Byla vydána nová verze 3.2.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Když jsem psal o průzkumu verzí PHP, vypadl na mě ze skříně pořádně velký kostlivec. Sice jsem na něj už dřív pozapomněl, ale nyní mě bude ve spánku strašit. Řeč je o překladu dokumentace k PHP.
UPDATE 12.5.2006: Zde je on-line aktuální česká verze PHP dokumentace. Podrobnosti uvádím na konci textu.
Kdo píše v PHP, asi ví, že oficiální dokumentace má i svůj český překlad. Bohužel jen částečný, neaktuální, a navíc už víc než rok i bez přenosu změn v originální anglické dokumentaci. Na neutěšené situaci mám bohužel lví podíl, protože jsem si kdysi vzal příliš velké sousto.
Začalo to někdy v roce 2001, kdy jsem byl zděšen žalostným stavem českého překladu dokumentace, a protože jsem tehdy měl relativně dost času (a chuti dělat něco v podobných projektech), vrhl jsem se do toho po hlavě. Hlavně ze začátku to šlo dobře, přeložené části přibývaly, dařilo se opravovat různé chyby a držet základ dokumentace konzistentní s anglickou verzí.
Postupně jsem na to ale měl čím dál méně času a energie, proto moje aktivita zvolna klesala. Sice se občas objevil někdo nový, kdo nějak zapracoval, ale prakticky všichni rychle odpadli. Vydržel v podstatě jediný člověk, a to Jakub Vrána, ale ten svoji činnost soustředil na anglickou dokumentaci (což rozhodně nekritizuji, protože anglická dokumentace je jednoznačně důležitější než česká) a jak se každý může přesvědčit, velice se snaží.
Současný stav je takový, že většina "české" dokumentace jsou ve skutečnosti původní anglické texty. A co je nejhorší, od loňského února nefunguje konverze ze zdrojových XML (DocBook) souborů do cílových formátů (HTML, CHM, PDF atd.). Sice jsem se tehdy snažil vypátrat, v čem je problém, nicméně se mi to nepodařilo (a neměl jsem čas se v tom příliš rýpat). Proto v dokumentaci stále svítí datum 20.2.2005.
Nyní se konečně dostávám k tomu nejdůležitejšímu. Rád bych touto cestou oslovil všechny zájemce, kteří by chtěli pomoci rozvoji PHP (a lidem, kteří ho používají) a jsou ochotni přiložit ruku k dílu. Je to nesmírné množství práce, ale stálo by za to přeložit (resp. synchronizovat) aspoň ty nejdůležitější dokumenty. K účasti na projektu stačí umět technickou angličtinu (a samozřejmě češtinu, hlavně pravopis), znát PHP (aspoň základy), mít přístup k Internetu, a na počítači pak CVS klienta a dobrý XML editor. Pro kontrolu se pak velice hodí i sada pro generování dokumentace, tedy Jade a The Modular DocBook Stylesheets, ale lze se obejít i bez ní.
Kdo by měl zájem, může se ozvat buď mně (na adresu luk (zavináč) php (tečka) net), Jakubu Vránovi nebo do konference doc-cs (zavináč) lists (tečka) php (tečka) net. Jak vypadají zdrojové soubory (a jak se měnily atd.) si můžete prohlédnout přes webové rozhaní CVS archivu. Velice děkuji všem, kteří by se chtěli zúčastnit práce na tomto významném projektu.
Třeba mě tato situace (zejména, když se někdo přidá) přesvědčí k tomu, abych místo psaní blbých keců do blogu trochu zamakal na PHP. I když, na odreagování se to není...
UPDATE 12.5.2006: Než se mi podaří dosáhnout toho, aby se správně generovaly cílové formáty v rámci centrálního zpracování celé PHP dokumentace, zprovoznil jsem zatím aspoň aktuální verzi české mutace k on-line prohlížení. Lze si též stáhnout off-line balík v podobě BZIP2 archivu. Není to ostylované, jsou tam drobné chyby, ale je to v tuto chvíli aktuálnější než oficiální verze.
Tiskni
Sdílej:
PHP umřelo.Zatím lze (k velké nelibosti pythonistů a perlátorů) konstatovat, že tomu tak naštěstí není
Budoucnost patří aluminiu!!!
) je dokonce tak zvrhlý, že píše v PHP zálohovací skripty (hlavně protože to v bashi neumí).
to nebolo kopanie do php, to bolo konstatovanie, ze php je tam, odkial ho moze vykopnut akurat tak asp alebo visual basic.
a co sa tyka inych veci, tak napr. zvrhly napad mat pole a asociativne pole ako jeden datovy typ, to fakt mohli vymysliet len v php. pokracovat by sa dalo, no vacsina veci, co mi vadi sa riesi, mozno v takej verzii 7.0 to uz bude aj pre mna pouzitelny jazyk.
Kdysi jsem mel gold certifikat na php od brainbench, pak jsem se zacal venovat spis administraci nez programovani a postupne jsem prosel pres perl a python k jave (a nyni jsem cerstvy SCJP :)). Kazdy z tech jazyku ma neco do sebe - perl je na kratke programky pro zpracovani textu, python je takovy univerzalni na male a stredni programy a java na ty velke (jde o muj osobni nazor a zkusenosti - ostatni si muzou myslet neco jineho).
PHP melo svuj smysl v davnych dobach kdy nic jineho nebylo (nekdy okolo verzi 3 a 4), potom se objevily perl, python, java a dalsi a php z kazdeho z nich neco prevzalo takze ted vypada akorat jako neuveritelny chaos, casy kdy bylo jednoduche jsou davno pryc. Uznavam argument ze nejaka verze php je snad na kazdem hostingu, ale to nic nevypovida o kvalite. Troufam si tvrdit ze s pythonem nebo perlem a nejakym lepsim frameworkem se programuje mnohem lepe a rychleji (to koneckoncu plati i o jave, ale tam se rychlost projevi az s velikosti).
PHP melo svuj smysl v davnych dobach kdy nic jineho nebylo (nekdy okolo verzi 3 a 4), potom se objevily perl, python, java a dalsiTo měl být vtip nebo sem vás jen špatně pochopil? PHP je mnohem mladší jazyk než všechny ty co jste uvedl. Původně to byla dokonce jen sada skriptů v Perlu, později se přepsala do C a velký boom pokud vím slavilo až s verzí PHP 3. Jediné co je pravda je, že objektovost do něj byla "napasována" až dodatečně (dost se inspirovali řekl bych právě u Javy) a je to na tom znát. Prosím vás co to bylo za certifikát co jste to dostal?
A co se týče toho druhého odstavce, tak s tím už vubec nesouhlasím. Třeba takové PHP 5 je řekl bych naopak "čistší" než předchozí verze. Jednoduché je PHP stále pořád stejně jako bylo kdysi, nikdo vás v něm přece věci jako třídy a objekty, atp. používat nenutí, já sám prakticky odjakživa v PHP programoval většinou procedurálně. Na programování menších webových aplikací/stránek je PHP stále dobrý jazyk.
S tím že s webovým frameworkem v Pythonu (třeba Django nebo TurboGears) nebo Ruby (zprofanovaný Rails) se programuje mnohem lépe, čistěji a rychleji souhlasím, jak už jsem psal v Pythonu je radost dělat. Ale to s tim Perlem mě teda rozesmálo, oproti Perlu je i PHP nebetyčně krásný jazyk
A k Javě se radši vyjadřovat nebudu, byl bych zaujatý, Javu bytostně nenávidím :-P
komentuj len jazyky a problemy, ktore poznas. skus si zagooglit Catalyst
<?php # print $var;?><html_tag><?php ?>
Oproti Perlu je i PHP naprosto nádherný a čistý jazyk :-P
Smrt Perlu!
) na každém free webhostingu a ve všech levných hostingových programech, pak teprve bude možno uvažovat o tom, že PHP za čas odzvoní. V opačném případě rozhodně nikoliv.
Jinak já v PHP programuju už přes 6 let a mam ho rád, na jednoduché webové aplikace je to naprosto ideální jazyk. Jistě, Python je mnohem elegantnější, čistší a mocnější jazyk (a je opravdu krása v něm dělat), ale i tak si myslím, že PHP rozhodně má své místo. A PHP 5 že je rozhodně krok správným směrem.
Přesně. Učil jsem se programovat, když vyšlo PHP4. Bylo to super. Během 2 let jsem se o tom jazyku dozvěděl hodně věcí a naučil se OOP co tam bylo. Pak jsem šel chvíly dělat na jiných projektech v C++. Pro PHPkaře to je hroznej opruz:) Pak přišlo PHP5. Byl jsem nadšen, odhodil jsem PHP4 a začal jako jeden z prvních používat pětku už od beta verzí. Pak jsem přešel na Linux a našel Pythona ve svý distribuci. Název mě zaujal a jazyk ještě víc. Už ani v tom PHP se mi nechce nic dělat:)
Problém s přechodem z PHP4 na 5 jsou hostingy a nechuť PHP programátorů (vidím to hlavně u nich) učit se něco novýho. Do školy chodim s borcem co prohlásil, že OOP neumí, nebude se ho učit, a že je na ho*no. A tenhle týpek psal učební scripta pro naši školu o PHP:) Se pak nemůžem divit, že PHP upadá, když nikdo nechce používat nový verze a lidi se nechtějí učit nové věci.
Ale nebudu kvůli tomu PHP hanit jako to hodně lidí v poslední době dělá. Přijde mi že je to snad nějaká nová móda rýpnout si do PHP
Svůj účel PHP plní dobře.
Nicméně objektový programování v PHP byl vždy celkem děs, právě s příchodem PHP 5 se to naštěstí docela dost zlepšilo, ale Pythonu či Ruby bohužel OOP v PHP stále nesahá ani po kotníky. Já osobně v PHP odjakživa programoval spíš procedurálně, na to je PHP podle mě naprosto výborné. Ale velké projekty je určitě lepší dělat objektově.