Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jak tak mohu sledovat dosud vydané betaverze Microsoft Internet Exploreru 7, působí na mě poměrně jednoznačným dojmem. A sice, že se více než vydatně čerpalo z Opery, mého oblíbeného browseru. Na tom by nebylo až tolik špatného, nebýt toho, že mnohé neduhy MSIE přetrvaly.
Abych se přiznal, MSIE 7 beta jsem na svém počítači nezkoušel. Nemám odvahu zasvinit si systém něčím, co ještě není úplně hotové, a přitom to má tendenci zavrtat se hluboko do OS (nebo se snad mýlím?). Prostě, při svém hodnocení vycházím výhradně z toho, co jsem se dočetl a viděl v různých testech a recenzích.
Nejprve tedy vzhled. Již na první pohled mě praští do očí, jak jsou vzhledově řešeny taby, vstupní pole a další věci. Tím spíš, že už dlouhou dobu používám v Opeře (na všech OS) skin Plastik - nový MSIE je tomu až nebezpečně podobný. Rovněž práce se záložkami se výrazně přiblížila tomu, jak to vypadá v Opeře.
Nyní se ale dostávám k tomu, co nový MSIE nepřevzal. Je to hlavně podpora standardů. Prohlížeč nejenže dostatečně nepodporuje CSS 3 (což už by u nového prohlížeče měla být samozřejmost a Opera 9 beta je v tomto ohledu na slušné úrovni), ale dokonce ani starší verze CSS nejsou podporovány podle standardu (a proto MSIE ani neprojde ACID2 testem).
Dalším nepodařeným počinem je způsob realizace RSS čtečky. Já vím, to není chyba, to je vlastnost. Nicméně vlastnost, která velmi degraduje použitelnost MSIE k těmto účelům. Tedy aspoň z mého pohledu, někomu jinému to může vyhovovat.
I když MSIE 7 představuje oproti verzi 6 výrazný pokrok (ovšem bylo by s podivem, kdyby po 5 letech od vydání předchozí verze nepředstavoval), o žádnou revoluci nejde. Kdo nezná lepší prohlížeč, novou verzi přivítá, ale to je vše. Kdo ale určitě nebude nadšen, jsou weboví tvůrci. Microsoft dal jasně najevo, že i po řadu následujících let hodlá této skupině lidí přidělávat vrásky na čele.
Tiskni
Sdílej:
Snad v IE7 není nic, co by uživatele navnadilo.
Podobně jako "omezujeme" prodejce zárukou, měli bychom je "omezovat" i povinností prodávat počítač bez OS. Tady může být "lassez faire" přístup dost školivý.Povinnou záruku považuji za dost škodlivou věc. Délka záruky se totiž odvíjí (za normálních podmínek) podle toho, jakou důvěru výrobce/prodejce v příslušnou věc má. I dnes je na řadu věcí delší záruka než určuje zákon (např. počítač, na kterém toto píšu, je složen téměř výhradně z komponent se zárukou 3 a více roků). Pokud minimální délku určuje zákon, pak tento parametr prakticky ztrácí vypovídací hodnotu (pokud záruka není delší než ta, kterou určuje zákon). Podobně je nesmysl, aby byla povinnost nabízet i počítač bez OS, a už jsem to tu opakoval několikrát.
a cez js to riesit nemienim, takze IE useri maju status line nahodne rozhadzany
)
{ margin-left: auto; margin-right: auto; } nebo { display: table-cell; }.
Kromě toho (a to je horší), např. následující konstrukce většinou funguje, ale často (hlavně pro delší dokumenty) také blbne, a to nejen v MSIE, ale i ve FF: { position: absolute; left: 0px; bottom: 20px; }
Jo jo, ono by bývalo stačilo pro MSIE používat conditional comments, a ne nějaké podtržítkové hacky...To ano, ale leckdy je jednodušší napsat jedno podtržítko (pokud je třeba na celém webu jediné), než poněkud delší podmíněné komentáře.
CSS 3 není standardZatím není. Ale mnohé jeho části se už s největší pravděpodobností nijak měnit nebudou. A čekat dalších 5 let (na MSIE 8
), než to nějak dopadne, podle mě moc dobrý nápad není. Když nic, tak zatím bych se spokojil aspoň s dostatečnou podporou CSS 2, i když ani Opera nebo Firefox ho neplní úplně stoprocentně.
její zrušení předpokládá 100% racionalitu zákazníků, jež nemůže nikdy nastatNemůže. Ale ze stejného důvodu může někdo navrhovat jednotné ceny, nivelizaci parametrů výrobků nebo služeb, omezování počtu podnikatelů (aby nebyl při nákupu výběr příliš složitý), stanovení povinného sortimentu apod. To všechno jsou věci, které snižují nároky na racionální rozhodování zákazníků a přesouvají rozhodování na "hlavu pomazanou". Děkuji, nechci. To už tady bylo a nevzpomíná se mi na to dobře.
Podobně i umožnění zákazníkovi nepřikoupit si k poči OS (tuto možnost sice de iure má, ale de facto to často nefunguje).Funguje velmi dobře. Většina obchodníků PC bez OS nabízí, stačí si vybrat. Anebo začít prodávat PC bez OS
zde by byl zisk ze schválení takového zákona velký.Byl by naopak záporný. Dopady na lidi, kteří byli současným stavem nějak postiženi, jsou nižší, než by byly dopady na podnikatele po schválení takového návrhu.
Nabízet počítač bez OS rozhodně není nesmysl - může to být "krok, s nímž někteří souhlasí a někteří ne".S tím souhlasím, nesmysl to není. Nesmysl však je, uzákonit to jako povinnost. Zhruba stejný, jako by byla povinnost prodávat kromě sycených minerálek vždy i nesycené.