Jak se žilo za Rakouska

21.4.2012 23:42 | Přečteno: 10211× | Jen tak na okraj

Říká se: "Kdo nezná minulost, je odsouzen ji prožít znovu." Jelikož se i zde objevují čas od času nostalgické hlasy, tesknící po časech starého mocnářství, rozhodl jsem se ctěné čtenářské obci přiblížit, jak vypadaly v oné době poměry cenové i mzdové, aby si tak mohl každý učinit názorný obrázek o tom, jakpak by se asi vedlo jemu na příslušné příčce společenského žebříčku.

Docela slušnou představu o minimálních nákladech na živobytí počátkem 20. století si lze učinit díky knize Josefa Lady -"Kronika mého života". Podrobně se v knize zmiňuje o výši svých příjmů a také kolik co tehdy stálo. Když nastupoval v té době mladý učeň do učení, tak obvykle nedostával žádnou mzdu. Jako holka pro všechno pracoval učedník po celý den za stravu a byt. Vzhledem k tomu, že Ladův mistr mu toto zajistit nemohl, dostával od něj Josef na pokrytí těchto nákladů týdně 2 zlaté. Což bylo tolik co 4 rakouské koruny.

Z těchto 4 korun padla jedna koruna za bydlení a zbytek stačil Ladovi tak akorát tak na jídlo. Jen pro představu - laciný bezmasý oběd s řídkou polévkou stál 20 haléřů. Příloha s masem byla dražší o 10 haléřů. Opravdu slušný oběd stál 60 haléřů. Při srovnání s dneškem se dá říct že - z tohoto hlediska - odpovídá tehdejší krejcar (2 haléře) zhruba dnešním čtyřem korunám a jedna rakouská koruna dvěma stovkám.

Tak. Tímto bychom měli výchozí etalon a můžeme se kouknout, jak si stály tehdejší mzdy a ceny v přepočtu na dnešní aktuální měnu.

Náklady na živobytí

Jídlo

Houska 1ks	8Kč
Chleba 1kg	60Kč
Pšeničná mouka hrubá 1 kg	88Kč
Brambory 1kg	20Kč
Slepice	60Kč
Hovězí zadní 1kg	352Kč
Vepřová pečeně 1kg	380Kč
Máslo 100g	54Kč
Mléko 1l	46Kč
Vejce 1ks	14Kč
Cukr 1kg	170Kč
Káva 150g	110Kč
Čaj 50g	85Kč
Dršťková polévka	20Kč
Pivo 10° 0,5l	36Kč
Víno 1l	100Kč
Obyčejné cigarety 20ks	40Kč
Zápalky	4Kč
Kráva	24-40 tis. Kč

Jak vidno. Ceny se od dnešních poměrů příliš v některých směrech neliší. Ba dokonce lze říct, že navzdory skuhrání se máme pořád ještě dobře, a naše obchodní kartely mají ještě kde přitahovat šrouby.

Ošacení

Bavlněná pánská košile	480Kč
Oblek	6-16 tis. Kč
Vlněný pánský oblek	9,6 tis. Kč
Pánské polobotky	2,4 tis. Kč
Klobouk	0,6-10 tis. Kč

Bydlení

Společný podnájem v bytě bez sociálky	0,4 tis. Kč
Podnájem celé místnosti v bytě bez sociálky na předměstí (Žižkov, Smíchov a Vinohrady)	1,6 tis. Kč
Totéž v centru Prahy	3,3 tis. Kč
Totéž včetně stravy	8 tis. Kč
Pronájem bytu 1+1 bez sociálky	4,3 tis. Kč
	S elektřinou + 0,4 tis. za každou žárovku. Kdo svítil hodně + 0,8 tis. za každou žárovku
Elektrifikovaný 1+1 se sociálkou	4-5,6 tis. Kč
Elektrifikovaný 2+1 se sociálkou	8-9 tis. Kč
Elektrifikovaný 3+1 se sociálkou	12,6 tis. Kč
Vybavení domácnosti (2 skříně, 2 postele, 4 židle, stůl, kanape a umyvadlo )	44 tis. Kč
Dům na Žižkově	10-20 mil. Kč

Je nutno předeslat, že po hygienické stránce nebylo bydlení v Čechách nikde nic moc. Jen ten kdo navštíví některé zaostalejší kouty okolních zemí si uvědomí, jak velký skok nás dělí od dob Rakouska-Uherska. Oprýskané, plesnivé a podmáčené domy, s podlahou z dusané hlíny a střechou jak vrabčí hnízdo nebyly vůbec výjimkou. S výjimkou několika málo bohatších krajů, jako bylo Žatecko, Haná, nebo Slovácko byly prakticky všude.

Splachovací záchod či koupelna začaly být ve městech samozřejmostí až v časech první republiky. Do té doby byl považován za luxus málem i zavedený vodovod v domě.

Zábava

Noviny	8-20Kč
Ilustrovaný časopis	přes 200Kč
Knihy	od 200Kč

Oblíbenou zábavou byly procházky do blízkého okolí, návštěvy divadelních arény, taneční věnečky, i vystoupení tzv. "zpěváčků" po hospodách. Dnešní sedánky po hospodách lze tedy s trochou nadsázky nazvat návratem ke kořenům. I poutě a jarmarky byly oblíbeným cílem výletů. Jak jsem četl v jedné ze starých knih: "Každou neděli vyráží radostně Pražané po nuselských schodech na Fidlovačku, aby se místo nich večer vracely tlupy rozeřvaných opic."

Mzdy

Platy (měsíční)

Nádeník	1,7-2,3 tis. Kč
Podavač na stavbě	2,3 tis. Kč
Zedník	4,3 tis. Kč
Tovaryš	4-4,6 tis. Kč
Zednický mistr	5,5-5,8 tis. Kč
Nekvalifikovaný dělník	10-13 tis. Kč
Kvalifikovaný dělník	14,5-20 tis. Kč
Učitel	20 tis. Kč
Školník	16-25 tis. Kč
Inženýr, technik	33 tis. Kč
Nižší úředník	100 tis. Kč
Vyšší úředník	200 tis. Kč
Ředitel školy	116 tis. Kč

Možná vás zaskočila výše úřednických platů. Zde je ovšem nutno zmínit, že na úřadech a školách pracovala celá řada lidí, na pozicích, které nebyly honorovány vůbec. Sám dost dobře nechápu z čeho ti lidé byli vůbec živi.

Nezaměstnanost se pohybovala kolem 10-20%, ovšem pracovní doba byla 10-11 hodin, 6 dní v týdnu. Dovolená většinou neexistovala. Pracující si mohli odpočinout kromě nedělí během cca 18 svátků. I když se předpokládalo, že živitelem rodiny je muž, musely ženy vzhledem k obecně nízkým příjmům mnohdy vylepšovat domácí rozpočet posluhou či plnohodnotným zaměstnáním, kde ovšem byly mnohdy diskriminovány nižší mzdou. Na venkově se podílela na chodu hospodářství celá rodina - včetně dětí.

Za minimum nutné pro uživení čtyřčlenné rodiny byla považována částka odpovídající dnešním 12 tis. Kč.

Daň z příjmu platil jen ten, kdo měl měsíční příjem vyšší než (dnešních) 20 tis. Kč. Ze mzdy se neodvádělo žádné sociální či zdravotní pojišťovny. Platila se však řada celních poplatků na nejrůznějších místech. Kupř. pokud někdo vezl nějaké potraviny do Prahy, musel zaplatit tzv. potravní daň. Bez ohledu na to, jestli měl zboží na prodej, nebo pro vlastní spotřebu.

Za přechod mostů, přívozy i průchod Vyšehradským tunelem se platilo mýtné. Jediným mostem v Praze, který bylo možné přecházet bez poplatku byl Karlův most.

Poplatky v Praze

Mostné	4Kč
Jízdenka na tramvaj krátkodobá a nepřestupná	20Kč
Jízdenka na tramvaj přestupná	40Kč

       

Komentáře

[Pavel Křivánek]

V té době měla také ministerstva (pro Rakousko-Českou část) v průměru přibližně 100 zaměstnanců (od vrátného přes poslíčky až po ministra).

[Aleš Kapica]

A volební právo jen pro plnoleté plátce daní. Plnoletost byla až od 24 let, i když se souhlasem zákonných zástupců bylo možné úředně dosáhnout plnoletosti dřív. Zajímavý je počet obyvatelstva území současné ČR - 10,148 mil. (podle sčítání z r. 1910)

[Thorby]

A žiadne počítače, internet...

[Dalibor Smolík]

Tu internetovou síť měl Franz Jozef velmi špatně zabezpečenou.

[Tomáš]

Myslím, že počet obyvatel docela utěšeně rostl od třicetileté války (tj. cca 1650), kdy obyvatelstvo značně prořídlo (kupodivu v důsledku dlouhotrvající války, přesná čísla byla v nějaké knize, na jejíž název si teď nevzpomenu). Takže se nabízí otázka, jaký význam má pro stát nějaká centralizovaná zdravotní péče včetně povinného pojištění atd., když na počet obyvatel (a tedy živitelů státu) to nemá nijak velký vliv. Hypotézu bych měl, ale článek je o rakouské monarchii, takže to nebudu kazit.

[belisarivs]

No, on pocet obyvatel neni jediny aspekt.

Clovek se taky chce mit dobre, dozit se nejakeho rozumneho veku, a ty jako vladar taky chces, aby byl dele produktivni/bojeschopny...

[Sten]

Počet obyvatel byl tak vysoký, protože tady ještě byli Němci, kteří představovali asi třetinu obyvatelstva. Zajímavý je tedy spíše počet českého obyvatelstva: 634 tisíc (1910).

[Sten]

Pardon, chybí mi tam nula na konci: 6340 tisíc (1910).

[Aleš Kapica]

Z hlediska ekonomiky mi to přijde jako zanedbatelná informace.

[Sten]

To ano, šlo mi o vysvětlení, proč je počet obyvatel podobný jako před sto lety, i když by měl být mnohem vyšší.

[Adam]

A volební právo jen pro plnoleté plátce daní.

Tak toto by som hneď schválil. Keď niekto neprispieva do spoločnej kasy ale len z nej berie (nezamestnani, cigani, deti, studenti, dochodcovia) tak nema pravo ani rozhodovat ako s tou kasou nakladat...

[alkoholik]

Dalsi, ktery zjistil, ze vlastne vubec neni demokrat.

[A]

demokracie je fraza - bezvyznamne hviznudnuti ve vetru...

[Aleš Kapica]

Proč myslíš? Demokracie byla záležitostí pouze svobodných a plnoprávných občanů, což je měřítko které ani ve starém Řecku, které je považováno za kolébku demokracie, nesplňovaly všechny osoby.

[alkoholik]

To je jako copy & paste mych starsich prispevku.
;)

[Aleš Kapica]

Snad. Ale vzhledem k věku pochybuji, že bych se jimi inspiroval.

[Martin Petr]

Takže v momentě, kdy půjdeš do důchodu, kdy tě srazí tramvaj a dostaneš se na vozík, tak ztratíš volební právo? Ať už jsi původně přispíval jakkoli přínosným způsobem?

Když už bych někomu to právo volit vzal, tak retardům jako ty.

[alkoholik]

Dalsi "demokrat", ktery nejlip vi, jak utratit cizi penize.
Kam nas zavedly volebni hlasy duchodcu, vidime vsude okolo.
Na voziku mas porad na vyber: bud zacnes parazitovat nebo pojedes dal s handikepem.
A podle toho bys holt mel nebo nemel hlas.

[hajoucha]

mohl by se člověk taky volebního práva vzdát výměnou za nulové daně? Tj. když nepřispívající nemají právo volit, mohl bych se stát nepřispívajícím dobrovolně? Rád bych takovou volbu měl - neplatit daně, pojištění a další příspěvky výměnou za to, že bych od státu nic nedostal. Pokud bych něco chtěl, koupil bych si to za tržní cenu.A to včetně armády, policie, nemocnice a školy.

[alkoholik]

Me by pro zacatek stacilo odhlasit se ze socialniho "pojisteni".

[blizzz]

mne by zas stacilo odhlasit sa od sluzieb statu

[Lukáš Lánský]

To je naprostý nesmysl. Musel byste nepřijímat peníze od lidí, kteří dostávají libovolné dávky od státu, nesměl byste zaměstnávat ani obchodně spolupracovat s lidmi, které stát naučil číst. To, že by vás soukromá armáda za rozumnou cenu ubránila, by byl do značné míry důsledek toho, že je společnost mírumilovná a odnaučená silovému řešení sporů, takže byste musel počkat, až by se společnost rozpadla a nastoupilo právo silnějšího.

Tohle je IMHO evidentní, takže soudím, že jste buď provokatér, nebo úplně hloupej člověk.

[hajoucha]

Jsem zjevně úplně hloupej člověk, co už nadělám. Můžete mi prosím pomoci pochopit, proč bych musel "nepříjmat peníze od lidí, kteří dostávají libovolné dávky od státu" ?

[blizzz]

tiez nerozumiem ako k tomu dospel.

[HUFU]

Od kdy studenti neplatí daně? Pokud vím, tak na spotřební daně a DPH se žádná studenstká výhoda nevztahuje.

