Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
protože většina knih je buď moc tlustá a nezáživná (takovej ten typ co má 1500 stránek a vyžaduje rok úpěnlivého studia), nebo jen vysvětluje shell a uživatelské programy, tedy pro mě nepodstatná. Připadám si jako malej kluk, kterej se může ptát táty a na každou otázku se mu dostane pravdivé odpovědi, díky čemuž si může udělat obraz o světě kolem.To není ani o tom, ale také o autorovi. Je docela rozdíl jestli se někdo živí psaním a nebo jestli to opravdu někoho baví a baví ho učit ostatní to co zná. Např. teď čtu takovou osmisetstránkovou bibli (obrázky by se daly spočítat na prstech) od nějakého renomovaného Floridského potentáta a některé pasáže jsou opravdu jen snůška rádoby-akademických honosných a především nicneříkajících keců jako výplň (některé pasáže jsou ale zase docela dobré). Nebo jsem v minulosti např. narazil na docela odborně vypadající doktorandskou práci, která se věnovala využití Fourierovy (nebo nějaké přidružené) transformace (ostatně dnes mě rozsekala věta Při dekódování byl signál rozdělen za pomoci jevu zvaného Fourierova transformace – můžete 3× hádat kde) v EKG, ale když si to člověk přečetl, tak věděl úplně to stejné jako na začátku: Nic nového. prostě jen spousta stran nic neříkajících keců. Takové je prostě nejlepší veřejně označit a vyhýbat se obloukem.
Vskutku zarážející, že?Ani ne. Teda až na ten UNIX a ČSSR, existenci a stáří X/Open a výchoďácké plány k zařazení. Ono se to tak skutečně za dob jednotného řízení dělalo, že
černé na bílémvládlo.
BTW: Kde že si říkal, že si to sehnal?
Kde že si říkal, že si to sehnal?Na aukru za 40kč :). Mám v readeru hozené RSS z vyhledávání na klíčové slovo "unix", koupil jsem tak tuhle knihu a pak Umění programování v Unixu za 150 (taky ho budu muset někdy dočíst, jsem cca v půlce).
Např. teď čtu takovou osmisetstránkovou bibli (obrázky by se daly spočítat na prstech)To mi připomnělo, že v knize jsou desítky obrázků. Vychází to tak, že zhruba na každé druhé straně jeden, kromě několika delších sekcí (například programování v C), kde jsou pro změnu ukázky zdrojových kódů.
BTW: Kde že si říkal, že si to sehnal?Např.
Kniha z ČSSR 89, která se tomu věnuje tak jak je popsáno? To se mi nechce věřit. To musí být nějaká mejlka. To byla těžká nadvláda Piešťan, Nového Boru, Skalice a BASICu.Cože? Ta nadvláda byla v segmentu tzv. mikropočítačů, v ČSSR v té době stále ještě 8bitových. Protože ty naše ekonomika byla schopna produkovat aspoň v tisících kusů, takže kolem toho roku 89 byly mikropočítače PMD85 a podobné k dispozici na velké části základních škol. Byl to počítač, na kterém jsem se učil programovat, a měl jsem ho doma i když potom začala PCčka. Protože mi ho mohli půjčit, ne jako PC s CPU 386, které na začátku 90. let stálo 50 000 tehdejší korun. Jinak samozřejmě jsme měli v ČSSR i vývoj a používání sálových počítačů a minipočítačů. Pro bližší referenci doporučuji články pana Tišnovského na rootu. Byla snaha o kompatibilitu s IBM System/360, a snad se na těch našich JSEP strojích používaly i "ukradené" systémy od IBM. No a právě koncem 80. a v začátku 90. let už sem více začaly pronikat i UNIXové stroje. Byla to záležitost velkých podniků, které si to mohly dovolit a nějak se k těch technologiím dostaly, ale minimálně byl to jasný trend, tak proč by o tom nevznikla kniha? Tehdejší autoři z tohoto segmentu byli velmi dobří, i když málo kdo se k nim dostal a málo koho to zajímalo, protože nebylo na čem si s tím hrát.
Jinak samozřejmě jsme měli v ČSSR i vývoj a používání sálových počítačů a minipočítačů. Pro bližší referenci doporučuji články pana Tišnovského na rootu.Ty pravidelně čtu, jakožto amatérskému nadšenci do počítačové historie mi přijdou naprosto super.
Uvedenou knihu neznám, můj favorit je The Linux Programming Interface, která ovšem vyšla předloni.
Kapitola se věnuje základům nějaké prehistorické verze C. Ne že by to kapitolu nějak devalvovalo, jedná se o mistrovskou práci, která na pár desítkách stránek docela přehledně vysvětlí to, na co ostatní potřebují knihy o stovkách stránek.
Já si vždycky vybavím jeden z prvníh popisů jazyka C Programming in C: A Tutorial od Kernighana, který taktéž na dvaceti stránkách velmi přístupně vysvětluje „celý“ jazyk.
Fakt dobra.
Tahle kniha je vynikající - já se z ní učil C bez počítače a překladače.Hh, to muselo být něco :)
Dnes většině programátorů chybí teoretické základy, takže se musí psát jinak jednodušeji, ukecaněji :(Na tom něco bude. Další věcí je nejspíš taky to, že píše každý kdo má do prdele díru. Tuhle knihu napsal někdo kdo věděl o čem mluví, ne další průměrný uživatel.
Hh, to muselo být něco :)
Tehdy to bylo celkem obvyklé - ne každý mohl mít doma PC s upirátěným Turbo C…
Další věcí je nejspíš taky to, že píše každý kdo má do prdele díru. Tuhle knihu napsal někdo kdo věděl o čem mluví, ne další průměrný uživatel.+1
Tak sem si na zaklade tve recenze knizku pujcil a musim rict, ze me moc zaujala - jak pristupem, tak i pretrvavajici aktualnosti.
Diky za tip, keep'em comming!
Tiskni
Sdílej: