Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Že jsou webové prohlížeče, podobně jako všechny ostatní programy, plné nejrůznějších chyb, je věc zcela normální. Existuje ovšem jedna chyba ve zpracování CSS, kterou obsahují dlouho obsahovaly všechny nejrozšířenější prohlížeče kromě Opery.
Je známou realitou, že webové prohlížeče nezobrazují obsah tak, jak by si člověk přál. Dokonce ani tak, jak předepisují standardy a doporučení. Většinou je to ovšem systematická záležitost, takže se dá relativně snadno řešit. Navíc je daná chyba typická pro jeden konkrétní browser, jen výjimečně jich postihuje víc. Existuje však jedna poměrně stupidní chyba, se kterou se setkáme u celé řady prohlížečů. A co hůř, ona se projevuje jen někdy.
Představme si následující HTML soubor (DOCTYPE nyní vynechávám, ale dělá to se všemi, od HTML 4.01 Transitional až po XHTML 1.1):
<html> <head> <link href="style.css" rel="StyleSheet" type="text/css"> </head> <body> <div> ... </div> <p id="nefunguje">nefunguje</p> </body> </html>
Místo tří teček může být v podstatě cokoliv, například strukturovaný text, nejlépe s obrázky. Dokument vypadá vcelku normálně, a také normální je. Šťávu dostane až s přidáním CSS souboru (style.css):
#nefunguje {
position: absolute;
left: 20px;
bottom: 20px;
}
Co na tom je, že? Jenže chyba lávky. Když si tento dokument, ať už bude onen "třítečkový" obsah jakýkoli, zobrazíte v Opeře (verze 8 nebo 9, za starší neručím), bude to vypadat přesně podle očekávání. Nápis "nefunguje" bude v levém dolním rohu, 20 pixelů zleva a zespoda od hranice obsahujícího bloku, tedy elementu body. Zde žádné překvapení, všechno funguje, jak má.
Mnohem zábavnější to ale bude, když použijete nějaký jiný prohlížeč. Týká se to MSIE všech verzí, Mozilly a Firefoxu (zřejmě všech verzí starších verzí; ty nejnovější jsou již opraveny) a Konqueroru (dtto). Výsledek bude nedeterministický. Někdy se to vykreslí správně, jindy zůstane nápis "nefunguje" trčet sice vlevo, ale někde mezi dolním koncem obrazovky a koncem stránky.
Následné chování se bude navíc lišit. Když se u MSIE na text najede kurzorem, skočí na správnou pozici, kdežto u zbývajících browserů tam zůstane trčet. Pravděpodobnost chybného chování je závislá na délce vloženého textu - čím delší, tím pravděpodobněji chyba nastane. Pokud jsou v textu obrázky, je výskyt chyby mnohem častější (s holým textem k tomu dojde opravdu jen zřídka). Vypadá to, že se pro umístění elementu použijí rozměry obsahujícího bloku, zjištěné v nějakém okamžiku - tyto rozměry se později změní, pozice už se ale neaktualizuje (resp. u MSIE se aktualizuje při najetí kurzorem).
Otázka je, co s tím. Řešení lze rozdělit do tří skupin:
Takže jen čistě pro informaci - tato chyba tam prostě je, musí se s ní počítat, a já ji jdu ohlásit používat verze, ve kterých již chyba není. Vymalováno.
UPDATE: Pro Gecko to bylo hlášeno již v roce 2003 (bug 196937). Řešení dosud žádné. Jsem tedy velice skeptický.
UPDATE: Také pro KHTML to bylo ohlášeno, a to již v roce 2002. Něco se na tom řešilo, ale zůstává to tam stále. Zkusím provést nějaké experimenty a přihodit jim to tam.
UPDATE: Podle čerstvých zjištění byla chyba opravena jak v KHTML, tak v Gecku. Doporučuji tedy aktualizaci na nejnovější verze.
Tiskni
Sdílej:
body, který může být menší? Já bych si tipnul spíš druhou variantu (což by znamenalo, že špatně to má naopak Opera), ale raději se ještě podívám.
body, a podle něj by se to mělo vykreslit. Což se děje v Opeře, ne však v jiných prohlížečích. A děje se to jen někdy, pravděpodobně tehdy, když se daný element umísťuje dřív, než skončil rendering obsahu nad ním.
To právě není tak jisté. Ve specifikaci CSS Level 2 se totiž říká
The containing block for a positioned box is established by the nearest positioned ancestor (or, if none exists, the initial containing block, as in our example).
přičemž termín positioned element je definován (9.3.2) takto:
An element is said to be positioned if its 'position' property has a value other than 'static'.
Interpretace vašeho HTML+CSS tedy závisí na tom, zda je element body v tomto případě positioned, tj. jaká je hodnota jeho atributu position. Protože jste ji nespecifikoval, necháváte to na defaultním stylu prohlížeče (ve specifikaci jsem nenašel, že by bylo určeno, jaká má být). Můžete si vyzkoušet, že pokud do stylu přidáte elementu body např. 'position: absolute', bude se odstavec pozicovat skutečně vůči němu (což při neuvedení height a obsahu skládajícím se ze tří teček bude pravděpodobně znamenat nápis nefunguje mimo obrazovku.
Můj závěr je tedy takový, že nejspíš je korektní chování jak Firefoxu, tak Opery a že rozdíl je dán jiným defaultním stylem. Pokud chcete, aby se to chovalo jedním ze zmíněných dvou způsobů, definujte hodnotu atributu position pro element body.
div), který má position: relative (čímž se stane obsahujícím blokem), chová se to naprosto stejně. Proto bych to na toto nesváděl.
div (Firefox 2.0 beta 2).