Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Ústavní soud rozhodl, že mají novináři právo na ochranu svých zdrojů i v případě, kdy mají orgány činné v trestním řízení zájem zjistit totožnost tohoto člověka v souvislosti s vyšetřováním nějakého, byť závažného, trestného činu. Tento rozsudek znamená důležitý opěrný bod v chápání svobody sdělování informací, i když s ním asi mnoho lidí nebude souhlasit.
Za normálních okolností je každý občan povinen ohlásit trestný čin, o kterém se dozví, pokud se jedná o (zákonem určený) zvlášť závažný zločin. Každý je také povinen podat pravdivé svědectví o trestném činu, s výjimkou zákonem uvedených případů (proto řada lidí raději ztratí paměť, než by vše dosvědčila). Jsou ale případy, kde existují "vyšší zájmy", kdy jsou zmíněné povinnosti odstaveny na druhou kolej.
Jedním z takových případů je mlčenlivost obhájce. Když se obhájce od svého mandanta dozví o dalších deseti spáchaných vraždách, nesmí o nich mluvit, protože by tím podkopával důvěru v obhajobu (a byl by za to potrestán advokátní komorou). Někdy je to pro samotného obhájce velmi těžké, ale prostě to jinak nejde.
Podobné je to i v případě sdělovacích prostředků. Objeví se člověk, který poskytne informace důležité pro veřejnost, ale předem si vymíní naprosté utajení. Co má v takové situaci dělat člověk (novinář), který by chtěl tyto informace zveřejnit? Může je odmítnout, může je zveřejnit s utajením zdroje, anebo může informátora podrazit a ohlásit ho policii. První možnost je špatná (důležité informace se nikdo nedozví), druhá riskantní (novináři hrozí trestní stíhání), a třetí úplně nejhorší, protože pak už si nikdo netroufne nějakému novináři věřit. A právě čerstvý rozsudek ÚS druhou variantu "dekriminalizoval".
V této souvislosti nemohu nezmínit, že v USA, kde se o svobodě slova vždy hovořilo jako o zcela základním právu, byla novinářka Judith Miller odsouzena k nepodmíněnému trestu právě za to, že odmítala prozradit svůj zdroj. Jak je vidět, některé věci u nás v Česku nejsou tak špatné, jak bychom si mohli myslet.
Tiskni
Sdílej:
). Přesnější je hovořit o svobodě veřejného šíření informací (což už neřeší konkrétní způsob šíření - tiskem, rozhlasem, televizí, zveřejňováním na Internetu, SMS zpravodajstvím apod.).
Nemluvě o tom, že považuji za nesrovnatelně důležitější, aby byl zločin vyřešen a potrestán, než abychom si o něm mohli přečíst reportáž v Blesku…
...považuji za nesrovnatelně důležitější, aby byl zločin vyřešen a potrestán...Anebo zameten pod koberec, v závislosti na tom, kdo ho spáchal. O to tu právě jde. Je třeba si uvědomit, že lidé z organizované zločinu prostě policii a soudu nic neřeknou, protože mají sami dost másla na hlavě. Jsou ochotni mluvit jen v anonymitě. Pak se dostanou snadněji ven informace o "velkých rybách", zvlášť důležité je to v případě napojení na politiky nebo třeba vysoké policejní činitele. Takže máme-li vybírat mezi "informací získanou anonymně" a "žádnou informací", je volba jasná.
a příslušný politik se raději sám vzdá funkceV USA je (tuším) předseda Republikánů podezřelý z finančních machinací. Odstoupil okamžitě.
...že se lidé o nějakém politikovi dozví, v čem má prstyVětšinou po uveřejnění takovýchto informací z anonymních zdrojů se začne něco dít - už není tak snadné špínu utajit
), nýbrž o právo pro každého, bez ohledu na to, zda je nebo není novinář.
Důležité totiž je, aby sdělovací prostředek, kterým se informace šíří, podléhal některému ze zmiňovaných zákonů (tiskovému nebo o RTV). Tyto zákony nerozlišují technické prostředky, tedy na způsobu šíření nezáleží.
Např. "tiskem" je v tomto případě myšlen "periodický tisk". Pokud vydavatel - provozovatel nějakého serveru - označí tento za periodický tisk a zaregistruje ho na ministerstvu kultury, bude se na tento server, přesněji řečeno na vydavatelem přímo řízenou část (kam obvykle nespadají např. blogy), vztahovat práva (např. na ochranu zdroje) i povinnosti (např. zveřejnit odpověď) podle tiskového zákona. Podobně by to bylo třeba u SMS zpravodajství.
Na druhou stranu jsem dnes něco četl o plánovaném zpřísnění podmínek pro internetové kavárny (evidence návštěvníků apod.) - ale zatím se to týká jen Francie.