Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
To jsem si jednou takhle četl vědecké články. Mám je rád, ty klidné, mírumilovné zajímavosti ze světa vědy a techniky. Jsem totiž povahy nervní a čím jsem starším, tím snadněji propadám depresi nebo paranoie. Ale tentokrát mě věda neuklidnila, spíše naopak.
Přečetl jsem si tento článek pojednávající o budoucím velkém urychlovači částic v CERNu. Zaujal mě doposud neznámý výraz "strangelet", takže jsem se podíval na Wikipedii, kde mají jak definici strangeletu, tak i odkaz na LHC a jeho rizika. Ještě jsem trochu zagooglil a dospěl k neradostnému zjištění: pokud se vědcům při experimentu podaří vytvořit věc zvanou metastabilní záporně nabitý strangelet, pak úplně všichni zemřeme.
Vážně.
To potvorstvo totiž začne absorbovat veškerou normální hmotu. Je těžké, vypadne skrz urychlovač ven a odebere se na cestu do středu Země. Tam se usadí a začne planetu požírat zevnitř. Nejprve nastanou mohutná zemětřesení, protože jádro planety se destabilizuje vznikající energií, nakonec popukají zemské desky a všechno se zhroutí dovnitř, až zbyde jen rozžhavená koule strangeletu o poloměru zhruba 100 m a hmostnosti původní Země.
Jo, tuhle uklidňující zprávu pro veřejnost jsem četl a moc mě neuklidnila... různá jiná rizika (např. drobné černé díry) v ní poměrně dobře zažehnána, ale speciálně o strangeletech tam docela mlží a zdá se, že si tím moc jistí nejsou. Jedna útěcha tu je: stejné nebezpečí předpovídali i u amerického urychlovače RHIC, ten už je v provozu a konec světa nezpůsobil. Ovšem LHC má výrazně větší výkon.
A tak se ptám: jaký je váš názor? Možná bychom měli utvořit úderné komando, spojit se s Greenpeace a Jihočeskými matkami a vzít Ženevu útokem, než bude pozdě...
Tiskni
Sdílej:
. A protože CERN je spolu s jadernými elektrárnami na seznamu mých vytoužených pracovních míst, je pravděpodobné, že bych o tomto problému věděla dostatečně předem, abych mohla najít cigarety i zapalovač. Až ten strangelet vyrobím dám ti vědět, aby ses taky stihnul připravit
. Předpokládám, že to bude úžesný pocit vědět, že jsem zodpovědná za zkázu celé planety
Ale až budu mít někdy náladu, zapátrám a případně o tom něco napíšu do blogu.
Viz třeba Čerenkovovo záření.
.
Používá se poměrně velké množství energie, které se uvolňuje na extrémně malé ploše, rychle za sebou a v relativním klidu.
S prominutím, tohle je nesmysl. Nelze hovořit o energii na nějaké ploše. Spíše by bylo vhodné hovořit o hybnosti (a ani to není zcela OK), protože dochází ke srážce dvou částic (protonú, které jsou ještě ke všemu složeny z elementárních kvarků), každá částice o (kinetické) energii 7TeV. Jedná se o výzkum na kvantové úrovni, kde všechny představy z reálného světa selhávají.
.
V tomhle směru žádní jiní fyzikové moc nezmůžou.
P.S. II Podobně se mi nezdá jistota při umělém tvoření něčeho, co tak úplně nevíme co je a co to vlastně dělá.Pokud to ale nevytvoříš, nemůžeš vyzkoumat co to dělá.
Pokud to ale nevytvoříš, nemůžeš vyzkoumat, co to dělá.
Někdy ani potom. Jsou o tom mnohé mravoučné příběhy. Známe to i z běžného života. Tak dlouho dítě pátrá na co jsou sirky, až na to konečně přijde a lidský důmysl a touha po poznání opět slaví triumf.
P.S. Originál je
Integrálem ocel nesvaříš!
. Autor je Akademik Jovan Čirlič, bývalý rektor VŠST (a jeho argumentace na téma zbytečnosti matematiky).
Náhodou, co jsem na čt sport zahlíd šachy, tak už ho beru (víc) vážně.
To by byla ztráta času.
Z fyzikama bude větší sranda. 
Chmmm, třeba ten jejich nápad vykoumanej v Losalamoským okrsku.
Ale na ty Černý děvky už má obranu Plíhal:
Máme doma ve sklepě, malou černou díru, na co příjde sežere, v ničem nezná míru... přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka, babička je nervózní, a nás děti tříská... potom jsem jí rozkrájel, motorovou pilou, opět člověk zvítězil, nad neznámou silou!
Já tvrdím, že to zatím nikdo moc přesně neví. Občas se ukázaly nějaké obavy jako veselý nesmysl. Občas se lidé něčeho nebáli, protože jim to, včetně tehdejší vědy, přišlo jako legrace, a ona to zase taková legrace nebyla.
Považovalo se nemožné přežít ve výšce 4 000 mn/m, pak 8 000, přežít rychlost 60km/h. Naproti tomu všechna záření byla zpočátku považovaná za zcela neškodná, protože přeci tak jemná věc, co není ani vidět a ani nejde pořádně měřit nemůže nic udělat.
...vzniká, může vzniknout a co to může udělat, když nevíme co to vlastně je...
Tohle je na fyzice to pěkné, nestálé posouvání hranic poznání.
V rámci pokroku vědy a lidského poznání jsem ochoten tohle riziko podstoupit.
"Já jsem ochoten a já, my, máme právo, neb náš ideál jest nanejvýš vznešený a správný". Jupíííí! A pak že se něco mění, krom kulis.
A nejsem komunista, ani diktátor.
Áaaaa, Pyramidy 
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Zapíšu si je na seznam knih, které si chci přečíst, až budu mít trochu času...
Je tam někde aspoň naznačeno, zda a jak moc se máme bát strangeletů (speciálně těch metastabilních a záporně nabitých)?
\ | / - B L O B - / | \nebo
. . . . . . . .z o n k. . . . . . . . .
Bohužel jsem nenašel žádné jiné články v češtině, proto jsem uvedl odkaz na anglické stránky.
tajkze je dost mozne ze po nas se zde vyvine dalsi civilizace a treba si bude vice vazit tyhle modry koule kterou si vsicni zasirame a fesne na to dojedeme...