Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Nedávno se tu objevilo přirovnání použití nejrůznějších alfa a pre-verzí k adrenalinovému sportu. Ve skutečnosti je míra adrenalinu přímo úměrná prioritě aplikací umístěných na takovém stroji a perné chvilky lze zažít i na stable distribucích.
Mně osobně v poslední době přinesl nejvíc adrenalinu upgrade našeho intranetového serveru z Ubuntu Hoary na Feisty (pro nezasvěcené - je to skok přes tři verze Breezy, Dapper a Edgy) Chvíli mi totiž trvalo než jsem přišel na to, že jsou nějak u php zdrbané konfiguráky a server je hledá ve skutečnoti kupodivu jinde než php píše.
Osobně se domnívám, že používání Debianu unstable žádným adrenalinovým sportem (na rozdíl od preverzí jiných distribucí) není. Tento pocit u věci neznalých pramení do značné míry z již mýtického omylu, že informace o stabilitě v titulu distribuce má něco společného se stabilitou software - což nemá1). Debian jakožto distribuce založená na "rolling update" má docela pečlivě ošetřen pokud možno hladký průběh aktualizace bez ohledu na to jde-li o stable či unstable, takže i vzdálená aktualizace našeho dedikovaného serveru z Debianu stable na unstable skrz ssh připojení, proběhla hladce a bez nejmenších problémů2). Přesto, nejlepší způsob jak se adrenalinovým stavům vyhnout, je přesunout servery do virtualizovaného prostředí.
Možná se mnou někdo nebude souhlasit, ale v podstatě nejlepším řešením v současné době je nasazení VMware. Cena linuxové verze Workstation 6.0 je cca 4 tis. Kč a aplikace VMware virtual server je (oproti nedávné minulosti3)) k dispozici zcela zdarma.
Mezi vymoženosti verze pro Workstation patří především podpora vícenásobných snapshotů a v poslední verzi také možnost záznamu běhu hostovaného systému. Což ocení především vývojáři a správci serverů. Máme tak v ruce nástroj, který nám umožňuje v bezpečí otestovat zda lze systém úspěšně zaktualizovat ještě před jeho ostrým nasazením. Navíc lze v případě potřeby rychle systém vrátit do původního stavu.
Bohužel o virtualizaci má řada vedoucích pracovníků velice mlhavé představy a kolikrát nechápou proč má smysl převést do virtualizovaného prostředí nejenom MS servery ale také linuxové servery. Mezi takové představy také patří, že pro provoz virtualizovaného prostředí je třeba supervýkonný stroj. Není tomu tak. Je sice dobré, máme-li k dispozici výkonný hostitelský stroj, který umožňuje běh několika serverů současně, ale nic nebrání tomu mít farmu hostitelských strojů a podle potřeby mezi nimi virtuální stroje přesouvat (např. při odstávce kvůli výměně hardware, atp.)
Na tomto místě bych chtěl zmínit výhodu VMware virtual server od VMware ESX serveru4). Jelikož nestojí ani kačku, můžeme jej zcela legálně naflákat na několik strojů a takovou farmu za babku vytvořit. Ztráta výkonu není až tak markatní a za určitých okolností je jeho nedostatek (nutnost běhu v hostitelském operačním systému) dokonce předností.
P.S.: Není pro zasmání, že jsem chtěl původně psát o tom jak řešit problémy s instalací vmware na Debianu unstable a nakonec z toho vylezlo takové PR? Nevadí. Příště.
Poznámky na okraj:
1, Viz zdejší poznámku ve FAQ Kódové názvy Debianu.
2, K nasazení Ubuntu Hoary na intranetový server mě dohnal totální kolaps serveru při pokusu zaktualizovat jeho systém ze stávajícího SUSE z verze 8.2 na 9.1.
3, Společnost VMWare oznámila svůj záměr zdarma nabídnou VMware GSX server pod názvem VMware virtual server v únoru 2006 a v následujících měsících tak také učinila.
4, VMware ESX server nelze nasadit na libovolný hardware. Hostitelský systém nám tak může vytvořit mezivrstvu mezi hardware a hostovaným OS. Díky tomu lze nasadit poslední výstřelky techniky s podporou v linuxovém jádře, bez obavy že by to nějak ovlivnilo konfiguraci hostovaných systémů
Tiskni
Sdílej:
Asi to bude chtít dát těm odkazům v příspěvku nějaký prefix.
value of attribute "ID" invalid: "3" cannot start a name.
<div class="ds_hlavicka" id="3">