KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Občas potřebujete něco úplně jednoduchého, v čem můžete napsat pár slov, třeba nějakou poznámku apod. Pro tyto účely používám hezký, jednoduchý, rychlý, nenáročný na paměť, nenáročný na plochu desktopu, snadno konfigurovatelný, program Notepad. Je to integrální součást Windows již od dávnověku, proto ho všude najdete. A je zadarmo.
K jeho dalším největším výhodám patří, že pracuje pouze s řádky ukončenými CRLF. Starší verze mají navíc omezenu velikost souboru, což vás účelně donutí k tomu, abyste neplýtvali slovy. Novější verze již tuto vymoženost bohužel nemají.
Je škoda, že v Linuksu není něco podobného. KEdit a GEdit jsou zbytečně složité, moc barevné a mají roztahané GUI. XEdit se nedá moc používat. O takových, jako je GVim, ani nemluvě. Proč se nenajde někdo, kdo by dokázal napsat takovou skvělou a jednoduchou aplikaci pro Linuks?
I když to nemám ve zvyku, teď už jsem to fakt nevydržel, a dotáhl jsem zápisy tohoto typu až do této absurdní podoby. Jen doufám, že se tu teď neobjeví žádná reakce, a autor textů, jimiž jsem se inspiroval, již tedy nebude mít důvod sem takové nesmysly psát.
Tiskni
Sdílej:
(sorry)
normalni notapad kdyz chci napsat jenom par pismen protoze ho mam vic po ruce a notepad++ je na to zbytecne mocnej ;) v tom si tak vetsinou upravuju titulky k filmum nebo ruzny jiny vetsi veci.
Buď sám sebou. Pokud si to myslíš, klidně to napiš. Už mu to stejně pár lidí napsalo. 
lubos@ares ~ $ which notepad /usr/bin/notepad lubos@ares ~ $ equery b notepad [ Searching for file(s) notepad in *... ] app-emulation/wine-0.9.9 (/usr/bin/notepad)
)
Status: INVALID Resolution: WORKSFORME

)
Chápu
Nejnáročnější z toho byl Firefox, ten startoval i několik vteřin
Nejvíc mě zarazil tenhle výrok. Firefox je náročnější než třeba photoshop jen proto, že spouští několik vteřin?(pokud tedy v té vaší sortě ten photoshop byl) Proboha kde to jsme, je mi jedno jestli bude prohlížeč startovat 2 nebo 5 sekund, ale když už jede tak chci, aby jel...na tohle se tu vedly dlouho sáhlé debaty a nechci se do nich zapojovat...
Když se někdo vyskytuju na wokenní ploše, tak mi vyhovuje Textpad.
překompilovávám tu vše s GCC 4.1 (běží 2 kompilace najednou (s -j3
)) a přesto to nastartovalo za sekundu a má podstatně víc možností než Notepad
Je to jasné, nebo se tu mám i vykakat ?Vykakat ne, ale přečíst si poslední odstavec. Z něj by mělo být všechno jasné
Ostatně cílem nebylo někoho naštvat. Chtěl jsem texty tohoto druhu poněkud zlehčit, aby už nemělo smysl je psát. Ale to se mi zjevně nepovedlo, už proto, že někteří to vzali až příliš vážně.
http://tclpad.sourceforge.net/