V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Kdo se zajímá o GNU/Linux a další svobodný software, a byl by schopen a ochoten zúčastnit se odborné konference se svým příspěvkem, nechť čte dále.
Oslovil mě můj bývalý zaměstnavatel, společnost Aegis s.r.o., s nabídkou aktivní účasti na mezinárodní odborné konferenci Common ČR a Common SR, která se bude konat ve dnech 18.-20.5.2008 v Brně. Nabídka se netýká jen mě (už jsem přislíbil účast), ale obecně všech, kdo mají co říci v oblasti GNU/Linuxu a svobodného softwaru obecně.
Common je sdružení uživatelů počítačů IBM, především řady iSeries (dříve AS/400), a dalších technologií IBM. Jeho členy jsou banky, velké společnosti a univerzity.
Tedy kdo by měl zájem zúčastnit se této konference se svým příspěvkem (přednáška, workshop, lab), který se by se zabýval některou zajímavou oblastí související s GNU/Linuxem nebo jinými svobodnými programy, nechť si přečte další informace, vyplní nabídkový formulář a zašle ho na některou z adres uvedených v uvedeném informačním souboru. Na těchto adresách lze také získat bližší informace. Sice už je oficiálně po uzávěrce, ale lze stále ještě posílat nabídky.
Koho to zaujalo a má čím přispět, nechť neváhá s účastí. Je to zajímavá možnost, jak otevřít cestu Linuxu a dalšímu takovému softwaru do bank a velkých firem. Taktéž i samotná konference bude zajímavá, účast přislíbili odborníci přímo z IBM a měli by hovořit kromě jiného o nasazení svobodného softwaru na počítačích střední velikosti (tj. iSeries a podobné).
Tiskni
Sdílej:
Pro možnost kvalitního posouzení nabízených příspěvků, prosíme o pečlivé vypracování nabídky. Uzávěrka příjmu nabídek bude v pondělí 10.3.2008. Poté programový výbor z nabídek vybere příspěvky do odborného programu konference.Asi tak
Sice už je oficiálně po uzávěrce, ale lze stále ještě posílat nabídky.Před hodinou jsem telefonicky hovořil s ředitelem firmy Aegis (a současně odpovědným zástupcem programového výboru konference) Evženem Kučerou. Nabídky lze skutečně posílat i nyní.
rad bych mladsim ctenarum pripomnel, ze banky jsou jednim z nejvetsich problemu dnesniho sveta. Jiste, za zasadni problem nemohou (je jim urok), ale jako nastroje tohoto zla omezuji svobodu miliardam obyvatel teto planety.V čem je úrok špatný? Úrok je vlastně náhrada za to, že ten, kdo peníze půjčuje, je nemůže použít na jiný účel. Jinak banky samozřejmě nikomu svobodu neomezují. Naopak, jsou důležitým tržním elementem, protože umožňují zprostředkovat obchod mezi těmi, kdo si potřebují půjčit peníze, a těmi, kdo aktuálně peníze nepotřebují a mohou je tedy někomu poskytnout. Svobodu omezují pouze vlády, a to tehdy, pokud vynucují využití služeb bank (např. omezením plateb v hotovosti).
Urok je zasadni problem kapitalismu, na netu je o tom milion dokumentu. Urok vede kapitalismus stale vice do jeho vlastni pasti nutnosti neustale rustu, nema-li dojit k ozebracovani sirokach vrstev obyvalstva na ukor tech, kteri jiz maji tolik kapitalu, ze jejich urokove vynosy prevysuji jejich urokove vydaje. Jak to obejit - napr. navrhy jako Silvio Gesell.Pokud nebude úrok, málokdo bude mít chuť půjčovat peníze. Gesellův návrh by byl neudržitelný - brzy by vedl ke vzniku "paralelních peněz" a také by podporoval spotřebu a plýtvání (vzhledem ke tlaku na co nejkratší držbu peněz).
Banky prohlubuji nesvobodu tim, ze zprostredkovavji vetsi urok tem, kteri jej vlastne nepotrebuji. Vysledkem je, ze omezuji napr. socialni systemy, protoze stat je jednim z nejvetsich dluzniku.To důležité jsem ztučnil. Problém je právě v tom, že vlády nejsou schopny udržet rozpočtovou disciplínu. Běžně staví své rozpočty jako schodkové (na část výdajů si půjčí), čímž ženou stát do čím dál větší úrokové zátěže (kterou pokrývají opět na dluh). To je ale chybou těch vlád a ne úroku jako takového.
?? , Gesell prece navrhl, ze kdo nebude zanaset penize do banky, tak bude penalizovan ??Ale proč by je někdo nosil do banky, když by na tom prodělal? Z jeho pohledu bude lepší, když si je nějak užije, a to hned. Případně je promění na "paralelní peníze", tj. například vzácné kovy nebo jiné trvanlivé komodity (pokud to pro něj bude výhodnější).
to je nyni vec pohledu, kdyz nebude kapital "delat" kapital, tak se bude investovat do produkce - nakolik je to "spatna" spotreba nebo plytvani by se muselo videt.Nakolik je to špatné, je vidět v případech, kdy má rozpočtová organizace vyčerpat peníze do konce roku. Pak se utrácí tak neskutečně hloupě a neefektivně, až to není hezké. A to jen proto, že co se nevyčerpá, o to organizace přijde.
Co se statu tyce, ten si proste 'pujcit' musi! Kdyz se ma investovat do skolstvi, tak jsou ty vysledky videt po 20 letech. Tim ze ale stat nema na strane ulozeny kapital, nemuze urokove pohledavky vyrovnat urokovymi prijmy a to plati i pro kazdeho obcana, ktery ma vice pujceno nez ulozeno.Stát si půjčit samozřejmě nemusí. Záleží na tom, co všechno financuje, kolik vybírá na daních atd. Pak nemusí být rozhodování v rovině "půjčíme si x miliard nebo nebude na školství", ale například "půjčíme si x miliard nebo koupíme těch stíhaček jen polovinu" (za L-159 bylo zcela zbytečně vyhozeno cca 20 mld. Kč - ty stroje zřejmě nikdy nevzlétnou, není pro ně uplatnění) a podobně.
Rozpocet o kterem mluvite by spravne vypadal tak, ze by stat kazdy rok snizoval sve vydaje napr. na soc. systemy. A doufal, ze zsase prijde nekdy hospodarsky rust.Takže místo "utahování opasků" si stát půjčuje stále více a roztáčí spirálu dluhové pasti.
S 0% urokem by stat mohl mnohem lepe reagovat na stagnace.S 0% úrokem by ty peníze prostě nezískal. Nikdo by mu je nepůjčil. Ledaže by si je vzal násilím, ale to už je jednodušší si je vzít rovnou, prostřednictvím daní. Nucené půjčování státu s 0% úrokem totiž není nic jiného než forma daně.
A jaky to ma smysl, oznacovat nekoho, kdo premysli, za nepremyslejiciho?No na to se mě neptejte, já tu nikoho za nepřemýšlejícího neoznačoval. Jenom jsem si dovolil shrnout společný postoj obou stran sporu, kdy jsou ti druzí označovaní za nepřemýšlející jenom proto, že mají jiný názor, než já
než jáUž to dělám zase