Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Tiskni
Sdílej:
+1
Gentoo ti dá určitě větší flexibilitu, Arch moc neznám, ale to asi taky.
Ale chtěl bych ti navrhnout plán B. Začni programovat, tím si zajistíš něco, co "nefunguje" a můžeš to vylepšovat a hrát si. Pak oceníš, že máš zbytek systému ve stavu, kdy se na něj můžeš spolehnout.
Ale mně se líbí když věci fungujou a jsou spolehlivé <smajlík>. Jen IMHO žádný desktopový systém není 100% spolehlivý. To mi nevadí, pak ale když se něco pokazí, chci si to umět opravit. To znamená ne s každou trivialitou psát na fórum/prohledávat fórum a pak jenom dělat co píšou, ale hlavně těm jejich radám rozumět, popřípadě si i někdy poradit sám. Nevím jak ty vědomosti a zkušenosti získat, nicméně zatím jsem se nejvíc naučil, když jsem něco tvořil.
Co se týče programování - třetí rok to studuju na výšce, tak vím co obnáší a užiju si s tím až až. Jen mi přijde, že na to, kde jsem, a kam bych to chtěl dotáhnout, jsou moje znalosti GNU/Linuxu žalostné <smutný smajlík>
A spolehlivý systém? Ten je mým cílem. Systém, ve kterém půjde uspání a nebude při každém třetím zavření víka restartovat Xka<smajlík>.…Mimochodem, co vlastně brání tomu, aby aplikace napsané např. v GTK měla stejný vzled jak v Gnome tak v Qt? Možná se ptám na totální zhovadilost, nicméně to vidím takto: X server poskytuje funkce na vykreslování primitiv. Nad ním je Gnome/Qt/cokoliv a z grafických primitiv sestavuje ovladací prvky GUI...?…A ty primitiva sestavuje prave gtk nebo Qt nebo cokoliv jineho (tk, wx, athena…), protoze delat to rucne je silena piplacka. AFAIK jediny netrivialni program ktery sel touto cestou je xmms. Aplikace napsana v gtk, ponechana sama o sobe bude mit porad stejny vzhled, ale KDEcka ji neponechavaji samu sobe a snazi se na gtk naroubovat svoje barevne schema - ale nic jineho. Predpokladam ze gnome se muze pokusit o totez vuci Qt aplikacim. Existuji krome toho existuji i tematka pro gnome a kde ktera se navzajem napodobuji, ale jen to. Kazde z tech protredi a odlisnou filozofii, vcetne veci jako je umisteni tlacitek, a s tim se tezko neco udela.
Podle mých zkušeností tomu nejvíc vyhovuje Archlinux, případně Slackware...
Chci mít znalosti.Archlinux má výbornou dokumentaci -- viz jeho wiki.
Nechce se mi přeinstalovávat systém každého půl roku.pacman -- správce balíčků v Archlinuxu -- je velmi mocná "zbraň". Abys měl systém aktuální, tak stačí následující (jako root):
pacman -Sy pacman -SuJednoduchý (nikoliv správou nebo použitím, spíš architekturou), stabilní, výkonný systém
To splňuje Archlinux bohatě.
pacman -Syu
jj
Dobrá připomínka.
yaourt -Syu --aur
.
). Tzn. například takové QtCurve, používám ho a funguje takřka 100%. Pak existují obezličky jak nastavit GTK aplikacím třeba styl Oxygen, ale když jsem to zkoušel naposledy, nefungovalo to úplně 100% a měl jsem pocit, že to trochu zpomaluje odezvu programů, takže nemohu doporučit. No a pak jsou tu (Qt) aplikace, které (u mne, v Archu) nerespektují nastavení a drží se defaultního Oxygen stylu, např. Arora nebo Clementine, VirtualBox dříve taky, teď má ten ošklivý styl ála Windows 95 - pokud by někdo věděl, proč to tak je a jak to opravit, uvítám radu
Přeju hodně štěstí a ať se ti Archlinux líbí.
Doporučuju, protože Archlinux instaluješ poprvé, si aspoň z rychlíku projít wiki. Je výborný si nejdůležitější pasáže dokonce radši vytisknout na papír.
pacman -Sy links
.
Tady jde hlavně o to, aby Archlinux vůbec nainstaloval.
base z CD je pohodička.
Pak už stačí reboot do nového systému, pak pacman -Syu, adduser a už zbývá jen nalít grafický rozhraní: pacman -S xorg xfce4 slim chromium ttf-dejavu. A protože budeš určitě instalovat i z AUR, tak pacman -S base-devel a yaourt podle wiki. To je IMHO dobrej výchozí bod. Zbytek už si doladíš k obrazu svému.