[alkoholik]

A jsou to snad jejich penize?
Bud si je vydelali a hlasovaci pravo maji, nebo je zivi rodice a hlasovaci pravo nemaji.

[Jendа]

Zřejmě jsi chtěl napsat

nebo je zivi stat a hlasovaci pravo nemaji.

[pan Demagog]

A jak se pozna koruna z brigady od koruny od rodicu?

[Dalibor Smolík]

Pozná. Ví to ten, kdo má dospělé nebo dospívající děti.

[Jendа]

Samozřejmě, ale jaký je v tom rozdíl ve vztahu k čerpání ze státní pokladny?

[alkoholik]

Nejde o cerpani, ale plneni.

[Jendа]

Ta koruna už je zdaněná (rodiče ji vydělali - daň z příjmu, sociální, zdravotní) a jestli se DPH za koupené zboží zaplatí tak, že ji utratí rodič nebo dítě, do toho ti nic není.

Když v rodině jeden vydělává víc a ostatní méně nebo je žena v domácnosti (NE na podpoře nebo mateřské!), taky by měl volit jenom ten, co vydělává víc?

[pan Demagog]

Děkuji všem za neodpověď na otázku.

[Dalibor Smolík]

V podstatě odpověděl Jenda. Koruna od rodičů je již zdaněná, vydělali ji rodiče a jako zdaněná se přesunuje k potomkovi. V případě, že si ji vydělal na brigádě je to koruna vydělaná navíc - se všemi důsledky pro rodinu i pro společnost (daně, účast na zisku pro majitele firmy apod.)

[pan Demagog]

Jasně, já to chápu. Ptal jsem se v reakci na tuhle volovinu.

Bud si je vydelali a hlasovaci pravo maji, nebo je zivi rodice a hlasovaci pravo nemaji.

[Jendа]

Já si myslím, že jsem odpověděl - nepozná se.

[Sten]

V některých formách demokracie mohl mít občan i více hlasů přibližně odpovídající výši přímých daní.

[loki]

Pekna prace. Btw jak jste stanovil ten prevodni kurz? Jen podle ceny obeda??

[Jendа]

Btw jak jste stanovil ten prevodni kurz? Jen podle ceny obeda??

Taky jsem na to dost vyděšeně koukal, ale platy extrapoloval celkem použitelně, tak co.

[Aleš Kapica]

Jo. Protože cena jídla je podle mne etalon, jehož objem se historicky příliš nemění. Lidi žerou v podstatě pořád stejně. Nač počítat nějaký hypotetický "spotřební koš", když je zcela jasné že cena oběda musí dnes, stejně jako tehdy pokrýt náklady na suroviny, jeho přípravu + odpovídající přidanou hodnotu pro jeho poskytovatele.

Konec konců, z výsledku je jasně patrné, že jsem se dostal tímto postupem do velmi reálných čísel. Až jsem byl z toho sám překvapen. Moje žena učí a mé zaměstnání lze s trochou fantazie přirovnat k lepšímu školníkovi. A ta výše příjmů až krutě sedí s realitou.

Teoreticky je dnešní mzda vyšší o vymoženosti dneška, jakými je sociální a zdravotní pojištění. Ovšem jak se zdá, dlouho to trvat nebude a budem na tom jako za toho Rakouska. Mě vždy zajímá pouze holá částka, která ke mě připluje na účet. Zbytek, o který mě pod nejrůznějšími záminkami stát obere, stejně jako by nebyl. Osobně nevěřím na důchody v téhle zemi. Mí rodiče si jich snbad ještě nějaký čas užijou, ovšem má generace pochcípá v pracovním procesu, tudíž nějaké škudlení na stáří je zcela bez významu. Než totiž dospějete k důchodové hranici, tak vás tenhle stát během té doby ještě nejmíň dvakrát okrade.

Jediné investice do budoucna, které mají smysl, jsou ty které vylepší startovní pozici vašich potomků. Vychovávejte tedy své děti rukou milující a spravedlivě trestající, aby nebyly sobecké, hloupé a zároveň uměly zacházet s prachama. Nespoléhejte na to, že vás budou živit - ale pamatujte, že dobře vychované děti své rodiče obvykle nenechávají chcípnout hlady bez pomoci.

[loki]

Ale jo, proc ne - to jidlo bude asi celkem vypovidajici pro prepocet. Ke zbytku se nevyjadruji, nyni nemam naladu na politicky flame. Ale kazdopadne za blogpost dekuju, je to zajimave cteni.

[Miloslav Ponkrác]

Jinak řečeno, ceny a platy odhadnul tak nějak „vod voka“, takže reálný stav je klidně s chybou ± 1000 %.

Kromě toho se zcela „netendenčně“ a „zcela objektivně“ nezapomněl zmínit o tom co bylo horší, ale v rámci „objektivity“ a „nestrannosti“ autor taktně pomlčel, co bylo lepší.

Například dané máslo jistě nebylo nacucané a doplněné vodou aby mělo nižší výrobní náklady.

Houska měla poctivý obsah tuku. Ne jako dnes.

Chleba určitě byl chutnější a vydržel maličko déle, než dnešní pekařské speciality s 20 chemikáliemi, bělidly, urychlovači kynutí a nedopočené.

Slepice nejspíše neměla hormony ani urychlovače růstu a nebyly jí přidávány do krmení antibiotika.

Zvířata nebyla krmena ani odpadem z kafelérie (proto neznali BSE), ani jinými odpady.

Mléko nejspíše bylo kvality, jaké zde už nikdo 20 let neviděl. Nebylo nejspíše odstředěno a okradeno o tuk aby pak část tuku a část rostlinného oleje (aby to mělo odpovídající obsah tuku a rostlinný olej je levnější) bylo do mléka zpětně přidáno. Následně ještě zředěno vodou (ta je levná).

Stejně tak jsem přesvědčen, že košile či polobotky z té doby vydržely bez problémů sloužit mnoho let. Zatímco dnes musíte koupit za stejnou dobu řekněme tak desatery až pacnáctery za stejnou dobu. Byly tehdy ještě dělány a poctivých materiálů a dobře ušité.

O tom, že noviny tehdy o něčem informovaly a nebylo v nich 60 % reklam se také mlčí.

Stejně tak bylo skromně pomlčeno o tom o daních z platu. Skromně pomlčeno o daních z nemovitosti, dnešních povinných daních za odpad, dnešních poplatcích za psy, a asi miliardě dalších poplatků včetně DPH a spotřební daně, které se dříve neplatily, zato „objektivně“ bylo uvedeno především to co se platilo navíc. Například jsem si všoiml, že „objektivně“ nebyl uveden žádný alkohol (s výjimkou vína, kde jsou spotřební daně odpuštěny), který dnes zdražují enormní spotřební daně, protože by to pro dnešní dobu nedopadlo jako srovnání nejlépe.

