OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Řidič smrtící tramvaje, která zabíjela na Karlově náměstí v Praze, udělal velkou chybu - jel mnohem rychleji, než směl. Čím se ale liší od většiny ostatních řidičů pražských tramvají? Prostě si jen vytáhl Černého Petra...
V posledních letech sice pražskými tramvajemi nejezdím, ale celkem jsem se najezdil docela dost. Proto vím, jaký je jezdecký styl valné většiny řidičů tramvají. Řidič, který řídil onoho kritického dne tramvaj přes Karlovo náměstí, nebyl žádnou výjimkou. Jeho styl se od mnoha jiných řidičů nelišil.
V tramvajích se setkáváme s mnohými nešvary, kterých se jejich řidiči dopouštějí:
Ať už jsou řidiči tramvají nuceni k podobným kouskům nerealisticky navrženými jízdními řády, bezohlednými řidiči aut nebo něčím jiným, každopádně je to pro cestující i další lidi nepříjemné až nebezpečné.
Vraťme se k nebohému řidiči smrtící tramvaje. On skutečně jezdil tak, jako mnoho jeho kolegů. Bohužel Černý Petr zůstal v ruce jemu - možná byla toho dne tramvaj v nepatrně horším stavu, možná bylo o trochu víc prachu ve žlábku kolejnice, možná že zafoukal boční vítr, možná.... Nechme toho. Nechť je to výstrahou pro ty, kdo se v kabině tramvaje chovají stejně nebezpečně - příště může Černý Petr uvíznout v ruce prozměnu jim.
Tiskni Sdílej:
Intenzivní zvonění na řidiče, který nemůže odjet z kolejiště, i kdyby stokrát chtělPokud řidič nemůže z kolejiště odjet, i kdyby stokrát chtěl, tak tam nemá co dělat (§22, odst.3 zákona č.361/2000 Sb.)
To by musela být nějaká jiná policie, než jakou jsem zatím poznal. PČR zajímá jen rychlost (a to pouze v místech, kde je upravena značkou nejméně 20 km/h pod smysluplnou hodnotu), dálniční známky a povinná výbava (občas ještě alkohol), měšťáky parkování. Tedy věci, za které se dá snadno a efektivně povybírat požadované množství pokut, ostatní jde mimo ně.