Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Zejména v poslední době pozoruji, že mi v systému rychlým tempem přibývají jaderné procesy. Neskončí to nakonec tak, že se Linux dostane (i když jinou cestou) tam, kam se měl původně dostat Hurd?
Když jsem začínal s GNU/Linuxem, bývalo jádro prakticky mrtvým kódem, jak odpovídalo původní unixové filosofii. Systém tehdy využíval pouze dva procesy: bdflush pro zpožděný zápis na disk, a swapd (?) pro virtuální paměť na disku. Později pár procesů přibylo (už si přesně nevzpomínám které), ale stále to bylo skoro stejné.
S příchodem řady 2.6 se roztrhl pytel s novými procesy jádra. Ostatně rozhraní pro pracovní fronty, přenos událostí do userlandu a další podobné věci přímo vybízejí k tomu, aby se věci realizovaly prostředníctvím procesového kódu, tedy v podstatě démonů (nebo jinak řečeno "serverů"). Již od počátku řady běžela normálních distribučních jádrech celá řada procesů. Prakticky s každou další verzí procesy přibývaly, a mám pocit, že se přírůstky stále zvětšovaly.
U aktuálního jádra (2.6.17) jsem v reálu napočítal 18 jaderných procesů, a to nepočítám běžné démony jako udevd nebo hald (o mnohých dalších nemluvě), které také vydatně slouží jádru (resp. systému jako celku). Zejména mě upoutal nový démon kpsmoused, který se stará o data z myši připojené přes PS/2. Narozdíl od většiny ostatních takových procesů totiž spravuje jedinou třídu zařízení, což je docela průlomová věc (nepočítám-li některé dosavadní workaroundy pro nestandardní hardware).
Jedná se tedy zcela zřetelně o odklon od jádra s monolitickou (byť modulární) architekturou a postupný přechod na architekturu mikrojádra. Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se autoři různých linuxových ovladačů zařízení vydají také touto cestou. Pokud by byl přechod skutečně houfný, brzy by se Linux dostal tam, kde měl být Hurd. Pouze cesta by byla naprosto odlišná - evoluce místo revoluce.
Uživatelů GNU/Linuxu se tato změna přímo nijak nedotýká. Z celkového pohledu by se však jednalo o změnu pozitivní, protože by se zmenšil objem kritického kódu a stabilita systému by mohla být vyšší. Otevřelo by to tedy cestu Linuxu i tam, kde jsou kvůli jeho architektuře zatím obavy z možných rizik. Nechme se překvapit, zatím to vypadá nadějně.
Tiskni
Sdílej: