Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Zejména v poslední době pozoruji, že mi v systému rychlým tempem přibývají jaderné procesy. Neskončí to nakonec tak, že se Linux dostane (i když jinou cestou) tam, kam se měl původně dostat Hurd?
Když jsem začínal s GNU/Linuxem, bývalo jádro prakticky mrtvým kódem, jak odpovídalo původní unixové filosofii. Systém tehdy využíval pouze dva procesy: bdflush
pro zpožděný zápis na disk, a swapd
(?) pro virtuální paměť na disku. Později pár procesů přibylo (už si přesně nevzpomínám které), ale stále to bylo skoro stejné.
S příchodem řady 2.6 se roztrhl pytel s novými procesy jádra. Ostatně rozhraní pro pracovní fronty, přenos událostí do userlandu a další podobné věci přímo vybízejí k tomu, aby se věci realizovaly prostředníctvím procesového kódu, tedy v podstatě démonů (nebo jinak řečeno "serverů"). Již od počátku řady běžela normálních distribučních jádrech celá řada procesů. Prakticky s každou další verzí procesy přibývaly, a mám pocit, že se přírůstky stále zvětšovaly.
U aktuálního jádra (2.6.17) jsem v reálu napočítal 18 jaderných procesů, a to nepočítám běžné démony jako udevd
nebo hald
(o mnohých dalších nemluvě), které také vydatně slouží jádru (resp. systému jako celku). Zejména mě upoutal nový démon kpsmoused
, který se stará o data z myši připojené přes PS/2. Narozdíl od většiny ostatních takových procesů totiž spravuje jedinou třídu zařízení, což je docela průlomová věc (nepočítám-li některé dosavadní workaroundy pro nestandardní hardware).
Jedná se tedy zcela zřetelně o odklon od jádra s monolitickou (byť modulární) architekturou a postupný přechod na architekturu mikrojádra. Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se autoři různých linuxových ovladačů zařízení vydají také touto cestou. Pokud by byl přechod skutečně houfný, brzy by se Linux dostal tam, kde měl být Hurd. Pouze cesta by byla naprosto odlišná - evoluce místo revoluce.
Uživatelů GNU/Linuxu se tato změna přímo nijak nedotýká. Z celkového pohledu by se však jednalo o změnu pozitivní, protože by se zmenšil objem kritického kódu a stabilita systému by mohla být vyšší. Otevřelo by to tedy cestu Linuxu i tam, kde jsou kvůli jeho architektuře zatím obavy z možných rizik. Nechme se překvapit, zatím to vypadá nadějně.
Tiskni
Sdílej: