Společnost Meta ve spolupráci se společností Oakley oznámila řadu chytrých brýlí Oakley. První Oakley Meta HSTN si lze předobjednat za 499 dolarů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyjádřilo podporu předložení projektu AI Gigafactory CZ, který do veřejné konzultace Evropské komise zaslala společnost České Radiokomunikace (CRA) v rámci iniciativy Project AIGF CZ. Jde o významný krok k rozvoji výpočetní infrastruktury pro umělou inteligenci (AI), která je prioritou resortu. Projekt je v souladu s cíli Národní strategie umělé inteligence ČR 2030 a je již součástí návrhu
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 154 (pdf). S podtitulem Automatizace domácnosti.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který prodlužuje lhůtu pro prodej amerických aktiv aplikace TikTok vlastněné čínskou společností ByteDance do amerických rukou o dalších 90 dnů. Americký Kongres loni v dubnu kvůli bezpečnostním obavám přijal zákon, podle kterého měl vstoupit v platnost zákaz sítě TikTok v USA v případě, že se prodej neuskuteční do 19. ledna. Trump však v lednu lhůtu pro prodej prodloužil o 75 dnů. V dubnu pak přikročil k prodloužení o dalších 75 dnů, lhůta tak měla vypršet dnešním dnem.
Microsoft hodlá zrušit další tisíce pracovních míst, a to především v obchodních odděleních. Předchozí kolo propouštění se uskutečnilo v květnu a dotklo se 6000 zaměstnanců. Vedení firmy již dříve upozornilo, že vzhledem k rozsáhlým investicím do umělé inteligence (AI) se bude snažit omezovat výdaje v jiných oblastech.
Společnost Murena ve spolupráci se společností Qwant představila vyhledávač Murena Find. Ve výchozím nastavení bude používán v mobilním operačním systému /e/OS a v Murena Workspace.
V mobilní aplikaci Facebooku se lze nově přihlašovat pomocí Passkeys.
Společnost Midjourney představila vlastní generátor videí pomocí umělé inteligence (AI) V1 Video Model.
Editor kódu Zed (Wikipedie) má nově v sobě integrovaný debugger. Podporuje Rust, C/C++, JavaScript, Go, Python a pomocí rozšíření i další programovací jazyky.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované GIFy.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mnozí z nás píší články do různých internetových a tištěných časopisů, případně novin. Proto musíme řešit otázku, jak je to s daněmi a pojištěním. Od loňského roku platí jedna důležitá změna (k lepšímu), která se této oblasti týká.
UPDATE: Všechno je jinak! Čtěte zde.
Kdo napíše nějaký článek a dostane za něj autorský honorář, nevyhnutelně musí řešit otázku povinných plateb (tedy daní a pojistného). Z daňového hlediska je to jasné. Do loňského roku se z honorářů nepřevyšujících 3000 Kč měsíčně u téhož plátce (vydavatele) platila srážková daň 10 %. Tuto daň měl vydavatel srazit z honoráře a odvést finančnímu úřadu (pokud to neudělal, byl to jeho problém, ne problém autora).
Od letošního roku je to mírně jinak - hranice se zvedá na 7000 Kč, ale sazba stoupla o plných 50 %, tedy na 15 %. Co je nad tuto hranici (tedy dříve 3000, nyní 7000), musí autor sám přiznat ke zdanění a zaplatit z toho daň (a pojištění), jako by se jednalo o běžnou autorskou činnost (podle § 7, odst. 2, písm. a zákona 586/1992 Sb.).
Tohle tedy bylo a je jasné. Dále tu máme pojištění. To sociální se z honorářů neplatí (§ 5b, odst. 1 zákona 589/1992 Sb.), samozřejmě to také znamená, že se tyto honoráře nezapočítávají pro výpočet výše důchodu. Složitější to ale bylo s pojištěním zdravotním.
Záměrně říkám "bylo". Do roku 2006 v tom byl totiž chaos. Původně neexistovalo žádné závazné stanovisko, zda z těchto příjmů pojistné platit či nikoli. Před lety jsem se dotazoval na pobočce VZP, tam to samozřejmě nikdo nevěděl, posílali dotaz na centrálu a nakonec oznámili, že se pojistné neplatí. Jenže později ohlásili, že se pojistné platit musí - týkalo se to roku 2006.
Naštěstí byla ale v témže roce schválena novela zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, která znamenala zásadní změnu. Od 1.1.2007 jsou zmíněné honoráře explicitně z placení vyloučeny (§ 3a, odst. 1 zákona 592/1992 Sb. v aktuálním znění).
Co to tedy celkově znamená? Kdo má příjmy za články do výše max. 3000 Kč (v loňském roce), resp. do 7000 Kč (od letoška) měsíčně od téhož vydavatele, nemusí jakékoli daňově-pojistné otázky řešit. Vše skončí tím, že vydavatel srazí a odvede daň. Hotovo.
UPDATE: Všechno je jinak! Čtěte zde.
Tiskni
Sdílej:
Diky moc.Není zač
Co kdyz mam prijem z autorske cinnosti vetsi, nez 7000? Pak neplatim pojistne, ale platim dan z toho, co prevysuje tech 7000, chapu to dobre?Ne. Do těch 7000 je to přesně tak, jak jsem napsal. Co je nad to, to by měl vydavatel poslat nezdaněné (pokud by tu daň stejně srazil, FÚ mu na to přijde a hodí mu to na hlavu). Z toho se pak platí daň, zdravotní i sociální pojištění úplně stejně, jako kdyby šlo o normální autorskou činnost. Nyní jde ještě o to, co je "normální autorská činnost". Z hlediska daňově-pojistného je to prostě podnikání (samostatná výdělečná činnost) jako každé jiné. Proto od toho lze odečíst oprávněné výdaje (podle zákona) a ze zbytku se počítá dílčí daňový základ - ten se pak v přiznání sečte s dalšími dílčími základy, např. ze zaměstnání, a z celého základu se platí daň. Se zdravotním pojištěním je to podobné. Z dílčího daňového základu se vypočítá tzv. vyměřovací základ (dnes 50 %) a z něj pak 13,5 % pojištění. U sociálního pojištění se musí platit jen důchodové (nemocenské jen dobrovolně), a to 29,6 % z vyměřovacího základu (viz výše). Ovšem pozor - pokud je výdělečná činnost považována za vedlejší (vedle zaměstnání), což obvykle bývá případ článků, nemusí se pojištění platit, pokud příjmy nepřekročí určitou hranici, která se počítá naprosto šíleným způsobem a nejsem schopen říct přesnou částku (stačí se zeptat na OSSZ, tam to budou vědět - bývalo to asi 40 tisíc ročně, ale teď to asi bude víc). Je to složité, ale nedá se s tím nic dělat - jen zvolit do parlamentu někoho, kdo to změní
nedá se s tím nic dělat - jen zvolit do parlamentu někoho, kdo to změníKdepak. Aktem zvolení se z kandidáta slibujícího tvořit a schvalovat zákony prospěšné lidu stává poslanec schopen tvořit schvalovat zákony prospěšné toliko politikům a jim přidruženým lobbyistickým skupinám (viz starosti dosluhujícího prezidenta o to, jak si různé skupinky, které nikdo nevolil, osobují právo ovlivňovat politiku). Jediné, co se s tím dá dělat, je tudíž smířit se (popř. vymyslet, jak najít nějakou díru).