Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Omlouvám se za to, že můj komentář je spíš osobní a offtopicTak pro mě to naopak byl nejlepší komentář k tomuto tématu.Tahle politika přehlížení KUbuntu se mi nelíbí
Akorát Novell se s tímhle netají.Přesně to jsem chtě napsat. Nejen Novell. Podobný vývojový a ocbhodní vztah/model/strategii mají i Fedora - Red Hat, Freespire - Linspire, Mandriva - Mandriva Corporate... a další. Tyto si však na nic nehrají a dávají to nejlepší, co mohou zdarma, ale vůbec se netváří, že lidé dostanou to samé jako v těch profesionálních enterprise edicích, tak jako to maskuje Canonical s Ubuntu.
takže preferuji ta distra, která jsou stejně odladěná jak zdarma bez podpory, tak placeně s podporouNepřipadá ti to jako protimluv? Respektive, z čeho se tak asi platí vývoj té zadarmo verze a jak budou nastavené priority pro řešení problémů? Která verze dostane v libovolné společnosti přednost? I Canonical musí z něčeho žít a to, že se jim nechce do KDE je logické rozhodnutí, protože jim to nepřinese absolutně nic navíc v enterprise nasazení Ubuntu a to je pro ně alfa a omega. Mezi ním, RH a Novellem není rozdíl, snad až na to, že se tváří, že tomu tak není.
Výhodu vidím v tom, že Canonical prostě nemůže vydávat opravy chyb jen v Enterprise verzi za peníze, on je prostě musí dostat do toho samého Ubuntu, které si může Franta stáhnout a nainstalovat naprosto bez poplatku.Problém je v tom, že si uživatelé stěžují na to, že Canonical na řadu docela vážných chyb nevydává opravy vůbec nebo s velkým zpožděním. Nevšiml jsem si, že by třeba openSUSE, Fedora, Mandriva a další nezískávaly opravy, leckdy i po delší dobu a na vyšší počet balíků než v případě Ubuntu.
Takže v tomto případě je "free" verze naprosto stejná (ergo stejně odladěná) jako "Enterprise" verze. To u Red Hatu nebo SuSE nenastane.A to je moc dobře, když zvláště když ty bezplatné verze (Fedora, SUSE, Mandriva...) mývají poslední dobou vyšší kvalitu než Ubuntu a v případě placených variant ta dotaženost jde ještě dál.
Takže v tomto případě je "free" verze naprosto stejná (ergo stejně odladěná) jako "Enterprise" verze. To u Red Hatu nebo SuSE nenastane.Hlavní rozdíl mezi enterprise verzí a volně dostupnou je v testování a době podpory. Máš nějaký odkaz, který by mohl potvrdit, že se chyby v OpenSuse a Fedoře nějak ignorují? Ono to ani nedává smysl, protože pokud je chyba tam, bude pravděpodobně i v SLES, RHEL.
Pamatuju si doby, kdy byl úspěch, když člověku v Xkách chodilo kolečko na myši. Nebo když člověk mohl používat diakritiku, když si otevřel wordowský dokument a nebylo to úplně rozsypané.Já jsem se po instalaci MS Office 2007 v práci vrátil zase do bodu, kdy jsem spokojen, když se mi podaří wordovský dokument (ve Wordu 2007) otevřít. Nějak mi to GUI inspirované ovládáním automatické pračky připadá nepřehledné.
... moc oprav souvisejících s funkčností a stabilitou nepřinesly.Pekny link - neco takoveho jsem hledal - diky
>> Mám tu dva desktopy na 7.04 a rozmýšlím, jestli už 7.10 odstálo a ty nejhorší bugy jsou fixlé.Ja mam (mel) problemy dva Jeden je opraven - Fax utility not adding files to job. A druhy je natolik specificky, ze v Launchpadu ani neni uveden - podle hledani na internetu se vyskytuje velmi ojedinele nezavisle na distribuci. Jinak OK - na 3 PC
Tiskni
Sdílej: