Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
--- verbatim: Ruby ---
mám chápat tak, že by to umělo vygenerovat i barevně zvýrazněnou syntaxi ruby?
\TeX
neznam. Backslashu je tam sice jak maku, ale jak to vyresit prijemneji netusim...
--- math ---
by mi prislo docela uchylny. Co takhle nejaky
--- mathtext ---
? Mohl by fungovat stejne jak v TeXu. V dolarech by byl uveznen inline matematicky text...
Ano, docbook tohleto umí, ale pořád je to jen trapné XMLDocBook nie je XML, SGML je pociatkom vsetkeho...
DocBook is available in both SGML and XML forms, as a DTD. RELAX NG and W3C XML Schema forms of the XML version are availableTakže ano, Docbook je (také) XML.
wikipedia
Ad znaky jak jsem jiz psal, pravdepodobnost, ze nekdo bude psat ---table: xxx --- na samoztatnou radku je docela zanedbatelna,...Zanedbatelná možná, ale každopádně nenulová [*]. Takže buďto skončíte u systému, který některé věci prostě neumí vysázet, anebo časem zavedete speciální hack pro escapování takovýchhle konstrukcí. Welcome in hell. Upřímně řečeno: nevěřím tomu, že wiki-like syntaxe, jakou navrhujete, by se dala udělat rozumně rozšiřitelná, a přitom dopředně kompatibilní. Navíc v ní sotva půjdou vyjádřit různé typografické finesy (krásná sazba bez lidského přičinění je zatím spíš bytostí z pohádek – i TeX potřebuje občas trochu popostrčit). Většina sázecích systémů skončí buďto u toho, že z nich padá mizerná sazba, nebo že konvertují do TeXu a kamkoliv můžete manuálně propašovat libovolnou TeXovou konstrukci. Ani jedno není nikterak hezké. Jak na to chcete jít Vy?
Nepromyslenost ... muze to tak pusobit, ale nemyslim si.Pokud si v tomto stadiu návrhu nemyslíte, že je to ještě nepromyšlené, tak Tučnák s Vámi... [*]: Vlastně si tím nejsem tak úplně jistý. Sázecí systém, který by byl takhle omezený, možná nebude chtít nikdo používat, takže pak bude technicky vzato pravděpodobnost nulová
Nenulova ano, ale takto se neda uvazovat, protoze pak je okamzite jednoducha syntaxe v haji ...Právě že takhle se musí uvažovat, pokud nemá vzniknout dílko pochybné použitelnosti. Dobrá syntaxe by se měla vyznačovat tím, že často používané věci v ní půjdou zapsat jednoduše, ty ostatní složitěji. Nikoliv ostatní vůbec Hlavně je potřeba zavést jednoduché axiómy, které budou jasně říkat, kdy mohou mít znaky řídící funkci a kdy nikoliv. Například tak, že mimo jedné–dvou výjimek mají speciální znaky řídící význam pouze na začátku řádku, přičemž pokud nechcete, aby měly, můžete před ně napsat mezeru, která se vždy na začátcích řádku požírá. Detaily syntaxe mohou být složité, ale bez jednoduchých pravidel určujících, co je příkaz a co je text, vznikne pouze zmatek.
„Dobrá syntaxe by se měla vyznačovat tím, že často používané věci v ní půjdou zapsat jednoduše, ty ostatní složitěji.“To je propagace Perlu?
To je propagace Perlu?Ani ne, spíš obecných lingvistických principů, kterými se řídí jak přirozené jazyky, tak třeba matematická notace a konec konců i rozumné programovací jazyky.
zni me to jako botuloxin a kdo si na tom nezauzli jazyk je tezkej king ...
sem si vzpomel na nakou starou reklamu na totalgym s Chuckem Norrisem, kterej je este vetsi buh nez RH ...
Use plain TeX, please. Thank you!
to me pripomina ze na me dneska z rss ctecky vypadnul nakej WYSIWYG editor na XML
Syntext SernaYAML je na konfiguraky, ne na ukladani dat (od toho mame snad mysql a dalsi).XML Nebo XML v MySQL
Hmm, a kde je ten rozdíl? Jak řecké τεχνη, tak i anglické (nebo spíš mezinárodní ) text pocházejí z téhož indoevropského slovního základu – *tekth: Spřádat, splétat, tkát. Text je spřádání písmen do vět, textil vzniká spřádáním vláken do látky, τεχνη/technika je umění, jak věci jednoduché spřádat ve složitější – postup nebo celé řemeslo, umění (mezi techniky patří v tomhle smyslu i stavitelé a architekti).
Durdit se, když někdo žoviálně říká [:teχt:] (po starořecku spíš [:tekʰt:] místo [:tekst:] mi přijde asi stejně hloupé jako rozčilovat se nad „ruksakem“ (převzatým od Němců). Dokonce si troufnu tvrdit, že tahle souvislost je moje oblíbená etymologická perlička, stejně jako souvislost mezi textem a textilem.
TeX
(psáno takto v ASCII) je konstrukce spíše typografická než jazyková a nemá s řeckou alfabetou nic moc společného, spíš s přepisem sníženého E
z páně Knuthova názvu. Takže na teχtu zajisté nic špatného není, kdežto TeXt může asi znamenat jenom text sázený TeXem a o ten tu sotva šlo.
Tiskni Sdílej: