Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidech omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Nedávno se tu objevilo přirovnání použití nejrůznějších alfa a pre-verzí k adrenalinovému sportu. Ve skutečnosti je míra adrenalinu přímo úměrná prioritě aplikací umístěných na takovém stroji a perné chvilky lze zažít i na stable distribucích.
Mně osobně v poslední době přinesl nejvíc adrenalinu upgrade našeho intranetového serveru z Ubuntu Hoary na Feisty (pro nezasvěcené - je to skok přes tři verze Breezy, Dapper a Edgy) Chvíli mi totiž trvalo než jsem přišel na to, že jsou nějak u php zdrbané konfiguráky a server je hledá ve skutečnoti kupodivu jinde než php píše.
Osobně se domnívám, že používání Debianu unstable žádným adrenalinovým sportem (na rozdíl od preverzí jiných distribucí) není. Tento pocit u věci neznalých pramení do značné míry z již mýtického omylu, že informace o stabilitě v titulu distribuce má něco společného se stabilitou software - což nemá1). Debian jakožto distribuce založená na "rolling update" má docela pečlivě ošetřen pokud možno hladký průběh aktualizace bez ohledu na to jde-li o stable či unstable, takže i vzdálená aktualizace našeho dedikovaného serveru z Debianu stable na unstable skrz ssh připojení, proběhla hladce a bez nejmenších problémů2). Přesto, nejlepší způsob jak se adrenalinovým stavům vyhnout, je přesunout servery do virtualizovaného prostředí.
Možná se mnou někdo nebude souhlasit, ale v podstatě nejlepším řešením v současné době je nasazení VMware. Cena linuxové verze Workstation 6.0 je cca 4 tis. Kč a aplikace VMware virtual server je (oproti nedávné minulosti3)) k dispozici zcela zdarma.
Mezi vymoženosti verze pro Workstation patří především podpora vícenásobných snapshotů a v poslední verzi také možnost záznamu běhu hostovaného systému. Což ocení především vývojáři a správci serverů. Máme tak v ruce nástroj, který nám umožňuje v bezpečí otestovat zda lze systém úspěšně zaktualizovat ještě před jeho ostrým nasazením. Navíc lze v případě potřeby rychle systém vrátit do původního stavu.
Bohužel o virtualizaci má řada vedoucích pracovníků velice mlhavé představy a kolikrát nechápou proč má smysl převést do virtualizovaného prostředí nejenom MS servery ale také linuxové servery. Mezi takové představy také patří, že pro provoz virtualizovaného prostředí je třeba supervýkonný stroj. Není tomu tak. Je sice dobré, máme-li k dispozici výkonný hostitelský stroj, který umožňuje běh několika serverů současně, ale nic nebrání tomu mít farmu hostitelských strojů a podle potřeby mezi nimi virtuální stroje přesouvat (např. při odstávce kvůli výměně hardware, atp.)
Na tomto místě bych chtěl zmínit výhodu VMware virtual server od VMware ESX serveru4). Jelikož nestojí ani kačku, můžeme jej zcela legálně naflákat na několik strojů a takovou farmu za babku vytvořit. Ztráta výkonu není až tak markatní a za určitých okolností je jeho nedostatek (nutnost běhu v hostitelském operačním systému) dokonce předností.
P.S.: Není pro zasmání, že jsem chtěl původně psát o tom jak řešit problémy s instalací vmware na Debianu unstable a nakonec z toho vylezlo takové PR? Nevadí. Příště.
Poznámky na okraj:
1, Viz zdejší poznámku ve FAQ Kódové názvy Debianu.
2, K nasazení Ubuntu Hoary na intranetový server mě dohnal totální kolaps serveru při pokusu zaktualizovat jeho systém ze stávajícího SUSE z verze 8.2 na 9.1.
3, Společnost VMWare oznámila svůj záměr zdarma nabídnou VMware GSX server pod názvem VMware virtual server v únoru 2006 a v následujících měsících tak také učinila.
4, VMware ESX server nelze nasadit na libovolný hardware. Hostitelský systém nám tak může vytvořit mezivrstvu mezi hardware a hostovaným OS. Díky tomu lze nasadit poslední výstřelky techniky s podporou v linuxovém jádře, bez obavy že by to nějak ovlivnilo konfiguraci hostovaných systémů
Tiskni
Sdílej:
value of attribute "ID" invalid: "3" cannot start a name. <div class="ds_hlavicka" id="3">