O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mám obrovskou chuť si pořídit detektor policejních radarů. Nikoli proto, abych si mohl bez obav dopřávat rychlost, na kterou u nás mají právo jen vyvolení. Důvod je úplně jiný - aby se představitelé státní moci odnaučili vykládat si zákony po svém.
UPDATE 23.8.2006 - čtěte na konci textu.
Zákon 361/2000 Sb., novelizovaný dobře známým zákonem 411/2005 Sb., obsahuje mimo jiné i následující pasáž (§ 3, odst. 4):
Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných policií nebo Vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen "antiradar").
Tento odstavec má dva různé výklady. První, odpovídající selskému rozumu (a až dosud poskytovaný též ministerstvem dopravy), považuje za zakázané používání takových zařízení, která způsobují, že policejní radar (nebo lidar, příp. nějaké jiné zařízení) nemůže provést měření nebo ho provede chybně. Do této kategorie by tedy spadaly různé rušičky (zakázané v podstatě též zákonem 127/2005 o elektronických komunikacích) a případě také úprava karoserie vozidla ve stylu stealth (tj. omezení "viditelnosti" pro radar nebo jiné zařízení).
Pak tu máme druhý výklad, připomínající dobu před rokem 1989 (prvně prosazovaný ředitelem dopravní policie Zdeňkem Bambasem, nyní vydaný též jako nové stanovisko ministerstva dopravy a rovněž i ministerstva vnitra), který za zakázané považuje i taková zařízení, která pouze informují o nějakém příznaku přítomnosti radaru (typicky přítomnost elektromagnetického pole s určitými parametry - kmitočtem, případně modulací apod.). Výklad se opírá o tvrzení, že je v zákoně myšlena (!) kontrolní funkce radaru, nikoli funkce technická.
Je jasné, že něco není v pořádku. Vzhledem k tomu, že zákon v žádném případě neříká, jaká že funkce je ve skutečnosti myšlena, není zde absolutně místo pro takové výklady. Platí zásada, že v případě pochybností se vždy rozhoduje ve prospěch obviněného. Je více než trestuhodné, že někdo (tedy policejní ředitel, a následně i náměstkyně ministra dopravy) nabádají k pravému opaku. Dokonce by se to dalo považovat za trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, protože by to měl být závazný výklad pro všechny policisty (kteří by tak měli postihovat bez zákonné opory). Lze to přirovnat k tomu, kdyby vysoce postavený policejní činitel nabádal zatýkat pro pokus vraždy každého, kdo drží v ruce nůž.
Právě proto by bylo ideální, aby byl co nejdříve někdo nespravedlivě pokutován a celá věc se dostala až k soudu. Po rozhodnutí ve prospěch nespravedlivě postiženého (o takovém výsledku nepochybuji) by pak bylo záhodno podat i trestní oznámení s podezřením na výše uvedený trestný čin.
Možná si teď někdo myslí, že chci obhajovat silniční piráty (PrasiŘidiče) a jinou verbež. Není to tak, pouze nechci, aby tu bujely zárodky policejního státu, kde si policie může za pomoci ohýbání zákona dělat co chce. Proto žádám každého, pokud se stane obětí nějaké takové libovůle (přímo zvůle), aby se bránil maximálními dostupnými prostředky. Máme soudy různých stupňů, máme ústavní soud, ombudsmana, evropský soud pro lidská práva. Využívejme jich co nejdůkladněji a nenechme si přerůst přes hlavu ty, kteří by nám měli sloužit.
UPDATE 23.8.2006: Dnes vyšel v MF DNES článek Oldřicha Kužílka o samé podstatě zmíněného problému. S názorem autora velice souhlasím a článek doporučuji k přečtení.
Odkazy:
Tiskni
Sdílej:
a medzi zvyskom lidi sa nic lepsie ako co je tam teraz nenajde.
Nebyl bych zase tak skeptický. Problém je, že spousta lidí šla k policii jen z důvodu relativně vysokého výdělku, bez nutnosti nějakého vyššího vzdělání (zkrátka lidi typu: velké svaly žádný mozek -- policisté dokonce mají kursy na učňáku, kde potom dostanou, a co si budeme nalhávat prakticky zadarmo, maturitu). To lze pozorovat i teď, kdy spousta policajtů odchází z důvodu velkého výslužného (než to další novela zákona změní).
soud pro lidska prava je nam v tomhle pripade ponekud na nicNení pravda. Pokud by český soudní proces neproběhl podle pravidel, k nimž se ČR zavázala, pak by soud pro lidská práva pomohl. Už se tak stalo mockrát.
Problemom su ale dnesne laserove radary, stale castejsie sa vyskytujuce v okoli ciest. Tam antiradar nepomoze.Tam pomůže právě ona zakázaná rušička
Jinak o (nejen) laserových měřičích a jejich neduzích je mj. tento článek.
podle znameho ceskoslovenskeho stupnovani Dlouhy - delsi - nejdelsi - docasnyJednotka dočasnosti = jeden furt (nazváno podle příkladu přítomnosti sovětských vojáků)