Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
.
Vy ve vašem oddělení doktríny uvažujete trochu jinak v tom, že už předpokládáte konečnost světa a trhu. To ale není téma u živnostníků. Ve sktečnosti je totiž situace, kdy bych šel pěstovat kedlubny a nenechal si od zaměstnavatele zaplatit konkurenční doložku (jak navrhuješ, pokud to dobře chápu) loose - loose - loose pro zaměstnavatele, mě i zákazníky. Já osobně budu dělat práci, která mě (asi) nebaví, zaměstnavatel přijde o možnost přeprodat mé služby a mít z nich nějaký profit a zákazníci, kteří si z nějakého důvodu vybrali mě jako dodavatele (protože jsem pro ně nejlepší) nedostanou službu vůbec nebo v horší kvalitě od někoho jiného.
A neboj, budou tak dva až tři díly.
Na co si dávat pozor
Na základě svých zkušeností bych doporučil zejména:
servisní smlouvy bez paušálu jsou sebevraždana tom neco je, i kdyz my to delame uz 30 let, tedy zadny pausal ale zapocitame kazdou ctvrthodinu. Zjistil jsem, ze u zakazniku mame tim vyhodu (dost znacnou), kdyz jim nabizime, ze kdyz nase software bude fungovat bez problemu , tak se po instalaci a zkusebnim provozu uz eventulne nikdy neuvidime (a zakaznik od nas zadnou fakturu).
Můj bývalý zaměstnavatel mi nosí práci a já mu poskytuju služby, které dál přeprodává s další přidanou hodnotou - prostě má fakturu přijatou za X a fakturu vydanou za X * 1.2 - kdo z vás to má za hodinku administrativní práce? Já mám zájem, aby fungovali co nejlépe i dál, protože jsou to moji kamarádi, protože pokud nebudou fungovat, přestanou mi nosit práci a protože při hodně špatných scénářích se může potenciálně i zmenšit trh s produkty, kterým rozumím.
Mou snahou je dostat je i do dalších projektů jako mého sub/spoludodavatele, takže nosím i práci jim - protože proč ne? Ten trh je z našeho pikopohledu nekonečný a pokud se tady budeme navzájem ojebávat místo (spolu)práce, tak komu tím prospějeme? Toliko k neexistujícímu konfliktu tvrdého byznysu s křesťanskými ideály...
nevim u ktere firmy pracujes, ale v zasade bych to resil:
1. neni problem, podas vypoved, normalne chodis do prace pocas vypovedni lhuty pokud se se zamestnavatelem nedomluvite na jinem. Treba u me mi jeden zamestnavatel rekl ze uz nemusim do prace v ramci vypovedni lhuty (v pisemne forme), u dalsiho zamestnavatele jsem sice do prace chodil ale krome internetu a imaginarni prace na projektech jsem nic nedelal (fakt spatna firma)
2. konkurencni dolozka - pokud jsi zamestnany v CR, plati pro tebe ceske zakony, tudiz pokud chteji aplikovat konkurencni dolozku, museji ti platit mesicne prachy. Ze zkusenosti - zajit za sefem, rict mu ze az odejdes tak dle pracovni smlouvy ocekavas pristich 10 let mesicne 160tisic a ver tomu ze se budou chtit domluvit na zruseni tehle formulky z pracovni smlouvy jeste pred tvym odchodem. Jestli to podepises je na tobe, doporucuji neprozrazovat zamestnavateli sve budouci plany. Jsou to v zasade prachy zdarma, da se to obejit milionem ruznych zpusobu.
Vize být jednatelem, neplatit závazky a pak to prostě zabalit je naivní. To šlo po revoluci, teď už ne a postupně se to utahuje. Sro je dobré, pokud chce člověk zamestnance, ale je to spousta práce navíc - třeba vést účetnictví, nedá se použít výdajový paušál apod.
Ja to uprimne nechapu.Co přesně nechápeš?
Co přesně nechápeš?Je rozumne mit financni rezervu na pokryti vydaju v rozsahu 3-6 mesicu, pro pripad nenadalych vydaju, vypadku prijmu kvuli nemoci nebo problemum v praci. Je pochopitelne, ze lide s nizkymi prijmy maji problem si vytvorit takovou rezervu, ale u cloveka pracujiciho v ICT sektoru v nadnarodni korporaci je to docela prekvapive.
Je rozumne mit financni rezervu na pokryti vydaju v rozsahu 3-6 mesicuVím o tom.
