct, že to platí jenom v určitém rozsahu, abych vyloučil některé případy ve kterých výše daňové zátěže naprosto jasně na chod ekonomiky vliv má.

Tak ještě jednou, na co jsem to zpřesnil. Míra zdanění nemá zásadní vliv na kvalitu podnikatelského prostředí (jeho vhodnost pro investice) v rozsahu běžném kolem severního Atlantiku: ted v rozsahu celkových odvodů od zhruba 50% do přibližně 75%.

Tak si to přeberte.

Na druhou stranu proč by se takový zaměstnanec namáhal, když nárůst jeho odměny za lépe vykonanou práci sežere stát na odvodech, ze kterých ten zaměstnanec nic neuvidí.

Nevím, čím se živíte Vy, ale pro práci v "back officu" obvykle není výše přijmu přímo úměrná námaze, užitečnosti... Ono se to i blbě počítá. Kolik jsem vydělal doručením deseti oprav pro distribuci zákazníkům? A když zvýším produktivitu na 12 oprav? O proti, tento měsíc jsem prodal za X nebo Y set tisíc.

Co se týče tvořivosti při řešení problému, tak v mnoha případech jsou zaměstnanci tak tvořiví, takže z pásu sjede série vadných výrobků (protože proč ten šroub utáhnout na tři otáčky, jedna musí stačit).

Pokud bychom tedy za dobrou ekonomiku považovali takovou, která je postavená na bezmyšlenkovitých montovnách, pak vzdělaná a tvořivá pracovní síla může být katastrofou.

A na druhé straně spektra je tvořivost podmínkou toho, aby se daná práce dala vykonávat; a tam většinou lidé nemají problém s tím najít si novou práci.

Já nemluvil o to, jestli se lidé mají nebo nemají problém hledat práci, ale o tom, že tvořiví lidé jsou dobrá věc pro ekonomiku. A že vyplašenec, co se striktně drží zaběhaných pravd a postupů z dlouhodobého hlediska není to nejlepší.

Mimochodem, pokud chcete říci, že takový člověk se přeci o práci bát nemusí. Zajeďte si do "Silicon Valley" a zajděte si na návštěvu do pár firem, kde můžete zkusit lidem s hypotékou a rodinou vysvětlit (dětmi na škole) vysvětlit, že když jsou chytří, tak se nemají čeho bát, protože všude kolem nich firmy propouštějí po tisících, ale oni jsou v pohodě, protože jsou chytří, vzdělaní a tvořiví, že na ulici určitě končí jenom hlupáci, neschopní, líní... "socky". (zmenšeno, protože je to dost mimo rámec původního argumentu)

Co to je nijak znatelně hůře než méně zdaněná? Dávat zrovna severské země za příklad fungující ekonomiky mi nepřijde jako nejlepší nápad - kdyby se Švédsko v druhé světové válce nenapakovalo (a tím nemělo dost silné ekonomické zázemí, aby se dalo rozhazovat), kdoví, jak by na tom byli teď.

Vy to schválně nečtete, že? Jenom vyberete sem tam slovo a na tom si začnete něco povídat. Takže se vrátíme o pár příspěvků zpátky, celé to začalo hodnocením ekonomik jako nejvhodnějšího místa pro investice/podnikání. 1. USA, 2. Švýcarsko, 3. Dánsko, 4. Švédsko, 5. Singapur, 6. Finsko, 7. Německo, 8. Holandsko.

Takže jak přesně se Dánsko, Finsko a Německo. Jedny z "vysoce" zdaněných zemí napakovali na druhé válce, že měli obrovský náskok před zbytek světa?

Ergo kladívko: míra zdanění není pro kvalitu podnikatelského prostředí až tak podstatná, jako třeba funkční infrastruktura, vymahatelnost práva a stabilita prostředí. Ale to už jsem tu jednou pravil.

Ne, tohle pravíš poprvé. Předtím jsi tvrdil, že míra zdanění nemá vliv.

Však říkám, že nemáte ani tu slušnost, abyste četl to, na co reagujete. Natož, abyste nad tím přemýšlel. Citace z mého příspěvku tři dny staršího než toto opakování (22.2. 22:34 - to je výše v tomto vlákně, kdybyste se obtěžoval):

Popravdě řečeno bych spíše řekl, že na kvalitu podnikatelského prostředí má vliv úroveň infrastruktury, stabilita prostředí, vymahatelnost práva, vzdělání pracovní síly... než to, jestli zrovna v některé středoafrické zemi může s lidmi zacházet jak s dobytkem, aniž by se jich někdo zastal a za nikoho nic neodvádím nebo naprosté minimum. Ostatně to pořadí WEF by to i naznačovalo, pokud to celé nebudete chtít shodit ze stolu.

[Dusan]

Lenže to čo ste tu povedal je akoby človek ktorý dôjde do práce prestal žiť.

Aj minule boli ehm "problémy" a pani my povedala "neberte si to osobne" akože prácu.

Lenže aj práca je vlastne život sám. Vytvárate si tam sociálne kontakty a podobne. Niekedy viac niekedy menej (podľa toho aká je to práca, aký ste a tak podobne).

A UK ani USA by som ako príklady lepšieho života nedával.

Tá doba určitá cca 1rok som aj ja mal a teraz mam zmluvu na dobu neurčitú.

Aj tak je to všetko o prístupu. Myslím k tým 42.

[Käyttäjä 11133]

Ja si doted myslel, ze zamestnani je nejaky oboustrane vyhodny vztah, ktery jde bezproblemove prerusit, kdyz pro jednu ci druhou stranu prestane byt vyhodny, tohle preci tem firmam nemuze dat vubec zadnou flexibilitu, ale spis kouli na noze.