Takže toto srovnání mělo předem zadání, aby dnešní doba vyšla z toho dobře a tomu se přizpůsobil i výběr zmíněných faktů tak, aby hodnocení dnešní doby ani v nejmenším neutrpělo. Prostě „objektivita“.

[Aleš Kapica]

Jinak řečeno, ceny a platy odhadnul tak nějak „vod voka“, takže reálný stav je klidně s chybou ± 1000 %.

Ale kdeže pane Ponkráci.. Poměr mezi cenami a platy se přeci nijak nemění volbou pomyslné hodnoty nula. Nebo se snad odvažujete tvrdit, že by se ty částky nějak výrazně od sebe lišily, kdybych se odpíchnul od ceny jiné srovnatelné položky?Poctivé potraviny se dají koupit i dnes a já znám jejich cenu. Věřte nebo ne - s cenovým žebříčkem jak jsem ho uvedl ten rozdíl nijak nezahýbe, protože rozdíly jsou maximálně v řádu korun. Zcela záměrně jsem uvedl v žebříčku srovnatelné položky. Mávat tady takovými abstraktními pojmy jako kvalita - to umí každý.

Pokud jde o trvanlivost věcí a kvalitu, tak ta je mnohdy závislá na více faktorech. Něco málo o tom vím, takže kupř. oděvy šité ručně byly kvalitnější proti těm strojním už jen z toho prostého důvodu, že mohly být použity silnější nitě a steh nebyl založen na jejich křížení. V textilních materiálech nebyla žádná umělá vlákna, která časem degradují, zato kaučukové věci zteřely mnohem rychleji než jejich dnešní plastové náhražky.

Listoval jste někdy starýma novinama? Nejspíš asi ne, protože takovou kravinu stran inzerce byste jinak asi nevypustil. Většina tehdejšíchg listů byla naopak na reklamě a inzerci životně závislá. A k tomu zde ještě existovala cenzura. Není náhodou, že vydávání jen málokterého periodika se dočkalo více než deseti ročníků.

Operovat s nepřímým zdaněním je sice hezké, nicméně tomá nulovou vypovídací hodnotu. I tehdy byly nejrůznější poplatky za kde co, co člověk odnikud neodepisoval a musel lepit z toho co dostal na ruku. V blogpostu jsem zmínil jen některé.

[Dalibor Smolík]

Listoval jste někdy starýma novinama?
Tady bývají docela zajímavé informace ..

[Miloslav Ponkrác]

„Poctivé potraviny se dají koupit i dnes a já znám jejich cenu. Věřte nebo ne - s cenovým žebříčkem jak jsem ho uvedl ten rozdíl nijak nezahýbe, protože rozdíly jsou maximálně v řádu korun.“

Vy jste ale hodně věřící, že? Nebo hodně velký demagog.

Pane, mě je 42. Já už nejsem mladý blbec. Mně neopijete rohlíkem.

---

„Zcela záměrně jsem uvedl v žebříčku srovnatelné položky. Mávat tady takovými abstraktními pojmy jako kvalita - to umí každý.“

Samozřejmě, kvalita je naprosto abstraktní pojem. Jak jinak.

Děkuji, že jste mi potvrdil, že prostě začínáte být nervózní, protože ono to je s tím srovnáním úplně jinak, než je v článku. A někdo Vám to začíná narušovat.

---

„Pokud jde o trvanlivost věcí a kvalitu, tak ta je mnohdy závislá na více faktorech. Něco málo o tom vím, takže kupř. oděvy šité ručně byly kvalitnější proti těm strojním už jen z toho prostého důvodu, že mohly být použity silnější nitě a steh nebyl založen na jejich křížení. V textilních materiálech nebyla žádná umělá vlákna, která časem degradují, zato kaučukové věci zteřely mnohem rychleji než jejich dnešní plastové náhražky.“

Ale Vy se snažíte nervózně popřít to co tvrdím. Že pokud chcete porovnávat cenu oděvů a bot, je třeba si cenu dnešních oděvů vynásobit patnácti. Protože za jeden kus v Rakousku-Uhersku díky vyšíš kvalitě a trvanlivosti potřebujete dnes koupit 15 kusů oděvů.

Ale chápu – to je abstraktní a nesmyslná kvalita, kterou nechcete vidět, protože by to nevypadalo pro dnešek tak hezky. Sněte si tedy dál svůj sen a vydávejte více takových „objektivních srovnání“.

---

„Listoval jste někdy starýma novinama? Nejspíš asi ne, protože takovou kravinu stran inzerce byste jinak asi nevypustil. Většina tehdejšíchg listů byla naopak na reklamě a inzerci životně závislá.“

Zase uhýbáte od toho co jsem tvrdil. Já jsem porovnával pouze procento reklamy v novinách, nic jiného. A to je dnes sakra vyšší.

Nehledě na to, že dnešní reklamny jsou blbé a trapné.

A ano, listoval jsem starými novinami mnohokrát.

---

„A k tomu zde ještě existovala cenzura. Není náhodou, že vydávání jen málokterého periodika se dočkalo více než deseti ročníků.“

Zatímco dnes novináři svorně kritizují bez ostychu vše. Například jako jeden muž nikdo necenzuruje kriminalitu Romů a bez obalu je všechna média natvrdo tisknou a upozorňují na ni. Bez bázně a hany tisknou všechny korupční af=ry a vždycky tiskly.

Stejně tak se dnes dozvíte vše, a to zcela objektivně z dnešních médií. Nevynechají např. Island a jeho řešení. Nevynechají objektivní a necenzurované informace o Rusku. O Číně a jinde.

Např. když byl napadem Patrik Rómy, naše média necezurovaně a neohroženě tiskla ve stejné intenzitě jako případ Natálky.

---

Já už Vám nebudu bořit Vaše tvrdě vylhané články o tom, jak za Rakouska-Uherska to bylo srovnatelné, spíše horší, než dnes.

Na to stačí již osvědčený arzenál. Porovnávat neporovnatelné,. prohlásit kvalitu za bastraktní věc, kterou se nebudeme zabývat. Když někdo něco namítne, jako já, stačí úkrok stranou a namísto podstaty námitky se zabývat něčím jiným, atd.

Dál nereaguji, ale článek je velmi pololživý. Vybrána jen fakta co se hodí do krámu. Beru na vědomí a nebudu rušit dále Vaší manipualci s posledními věřícími Vaší sekty.

Na shledanou.

[Aleš Kapica]

Pane, mě je o rok víc a kšandu mi to netrhá. Diskuze s vámi je naprosto bezpředmětná, neboť se zdá že nejspíš dodnes chodíte v keckách po dědovi, oděn do hader rakousko-uherské kvality - z natolik báječného materiálu, že až na vyblejskanou prdel dosud solidně drží.

[PepaSFI]

máslo dělané ručně, tradičním postupem jsem jedl. Obsahuje vodu. Hodně vody. Není tak homogenní, je v něm spousta zbytků původní suroviny. Vlastně to co zbyde je originální podmáslí a to zas vypadá jinak než to co kupujeme. Hodně jinak. A spousta toho zbyde v tom másle. Máslo je emulze vody a mléčného tuku, je jen otázka poměru na jakém se dohodnem že je to správně. Troufám si nepochybovat že naprosté většině dnešních spotřebitelů by to pravé máslo ze kterého místama leze jakási nažloutlá voda určitě nechutnalo.

Housky nehodnotím, nejím je.

Chleba je dobrý i dnes, jen si vybrat. U nás v pennymarketu mají chleba z malé pekárny, je vynikající a vydrží jedlý víc než týden. Jen holt není za 19,- ale za 33,-kč.

Slepice nejspíš neměly urychlovače růstu ale jistý bych si tím nebyl. Různé zázračné přípravky se inzerovaly dávno. Některá léčiva tehdy používaná by dnes musela být přepravovaná s ozbrojeným doprovodem. A to platí i pro lidskou medicínu.

Zvířata byla krmena odpady. To až moderní blahobyt přinesl vyhazování potravin na skládky. Na venkově to tak chodí pořád. Zbytky z kuchyně, zkažené potraviny, odpady při výrobě potravin, všechno se zkrmí.

Mléko mám možnost mít od opravdické živé krávy. Používám i koupené a popravdě řečeno, velký rozdíl to není. zas platí to že přírodní není tak homogenní. Poměrně brzy z něj začne vystupovat smetana, tedy odděluje se tuk a to co je vespod by zas dnešním strávníkům moc nešmakovalo. Tenkrát se dokonce běžně používalo odstředěné mléko, tedy mléko z něhož byl odstraněn tuk, tedy smetana. Prostě proto že to máslo se z něčeho udělat musí a co s tím zbytkem? Dnes by to nikdo do šnáblu nevzal.

Oblečení dnes taky vydrží dlouho, stačí trochu vybírat. Předpokládám že dnes nikdo nechce chodit 30 let v jednom saku jako naši dědové a pár roků snad vydrží všechno. Pokud to teda není "značkový " zboží z bambusovýho krámku.

[Sten]

+1

Chleba a housky se pančovaly i tehdy, akorát tehdy bylo těžké nahradit tuk nebo mouku tak, aby to chuťově nebylo moc poznat. Na druhou stranu, pokud to někdo dokázal udělat dobře, prakticky se na to nedalo přijít, protože se nedělaly rozbory.

Růstové hormony (urychlovače růstu) se v EU průmyslově používat nesmí, takže se používají jenom na venkově v neoficiálních („domácích“) chovech; to samé platí o antibioticích. Nicméně existují jiné finty, jak ty kuřata přimět růst rychle (např. stále osvětlení), ale podobné finty se používaly i tehdy (např. nucené krmení hus bramborovými šiškami).

[alkoholik]

Nezapominej, ze urednici museli slozit kauci, aby flek vubec dostali. A ta zodpovednost..

[Aleš Kapica]

Do takových podrobností jsem raději nezabíhal, aby toho nebylo příliš. Některým lidem by totiž dnes hlava nepobrala, že hodně úředníků pracovalo na nehonorovaných pozicích a do té doby, než dosáhli na definitivu, si živobytí museli zajistit jinde. Proto také na takové posty dosáhnul jen málokdo, kdo nebyl zaštítěn kapitálem rodičů či nějakého dobrodince.

Kupř. z hlediska příjmu na tom byli obyčejní zaměstnanci vysokých škol lépe, než členové akademické obce. U těch se totiž automaticky předpokládalo, že si svou obživu zajistí zhodnocením výsledků svého studia.

[Dalibor Smolík]

Oprýskané, plesnivé a podmáčené domy, s podlahou z dusané hlíny
Takové domy si pamatuji ještě z první poloviny 60. let.

[Aleš Kapica]

Většina dnešní populace si je bohužel už nepamatuje.

Něco podobného jsem měl možnost vidět zhruba před osmi lety v Kladsku. Místo podlahy udusaná hlína, místo garnýží hřebíky a špagát a na stolku barevná televize. A opravdu ne, u cikánů to nebylo.

[gtz]

to jsem viděl někde na Slovensku v rámci VS.

[:D]

GTZ special

[gtz]

Hezké popisy národů

[Jirkus]

Tak jsi nám vlastně sdělil že dno je ještě hluboko pod našima nohama...Alespoň máme kam padat když podle ekonoma Zeleného v OVM ekonomika už NIKDY v budoucnu NEPOROSTE.

[Aleš Kapica]

Přesně tak. I když při bedlivém prostudování toho přehledu lze konstatovat, že už k němu daleko nemáme.

Ovšem je otázkou, zda-li se vůbec od toho bahnitého dna našeho českého rybníčku vůbec půjde odrazit.. 8-/

O sebe obavu nemám. Soudě dle genofondu naší rodiny, by mi hlava - která mě živí - mohla sloužit až do finále.

Mimochodem, až teď mě jsem si uvědomil, že veškeré vzdělávání - s výjimkou učiva obecné školy mi bylo naprosto k ničemu, tudíž mi absolutně nikdo nemůže předhodit - jako Klausovi - že bych vystudoval za cizí peníze. A necítím se rovněž nějak okraden, neboť prachy o které mě tento stát během let 1990-1998 obral na daních jsem měl možnost si odstudovat, takže jsme si fifty fifty.

[Dalibor Smolík]

Alespoň máme kam padat když podle ekonoma Zeleného v OVM ekonomika už NIKDY v budoucnu NEPOROSTE.
Vývody ekonoma Zeleného jsem vždycky zbožňoval. Jenomže tentokrát může mít bohužel pravdu.

[David Jaša]

Ekonomika nikdy neporoste leda v případě, že lidská civilizace úplně zanikne. Ovšem pokud chtěl básník říct, že ekonomika se nikdy (resp. po mnoho generací) nedostane na současnou úrovneň, na to by stačilo něco jako další Toba - nicméně i tak by relativně krátce poté ekonomika opět rostla.

Ono je potřeba si uvědomit, že ekonomika vyroste při každém oboustranně/všestranně výhodném obchodu...

