Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
me zkusenosti s prechodem na amd64 vztazene nejenom na 64bit(pouzivam gentoo):
1)prvni problem instalace - chvilku trvalo ne jsem pochopil ze z 32bit prostredi se nechrootnu do 64bit stage 2, instalacni cd gentoo z ktereho jsem to nakonec musel instalovat nepoznalo skoro zadny hardware na desce a ja musel povypinat snad vse co slo abych nabootoval
2)zmineny hardware: byl jsem zvykli na hladky chod linuxu bez potizi s hardwarem, ted jsem si vybral nforce410 a byla to trochu zmena, integrovana sitovka s forcedeth nefunguje - neva pouzivam nvnet, xka nestartuji s nv ovladacem, nastesti s nvidia ovladaci nebyl problem. Integrovana zvukovka v MCP51 - to co si nvidia dovoli dodat jako ovladac je naproste fiasko, koho dnes zajima oss kdyz to neni nutne, podarilo se mi ji rozchodit az s novym vanilla jadrem a maskovanymy alsa-utils
3) pouzivani: to ze nejede flash jsem zjistil az treti den kdy jsem uz ladil dekstop(flash preziju) petici urcenou macromedii jsem podepsal okamzite , potiz s win32 kodeky a ta berlicka binarni gmplayer32 abych si mohl pustit alespon televizi z netu. No a drobnost na zaver - mnohem vic aplikaci je maskovano pro amd64 nez x86 ale zatim se to snad nijak neprojevilo
2. Pro naprostou většinou dnešních systémů, a to zejména desktopových, má procesor na subjektivní "rychlost" relativně malý vliv. Často se mi třeba stane, že zapomenu vrátit frekvenci z 1000 MHz zpátky na 2200 MHz a poměrně dlouho si toho vůbec nevšimnu - obvykle do té doby, než začnu něco kompilovat nebo (de)komprimovat. Daleko výraznějšího subjektivního zrychlení se obvykle dá docílit rychlejším diskem, řadičem disku nebo přidáním paměti.
Měl bych docela konkrétní dotaz - může se projevit rozdíl 64bit vs 32bit při zpracování fotografií (= poměrně statická grafika)?
Paměti mám dost (1.5GB), takže jde IMHO jde opravdu o procesor+sběrnici a hlavně formát dat (jak někdo zaznačil výše).
Mam 3 kusy 64 bit PC (2xdesktop, 1xnotebook hp6125) a používam SuSE 10.0 64 bit.
Uplna parada a bezproblemove. Funguje aj mplayer (distribucny aj stahnuty z packmana) aj avidemux aj vsetko ostatne co používam.
Pri tvorbe videa pomocou mencoderu pocitujem najmarkantejsi narast vykonu oproti 32 bitom (ale je to mozno len subjektivny pocit, nemeral som to).Moje doporucenie:
Na 64 bit HW pouzit 64 bit SuSE
Problém s xpdf je ten, že nezobrazuje správně diakritiku v bookmarcích u PDF. PDF vyrábím pomocí pdfcslatex, v preambuli je napsáno:
\usepackage[latin2]{inputenc} % Aby mohlo byt v PDF UNICODE a diakritika v bookmarcich
\usepackage[pdftex, linkcolor={blue}, citecolor={green}, urlcolor={red, unicode}, unicode]{hyperref}
Nevím o jiném způsobu, jak do bookmarků tu diakritiku korektně dostat. KPDF neznám. Pokud se to dá používat samostatně bez KDE a zvládá diakritiku kodovanou v unicode, tak by to stálo za pokus.
Takže používám xpdf, s tím, že diakritika v bookmarcích je zmršená, ale s vědomím, že v Acrobatu to bude OK.Co pořád všichni máte s tim Acrobat Readerem?Umi vyhledavat ve vsech PDF v danem adresari. Kdyz mam adresar s dokumentaci v PDF ci s nejakymi skripty na uceni, je to hodne uzitecna vec. Proste dam vyhledavat retezec a pak si proklikam vysledky, pekne ve stromove strukture serazene podle vyskytu.
G
místo g
budiž, tam se to aspoň s ničím neplete, ale rozdíl mezi M
(mega) a m
(mili) resp. B
(byte) a b
(bit) je IMHO příliš velký na to, aby se s nimi zacházelo takto nezodpovědně…
g
místo G
…"
Tiskni Sdílej: