Malý velký příspěvek svobodě tisku

28.9.2005 22:27 | Přečteno: 1166× | Ze života

Ústavní soud rozhodl, že mají novináři právo na ochranu svých zdrojů i v případě, kdy mají orgány činné v trestním řízení zájem zjistit totožnost tohoto člověka v souvislosti s vyšetřováním nějakého, byť závažného, trestného činu. Tento rozsudek znamená důležitý opěrný bod v chápání svobody sdělování informací, i když s ním asi mnoho lidí nebude souhlasit.

Za normálních okolností je každý občan povinen ohlásit trestný čin, o kterém se dozví, pokud se jedná o (zákonem určený) zvlášť závažný zločin. Každý je také povinen podat pravdivé svědectví o trestném činu, s výjimkou zákonem uvedených případů (proto řada lidí raději ztratí paměť, než by vše dosvědčila). Jsou ale případy, kde existují "vyšší zájmy", kdy jsou zmíněné povinnosti odstaveny na druhou kolej.

Jedním z takových případů je mlčenlivost obhájce. Když se obhájce od svého mandanta dozví o dalších deseti spáchaných vraždách, nesmí o nich mluvit, protože by tím podkopával důvěru v obhajobu (a byl by za to potrestán advokátní komorou). Někdy je to pro samotného obhájce velmi těžké, ale prostě to jinak nejde.

Podobné je to i v případě sdělovacích prostředků. Objeví se člověk, který poskytne informace důležité pro veřejnost, ale předem si vymíní naprosté utajení. Co má v takové situaci dělat člověk (novinář), který by chtěl tyto informace zveřejnit? Může je odmítnout, může je zveřejnit s utajením zdroje, anebo může informátora podrazit a ohlásit ho policii. První možnost je špatná (důležité informace se nikdo nedozví), druhá riskantní (novináři hrozí trestní stíhání), a třetí úplně nejhorší, protože pak už si nikdo netroufne nějakému novináři věřit. A právě čerstvý rozsudek ÚS druhou variantu "dekriminalizoval".

V této souvislosti nemohu nezmínit, že v USA, kde se o svobodě slova vždy hovořilo jako o zcela základním právu, byla novinářka Judith Miller odsouzena k nepodmíněnému trestu právě za to, že odmítala prozradit svůj zdroj. Jak je vidět, některé věci u nás v Česku nejsou tak špatné, jak bychom si mohli myslet.

       

Komentáře

[Mikos]

Jsem moc rád že k takovému rozhodnutí ústavního soudu došlo! Svoboda tisku je z mého pohledu jednou z nejdůležitějších věcí vubec. JE vidět, že naše soudnictví na tom není ještě tak špatně, když udělá tak dobré rozhodnutí (a to i přesto, že je to pro mnohé kontroverzní věc a spousta lidí jistě souhlasit nebude)...

[VícNežNic]

Co je na tisku a právě jeho svobodě tak výjimečného?

[David Jaša]

To, že vůbec existuje.

[Luk]

Mluvit o svobodě tisku je sice běžné, ale poněkud nepřesné (i když to myslící lidé obvykle chápou správně ). Přesnější je hovořit o svobodě veřejného šíření informací (což už neřeší konkrétní způsob šíření - tiskem, rozhlasem, televizí, zveřejňováním na Internetu, SMS zpravodajstvím apod.).

[VícNežNic]

Ono je tady celkem důležité co to tisk je. Aspoň si to myslím, když je před Ústavním soudem tímto kouzelným slůvkem možné obhájit porušování zákona. Jak a čím tedy vzniká takové privilegium? Když budu vraždit a napíšu o tom do novin, budu se tím moci hájit taky?

[Luk]

Abych byl přesný, v tom sporu šlo o výklad §16 tiskového zákona (46/2000), a §5g zákona o rozhlasovém a televizním vysílání (468/1991), konkrétně o rozpor mezi právem osoby, která se podílela na získání nebo zpracování informace šířené sdělovacím prostředkem, odepřít sdělení zdroje, a povinnostmi uloženými trestním zákonem a trestním řádem. Ústavní soud dospěl k názoru, že ochrana zdroje má přednost (je to podobné, jako že zabránit potrestání nevinného je důležitější než nepotrestat vinného).

[Michal Kubeček]

Dobře, to chápeme, ale otázka zní takto: je někde vymezeno, na jaká média se tento přístup, kdy novinář nemusí dodržovat oznamovací povinnost, vztahuje? Kde je ta hranice? MF Dnes? iDnes? ABCLinuxu? Osobní blog? Nejspíš o tom samozřejmě v konkrétním případě nakonec rozhodne soud, ale dal bych přednost tomu, aby to bylo v zákoně jasně vymezeno.

[thingwath]

Já bych byl raději kdyby takové výjimky nebyly vůbec. Určitě ne pro něco takovéhleho.

[Michal Kubeček]

Já také. Jsem ochoten akceptovat výjimky ze zákona pro policisty, poslance nebo třeba ministry (i když ani to by se nemělo přehánět), ale proč pro novináře? Novinářem se může stát kdokoli, zodpovědnost nemá prakticky žádnou, pojistky proti zneužití veškeré žádné. Nelíbí se mi to…

Nemluvě o tom, že považuji za nesrovnatelně důležitější, aby byl zločin vyřešen a potrestán, než abychom si o něm mohli přečíst reportáž v Blesku…

[Luk]

...považuji za nesrovnatelně důležitější, aby byl zločin vyřešen a potrestán...

Anebo zameten pod koberec, v závislosti na tom, kdo ho spáchal. O to tu právě jde. Je třeba si uvědomit, že lidé z organizované zločinu prostě policii a soudu nic neřeknou, protože mají sami dost másla na hlavě. Jsou ochotni mluvit jen v anonymitě. Pak se dostanou snadněji ven informace o "velkých rybách", zvlášť důležité je to v případě napojení na politiky nebo třeba vysoké policejní činitele. Takže máme-li vybírat mezi "informací získanou anonymně" a "žádnou informací", je volba jasná.

[Michal Kubeček]

K čemu je, že se ta informace dostane ven, když stejně nemůže být využita k usvědčení nebo potrestání pachatele? Mne opravdu nijak neoslňuje, že se o organizovaném zločinu dočtu v novinách. Čemu to pomůže?

[Luk]

Třeba k tomu, že se lidé o nějakém politikovi dozví, v čem má prsty. To je důležitá informace - ve vyspělých státech se rozhodně nebere na lehkou váhu (a příslušný politik se raději sám vzdá funkce). U nás to ta zatím bohužel moc nefunguje.

[trekker.dk]

a příslušný politik se raději sám vzdá funkce

V USA je (tuším) předseda Republikánů podezřelý z finančních machinací. Odstoupil okamžitě.

...že se lidé o nějakém politikovi dozví, v čem má prsty

Většinou po uveřejnění takovýchto informací z anonymních zdrojů se začne něco dít - už není tak snadné špínu utajit

[Luk]

Pro všechny kritiky: kdybyste si přečetli zmiňované zákony, musí to být všem jasné. Právo na ochranu zdroje se vztahuje na toho člověka, který se podílel na získání nebo zpracování informace, která se sděluje příslušným sdělovacím prostředkem. Tedy nejde o žádné "privilegium vyvolených" ("já, novinář, hlava pomazaná..." ), nýbrž o právo pro každého, bez ohledu na to, zda je nebo není novinář.

Důležité totiž je, aby sdělovací prostředek, kterým se informace šíří, podléhal některému ze zmiňovaných zákonů (tiskovému nebo o RTV). Tyto zákony nerozlišují technické prostředky, tedy na způsobu šíření nezáleží.

Např. "tiskem" je v tomto případě myšlen "periodický tisk". Pokud vydavatel - provozovatel nějakého serveru - označí tento za periodický tisk a zaregistruje ho na ministerstvu kultury, bude se na tento server, přesněji řečeno na vydavatelem přímo řízenou část (kam obvykle nespadají např. blogy), vztahovat práva (např. na ochranu zdroje) i povinnosti (např. zveřejnit odpověď) podle tiskového zákona. Podobně by to bylo třeba u SMS zpravodajství.

[thingwath]

Na tom, že s tím nesouhlasím se po přečtení tohoto příspěvku nic nezměnilo.

[Michal Kubeček]

Nezbývá než doufat, že se novináři, kterým tímto Ústavní soud potvrdil jejich přesvědčení, že jsou něco víc než obyčejní lidé, pochopí, že tato mince má dvě strany. Že s vyššími právy musí zákonitě ruku v ruce jít i vyšší míra zodpovědnosti. Právě toto vědomí mi bohužel u novinářů často chybí…

[Luk]

Mně nechybí jen u novinářů, ale u lidí obecně. Novináři tímto nijak nevybočují z celé (nejen) české populace.

[Michal Kubeček]

To máte jistě pravdu. Jenže tady je konkrétně řeč o novinářích. Už teď mají mnozí z nich pocit, že jsou nadlidi, kteří si mohou dělat co chtějí, napadat kohokoli, kdo se jim znelíbí, ovlivňovat veřejné mínění a nedodržovat elementární pravidla lidské slušnosti. Pokud jim teď Ústavní soud dal najevo, že v některých případech se na ně nevztahují ani zákony této země, obávám se, že při morálním profilu části novinářů je to velmi nebezpečná zbraň, a nejsem si na rozdíl od vás tak skálopevně přesvědčen, že je to opravdu dobře.

[Veronika]

Tento proces tvoří sice precedens, že novinář má sice právo krýt zdroj, ale jak jsem to pochopila, nemůže tak činit, pokud by kryl zločin, který se má teprve stát, nebo pokud by tím zasahoval do neuzavřeného vyšetřování. Takže zpráva, že například "tajná organizace zabije prezidenta zítra v poledne" by neměla podle tohoto precedensu naštěstí projít. Nebo se pletu?

[Luk]

Pokud se jedná o připravovaný zločin, tam ochrana zdroje neplatí - tam neplatí např. ani povinná mlčenlivost advokáta. Připravovanému zločinu se musí zabránit a ani rozhodnutí ÚS na tom nic nemění.

[Luboš Doležel (Doli)]

Vypadá to, že Data Retention už nehrozí...

[Luk]

To je dobře Na druhou stranu jsem dnes něco četl o plánovaném zpřísnění podmínek pro internetové kavárny (evidence návštěvníků apod.) - ale zatím se to týká jen Francie.