V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Dva důvody proč nepracovat jako root. A jak vyřešit problém s lidskou leností.
Vždycky mě vytočí lidé, kteří obhajují práci v Linuxu (nebo jiném unixu) pod rootem. Nejčastějším důvodem je, jak jinak, lidská pohodlnost - Kdo tam má pořád dávat to heslo?, zní nejčastější námitka. Dokonce jsem zaslechl názory, že uživatel by se neměl nechat systémem omezovat.
Důvody proč nepracovat jako root jsou dva:
rm -rf / home/user/soubor. Je to hloupý překlep, za kterou si vysloužíme hlášku Permission denied. Pokud nepracujeme root. V tomto případě se smaže celý systém, včetně přimountovaných disků (maximálně přežijí ntfs partition, ale jen kvůli tomu, že jsou připojeny jako ro).
V době, kdy je stále více počítačů připojeno k internetu, se nebezpečí jenom zvyšuje. Počítače takových "chytráků", co si nenechají od počítače nic nařizovat, jsou potom velice snadným cílem všech útočníků. Ti je mohou využít na rozesílání spamu, lámání hesel, k nabourávání do dalších počítačů, ... . Pokud pracujete jako běžný uživatel, má to útočník mnohem těžší.
Jenže, co je to všchno vysvětlování platné, když nejčastějším argumentem je již výše zmíněné Kdo tam má pořád dávat to heslo?
Jedna z možností, jak obejít zadávání hesla, je nastavit su, aby se neptalo na heslo pro určité uživatele (typicky ze skupiny wheel). Tím můžete dát administrátorská práva jen určitým uživatelům. Ti pak nemusí zadávat heslo. Z mnoha důvodů to není ideální řešení (pořád má někdo k dispozici všechny práva roota, přestože je nepotřebuje).
To správné řešení se jmenuje sudo. Pomocí tohoto programu můžete určitým uživatelům dát některé pravomoce roota, ale ne všechny (to lze taky, ale není to vhodné). Konfigurace programu sudo je uložena v /etc/sudoers, ale k nastavení se používá visudo, který mimo jiné kontroluje syntaxi. Veškeré podstatné informace jsou v manuálových stránkách (man sudoers), doporučuji především sekci EXAMPLES, kde jsou ukázky konkrétních konfigurací.
Instalace softwaru je v linuxu často dělána pomocí správce balíčků (rpm, apt-get, urpmi, emerge, swaret, installpkg, ...). Ale je to privilegovaná operace, proto instalace může provádět pouze root. Jenže stále zadávat heslo nikoho nebaví. Proto si nastavíme sudo, abychom mohli instalovat balíčky jako normální uživatelé a bez nutnosti zadávat heslo.
#/etc/sudoers # Host alias specification # User alias specification User_Alias SYSADMIN = misak, michal # Cmnd alias specification Cmnd_Alias INSTALL = /usr/bin/emerge # SYSADMINs could use emerge SYSADMIN ALL = NOPASSWD: INSTALL
Příkaz sudo /usr/bin/emerge již potom funguje i pod normálním uživatelem. Ale to už je kratší a pohodlnější napsat su, heslo a emerge! Což v mém případě znamená 16 znaků a sudo verze 20 znaků. Naštěstí tvůrci shellu s lidskou leností počítali, proto není nic jednoduššího, než použít alias emerge='sudo /usr/bin/emerge' a umístit jej do startovacího skriptu.
Tiskni
Sdílej:
Při práci na počítači děláme chyby, všichni a bez vyjímky.Omlouvám se, že otravuju kvůli pravopisu, ale chyba v téhle větě je hezká
Nebo je to schválně?
, ale to tu větu jen potvrzuje! Už je to opraveno.
... zejména pro začátečníky. Já jsem si hrál s nastavením všecho možného, přesouval jsem věci sem a tam, instaloval jsem všecko možné. Další uživatelský účet jsem si pořídil teprve na to, abych si ověřil, jestli jsou správně nastavena práva, takže programy budou fungovat i nesprávci.
Výše uvedený příklad s rm -rf / je pěkný. Ale co na tom? Programy jako su a sudo nebezpečí nesníží, protože občas se každý na svém počítači přihlašuje jako správce. Čím dříve někdo podobnou chybu udělá, tím líp, není nad poučení z vlastních chybiček
. Narodíl od ostatních roota vypínám hned, jak ho nepotřebuji ... možná je to tím, že nejsem admin.