Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Že jsou webové prohlížeče, podobně jako všechny ostatní programy, plné nejrůznějších chyb, je věc zcela normální. Existuje ovšem jedna chyba ve zpracování CSS, kterou obsahují dlouho obsahovaly všechny nejrozšířenější prohlížeče kromě Opery.
Je známou realitou, že webové prohlížeče nezobrazují obsah tak, jak by si člověk přál. Dokonce ani tak, jak předepisují standardy a doporučení. Většinou je to ovšem systematická záležitost, takže se dá relativně snadno řešit. Navíc je daná chyba typická pro jeden konkrétní browser, jen výjimečně jich postihuje víc. Existuje však jedna poměrně stupidní chyba, se kterou se setkáme u celé řady prohlížečů. A co hůř, ona se projevuje jen někdy.
Představme si následující HTML soubor (DOCTYPE nyní vynechávám, ale dělá to se všemi, od HTML 4.01 Transitional až po XHTML 1.1):
<html> <head> <link href="style.css" rel="StyleSheet" type="text/css"> </head> <body> <div> ... </div> <p id="nefunguje">nefunguje</p> </body> </html>
Místo tří teček může být v podstatě cokoliv, například strukturovaný text, nejlépe s obrázky. Dokument vypadá vcelku normálně, a také normální je. Šťávu dostane až s přidáním CSS souboru (style.css):
#nefunguje {
position: absolute;
left: 20px;
bottom: 20px;
}
Co na tom je, že? Jenže chyba lávky. Když si tento dokument, ať už bude onen "třítečkový" obsah jakýkoli, zobrazíte v Opeře (verze 8 nebo 9, za starší neručím), bude to vypadat přesně podle očekávání. Nápis "nefunguje" bude v levém dolním rohu, 20 pixelů zleva a zespoda od hranice obsahujícího bloku, tedy elementu body. Zde žádné překvapení, všechno funguje, jak má.
Mnohem zábavnější to ale bude, když použijete nějaký jiný prohlížeč. Týká se to MSIE všech verzí, Mozilly a Firefoxu (zřejmě všech verzí starších verzí; ty nejnovější jsou již opraveny) a Konqueroru (dtto). Výsledek bude nedeterministický. Někdy se to vykreslí správně, jindy zůstane nápis "nefunguje" trčet sice vlevo, ale někde mezi dolním koncem obrazovky a koncem stránky.
Následné chování se bude navíc lišit. Když se u MSIE na text najede kurzorem, skočí na správnou pozici, kdežto u zbývajících browserů tam zůstane trčet. Pravděpodobnost chybného chování je závislá na délce vloženého textu - čím delší, tím pravděpodobněji chyba nastane. Pokud jsou v textu obrázky, je výskyt chyby mnohem častější (s holým textem k tomu dojde opravdu jen zřídka). Vypadá to, že se pro umístění elementu použijí rozměry obsahujícího bloku, zjištěné v nějakém okamžiku - tyto rozměry se později změní, pozice už se ale neaktualizuje (resp. u MSIE se aktualizuje při najetí kurzorem).
Otázka je, co s tím. Řešení lze rozdělit do tří skupin:
Takže jen čistě pro informaci - tato chyba tam prostě je, musí se s ní počítat, a já ji jdu ohlásit používat verze, ve kterých již chyba není. Vymalováno.
UPDATE: Pro Gecko to bylo hlášeno již v roce 2003 (bug 196937). Řešení dosud žádné. Jsem tedy velice skeptický.
UPDATE: Také pro KHTML to bylo ohlášeno, a to již v roce 2002. Něco se na tom řešilo, ale zůstává to tam stále. Zkusím provést nějaké experimenty a přihodit jim to tam.
UPDATE: Podle čerstvých zjištění byla chyba opravena jak v KHTML, tak v Gecku. Doporučuji tedy aktualizaci na nejnovější verze.
Tiskni
Sdílej:
body, který může být menší? Já bych si tipnul spíš druhou variantu (což by znamenalo, že špatně to má naopak Opera), ale raději se ještě podívám.
body, a podle něj by se to mělo vykreslit. Což se děje v Opeře, ne však v jiných prohlížečích. A děje se to jen někdy, pravděpodobně tehdy, když se daný element umísťuje dřív, než skončil rendering obsahu nad ním.
To právě není tak jisté. Ve specifikaci CSS Level 2 se totiž říká
The containing block for a positioned box is established by the nearest positioned ancestor (or, if none exists, the initial containing block, as in our example).
přičemž termín positioned element je definován (9.3.2) takto:
An element is said to be positioned if its 'position' property has a value other than 'static'.
Interpretace vašeho HTML+CSS tedy závisí na tom, zda je element body v tomto případě positioned, tj. jaká je hodnota jeho atributu position. Protože jste ji nespecifikoval, necháváte to na defaultním stylu prohlížeče (ve specifikaci jsem nenašel, že by bylo určeno, jaká má být). Můžete si vyzkoušet, že pokud do stylu přidáte elementu body např. 'position: absolute', bude se odstavec pozicovat skutečně vůči němu (což při neuvedení height a obsahu skládajícím se ze tří teček bude pravděpodobně znamenat nápis nefunguje mimo obrazovku.
Můj závěr je tedy takový, že nejspíš je korektní chování jak Firefoxu, tak Opery a že rozdíl je dán jiným defaultním stylem. Pokud chcete, aby se to chovalo jedním ze zmíněných dvou způsobů, definujte hodnotu atributu position pro element body.
div), který má position: relative (čímž se stane obsahujícím blokem), chová se to naprosto stejně. Proto bych to na toto nesváděl.
div (Firefox 2.0 beta 2).