Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Ústavní soud rozhodl, že mají novináři právo na ochranu svých zdrojů i v případě, kdy mají orgány činné v trestním řízení zájem zjistit totožnost tohoto člověka v souvislosti s vyšetřováním nějakého, byť závažného, trestného činu. Tento rozsudek znamená důležitý opěrný bod v chápání svobody sdělování informací, i když s ním asi mnoho lidí nebude souhlasit.
Za normálních okolností je každý občan povinen ohlásit trestný čin, o kterém se dozví, pokud se jedná o (zákonem určený) zvlášť závažný zločin. Každý je také povinen podat pravdivé svědectví o trestném činu, s výjimkou zákonem uvedených případů (proto řada lidí raději ztratí paměť, než by vše dosvědčila). Jsou ale případy, kde existují "vyšší zájmy", kdy jsou zmíněné povinnosti odstaveny na druhou kolej.
Jedním z takových případů je mlčenlivost obhájce. Když se obhájce od svého mandanta dozví o dalších deseti spáchaných vraždách, nesmí o nich mluvit, protože by tím podkopával důvěru v obhajobu (a byl by za to potrestán advokátní komorou). Někdy je to pro samotného obhájce velmi těžké, ale prostě to jinak nejde.
Podobné je to i v případě sdělovacích prostředků. Objeví se člověk, který poskytne informace důležité pro veřejnost, ale předem si vymíní naprosté utajení. Co má v takové situaci dělat člověk (novinář), který by chtěl tyto informace zveřejnit? Může je odmítnout, může je zveřejnit s utajením zdroje, anebo může informátora podrazit a ohlásit ho policii. První možnost je špatná (důležité informace se nikdo nedozví), druhá riskantní (novináři hrozí trestní stíhání), a třetí úplně nejhorší, protože pak už si nikdo netroufne nějakému novináři věřit. A právě čerstvý rozsudek ÚS druhou variantu "dekriminalizoval".
V této souvislosti nemohu nezmínit, že v USA, kde se o svobodě slova vždy hovořilo jako o zcela základním právu, byla novinářka Judith Miller odsouzena k nepodmíněnému trestu právě za to, že odmítala prozradit svůj zdroj. Jak je vidět, některé věci u nás v Česku nejsou tak špatné, jak bychom si mohli myslet.
Tiskni
Sdílej:
). Přesnější je hovořit o svobodě veřejného šíření informací (což už neřeší konkrétní způsob šíření - tiskem, rozhlasem, televizí, zveřejňováním na Internetu, SMS zpravodajstvím apod.).
Nemluvě o tom, že považuji za nesrovnatelně důležitější, aby byl zločin vyřešen a potrestán, než abychom si o něm mohli přečíst reportáž v Blesku…
...považuji za nesrovnatelně důležitější, aby byl zločin vyřešen a potrestán...Anebo zameten pod koberec, v závislosti na tom, kdo ho spáchal. O to tu právě jde. Je třeba si uvědomit, že lidé z organizované zločinu prostě policii a soudu nic neřeknou, protože mají sami dost másla na hlavě. Jsou ochotni mluvit jen v anonymitě. Pak se dostanou snadněji ven informace o "velkých rybách", zvlášť důležité je to v případě napojení na politiky nebo třeba vysoké policejní činitele. Takže máme-li vybírat mezi "informací získanou anonymně" a "žádnou informací", je volba jasná.
a příslušný politik se raději sám vzdá funkceV USA je (tuším) předseda Republikánů podezřelý z finančních machinací. Odstoupil okamžitě.
...že se lidé o nějakém politikovi dozví, v čem má prstyVětšinou po uveřejnění takovýchto informací z anonymních zdrojů se začne něco dít - už není tak snadné špínu utajit
), nýbrž o právo pro každého, bez ohledu na to, zda je nebo není novinář.
Důležité totiž je, aby sdělovací prostředek, kterým se informace šíří, podléhal některému ze zmiňovaných zákonů (tiskovému nebo o RTV). Tyto zákony nerozlišují technické prostředky, tedy na způsobu šíření nezáleží.
Např. "tiskem" je v tomto případě myšlen "periodický tisk". Pokud vydavatel - provozovatel nějakého serveru - označí tento za periodický tisk a zaregistruje ho na ministerstvu kultury, bude se na tento server, přesněji řečeno na vydavatelem přímo řízenou část (kam obvykle nespadají např. blogy), vztahovat práva (např. na ochranu zdroje) i povinnosti (např. zveřejnit odpověď) podle tiskového zákona. Podobně by to bylo třeba u SMS zpravodajství.
Na druhou stranu jsem dnes něco četl o plánovaném zpřísnění podmínek pro internetové kavárny (evidence návštěvníků apod.) - ale zatím se to týká jen Francie.