Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mám obrovskou chuť si pořídit detektor policejních radarů. Nikoli proto, abych si mohl bez obav dopřávat rychlost, na kterou u nás mají právo jen vyvolení. Důvod je úplně jiný - aby se představitelé státní moci odnaučili vykládat si zákony po svém.
UPDATE 23.8.2006 - čtěte na konci textu.
Zákon 361/2000 Sb., novelizovaný dobře známým zákonem 411/2005 Sb., obsahuje mimo jiné i následující pasáž (§ 3, odst. 4):
Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných policií nebo Vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen "antiradar").
Tento odstavec má dva různé výklady. První, odpovídající selskému rozumu (a až dosud poskytovaný též ministerstvem dopravy), považuje za zakázané používání takových zařízení, která způsobují, že policejní radar (nebo lidar, příp. nějaké jiné zařízení) nemůže provést měření nebo ho provede chybně. Do této kategorie by tedy spadaly různé rušičky (zakázané v podstatě též zákonem 127/2005 o elektronických komunikacích) a případě také úprava karoserie vozidla ve stylu stealth (tj. omezení "viditelnosti" pro radar nebo jiné zařízení).
Pak tu máme druhý výklad, připomínající dobu před rokem 1989 (prvně prosazovaný ředitelem dopravní policie Zdeňkem Bambasem, nyní vydaný též jako nové stanovisko ministerstva dopravy a rovněž i ministerstva vnitra), který za zakázané považuje i taková zařízení, která pouze informují o nějakém příznaku přítomnosti radaru (typicky přítomnost elektromagnetického pole s určitými parametry - kmitočtem, případně modulací apod.). Výklad se opírá o tvrzení, že je v zákoně myšlena (!) kontrolní funkce radaru, nikoli funkce technická.
Je jasné, že něco není v pořádku. Vzhledem k tomu, že zákon v žádném případě neříká, jaká že funkce je ve skutečnosti myšlena, není zde absolutně místo pro takové výklady. Platí zásada, že v případě pochybností se vždy rozhoduje ve prospěch obviněného. Je více než trestuhodné, že někdo (tedy policejní ředitel, a následně i náměstkyně ministra dopravy) nabádají k pravému opaku. Dokonce by se to dalo považovat za trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, protože by to měl být závazný výklad pro všechny policisty (kteří by tak měli postihovat bez zákonné opory). Lze to přirovnat k tomu, kdyby vysoce postavený policejní činitel nabádal zatýkat pro pokus vraždy každého, kdo drží v ruce nůž.
Právě proto by bylo ideální, aby byl co nejdříve někdo nespravedlivě pokutován a celá věc se dostala až k soudu. Po rozhodnutí ve prospěch nespravedlivě postiženého (o takovém výsledku nepochybuji) by pak bylo záhodno podat i trestní oznámení s podezřením na výše uvedený trestný čin.
Možná si teď někdo myslí, že chci obhajovat silniční piráty (PrasiŘidiče) a jinou verbež. Není to tak, pouze nechci, aby tu bujely zárodky policejního státu, kde si policie může za pomoci ohýbání zákona dělat co chce. Proto žádám každého, pokud se stane obětí nějaké takové libovůle (přímo zvůle), aby se bránil maximálními dostupnými prostředky. Máme soudy různých stupňů, máme ústavní soud, ombudsmana, evropský soud pro lidská práva. Využívejme jich co nejdůkladněji a nenechme si přerůst přes hlavu ty, kteří by nám měli sloužit.
UPDATE 23.8.2006: Dnes vyšel v MF DNES článek Oldřicha Kužílka o samé podstatě zmíněného problému. S názorem autora velice souhlasím a článek doporučuji k přečtení.
Odkazy:
Tiskni
Sdílej:
a medzi zvyskom lidi sa nic lepsie ako co je tam teraz nenajde.
Nebyl bych zase tak skeptický. Problém je, že spousta lidí šla k policii jen z důvodu relativně vysokého výdělku, bez nutnosti nějakého vyššího vzdělání (zkrátka lidi typu: velké svaly žádný mozek -- policisté dokonce mají kursy na učňáku, kde potom dostanou, a co si budeme nalhávat prakticky zadarmo, maturitu). To lze pozorovat i teď, kdy spousta policajtů odchází z důvodu velkého výslužného (než to další novela zákona změní).
soud pro lidska prava je nam v tomhle pripade ponekud na nicNení pravda. Pokud by český soudní proces neproběhl podle pravidel, k nimž se ČR zavázala, pak by soud pro lidská práva pomohl. Už se tak stalo mockrát.
Problemom su ale dnesne laserove radary, stale castejsie sa vyskytujuce v okoli ciest. Tam antiradar nepomoze.Tam pomůže právě ona zakázaná rušička
Jinak o (nejen) laserových měřičích a jejich neduzích je mj. tento článek.
podle znameho ceskoslovenskeho stupnovani Dlouhy - delsi - nejdelsi - docasnyJednotka dočasnosti = jeden furt (nazváno podle příkladu přítomnosti sovětských vojáků)