Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
To jsem si jednou takhle četl vědecké články. Mám je rád, ty klidné, mírumilovné zajímavosti ze světa vědy a techniky. Jsem totiž povahy nervní a čím jsem starším, tím snadněji propadám depresi nebo paranoie. Ale tentokrát mě věda neuklidnila, spíše naopak.
Přečetl jsem si tento článek pojednávající o budoucím velkém urychlovači částic v CERNu. Zaujal mě doposud neznámý výraz "strangelet", takže jsem se podíval na Wikipedii, kde mají jak definici strangeletu, tak i odkaz na LHC a jeho rizika. Ještě jsem trochu zagooglil a dospěl k neradostnému zjištění: pokud se vědcům při experimentu podaří vytvořit věc zvanou metastabilní záporně nabitý strangelet, pak úplně všichni zemřeme.
Vážně.
To potvorstvo totiž začne absorbovat veškerou normální hmotu. Je těžké, vypadne skrz urychlovač ven a odebere se na cestu do středu Země. Tam se usadí a začne planetu požírat zevnitř. Nejprve nastanou mohutná zemětřesení, protože jádro planety se destabilizuje vznikající energií, nakonec popukají zemské desky a všechno se zhroutí dovnitř, až zbyde jen rozžhavená koule strangeletu o poloměru zhruba 100 m a hmostnosti původní Země.
Jo, tuhle uklidňující zprávu pro veřejnost jsem četl a moc mě neuklidnila... různá jiná rizika (např. drobné černé díry) v ní poměrně dobře zažehnána, ale speciálně o strangeletech tam docela mlží a zdá se, že si tím moc jistí nejsou. Jedna útěcha tu je: stejné nebezpečí předpovídali i u amerického urychlovače RHIC, ten už je v provozu a konec světa nezpůsobil. Ovšem LHC má výrazně větší výkon.
A tak se ptám: jaký je váš názor? Možná bychom měli utvořit úderné komando, spojit se s Greenpeace a Jihočeskými matkami a vzít Ženevu útokem, než bude pozdě...
Tiskni
Sdílej:
. A protože CERN je spolu s jadernými elektrárnami na seznamu mých vytoužených pracovních míst, je pravděpodobné, že bych o tomto problému věděla dostatečně předem, abych mohla najít cigarety i zapalovač. Až ten strangelet vyrobím dám ti vědět, aby ses taky stihnul připravit
. Předpokládám, že to bude úžesný pocit vědět, že jsem zodpovědná za zkázu celé planety
Ale až budu mít někdy náladu, zapátrám a případně o tom něco napíšu do blogu.
Viz třeba Čerenkovovo záření.
.
Používá se poměrně velké množství energie, které se uvolňuje na extrémně malé ploše, rychle za sebou a v relativním klidu.
S prominutím, tohle je nesmysl. Nelze hovořit o energii na nějaké ploše. Spíše by bylo vhodné hovořit o hybnosti (a ani to není zcela OK), protože dochází ke srážce dvou částic (protonú, které jsou ještě ke všemu složeny z elementárních kvarků), každá částice o (kinetické) energii 7TeV. Jedná se o výzkum na kvantové úrovni, kde všechny představy z reálného světa selhávají.
.
V tomhle směru žádní jiní fyzikové moc nezmůžou.
P.S. II Podobně se mi nezdá jistota při umělém tvoření něčeho, co tak úplně nevíme co je a co to vlastně dělá.Pokud to ale nevytvoříš, nemůžeš vyzkoumat co to dělá.
Pokud to ale nevytvoříš, nemůžeš vyzkoumat, co to dělá.
Někdy ani potom. Jsou o tom mnohé mravoučné příběhy. Známe to i z běžného života. Tak dlouho dítě pátrá na co jsou sirky, až na to konečně přijde a lidský důmysl a touha po poznání opět slaví triumf.
P.S. Originál je
Integrálem ocel nesvaříš!
. Autor je Akademik Jovan Čirlič, bývalý rektor VŠST (a jeho argumentace na téma zbytečnosti matematiky).
Náhodou, co jsem na čt sport zahlíd šachy, tak už ho beru (víc) vážně.
To by byla ztráta času.
Z fyzikama bude větší sranda. 
Chmmm, třeba ten jejich nápad vykoumanej v Losalamoským okrsku.
Ale na ty Černý děvky už má obranu Plíhal:
Máme doma ve sklepě, malou černou díru, na co příjde sežere, v ničem nezná míru... přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka, babička je nervózní, a nás děti tříská... potom jsem jí rozkrájel, motorovou pilou, opět člověk zvítězil, nad neznámou silou!
Já tvrdím, že to zatím nikdo moc přesně neví. Občas se ukázaly nějaké obavy jako veselý nesmysl. Občas se lidé něčeho nebáli, protože jim to, včetně tehdejší vědy, přišlo jako legrace, a ona to zase taková legrace nebyla.
Považovalo se nemožné přežít ve výšce 4 000 mn/m, pak 8 000, přežít rychlost 60km/h. Naproti tomu všechna záření byla zpočátku považovaná za zcela neškodná, protože přeci tak jemná věc, co není ani vidět a ani nejde pořádně měřit nemůže nic udělat.
...vzniká, může vzniknout a co to může udělat, když nevíme co to vlastně je...
Tohle je na fyzice to pěkné, nestálé posouvání hranic poznání.
V rámci pokroku vědy a lidského poznání jsem ochoten tohle riziko podstoupit.
"Já jsem ochoten a já, my, máme právo, neb náš ideál jest nanejvýš vznešený a správný". Jupíííí! A pak že se něco mění, krom kulis.
A nejsem komunista, ani diktátor.
Áaaaa, Pyramidy 
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Zapíšu si je na seznam knih, které si chci přečíst, až budu mít trochu času...
Je tam někde aspoň naznačeno, zda a jak moc se máme bát strangeletů (speciálně těch metastabilních a záporně nabitých)?
\ | / - B L O B - / | \nebo
. . . . . . . .z o n k. . . . . . . . .
Bohužel jsem nenašel žádné jiné články v češtině, proto jsem uvedl odkaz na anglické stránky.
tajkze je dost mozne ze po nas se zde vyvine dalsi civilizace a treba si bude vice vazit tyhle modry koule kterou si vsicni zasirame a fesne na to dojedeme...