Je pochopitelne, ze lide s nizkymi prijmy maji problem si vytvorit takovou rezervu, ale u cloveka pracujiciho v ICT sektoru v nadnarodni korporaci je to docela prekvapive.Taková je holt realita, moje výdale jsou momentálně docela vysoké a tak i ta půlroční rezerva vychází poměrně vysoko. Udělal jsem pár rozhodnutí, které mě stály a ještě asi budou stát peníze, a popravdě řečeno i kdybych měl teď k dispozici půlroční rezervu, tak by moc dlouho nezůstala celá. :)
Je patrné, že zákazníci reagují na firmu o cosi lépe.
Tohle mne celou dobu strašně lezlo na nervy. Jako živnostník jsem byl braný vždycky jako něco méně důvěryhodného než s.r.o., protože "to je firma", i když šlo o "jednomužné s.r.o." založené právě proto, aby to působilo jako něco víc. A to přesto, že s tou důvěryhodností to bylo ve skutečnosti přesně naopak.
Znám lidi, kterým to fungovalo a funguje velmi dobře, ale já na to prostě nemám tu správnou náturu. Kdyby mi většinu příjmů nezajišťovala školení pro Soft-tronik (později přejmenováno na Arrow ECS), musel bych to vzdát mnohem dřív.
V každém případě to byla cenná životní zkušenost a jsem rád, že jsem si tím prošel. Kdyby nic jiného, pomohlo mi to pochopit, že tahle cesta není pro mne, i když má své nesporné výhody.
Ale shánět zakázky a ještě k tomu něco kloudného dělat… to opravdu nešlo.Ja si myslim, ze to ze zasady nejde. A to nejen v IT. Znam za ta leta mnozstvi mensich firem z oblasti strojirenske vyroby, elektrotechniky, stavebnictvi. Sef, ktery firmu zakladal mel technicky background a zarizeni i sam konstruoval, ale bylo samozrejme potreba shanet zakazky a to zbylo na nem. Takze zpocatku delel 1/2 casu techniku a druhou polovinu jezdil po zakaznicich a nejpozdeji po roce najmul technika nebo inzenyra a delal prodej na 100%.
Problém je obchodník, který prodá něco co neexistuje!Jsou firmy, které na tom vysvtavěly byznys.
fakt je nezivi prodavani neceho, co zatim neexistuje
Jak se to vezme… Red Hat neprodává RHEL jako takový, ale prodává smlouvy na jeho support, tj. příslib, že když zákazník bude mít problémy, RH je bude řešit (a některé bude řešit proaktivně). Takže z určitého úhlu pohledu opravdu prodávají něco, co ještě neexistuje (jako ostatně u téměř každého supportu).
To není myšleno jako nějaké plivání na RH, ostatně u SLESu to funguje stejně. Spíš jako připomenutí něčeho, na co se často zapomíná a co je dobré mít na paměti. Navíc dnes AFAIK i většina velkých firem prodávajících klasický komerční software s placenými licencemi má víc příjmů ze supportu než ze samotného prodeje licencí.
Expert přes všechno?
Pravda je totiž taková, že se všude dá něco udělat. Zlepšování má být kontinuální a trvalé a nikdo nemá procesy v takovém pořádku, že už by se to nedalo posunout dál. Ve všech uvedených oblastech se dají udělat projekty s návratností v řádu měsíců v libovolné firmě.
Já nedělám nějaké zásadní redesigny vesmíru, ale spíš zlepšení. Velké projekty nejsem schopný pokrýt, to nejde dělat v jednom člověku, ale řekněme třeba zavedení barcode ve skladu, organizace přidělení práce ve výrobě lidem, systém pro zpětné hlášení výroby, zavedení kanbanu, prognózy v nákupu, napojení na OLAP atd. - to se dá zvládnout v pohodě.
Vyjimkou asi muzou byt firmy, kde jejich vlastni lidi jsou ve veku a nemaji uplne prehled, pripadne (asi casto soucasne) si nesou velkou historickou zatez. Nicmene prizvanim nejakeho IT konzultanta (nebo i jineho konzultanta) se to asi nevyresi...
Ne, vážně. To, co popisuješ v tom varovném scénáři se opravdu děje. Tím se odliší ti dobří od těch špatných - špatní píšou a přepisují to, co zákazník říká. Dobří poslouchají zákazníka a dodají mu to, co potřebuje.
Z nějakého důvodu mě máš za IT konzultanta.+1
To máš stejné, jako když máš magisterský titul z FI MUNI a lidi z rodiny ti začnou nosit k opravě počítače se zaseklýma Widlema, že "jsi na to přece študovaný".Co lidi z rodiny a zaseklé Windows. Lidi z širokého okolí ti začnou nosit šrot a chtít, abys jim to opravil. A pak těžce nechápou odpověď: „Nedávám si přece vlastní laptop do servisu proto, abych pak opravoval cizí.“
To jsme zpet u meho prvniho prispevku.
Tiskni
Sdílej: