Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Protože je jaro, mohli bychom si koupit trošku novýho železa, co říkáte? Třeba takhle NFS server, aby dával pár TB prostoru. Nojo tak kudy do toho?
Na LinuxExpo se naparoval SGI s hotovým NAS serverem. Je to postaveno na SATA discích a HW raidu, který je FC kanálem připojen k obyčejnému linuxovému serveru. Na raidu se udělá filesystém XFS a na tom obyčejném serveru jsou prý navíc nějaké utility pro údržbu XFS filesystému. V těch utilitách prý je know how SGI, kde XFS před lety vynalezli. Celé bratru za půl milionu zapomněl jsem jaká kapacita, mám dojem že říkal 7TB. Jo a docela pěkný SW na monitorování a správu toho pole. To víte, jsou to profíci.
Proč SATA disky, nebyly by lepší SCSI? Existuje technologie SATA-II, liší se od obyčejného SATA nějakou optimalizací. Jenotlivé požadavky na diskové operace si disk sám hezky seřadí do fronty a než je začne provádět, přehází pořadí tak, aby se toho co nejvíc stihlo během jedné otáčky disku. Tedy to, co SCSI disky dělají od nepaměti. Říká někdo, že SATA disky jsou pomalejší než SCSI nebo že mají menší životnost? Jestliže ano, čím by se to vysvětlilo? Že by se výrobci dohodli, že SATA budou dělat co možná blbější? No možný to je.
Pojdme trochu níž. Dalo by se koupit no name diskové pole na SATA discích, externě to může mít SCSI nebo FC (ale FC switch něco stojí). Tady myslím hodně záleží na značce toho no name. Zatím máme zkušenost s poli EasyStor. Je to stabilní, ale pomalé. Radši bych viděl něco jiného. Že by INFORTREND nebo JollyNAS? Nevím, to je otázka případných dobrých nebo špatných referencí. Tak třeba reference na Discobolos jsou špatné.
Pojdme ještě níž. Zdá se že 1TB se dá v pohodě postavit na jednom serveru z vnitřních disků. V tom případě bych docela váhal nad SATA disky a spíš bych šel do SCSI. V SATA diskovém poli prý je něco, jmenuje se to backplane a je to nějaká sběrnice, na niž se dá připojovat spousta SATA disků. Jak je to možné, nevím. Ve výkonnějším diskovém poli asi těch backplanů bude víc, aby se dal protlačit větší provoz. Tak si to aspon představuju. Leč mám pochybnosti, jak je to řešeno v serveru, který údajně umožnuje třeba nějakých pět interních SATA disků. Pochybnosti o rychlosti takového řešení. Takže bych si naordinoval aspon dva interní SCSI řadiče pro větší propustnost. To zas ale znamená SW RAID5 prostředky linuxového jádra, protože interní HW RAID řadič má disky určitě všechny na jednom SCSI řetězci. Ne že by mi to vadilo, zkušenosti s interními jednodeskovými RAID řadiči mám jenom ty nejhorší. Jednoho dne řadič klekne a jiný stejný na světě není. Podrobné pomluvy Adapteců tady vypisovat nebudu.
Oproti tomu zkušenosti se SW raidem mám dobré, ale udělal jsem je na Solarisu, nikoli v linuxu.
Tož tak, pro dnešek konec samomluvy.
Tiskni Sdílej:
Děkuji za pozitivní zkušenost. Kdesi jsem vyslechl stížnosti na chování výrobce Discobola, když se něco rozbilo a chtěli po něm opravu. Ale mám to z druhé ruky, takže jsem měl radši být zticha.
Schválně jsem to tak napsal, aby to vypadalo učeně, přece! Linux je operační systém vzdělanců. To se potom nesmíme divit, že se nemůže prosadit jako většinovej.
Disky do lepsich SCSI policek byvaji vybirane (lepe testovane, s lepsima parametrama), takze maji vyssi spolehlivost a disky s FC rozhranim (nebo dokonce dualnim FC) byvaji mnohem spolehlivejsi - byt znatelne drazsi...Zpusob vyberu disku je magie, kterou vyrobci neradi zverejnuji. Podle mych informaci ma z tovarny kazdy disk urcity pocet vadnych bloku. Tyto vadne bloky jsou samozrejme realokovany a pri sekvencnim cteni u techto realokovanych bloku dochazi k velkemu zpozdeni zpusobeny zdlouhavym presunem hlavicky. Prave na zaklade poctu a rozlozeni techto oblasti se vybiraji kvalitnejsi disky.
Pro spoustu nasazená SATA disky výkonem stačí...Z pohledu maximálního počtu prodaných diskových polí si dovolím souhlasit. V případě požadavku na vyšší dostupnost, škálovatelnost nebo propustnost je již často třeba sáhnou po dražším řešení na technologii FC nebo SCSI.
Backplane je (zjednodušeně) deska s konektorama, do kterých se zasouvají (hot-swap) disky. Backplane najdeš nejen v diskovém poli ale i v serverech.Bohužel občas backplane obsahuje aktivní prvky. Vadný backplane se špatně vyměňuje bez nutnosti vypnutí zařízení.
S interními RAID řadiči mám zkušenosti dobré, protože jsem ještě jiný než interní RAID řadič v počítači neviděl Nemáš spíš špatné zkušenosti s pseudo raid kartama pro SATA co se poslední dobou všude strkaj?Já mám zase opačné zkušenosti. Výkonější bývají až velmi drahé řadiče, kdy z praxe se jedná o druhou nejvíce poruchovou část HW hned po discích a to nezávisle na výrobci noname i značkovém. Proto jsou vhodnější disková pole s redundantními řadiči.
Já to myslel jako nadsázku, viděl jsi už někde externí řadič (jako je externí modem) u počítače? Přece se všechny strkají do pci(-x) slotu nebo se připojují do jiné sběrniceReagoval jsem na dobré zkušenosti s interními řadiči. Externí řadič moc smyslu nemá, když i interní mají porty pro připojení externích zařízení.
Samozřejmě vím, že diskové pole mívá redundantní řadiče...To je dobře, ovšem nikdo netvrdil opak.