[Dalibor Smolík]

Nemyslel jsem to úplně doslova.Ekonomika nemůže stát na místě. Ale růst životní úrovně, jehož jsme byli svědkem od 60. let, můžeme zapomenout. Počítám nejméně dvě desetiletí určité stagnace. Pak může nastat díky technickým vynálezům nový růst. Přeženu to: začne osidlování Měsíce a s tím spojená konjunktura. Prostě něco takového.

[Sten]

Frontier Thesis?

[Dalibor Smolík]

Jo, to už vymyslel nějaký pan Turner )

[Randy_Sh]

Ovšem pokud chtěl básník říct, že ekonomika se nikdy (resp. po mnoho generací) nedostane na současnou úrovneň,

Tento konkrétní pořad jsem sice neviděl, ale při jiných příležitostech Zelený říkal, že neporoste evropská ekonomika. Světová poroste, to ano, ale růst se přestěhuje do jiných částí světa. V podstatě se to už děje.

[loki]

Jak tak o tom premyslim, docela i rad bych zil za Rakouska. Kdyz to budu brat podle svych predku, mel bych se lepe, nez se mam ted. A take by mne nestvali socialisti.

[trekker.dk]

Zajímavé srovnání, ale s Rakousko-Uherskem a mocnářstvím jako takovým je souvilost jenom minimální. Dnešní (lepší) ceny nemáme díky republice, ale díky tomu, že za těch 100 let trochu pokročila věda a technika, takže výroba všech těch zmíněných věcí je snazší a tudíž levnější.

[Dalibor Smolík]

+ 1
Nemusíme chodit ani tak daleko. Již dnes je problém přímé srovnání doby před revolucí a dneškem z hlediska životní úrovně, cen apod.. Za těch 22 let již natolik pokročila věda a technika, že ta sama ovlivnila život do té míry, že srovnání je obtížné. Ve smyslu "Ani Karel IV si nemohl dovolit internet a dneska ho má každá babka" .

[jozka]

Nemam pocit, ze by zrovna tohle autor tvrdil.

[Dalibor Smolík]

Já vím, že ne. Ale již samotné srovnávání cen i u srovnatelných položek je velmi obtížné, protože celkový spotřební koš je úplně jiný. Nicméně i tak jsou to zajímavé údaje.

[pedro]

Je třeba si říct, že nákladová cena všeho uváděného poklesla díky technologiím (např. mechanizace, hnojení, chemie v zemědělství), mezinárodnímu obchodu (bota z Číny je dost levná) a dalším méně významným faktorům. Obecně mě na tom doslova zaráží, že tímto porovnáním můžeme říct, že navzdory obrovskému růstu HDP za oněch sto let zůstává kupní síla obyvatelstva prakticky stejná. To je děsivé.

[Petr Tomášek]

Spíš bych řekl, že náklady poklesly vinou „optimalizace“ (čti: „šizení“)...

BTW, bota z číny je tak levná, protože trh v Číně je deformovanej...

[Dalibor Smolík]

Trh, že je v Číně deformovanej? Víc bude deformovaná ta noha, co bude v té čínské botě chodit

[Sten]

Trh v Číně (tj. vnitřní) deformovaný skutečně moc není. Deformovaný je ale čínský trh v globálním hledisku, a to podhodnocováním jüanu o cca třetinu.

[M-train]

podhodnocováním jüanu o cca třetinu

Logické chování velmoci - můžeme nesouhlasit, možná dokonce protestovat...

[Dalibor Smolík]

+ 1

[pedro]

Tak to nevím, yuan se v mezinárodním obchodě do cca roku 2010 prakticky vůbec nepoužíval. Čínský zahraniční obchod probíhal v tvrdé měně, hlavně USD, proto jich také nahromadili tak obrovské množství. Tvrdit tedy (nejste sám), že yuan podrývá globální trhy, kde se vlastně nepoužívá, to je pěkná blbost.

Tenhle argument se používá buď jako čisté politikum (ČLR by měla svým obyvatelům umožnit více participovat na svém úspěchu v mezinárodním obchodě) nebo jako argument obchodní války (dolarová ekonomika Číny používá levné vstupy z yuanové ekonomiky). Ad politikum - každý si udělá názor sám. Ad obchodní válka (dumping) - mylně založeno na představě, že exportní dolarová ekonomika Číny je primárně založená na levných vstupech (např. pracovní síle). Toto bylo v akademickém prostředí vyvráceno cca kolem roku 2000, čistě argumentačně pro jednoduché pochopení, kdyby klíčovým aspektem byla cena např. pracovní síly, pak bychom dnes museli sledovat přesun výroby do dalších zemí, protože cena práce v průmyslu se v Číně za posledních 10 let zdvojnásobila.

[Liborek]

pak bychom dnes museli sledovat přesun výroby do dalších zemí, protože cena práce v průmyslu se v Číně za posledních 10 let zdvojnásobila

To se ale děje - jako alternativa k Číně je nejvíce zajímavý Vietnam, dále Bangladéš a Thajsko a nově i Mongolsko. Z hlediska kapacity produkce, vzdělanosti pracovní síly a napojení na světový obchod je velmi zajímavá Indonésie, která je ale bržděna značně podfinancovanou logistickou infrastrukturou, kterou, i přes masivní investice v posledních měsících, bohužel není možné vybodovat "přes noc". Ale není to jen levnou pracovní sílou (ve Vietnamu je minimální mzda přibližně na polovině čínské), ve Vietnamu či Mongolsku je i přívětivější legislativa, vyšší standard ochrany duševního vlastnictví a další drobné výhody. Ale zahraniční obchod s Asii není moje specializace, takže mi možná něco uniklo.

A samozřejmě, některé firmy, které si hrají na společenskou odpovědnost, dokonce přesouvají část výroby zpět do Evropy či USA.

[pedro]

Neuniklo, ale potvrdil jsi, co já napsal. V tom článku o Vietnamu se mj. zamýšlejí, proč Vietnam a ne třeba Thajsko a tvrdí, že komunistický režim je (trochu absurdně) výhodou. Indonésie, jak sám píšeš, má podfinancovanou infrastrukturu. Mongolsko (dovolím si tvrdit) nikdy nebude tahounem, protože tu logistiku tam bych nechtěl vidět...

Mimochodem u těch zemí v JV Asii, jako je ten Vietnam, se výrazně projevila krize konce 90. let. Budeme-li to posuzovat objemem FDI, tak oni se pouze v posledních letech vrátili +/- na úroveň investic z konce 90. let, to není žádná nová kvalita, FDI do Číny rostou rok za rokem.

