HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Tuhle otázku jsem už řešil pod Linuxem několikrát. Nejdříve vyhrálo KDE, protože jsem ho používal, při přechodu na minimalističtější WindowMaker mi došlo, že mít aplikaci závislou na takovém molochu není nejlepší nápad a porozhlížel jsem se po něčem jiném.
Už jsem věděl, že další aplikace rozhodně nebude napsaná v C/C++, ale v Pythonu, takže nutná podmínka byla podpora Pythonu. Další nutná věc byla funkčnost i na jiných platformách (i když té zatím ve skutečnosti nikdo nevyužil). V té době jsem narazil jen na Qt, GTK a wxWidgets (tehdy ještě wxWindows).
Qt mělo nevýhodu v nedostupnosti PyQt pod Windows, což bylo způsobeno licenční politikou Trolltechu. GTK zase na Windows nemá nativní widgety, takže aplikace nevypadají tak jak by měly. Takže nakonec jako ideální volba vypadaly wxWidgets resp. wxPython.
Po dvou letech používání si to už rozhodně nemyslím a kdyby to nebylo tolik práce tak už používám něco jiného. Tolik hacků jako pro různé verze wxPythona jsem už dlouho nikde vymýšlet nemusel. To že se občas třídy prostě přesunou bych ještě pochopil, ale to že se to rozumně nevypořádá s unicode textem už ne. Opravdu není zábavné řešit bugy uživatelů kdy jim aplikace v python segfaultuje kvůli tomu, že někdo zapomněl kontrolovat návratové kódy konverzních funkcí.
A co tedy používat? Nevím. Rozhodně něco na vyšší úrovni než je GTK. Dnes jsem narazil na framework Kiwi a po přečtení části dokumentace se mi to líbí čím dál tím víc. Ale mám obavy abych nedopadl jako s wxWidgets a přecejenom změna stojí dost práce… Nenajde se tu někdo kdo by s tím měl zkušenosti? Co používáte vy?
Tiskni
Sdílej:
.
.
))
nebo uz to jde dneska prelozit do nejake rozumne binarky?Jde a dobre, viz. PyCZ: VytvareniExeSouboru. Dokaze to zaincludovat vsechny mozne moduly, s GUI neni problem, Tkinter, wxPython, PyGTK, PyQt, mozna i PyFLTK.
Tam je teda Qt nesrovnatelne dal.
A v dohledne dobe se chystam na IronPython. A kdyz uz budu u toho .NETu, vyzkousim i C#
. Tady je vidět, jak někteří lidi nemají vůbec soudnost, protože wxWidgets jako další vrstva nad GTK musí být nutně pomalejší.
.
Ale jestli pozadujes nativni widgety, tak pro tebe stejne neprichazi v uvahu.
. No protože už mám napsané bindings pro python, tak u něj nejspíš zůstanu. Navíc tak nějak tuším, že používat nativní knihovny v Javě nebude zrovna jednoduché a přepsání do Javy nepřipadá v úvahu, protože operace s polem bajtů jsou v ní (stejně tak jako snad ve všech interpretovaných jazycích) moc pomalé.
.
Bohužel se na něm ta těsná vazba docela projevuje, jak při tvorbě bindingů, tak i při používání, do jisté míry.
Nicméně souhlas, že Gtk je bezva.
Kamarád, který je profesionální smalltalker, ho označil za jeden z mála použitelných C toolkitů, a to je od něj co říct.
Nechápu ty narážky na "absenci nativních widgetů", to autorovi otázky nestačí Gtk Wimp a potřebuje handly na controly? Uživatel si toho vzhledově ani moc nevšimne, tedy zvlášť pokud si člověk okýnka oskinuje řes theming fíčuru nějakým neotřelým vzhledem, je asi dost těžké Gtk a ne-Gtk aplikaci (obrázky na tlačítkách ponechme stranou...
)