Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Ústavní soud rozhodl, že mají novináři právo na ochranu svých zdrojů i v případě, kdy mají orgány činné v trestním řízení zájem zjistit totožnost tohoto člověka v souvislosti s vyšetřováním nějakého, byť závažného, trestného činu. Tento rozsudek znamená důležitý opěrný bod v chápání svobody sdělování informací, i když s ním asi mnoho lidí nebude souhlasit.
Za normálních okolností je každý občan povinen ohlásit trestný čin, o kterém se dozví, pokud se jedná o (zákonem určený) zvlášť závažný zločin. Každý je také povinen podat pravdivé svědectví o trestném činu, s výjimkou zákonem uvedených případů (proto řada lidí raději ztratí paměť, než by vše dosvědčila). Jsou ale případy, kde existují "vyšší zájmy", kdy jsou zmíněné povinnosti odstaveny na druhou kolej.
Jedním z takových případů je mlčenlivost obhájce. Když se obhájce od svého mandanta dozví o dalších deseti spáchaných vraždách, nesmí o nich mluvit, protože by tím podkopával důvěru v obhajobu (a byl by za to potrestán advokátní komorou). Někdy je to pro samotného obhájce velmi těžké, ale prostě to jinak nejde.
Podobné je to i v případě sdělovacích prostředků. Objeví se člověk, který poskytne informace důležité pro veřejnost, ale předem si vymíní naprosté utajení. Co má v takové situaci dělat člověk (novinář), který by chtěl tyto informace zveřejnit? Může je odmítnout, může je zveřejnit s utajením zdroje, anebo může informátora podrazit a ohlásit ho policii. První možnost je špatná (důležité informace se nikdo nedozví), druhá riskantní (novináři hrozí trestní stíhání), a třetí úplně nejhorší, protože pak už si nikdo netroufne nějakému novináři věřit. A právě čerstvý rozsudek ÚS druhou variantu "dekriminalizoval".
V této souvislosti nemohu nezmínit, že v USA, kde se o svobodě slova vždy hovořilo jako o zcela základním právu, byla novinářka Judith Miller odsouzena k nepodmíněnému trestu právě za to, že odmítala prozradit svůj zdroj. Jak je vidět, některé věci u nás v Česku nejsou tak špatné, jak bychom si mohli myslet.
Tiskni
Sdílej:
). Přesnější je hovořit o svobodě veřejného šíření informací (což už neřeší konkrétní způsob šíření - tiskem, rozhlasem, televizí, zveřejňováním na Internetu, SMS zpravodajstvím apod.).
Nemluvě o tom, že považuji za nesrovnatelně důležitější, aby byl zločin vyřešen a potrestán, než abychom si o něm mohli přečíst reportáž v Blesku…
...považuji za nesrovnatelně důležitější, aby byl zločin vyřešen a potrestán...Anebo zameten pod koberec, v závislosti na tom, kdo ho spáchal. O to tu právě jde. Je třeba si uvědomit, že lidé z organizované zločinu prostě policii a soudu nic neřeknou, protože mají sami dost másla na hlavě. Jsou ochotni mluvit jen v anonymitě. Pak se dostanou snadněji ven informace o "velkých rybách", zvlášť důležité je to v případě napojení na politiky nebo třeba vysoké policejní činitele. Takže máme-li vybírat mezi "informací získanou anonymně" a "žádnou informací", je volba jasná.
a příslušný politik se raději sám vzdá funkceV USA je (tuším) předseda Republikánů podezřelý z finančních machinací. Odstoupil okamžitě.
...že se lidé o nějakém politikovi dozví, v čem má prstyVětšinou po uveřejnění takovýchto informací z anonymních zdrojů se začne něco dít - už není tak snadné špínu utajit
), nýbrž o právo pro každého, bez ohledu na to, zda je nebo není novinář.
Důležité totiž je, aby sdělovací prostředek, kterým se informace šíří, podléhal některému ze zmiňovaných zákonů (tiskovému nebo o RTV). Tyto zákony nerozlišují technické prostředky, tedy na způsobu šíření nezáleží.
Např. "tiskem" je v tomto případě myšlen "periodický tisk". Pokud vydavatel - provozovatel nějakého serveru - označí tento za periodický tisk a zaregistruje ho na ministerstvu kultury, bude se na tento server, přesněji řečeno na vydavatelem přímo řízenou část (kam obvykle nespadají např. blogy), vztahovat práva (např. na ochranu zdroje) i povinnosti (např. zveřejnit odpověď) podle tiskového zákona. Podobně by to bylo třeba u SMS zpravodajství.
Na druhou stranu jsem dnes něco četl o plánovaném zpřísnění podmínek pro internetové kavárny (evidence návštěvníků apod.) - ale zatím se to týká jen Francie.