BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Ústavní soud rozhodl, že mají novináři právo na ochranu svých zdrojů i v případě, kdy mají orgány činné v trestním řízení zájem zjistit totožnost tohoto člověka v souvislosti s vyšetřováním nějakého, byť závažného, trestného činu. Tento rozsudek znamená důležitý opěrný bod v chápání svobody sdělování informací, i když s ním asi mnoho lidí nebude souhlasit.
Za normálních okolností je každý občan povinen ohlásit trestný čin, o kterém se dozví, pokud se jedná o (zákonem určený) zvlášť závažný zločin. Každý je také povinen podat pravdivé svědectví o trestném činu, s výjimkou zákonem uvedených případů (proto řada lidí raději ztratí paměť, než by vše dosvědčila). Jsou ale případy, kde existují "vyšší zájmy", kdy jsou zmíněné povinnosti odstaveny na druhou kolej.
Jedním z takových případů je mlčenlivost obhájce. Když se obhájce od svého mandanta dozví o dalších deseti spáchaných vraždách, nesmí o nich mluvit, protože by tím podkopával důvěru v obhajobu (a byl by za to potrestán advokátní komorou). Někdy je to pro samotného obhájce velmi těžké, ale prostě to jinak nejde.
Podobné je to i v případě sdělovacích prostředků. Objeví se člověk, který poskytne informace důležité pro veřejnost, ale předem si vymíní naprosté utajení. Co má v takové situaci dělat člověk (novinář), který by chtěl tyto informace zveřejnit? Může je odmítnout, může je zveřejnit s utajením zdroje, anebo může informátora podrazit a ohlásit ho policii. První možnost je špatná (důležité informace se nikdo nedozví), druhá riskantní (novináři hrozí trestní stíhání), a třetí úplně nejhorší, protože pak už si nikdo netroufne nějakému novináři věřit. A právě čerstvý rozsudek ÚS druhou variantu "dekriminalizoval".
V této souvislosti nemohu nezmínit, že v USA, kde se o svobodě slova vždy hovořilo jako o zcela základním právu, byla novinářka Judith Miller odsouzena k nepodmíněnému trestu právě za to, že odmítala prozradit svůj zdroj. Jak je vidět, některé věci u nás v Česku nejsou tak špatné, jak bychom si mohli myslet.
Tiskni
Sdílej:
). Přesnější je hovořit o svobodě veřejného šíření informací (což už neřeší konkrétní způsob šíření - tiskem, rozhlasem, televizí, zveřejňováním na Internetu, SMS zpravodajstvím apod.).
Nemluvě o tom, že považuji za nesrovnatelně důležitější, aby byl zločin vyřešen a potrestán, než abychom si o něm mohli přečíst reportáž v Blesku…
...považuji za nesrovnatelně důležitější, aby byl zločin vyřešen a potrestán...Anebo zameten pod koberec, v závislosti na tom, kdo ho spáchal. O to tu právě jde. Je třeba si uvědomit, že lidé z organizované zločinu prostě policii a soudu nic neřeknou, protože mají sami dost másla na hlavě. Jsou ochotni mluvit jen v anonymitě. Pak se dostanou snadněji ven informace o "velkých rybách", zvlášť důležité je to v případě napojení na politiky nebo třeba vysoké policejní činitele. Takže máme-li vybírat mezi "informací získanou anonymně" a "žádnou informací", je volba jasná.
a příslušný politik se raději sám vzdá funkceV USA je (tuším) předseda Republikánů podezřelý z finančních machinací. Odstoupil okamžitě.
...že se lidé o nějakém politikovi dozví, v čem má prstyVětšinou po uveřejnění takovýchto informací z anonymních zdrojů se začne něco dít - už není tak snadné špínu utajit
), nýbrž o právo pro každého, bez ohledu na to, zda je nebo není novinář.
Důležité totiž je, aby sdělovací prostředek, kterým se informace šíří, podléhal některému ze zmiňovaných zákonů (tiskovému nebo o RTV). Tyto zákony nerozlišují technické prostředky, tedy na způsobu šíření nezáleží.
Např. "tiskem" je v tomto případě myšlen "periodický tisk". Pokud vydavatel - provozovatel nějakého serveru - označí tento za periodický tisk a zaregistruje ho na ministerstvu kultury, bude se na tento server, přesněji řečeno na vydavatelem přímo řízenou část (kam obvykle nespadají např. blogy), vztahovat práva (např. na ochranu zdroje) i povinnosti (např. zveřejnit odpověď) podle tiskového zákona. Podobně by to bylo třeba u SMS zpravodajství.
Na druhou stranu jsem dnes něco četl o plánovaném zpřísnění podmínek pro internetové kavárny (evidence návštěvníků apod.) - ale zatím se to týká jen Francie.