Bohužel právě ne... :'-(

[JS]

Zakonik prace mame, podobne jako drtivou vetsinu zakonu, na ochranu spolecnosti pred ruznymi vykuky (a to jak ze strany zamestnavatelu tak zamestnancu). Samozrejme, muze se zdat, ze zakon tim zavedenim urcite uniformity svobodu lidi spis omezuje. Castecne to tak muze byt, ale je to prijatelna cena za to, ze omezi ruzne podvodniky. Protoze spolecnost, ktera podvodniky neomezuje, dopadne daleko hur - lide si prestanou verit, spolupracovat, a zhorsi se jejich zivotni podminky. To je mimochodem duvod, proc je Amerika (a zapad obecne) tak uspesna - maji relativne kvalitni pravni system, co tresta podvodniky.

Ono je to snadne rict - zjednodusme pravni system. Ale je to asi jako zjednodusit velky komplikovany program. Ve velkych programech byvaji veci napsany z urcitych duvodu, o kterych se casto programatori drsne poucili. Je nemoudre to pouceni zahodit a zkouset to znovu.

[Randy_Sh]

Prava jsou dany zakonem, takze zamestnanec je na tom vzdycky stejne, ma vzdycky 3 mesice zkusebni lhutu a 2 mesice vypovedni (+3 platy pri vypovedi zamestnavatelem).

Praxe se může od teorie značně lišit. Zaměstnavatelé často na zaměstnance tlačí, aby podepsal ukončení pracovního poměru dohodou, tj. žádná výpovědní lhůta a žádné odstupné. Pokud zaměstnanec odmítne, tak se ho snaží vyhodit za hrubé porušení povinností. V takovém případě nemá člověk nárok na podporu a jeho jedinou možností je soud, což je dlouhý a nákladný proces s nejistým výsledkem.

[dad]

Hlavne že firma dále zamestnává Vietnamce, Mongolce a naše lidi vyhazuje.

S uspokojenim zjistuji, ze se mnozi nacionalisticke tendence. To je dobre znameni, dosud se myslelo, ze krize nikde, ale jakmile se zacne mluvit v takovem tonu, tak to znamena , ze lide procitaji. A brzo pujdeme demostrovat jako v Irsku, tam bylo 120 tisic lidi na ulici - konecne zacinaji lide chapat, ze neoliberalni debily je treba nakopat do zadku - a nejlepe zacinat na tom vrsku nad Prahou.

Smrt neviditelne ruce!

[Darth Phantom]

Eh co vás nemá, žádná krize není. Říkal to pan profesor z Hradu, že to za chvíli přejde jako nachlazení nebo chřipka. Pan profesor měl také projev v europarlamentu, a tomu projevu nadšeně tleskal zločinec Železný s několika nejvěrnějšími, zbytek odešel.

Jirka Faun zase psal, že je v supermarketu v Americe je pořád stejně zboží, takže s krizí v jůesej bych to taky nebral tak vážně. Nějaké ojedinělé případy 120 tisíců lidí v Irsku a pár propuštěných v ČR bych neshledával až tak závažnými. NERV (neoliberální ekonomická rada vykuků a vytunelářů) to zajisté napraví.

[Dalibor Smolík]

Říkal to pan profesor z Hradu, že to za chvíli přejde jako nachlazení nebo chřipka.

No, zase měl pravdu. .  Chřipka, jak známo, se nedá moc léčit, je třeba ji vyležet a trvá určitou dobu.  U zdravých jedinců nezanechá dlouhodobé následky (ale vytváří na určitou dobu imunitu), ale u oslabených jedinců může způsobit i smrt  nebo trvalé následky. A tak je to i s tou krizí.  Můžeme dílčími opatřeními  zmírnit její důsledky, ale zabránit jí nedokážeme.  Leda radikálními prostředky (nastolení různých izmů ..) - firmy a země s dobrým základem nějak přežijí, ale někde to může být nesmírně bolestivé.  A nedělám si iluze, že třeba  v případě bankrotu by třeba člověk pár let před penzí mohl sehnat odpovídající práci. 

Pokud ale někdo zná opravdu dobrý recept na řešení krize, sem s ním ..

 

[melkors]

Ciste pro informaci: neni chripka jako chripka.

"Spanelska chripka" mela vic obeti nez padlo lidi na vsech bojistich 1. sv. valky ...

[kkaarreell]

Nicmene na tom poctu obeti se prave skoncena svetova valka dozajista podilela lvim podilem.

[Randy_Sh]

Válka určitě měla nemalý podíl (pohyby obyvatelstva, podvýživa, zranění, stres), ale docela mě překvapilo, že v USA vypukla epidemie mezi vojáky ve výcvikových táborech. Tj. chřipka zabila desetitisíce mladých, zdravých a dobře živených mužů ještě předtím, než mohli být oslabeni bojem. To mě trochu děsí.

[kkaarreell]

asi byli oslabeni sikanou

[xxxs]

mohla ich zabit imunitna odpoved na chripku.

[Dalibor Smolík]

No, v tomto přirovnání nemělo jít o španělskou chřipku, nicméně nikde není zaručeno, že takový typ chřipky ve světovém hospodářství nebude řádit , i když  osobně doufám, že ne.

[Dalibor Smolík]

neoliberalni debily je treba nakopat do zadku

No dobrá, dobrá .... ale koho brát místo nich?

[Luk]

ale koho brát místo nich?

No přece neototalitární debily

[Dalibor Smolík]

+1