Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Už jsem čistě na Linuxu.
Dneska jsem se odhodlal k radikálnímu kroku. Je to právě 456 dnů, co mám Linux (instalace Fedora Core 3 proběhla 30.12.2004). Za ten rok a něco jsem se hodně naučil o fungování PC, sítě i o lidech. Byl jsem překvapen, kolik lidí je ochotno poskytnou svůj čas pro pomoc jiným.
Operační systém Windows jsem používal od verse 3.11, ale daleko intensivněji od Windows NT 4.0 Workstation. Na řadě NT jsem vydržel až do roku 2004, to jsem měl Windows Server 2003 (vyzkoušel jsem celou řadu NT, tj. NT4,0, 2000, XP Prof., 2003). Vše samozřejmně legálně v českém slova smyslu. Je to velmi dobrý operační systém. Nikdy jsem neměl problémy s nestabilitou, kterou spousta lidí tak hloupě Windům přisuzuje.
Dá se říct, že jsem byl spokojený. Programoval jsem nejdřív v Delphách (což byl jeden z důvodů instalace Windows NT), potom v C++ ve Visual Studiu 6.0 a nakonec v C# pro platformu .Net. Teď píšu v Javě. Jazyky (C++, C#, Java) jsou podobné, ale někdy i ošidně rozdílné.
Někdy na střední Elektrotechnické průmyslovce (asi před pěti lety), mě kamarád naučil nevypínat PC. Dobrá rada. Sám jsem to naučil jednoho člověka, který mi ze začátku nevěřil, že moje PC jede nonstop (hardware samotný běží nonstop klidně několik měsíců, možná i něco přes rok -- záleží to na výpadcích napájení a upgrade hw). Jak to souvisí s linuxem? Nijak. Jen poznámka: můj soused (XP) má průměrný uptime větší než já (FC4) a to proto, že on neupgraduje jádro
Pak jsem se dostal na Universitu Palackého, obor matematická informatika, kde jsem se naplno setkal s Linuxem. Nebylo to poprvé, už předtím na střední škole jsem měl pár měsíců dualboot W2000 / Suse 6.4 (dodnes si vyčítám, že jsem u toho nezůstal). Na výšce jsem se setkal (mimo jiné) i s dostatečně šíleným jazykem Scheme (jazyk pro pravé může) a hlavně s jeho učitelem Vilémem Vychodilem (to je právě autor výroku o Scheme jako jazyku pro pravé muže). Tento jazyk mě uchvátil natolik, že jsem (poněkud naivně), začal psát jeho interpret -- nakonec tento pokus skončil plně funkční, leč zcela zbytečným, Math-Scheme parserem zpracovávající vstupy typu (+ 9 7 (* 8 9 6 1)), speciální formou define a speciální formou quit .
O ročník později nás Vilém učil TeX (teda LaTeX2e). To bylo něco. Konečně textový processor (nebojte, vím, že se jedná o typografický systém) ze kterého vychází výstup nejen správný po obsahové formě, ale i vzhledově pěkný. Konečně se na ten text dá i dívat. Dá se plynule číst bez přeskakování nesmyslně dlouhých mezer mezi slovy.
Z důvodů, které tu nechci uvádět, jsem musel informatiku ukončit . Chtěl jsem školství opustit nadobro a založit si vlastní firmu. Okolí mě přesvědčilo, že minimálně Bc. potřebuju, tak jsem nastoupil na obor fyzika (ta mě baví o procento míň než PC
. V současné době studuji třetím rokem na UPOLu a připravuju se na státnice a obhajobu Bc. práce. Tu jsem programoval (jak jinak) v prostředí LabView na Windows Me (na PC v laborce to tak prostě bylo a já s tím nemám nejmenší problém). Zapnu LabView, přes putty se připojím k sobě domů, ve vimu si píšu poznámky a nakonec v shareware versi TotalCommandru hodím denní práci k sobě na FTP. Mezitím si hraju s LASERem (jen 20mW He-Ne ale stačí), kamerou za 60tisíc a digitalizační kartou na 30tis (nic moc, ale i tak se divím, že mi to dají do ruky). Na školní práce (a že jich bylo), jsem Windows nepotřeboval. Nikdo po nás nechtěl odevzdanou práci v .doc, s pdf byli spokojení (při nejhorším to stačilo vytisknout a odevzdat papírově).
