Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Po dlouhé době jsem se vrátil trochu seriózněji k základům administrace Linuxu, nebo spíše k polo-amatérskému používání. Rozhodl jsem se víc zaměřit na Debian GNU/Linux, jelikož jsem si už dřív oblíbil různé deriváty (Mint, Ubuntu, antiX).
Musel jsem řešit jeden problém: starý 32-bitový laptop, Pentium M procesor, s funkční CD+RW mechanikou a s funkčním USB, ale z USB z nějakého důvodu žádná linuxová distribuce nenabootovala.ls
neukazuje dole souhrn podobný DOSovskému dir
.
Tady je velmi malý přehled lepších diskuzních stránek na téma gnu/linux, které jsou poměrně hodně aktivní. Procházel jsem jich celkem asi 10 a některé jsem kvůli nízké aktivitě nebo moc malému počtu kategorií (= menší přehlednosti) rovnou vyřadil. Všechny jsou v angličtině.
Tohle bude jen pár blábolů ohledně porovnávání výhod a nevýhod jízdy vlevo nebo vpravo.
Nechtěl jsem to navrhnout jako zprávičku, jelikož se to podle mě nedotkne Linuxu až tak brzy (2011 / 2012).
A je to tady. Já to tušil. Nový xorg
zároveň s novým jádrem a ovladačem nvidia
, spojený s vědomostí, že HAL skončil a taky že některé nvidia ovladače v novém xorg
nefungují - to vše společně s výpisem pacmanu ve mě budilo divný pocit.
V odpovědích Strany svobodných občanů (které mi mimochodem přijdou jako dost dobré a tato strana má moje sympatie) jsem narazil na odkaz Koordinovaná obrana proti nelegálnímu kopírování knih se zvláštním nadpisem "Tento web vzniknul proto, že nelegální šíření knih překročilo únosnou mez." Dále se píše "...jsou veřejně nabízeny také archivy s beletrií zahrnující tisíce českých knih !!!"
Zajímal by mě veřejný názor na BELETRII. Z mého hlediska je to naprosto nezajímavé téma, čtečku eKnih nemám a neplánuju koupit, kniha je kniha, a za dobrou beletrii dám klidně 250 Kč, jelikož toho za rok stejně moc nepřečtu. Čtení knih z nějakého displeje mi připadá šílené a odpudivé. A to nejen u beletrie - učit se něco z literatury v PDF mi jde znatelně hůř než u tištěné knihy.
Copak si to na nás zase kdo vymyslel? Zašifrované kontejnery obsahující pouze seznam URL? K čemu zašifrované?
Četl někdo tuhle novinku? Článek tady.
Nehledě toho, že jsem to už před pár lety četl a překvapilo mě, že se to teď objevilo jako novinka (možná se to tenkrát teprve vyvíjelo), tak mě zarazil zaprvé nadpis článku "...změní způsob výroby čipů. Budou se moci tisknout". Čipy že by se daly takto tisknout? Přece tištěné spoje (obvody) bez součástek jsou něco úplně jiného než čipy, nemá v tom autor článku trochu zmatek?
A zadruhé: co s takovými obvody, když na nich nic nebude? Pochybuju, že se tam bude dát vytisknout např. kondenzátor nebo tranzistor, bez kterých se snad žádná elektronika neobejde. Připájet to taky nepůjde, papír/plast by shořel.
Pokud se v tom někdo vyzná a má k tomu co říct, dole je místa dost.
Taková skromná poznámka:
K čemu nám jsou zprávy typu "už není verze 1.0.1a, vyšla totiž 1.0.1b a opravuje pár chyb"??
Abych byl už ze začátku stručný - nedopadlo to vůbec dobře.
Nevím jak ostatním, ale trochu mi vadí příspěvky lidí, co se skrývají v takové anonymitě, že se ani neobtěžují registrací na abclinuxu a píšou někdy dost zbytečné komentáře, často i pod úrovní. Proč je to vůbec povoleno? Snad každé druhé fórum povoluje příspěvky jen od registrovaných uživatelů, tak proč ne tady?
Jen tak v rychlosti jedna vec, ktera me vcera v praci dost zarazila. Nekolik lidi (vcetne me) si zaklada penzijni fond.