[M-train]

kdyby klíčovým aspektem byla cena např. pracovní síly

Podle mého názoru je klíčovým aspektem chytrá politika čínské vlády, která zejména v 90.letech přitáhla do země (mimo tradiční levné výroby - textil, obuv, atd.) licenční výroby špičkových technologií a tím se v mnoha oborech dostala relativně bez práce na špičku v některých oborech.

[Dalibor Smolík]

licenční výroby špičkových technologií
Opravdu licenční?

[David Jaša]

Opravdu - když zjistili, že něco nejsou schopni vyvinout, koupili si licence s "technology transferem". Tedy alespoň u větších věcí, které by kvůli "technology tranfseru" bez příslušné licence v zahraničí odmítali koupit.

[M-train]

Opravdu licenční?

Já český skeptický a pesimistický pohled na Čínu v žádném případě neberu jako jediný směrodatný, a připadá mi to laciné všechno svádět jenom na podvody. Čína skutečně není jen laciný textil a tržnice s plagiáty na hranicích s Německem.

Nezpochybňuji fůru okopírovaných věcí, ale byl jsem u konkrétních projektů, kde naprosto cíleně dojednali přesuny výrob špičkových technologií do Číny a smluvně dostali oprávnění používat je např. v asijských trzích. Což bylo až srandovní, jak si evropský výrobce, dodávající na trhy v řádech miliónů obyvatel, ohlídal svůj píseček, aby přišel o Asii v násobných řádech .

[Dalibor Smolík]

Čína opravdu není jen laciný textil, vím to. Pracuji též v oblasti výroby ocelových dílů pro lodě a ropné plošiny. I v této dost sofistikované oblasti čínští výrobci operují. V segmentu ropných plošin však dosud nedokázali udržet požadovanou kvalitu, český výrobce však naštěstí ano. Nicméně vím, že ty špičkové technologie mají. Je to velká země a potenciál je obrovský.

[Sten]

Jak ukazuje Volvo, mají na to jednoduchou metodu: ukrást, vydělat a nakonec tu licenci koupit

[Sten]

Hmm, aha, takže když ČNB zruší volnou směnitelnost koruny a sníží její hodnotu vůči euru na třetinu (jako to udělala Čína v 80. letech), vlastně vůbec nezlevníme naši pracovní sílu a tedy nezdeformujeme evropský trh (na globální trh naše malá země nemá), protože na evropských trzích se přeci obchoduje pouze v eurech. Zajímavá úvaha.

[Filip Šudák]

Nepodstatné a nesmyslné. Rakouská guldenová měna, stejně, jako měna korunová po reformě byla fysicky kryta zlatem. Dvacetikoruna fysicky obsahovala 6.09756g ryzího zlata. Při střední ceně trojské unce zlata podle kursu ČNB tedy platí, že K 1.00 = Kč 366.86. Avšak, K 1.00 byla stříbrná, o ryzosti 0.835, a při střední ceně trojské unce stříbra podle kursu ČNB platí, že K 1.00 = Kč 98.68.

To, jak a kde se J.Lada stravoval, je značně zavádějící. Jednak by bylo třeba vědět, proč proběhla měnová reforma 11. srpna 1892 (devalvace guldenu vlivem války s Pruskem), a že se ceny všeho mezi tím někam pohly. Stejně, jako by bylo nyní nesmyslné srovnávat životní úroveň v roce 2010 podle "ceny oběda" v roce 1995, a s kalkulací ostatních cen v roce 2010.

Srovnávat životní úroveň lze třeba takto: faktická minimální mzda činila roku 1900 K 25.00 měsíčně a nájem jednoho pokoje na okraji Prahy stál K 12.50 měsíčně. Takové osobě zůstalo na další život K 12.50. 1 kg masa stál v průměru K 1.10. Pokud by snědla za měsíc 2 kg masa, pak jí na další živobytí zůstává K 10.40. 1 kg brambor stál K 0.05. Spotřebuje-li za měsíc 5 kg, zůstává jí K 9.90. 8 vajec á K 0.04 (K 0.16), zůstává K 9.74. 1 kg mouky K 0.26, spotřebuje-li měsíčně 2 kg (K 0.52), zůstává K 9.22. 1 kg másla K 1.60, spotřebuje-li ho 200g (K 0.32), zůstává K 8.90. Cukru 50 g K 0.04, zůstane nám K 8,86, to je dost na nějaké pečivo, petrolej na svícení a mýdlo na mytí.

Pro illustraci, košile K 6, boty (ručně šité) K 13, střední kamna K 10, nový osobní automobil NW (budoucí Tatra) K 8,440.00, malý domek K 6,000.00 - 10,000.00.

Dnes je reálná minimální mzda cca Kč 7,000.00, nájem jednoho pokoje na okraji Prahy Kč 9,000.00 + inkaso Kč 1,500.00, zůstatek na živobytí Kč - 3,500.00 Kč. Normativní (státem uznané náklady) Kč 7,068.00, příspěvek na bydlení Kč 4,618.00. Na doplatku na bydlení + příspěvku na živobytí dostane od státu Kč 5,702.00

Suma sumárum: Příjmy Kč 17,320.00, výdaje Kč 10,500.00, zůstatek na všechno ostatní Kč 6,820.00 (dvojnásobek životního minima Kč 3,410.00).

Zatímco za R-U se občan uživil sám, dnes nás stojí občan s minimální mzdou cca Kč 6,000.00 - Kč 8,000.00 měsíčně ze státního rozpočtu.

Ale ano, žijeme skutečně ve výborné době. Ještě nějaký jiný vtip?

[Aleš Kapica]

Pro reálnější obrázek jak vypadal dělnický život v Brně za R-U doporučuji všem zájemcům ke studiu autobiografickou knihu "Kemka" z pera Františka Halase staršího - otce básníka Františka Halase.

[Petr Šmacho]

Tak Rakousko- Uherská koruna je stříbrná mince, která obsahuje 4,175g čistého stříbra což odpovídá dnešním cca 80 Kč. A ne jak 200 Kč jak se nám snaží autor nabulíkovat. VIVAT REX !

[Aleš Kapica]

A kolik máš čistého stříbra v aktuálních kovových mincích? Nominální hodnota mince, skutečná hodnota cenného kovu který obsahuje a reálná hodnota, tj. co si za ni koupíš, jsou navzájem zcela nesouvisející věci.

[Filip84]

To je bullshit, absolutní, takto se to prostě nedělá. Nelze vzít cenu něčeho, srovnat s cenou dneska, a z toho udělat směnný kurs. Prostě ne.

Spotřebitelské ceny nejsou v čase v konstantním poměru. Příklad: trám na stavbu je dneska řadově levnější, než byl na začátku 19. století, poněvadž na začátku 19. století se otesával ručně. Ovšem cenu moderuje rovněž poptávka, která nemá s provozními náklady nic společného.

Proč si takto komplikovat život: v roce 1910 byl kurs rakouské koruny ku americkému dollaru cca USD 1.00 = K 5.00. Zároveň víme, že kurs amerického dollaru z roku 1910 ku dollaru dnešnímu je 1910 USD 1.00 = 2021 USD 25.00, kdo to chce absolutně přesně, všecko se to dá najít.

Potom: K 1.00 = USD 0.20 (1910) = USD 5.00 = 5.00 x 20 = Kč 100.00. Pak, ovšem, ty spotřebitelské ceny, leč i platy, vychází poněkud jinak a zhruba to odpovídá hodnotě stříbra, které rakouská koruna obsahovala, nebo kterým byla kryta, šlo-li o bankoceduli (tj. cca Kč 80.00 - Kč 90.00).

GDP per capita v roce 1910 vychází na dnešních cca USD 65,000.00 pro zěmě Koruny české, tj. aritmetický průměr GDP Království Českého, Markrabství Moravského a Vevodství Horního a Dolního Slezska. Pokud si to dobře pamatuju, bylo to 1910 USD 2,800.00 (Čechy), USD 2,400.00 (Morava) a USD 2,600.00 (Slezsko). ((2,800.00 + 2,400.00 + 2,600.00) / 3) x 25 = 65,000.00. Jinak GDP per capita všech Království a zemí na Radě říšské zastoupených a Zemí Svaté Štěpánské koruny Uherské se pohybovalo mezi USD 3,800.00 (Arcivévodství Rakousky pod Enží) až USD 1,600.00 (Království Charvátů a Slavonů), průměr pro celé Mocnářství pak vychází na tehdejších cca USD 2,200.00, respektive dnešních USD 55,000.00.

Spotřební koš se v čase rozhodně měnil. Ano, lidé jedí - překvapivě - pořád, ovšem zatímco příslušník francouzské vyšší šlechty, průměrně, sežral na začátku 17. století denně něco těsně přes 1 kg masa, rozhodně tomu tak nebylo, v té době, u nás. Nezapomínejte - nebyla globalisace. Pomineme-li zbohatlíky, spotřební koš i relativně dobře situované měšťanské rodiny obsahoval méně masa, o hodně méně, než je tomu dnes, méně mléčných výrobků, více mouky a pečiva.

Oblečení srovnávat skutečně lze. Oblečení se špatně srovnává do polovice 19. století, anžto bylo všecko ruční práce, včetně manufakturní, ergo opět ruční, práce. Oblečení bez umělých vláken si můžete koupit i dnes, v tom není problém.

Boty se dají srovnávat až ve chvíli, kdy přišel na trh Baťa, do té doby se šily ručně na míru. Takže ano, srovnávat lze, ovšem s ručně šitými botami na míru, což je dneska cca Kč 10.000.00 za polobotky - Kč 50.000.00 za vysoké, těžké, boty (střevíce, tj. pérka, Kč 20,000.00).

Ceny bydlení lze srovnávat, pokud si definujete standard doby. Dneska je standardem např. elektřina, tekoucí teplá a studená voda, kanalisace, internet, pračka, chladnička, elektrický (plynový) sporák, ústřední topení. Nadstandard např. myčka nádobí, klimatisace, krytý a vyhřívaný bazén atp. Tehdy byl standardem voda v domě, suchý záchod, osvětlení kerosenovou lampou, sporák na tuhá paliva. Nadstandardem elektřina, voda v bytě, teplá voda, koupelna ... V 17. století nebyla voda v domě a sporák na tuhá paliva standard, leč luxus. Voda v bytě se stala standardem po druhé světové válce, ale koupelna až tak v 60. - 70. letech.

Aby bylo srovnání komplexní, nezapomínejte na výdaje za zdravotní péči, a na úspory na stáří. Měli jsme zhruba pruský model sociálního zabezpečení, tzn. kdo pracoval, měl lékařskou péči "na pokladnu", ovšem nebývaly v tom zuby, a ne každý, kdo pracoval, spadal pod nemocenskou pokladnu (velmi podrobně zpracovává Ottův slovník naučný). Dnes jsou výdaje na zdravotní péči minimální. Pense nebyla standardem - proto se říkalo o zaměstnanci, že je "pod pensí", poněvadž kdo byl "pod pensí", byl dobrá partie, takže pokud nechtěl být staroch odkázán na starobinec / fakany, musel šetřit na stáří.

Velmi těžce se srovnává cena za dopravu: auto bylo novum, ergo, extrémně drahé, navíc pořád nepraktické (bensin se kupoval v lékárnách nebo u drogisty, žádné dílny, zázemí po cestě, nic), na jízdním kole nikdo moc neuměl, bylo nové, ergo opět drahé (a - opět - žádné zázemí, např. jenom sehnat náhradní duši či řetěz - velký problém). Cestovalo se pěšky, dostavníky, dráhou. Dráha byla poměrově neskutečně drahá (jízdenka II. třídy /odpovídá dnešní 1. třídě/ Praha - Opava Zl 6.05 = K 12.10 = Kč 1,210.00, jízdenka III. třídy /odpovídá dnešní 2. třídě/ Zl 7.10 = K 14.20 = Kč 1,420.00), ovšem to bylo dáno tím, že měla státní monopol a prakticky neměla konkurenci, jakmile jí, za první republiky, začala silně konkurovat automobilová dobprava, ceny šly dolů.

[Zan]

...kurs rakouské koruny ku americkému dollaru cca USD 1.00 = K 5.00... Tehdy ovšem byl dolar doslova kryt zlatem na rozdíl od toho dnešního seriově tisknutého.

[Zan]

Ono vše je relativní, i ony cifry jsou jen jakýmsi průměrem (a kde? V praze?) Můj děda pracoval tehdy v cihelně za 4 zlazé, t.j. 8 Kč za týden. A měl štěstí, protože se oženil s babinou s věnem a koupili malý domek - žiju v něm doposud. Ono se v té době vůbec neuvažuje, že nekteří (hlavně dívky) sloužily s vidinou dobrého sňatku. A také spousta lidí pracovala v naturálním režimu, kde meli vpodstatě uhrazeny náklady (Tedy u solidních hospodářů) na živobytí. A také ony ceny, hlavně potravin so místo od místa dost lišily, stejně jako řemeslné výrobky. Na vesnicích si jich spoustu lidé pořizovali sami. Jedno je však jisté. Staré Rakousko byl úřednický stát s tvrdou servilitou k mocnářství. Ono v těch starých komunistických filmech bývá dost reality. Ty z první republy jsou spíše romantické selanky. To se ovšem v našich školách neříká. Tam vše jako i jinde směřuje k novému kapitalistickému bohu - ergo penězům..