Na začátku druhého ročníku fyziky jsme johny a já dostali internet do našich paneláků, kde je v současné době připojeno asi 18 klientů. Máme veřejnou IP adresu. Každý se s tím vyrovnal po svém. Někdo neustále přeinstalovává, někdo má firewall. S johnym jsme dlouho nemohli najít takový (pro Windows), který by zvládal firewallovat 100mbps traffic (jsem s johnym spojený přímo dalším UTP kabelem, kde přenos 500GB / měsíc není problém). Rezignoval jsem po půl roce a nainstaloval FC3, pro linux je 100mbps hračka. Johny to vyřešil tak, že si později koupil router Asus (MIPS 200MHz CPU, linux 2.4.30) a už má taky pokoj.
Konečně se dostávám k důvodům, které mě vedli ke smazání partišny s Windama. K ničemu Windows nepotřebuju. Většiná rebootů do W (nebylo jich ani 20) byla k vuli hrám, a také k vůli tomu, že různí lidé chtěli vyzkoušet něco na lepším stroji (a to nemám žádně dělo, jen podprůměrné PC) než mají doma (ne Radku, opravdu nemám na mysli tebe i když to tak může vypadat). Windows byly posledním kusem nelegálního SW nainstalovaném na mém PC. Až je budu potřebovat, tak si je koupím. To je další důvod. Od chvíle, co jsem začal programovat trochu profesionálněji, mě problém nelegálního SW trápil čím dál tím víc. Dnes jsem ho vyřešil.
Tiskni
Sdílej:
Aáá, stroj času. :)
Ale jsem např. v situaci, že na některých místech nemám signál (internet ano), takže můžu provádět platby jen někde. Takže - chci jen říct, že jsou situace, kdy čtečka může mít své opodstatnění..Dovolte mi poznamenat, ze bez signalu (resp. mobilu), presto s internetem a navic vybaven cteckou asi bude nesrovnatelne ridsi situace nez se ocitnout se signalem, ale bez ctecky. Treba nekde v odstinenem (ale online?) bunkru? ;)
V Linuxu používám: Firefox - rychlost Thunderbird (jen minimálně) - rychlost Mozilla Suite + asi žádné rozdíly Tvtime vs FlyTV + rychlost + zadarmo - nahrávání - kvalita obrazu - integrované rádio Gaim vs Trillian + zadarmo + jednoduchá změna vzhledu - spousta možností nastavení - nelíbí se mi styl ukládání historie - velké písmo, panel zabere zbytečně moc - rychlost - není moc hezký K3B vs Nero + zadarmo - nemam rád KDE - není moc intuitivní - rychlost - bezproblémový provoz - dlouhý start Krusader vs Total Commander + zadarmo + umí i něco navíc - rychlost - nepamatuje si velikost okna - nemam rád KDE :) - dlouhý start mc vs Total Commander + zadarmo + je prostě skvělý + rychlost - vzhled OpenOffice vs OpenOffice ve WinXP + jednoduchá instalace slovníků - rychlost - vyhlazování fontů OpenOffice vs MS Office (ale ty jsem stejně nekoupil a už je ani nemam) + zadarmo + skvělý writer + vzorce - rychlost - zbytek není tak skvělý (Calc atd..) nic vs AVG 7 + zadarmo + funguje spolehlivě MPlayer vs BSPlayer + bez přidaného spyware - titulky a podpora češtiny - možnosti nastavení - rychlost - vzhled Xine vs BSPlayer + opět tu není spyware - fonty v celém programu - možnosti nastavení titulků GQradio vs Radiator + umí průhlednost + hezčí + resize - nemohu ho ovládat dálkovým ovládáním BMP vs Winamp + bez spyware, prostě free - okna občas nedrží pospolu například při minimalizaciJak vidíte tak nejčastěji mě prudí hlavně rychlost a to nejvíc vykreslování oken, jejich zobrazení a resize, to se snad časem vývojáři změní až to bude akcelerované pomocí opengl, ale tak 2 roky to ještě trvat bude. Pak mi vadí písma v Linuxu, používám skoro všude raději Arial a nejednotnost aplikací, člověk musí složitě hledat aby většina aplikací vypadala aspoň podobně. Ale neberte to tak že mi práce v Linuxu spíš vadí, jen mě tyhle věci stále i po roce prostě prudí :)
všechny tyto programy mají alternativy v Linuxu, ale ani jedna není natolik kvalitní jako ta ve WinXP.Možná by bylo lepší napsat "ani jedna se mi nelíbí dost na to, abych ji chtěl používat".
Osobně bych si přál... mít Windows, kde bych pařil hry a čučel na filmyTomuhle nerozumím. Snad těm hrám.. ale co brání sledovat filmy v Linuxu.. nechápu?