Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
v glibc aby se občas prasátko vyznaloTo je především tím, že jsou tam smixovány věci z POSIXu, *BSD, System V a z lecjakých dalších zdrojů. Pak jsou pro jeden účel třeba tři různé funkce s podobným názvem, ale různým počtem nebo pořadím argumentů a různým chováním. Též tam figurují staré funkce nevhodné pro multithreadové prostředí a jejich modernější náhrady.
man memcpy
, kde svítí datum 1993-04-10, nebo man socket
s datem 4. dubna 1997 socket()
zrovna ano - ne v syntaxi, ale v podporovaných rodinách a protokolech (ale ani tehdy nebyly zdokumentovány všechny).
Pokročilá oprávnění
- otevře se panel, ze kterého ale není hned jasné, že lze také pracovat s ACL), zasloužil by revizi.
Online dostupna treba http://www.gnu.org/software/libc/manual/html_node/index.htmlThis is Edition 0.10, last updated 2001-07-06, of The GNU C Library Reference Manual, for Version 2.2.x of the GNU C Library. Ehm... To je bohužel přesně ta obstarožní verze, o které jsem mluvil.
Osobne me prijde nejpraktictejsi v info-formatu.O tom by se dalo polemizovat. Příznivcům editoru VIM asi nejpraktičtější přijde, ale mně osobně přijde nejpraktičtější HTML.
To by znamenalo, že se všechny stránky aplikace odloží na disk a to sekvenčně.Nestačilo by jednoduše ve WM aplikaci skrýt a při dalším kliknutí na ikonku její okno znovu zobrazit? Možná ji ještě odříznout od smyčky zpráv ...
oom_adj
zapsala hodnota 15 (maximum), která říká, že takový proces je při sestřelování výrazně prefereován. Co se týká plánování, lze nastavit plánovač SCHED_BATCH
a nice na hodnotu 19. Při "probuzení" se to pak vrátí do původního stavu. Zjednodušeně např. takhle:
void sleep_process(pid_t pid) { char path[50]; sprintf(path, "/proc/%d/oom_adj", (int) pid); FILE* f = fopen(path, "w"); fprintf(f, "1"); fclose(f); struct sched_param sp = { .sched_priority = 0 }; sched_setscheduler(pid, SCHED_BATCH, &sp); setpriority(PRIO_PROCESS, pid, 19); }Při plnohodnotné implementaci by se hodnoty uložily a při "probouzení" použily.
Tak to se da spise udelat lepe, ze se zoptimalizuje spousteni aplikace. Coz se u OO2 deje. A asi jsou zde rezervy. Prednacitat data je podle me na nic. K prvnimu spusteni aplikace, ze si pockate par vterin vice ? Na co? A ze Word startuje o vterinu rychleji ? Je to i o volbe filesystemu. V kernelu snad i nejaka podpora je. Nebo nejaky projekt+filesystem na toto tema je. Ale kazdopadne nejvice problemu je na strane aplikaci. Nebo si to hodte do ramdisku, kdyz uz to musite mit o par vterin rychlejsi. Jenomze tady si lidi jaksi neuvedomuji, ze doba startu je zanedbatelna s dobou, po kterou s aplikaci pracuji.a) Zkoušel jsi někdy psát tak, aby to nevypadalo, že to vymýšlíš vícevláknově a píšeš podle toho, jak se jednotlivá vlákna dostávají k výstupu? b) k tomu poslednímu odstavci - doba startu nijak nesouvisí s dobou, po kterou budu s aplikací pracovat, nevidím tedy důvod, proč by i start nemohl být rychlý, obzvlášť když se vývojáři tím pádem budou moci starat o rychlý běh programu a rychlejší start nechat na tom hypotetickém démonovi. OO2 jsou krásný příklad - startují pomalu, běží pomalu... to že někdo zoptimalizoval spouštění je mi jaksi úplně k ničemu.
start @ Idea Pool
Tiskni
Sdílej: