Příspěvek na odbornou konferenci

25.3.2008 11:18 | Přečteno: 1218× | Software

Kdo se zajímá o GNU/Linux a další svobodný software, a byl by schopen a ochoten zúčastnit se odborné konference se svým příspěvkem, nechť čte dále.

Oslovil mě můj bývalý zaměstnavatel, společnost Aegis s.r.o., s nabídkou aktivní účasti na mezinárodní odborné konferenci Common ČR a Common SR, která se bude konat ve dnech 18.-20.5.2008 v Brně. Nabídka se netýká jen mě (už jsem přislíbil účast), ale obecně všech, kdo mají co říci v oblasti GNU/Linuxu a svobodného softwaru obecně.

Common je sdružení uživatelů počítačů IBM, především řady iSeries (dříve AS/400), a dalších technologií IBM. Jeho členy jsou banky, velké společnosti a univerzity.

Tedy kdo by měl zájem zúčastnit se této konference se svým příspěvkem (přednáška, workshop, lab), který se by se zabýval některou zajímavou oblastí související s GNU/Linuxem nebo jinými svobodnými programy, nechť si přečte další informace, vyplní nabídkový formulář a zašle ho na některou z adres uvedených v uvedeném informačním souboru. Na těchto adresách lze také získat bližší informace. Sice už je oficiálně po uzávěrce, ale lze stále ještě posílat nabídky.

Koho to zaujalo a má čím přispět, nechť neváhá s účastí. Je to zajímavá možnost, jak otevřít cestu Linuxu a dalšímu takovému softwaru do bank a velkých firem. Taktéž i samotná konference bude zajímavá, účast přislíbili odborníci přímo z IBM a měli by hovořit kromě jiného o nasazení svobodného softwaru na počítačích střední velikosti (tj. iSeries a podobné).

       

Komentáře

[janik]

Pro možnost kvalitního posouzení nabízených příspěvků, prosíme o pečlivé vypracování nabídky. Uzávěrka příjmu nabídek bude v pondělí 10.3.2008. Poté programový výbor z nabídek vybere příspěvky do odborného programu konference.

Asi tak

[Luk]

Tak se mi zdá, že tady někdo reaguje, aniž by četl:

Sice už je oficiálně po uzávěrce, ale lze stále ještě posílat nabídky.

Před hodinou jsem telefonicky hovořil s ředitelem firmy Aegis (a současně odpovědným zástupcem programového výboru konference) Evženem Kučerou. Nabídky lze skutečně posílat i nyní.

[springer]

rad bych mladsim ctenarum pripomnel, ze banky jsou jednim z nejvetsich problemu dnesniho sveta. Jiste, za zasadni problem nemohou (je jim urok), ale jako nastroje tohoto zla omezuji svobodu miliardam obyvatel teto planety.

Absolutni ironie by pak bylo, kdyby mel stoupenec svobody v software napomahat bankam jejich zootrocovani jeste zeefektivnovat a vrcholem vseho by bylo, za pomoci GNU nastroju.

[HonzaRez]

No tys to trefil, kémo! U uhlobaronech, kteří si chtějí trochu přivydělat jako finanční magnáti, si myslím svoje, ale tohle... Prostě nemám slov. Možná je čas, abych vyzkoušel, k čemu je na Ábíčku ta nabídka blokovat...

[Luk]

rad bych mladsim ctenarum pripomnel, ze banky jsou jednim z nejvetsich problemu dnesniho sveta. Jiste, za zasadni problem nemohou (je jim urok), ale jako nastroje tohoto zla omezuji svobodu miliardam obyvatel teto planety.

V čem je úrok špatný? Úrok je vlastně náhrada za to, že ten, kdo peníze půjčuje, je nemůže použít na jiný účel.

Jinak banky samozřejmě nikomu svobodu neomezují. Naopak, jsou důležitým tržním elementem, protože umožňují zprostředkovat obchod mezi těmi, kdo si potřebují půjčit peníze, a těmi, kdo aktuálně peníze nepotřebují a mohou je tedy někomu poskytnout. Svobodu omezují pouze vlády, a to tehdy, pokud vynucují využití služeb bank (např. omezením plateb v hotovosti).

[springer]

Urok je zasadni problem kapitalismu, na netu je o tom milion dokumentu. Urok vede kapitalismus stale vice do jeho vlastni pasti nutnosti neustale rustu, nema-li dojit k ozebracovani sirokach vrstev obyvalstva na ukor tech, kteri jiz maji tolik kapitalu, ze jejich urokove vynosy prevysuji jejich urokove vydaje. Jak to obejit - napr. navrhy jako Silvio Gesell.

Banky prohlubuji nesvobodu tim, ze zprostredkovavji vetsi urok tem, kteri jej vlastne nepotrebuji. Vysledkem je, ze omezuji napr. socialni systemy, protoze stat je jednim z nejvetsich dluzniku.

[Luk]

Urok je zasadni problem kapitalismu, na netu je o tom milion dokumentu. Urok vede kapitalismus stale vice do jeho vlastni pasti nutnosti neustale rustu, nema-li dojit k ozebracovani sirokach vrstev obyvalstva na ukor tech, kteri jiz maji tolik kapitalu, ze jejich urokove vynosy prevysuji jejich urokove vydaje. Jak to obejit - napr. navrhy jako Silvio Gesell.

Pokud nebude úrok, málokdo bude mít chuť půjčovat peníze. Gesellův návrh by byl neudržitelný - brzy by vedl ke vzniku "paralelních peněz" a také by podporoval spotřebu a plýtvání (vzhledem ke tlaku na co nejkratší držbu peněz).

Banky prohlubuji nesvobodu tim, ze zprostredkovavji vetsi urok tem, kteri jej vlastne nepotrebuji. Vysledkem je, ze omezuji napr. socialni systemy, protoze stat je jednim z nejvetsich dluzniku.

To důležité jsem ztučnil. Problém je právě v tom, že vlády nejsou schopny udržet rozpočtovou disciplínu. Běžně staví své rozpočty jako schodkové (na část výdajů si půjčí), čímž ženou stát do čím dál větší úrokové zátěže (kterou pokrývají opět na dluh). To je ale chybou těch vlád a ne úroku jako takového.

[springer]

Pokud nebude úrok, málokdo bude mít chut pujcovat peníze.

?? , Gesell prece navrhl, ze kdo nebude zanaset penize do banky, tak bude penalizovan ??

a také by podporoval spotrebu a plýtvání

to je nyni vec pohledu, kdyz nebude kapital "delat" kapital, tak se bude investovat do produkce - nakolik je to "spatna" spotreba nebo plytvani by se muselo videt.

Co se statu tyce, ten si proste 'pujcit' musi! Kdyz se ma investovat do skolstvi, tak jsou ty vysledky videt po 20 letech. Tim ze ale stat nema na strane ulozeny kapital, nemuze urokove pohledavky vyrovnat urokovymi prijmy a to plati i pro kazdeho obcana, ktery ma vice pujceno nez ulozeno. Rozpocet o kterem mluvite by spravne vypadal tak, ze by stat kazdy rok snizoval sve vydaje napr. na soc. systemy. A doufal, ze zsase prijde nekdy hospodarsky rust. S 0% urokem by stat mohl mnohem lepe reagovat na stagnace.

[Luk]

?? , Gesell prece navrhl, ze kdo nebude zanaset penize do banky, tak bude penalizovan ??

Ale proč by je někdo nosil do banky, když by na tom prodělal? Z jeho pohledu bude lepší, když si je nějak užije, a to hned. Případně je promění na "paralelní peníze", tj. například vzácné kovy nebo jiné trvanlivé komodity (pokud to pro něj bude výhodnější).

to je nyni vec pohledu, kdyz nebude kapital "delat" kapital, tak se bude investovat do produkce - nakolik je to "spatna" spotreba nebo plytvani by se muselo videt.

Nakolik je to špatné, je vidět v případech, kdy má rozpočtová organizace vyčerpat peníze do konce roku. Pak se utrácí tak neskutečně hloupě a neefektivně, až to není hezké. A to jen proto, že co se nevyčerpá, o to organizace přijde.

Co se statu tyce, ten si proste 'pujcit' musi! Kdyz se ma investovat do skolstvi, tak jsou ty vysledky videt po 20 letech. Tim ze ale stat nema na strane ulozeny kapital, nemuze urokove pohledavky vyrovnat urokovymi prijmy a to plati i pro kazdeho obcana, ktery ma vice pujceno nez ulozeno.

Stát si půjčit samozřejmě nemusí. Záleží na tom, co všechno financuje, kolik vybírá na daních atd. Pak nemusí být rozhodování v rovině "půjčíme si x miliard nebo nebude na školství", ale například "půjčíme si x miliard nebo koupíme těch stíhaček jen polovinu" (za L-159 bylo zcela zbytečně vyhozeno cca 20 mld. Kč - ty stroje zřejmě nikdy nevzlétnou, není pro ně uplatnění) a podobně.

Rozpocet o kterem mluvite by spravne vypadal tak, ze by stat kazdy rok snizoval sve vydaje napr. na soc. systemy. A doufal, ze zsase prijde nekdy hospodarsky rust.

Takže místo "utahování opasků" si stát půjčuje stále více a roztáčí spirálu dluhové pasti.

S 0% urokem by stat mohl mnohem lepe reagovat na stagnace.

S 0% úrokem by ty peníze prostě nezískal. Nikdo by mu je nepůjčil. Ledaže by si je vzal násilím, ale to už je jednodušší si je vzít rovnou, prostřednictvím daní. Nucené půjčování státu s 0% úrokem totiž není nic jiného než forma daně.

[Zdeněk Štěpánek]

Nehlede na jeden z bodu GPL a podobnych licenci. Nemuzes vydat soft pod GPL a prohlasit ze ho muzou pouzivat vsichni krome bank. Podobny pripad jsou linuxove technologie googlu a situace v cine.

Zdenek

[podlesh]

Rád bych mladším i starším čtenářům připomněl, že jedním z největších problémů dnešního světa jsou lidé jako dad (nebo JiK, aby v tom nebyl sám).

[Käyttäjä 11133]

Jména JiK a dad působí v jednom komentáři poněkud podivně.

[springer]

v tom s vami souhlasim, lide kteri premysli byli a budou vzdycky problem. Neni nad to, ovladat povolne stado, at uz koncentracnimi tabory, Jachymovy a nebo supermarkety ...

[Wirg]

Podle mne jsou problémem lidé, kteří nepřemýšlí. Pokud opravdu považujete za problém lidi, kteří přemýšlí, dost jste si v mých očích pohoršil.

Tu nabubřelost, kdy se automaticky zařazujete mezi více přemýšlející část lidstva, rozebírat nebudu.

[xindl]

tady někdo něco nepochopil... ))

[Wirg]

A copak? Rád si to nechám vysvětlit.

[Michal Vyskočil]

Myslím, že skutečným problémem jsou lidé, kteří přemýšlí a mají tu drzost dojít k jiným závěrům, než já. Pročež je nazvu nepřemýšlejícími, abych se utvrdil ve svojí pozici vyvoleného myslitele.

[h.xman]

LOL, tak přesně tohle jsem si taky pomyslel, a než jsem to stihnul takhle krásně zformulovat, tak jsi mě předběhnul

[Wirg]

A jaky to ma smysl, oznacovat nekoho, kdo premysli, za nepremyslejiciho? To si pro sebe vytvarite nejakou virtualni realitu?

[Michal Vyskočil]

A jaky to ma smysl, oznacovat nekoho, kdo premysli, za nepremyslejiciho?

No na to se mě neptejte, já tu nikoho za nepřemýšlejícího neoznačoval. Jenom jsem si dovolil shrnout společný postoj obou stran sporu, kdy jsou ti druzí označovaní za nepřemýšlející jenom proto, že mají jiný názor, než já

[Michal Vyskočil]

než já

Už to dělám zase .

Takže poslední věta by měla končit - že mají jiný názor, než strana první. Teď je to snad jednoznačné.

[Non_E]

Všichni jsou blázni jen já jsem letadlo?

[Wirg]

Ano, mladším čtenářům. Ti starší už mají naštěstí většinou dost rozumu, takže u nich nemáš šanci.

[Tom.š Ze.le.in]

Optimisto.