Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Tuhle otázku jsem už řešil pod Linuxem několikrát. Nejdříve vyhrálo KDE, protože jsem ho používal, při přechodu na minimalističtější WindowMaker mi došlo, že mít aplikaci závislou na takovém molochu není nejlepší nápad a porozhlížel jsem se po něčem jiném.
Už jsem věděl, že další aplikace rozhodně nebude napsaná v C/C++, ale v Pythonu, takže nutná podmínka byla podpora Pythonu. Další nutná věc byla funkčnost i na jiných platformách (i když té zatím ve skutečnosti nikdo nevyužil). V té době jsem narazil jen na Qt, GTK a wxWidgets (tehdy ještě wxWindows).
Qt mělo nevýhodu v nedostupnosti PyQt pod Windows, což bylo způsobeno licenční politikou Trolltechu. GTK zase na Windows nemá nativní widgety, takže aplikace nevypadají tak jak by měly. Takže nakonec jako ideální volba vypadaly wxWidgets resp. wxPython.
Po dvou letech používání si to už rozhodně nemyslím a kdyby to nebylo tolik práce tak už používám něco jiného. Tolik hacků jako pro různé verze wxPythona jsem už dlouho nikde vymýšlet nemusel. To že se občas třídy prostě přesunou bych ještě pochopil, ale to že se to rozumně nevypořádá s unicode textem už ne. Opravdu není zábavné řešit bugy uživatelů kdy jim aplikace v python segfaultuje kvůli tomu, že někdo zapomněl kontrolovat návratové kódy konverzních funkcí.
A co tedy používat? Nevím. Rozhodně něco na vyšší úrovni než je GTK. Dnes jsem narazil na framework Kiwi a po přečtení části dokumentace se mi to líbí čím dál tím víc. Ale mám obavy abych nedopadl jako s wxWidgets a přecejenom změna stojí dost práce… Nenajde se tu někdo kdo by s tím měl zkušenosti? Co používáte vy?
Tiskni
Sdílej:
.
.
))
nebo uz to jde dneska prelozit do nejake rozumne binarky?Jde a dobre, viz. PyCZ: VytvareniExeSouboru. Dokaze to zaincludovat vsechny mozne moduly, s GUI neni problem, Tkinter, wxPython, PyGTK, PyQt, mozna i PyFLTK.
Tam je teda Qt nesrovnatelne dal.
A v dohledne dobe se chystam na IronPython. A kdyz uz budu u toho .NETu, vyzkousim i C#
. Tady je vidět, jak někteří lidi nemají vůbec soudnost, protože wxWidgets jako další vrstva nad GTK musí být nutně pomalejší.
.
Ale jestli pozadujes nativni widgety, tak pro tebe stejne neprichazi v uvahu.
. No protože už mám napsané bindings pro python, tak u něj nejspíš zůstanu. Navíc tak nějak tuším, že používat nativní knihovny v Javě nebude zrovna jednoduché a přepsání do Javy nepřipadá v úvahu, protože operace s polem bajtů jsou v ní (stejně tak jako snad ve všech interpretovaných jazycích) moc pomalé.
.
Bohužel se na něm ta těsná vazba docela projevuje, jak při tvorbě bindingů, tak i při používání, do jisté míry.
Nicméně souhlas, že Gtk je bezva.
Kamarád, který je profesionální smalltalker, ho označil za jeden z mála použitelných C toolkitů, a to je od něj co říct.
Nechápu ty narážky na "absenci nativních widgetů", to autorovi otázky nestačí Gtk Wimp a potřebuje handly na controly? Uživatel si toho vzhledově ani moc nevšimne, tedy zvlášť pokud si člověk okýnka oskinuje řes theming fíčuru nějakým neotřelým vzhledem, je asi dost těžké Gtk a ne-Gtk aplikaci (obrázky na tlačítkách ponechme stranou...
)