Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Mohu se zeptat... kde se dá sehnat takovýto LCD monitor? Tedy s velkým rozlišením a malou plochou?taky by mě to zajímalo ... tedy nemusí být ani malá plocha, představoval bych si třeba takových 1600×1200 na 17''
font-size: 10px
, popr iné číslo, za to zakazovať na 10 rokov používať počítače.
px
) místo "absolutních" (čti pt
)) a nezapojili do výrobního procesu vlastní hlavu, která by jim řekla, že je to nesmysl (právě ze zde popisovaných důvodů).
px
se nedoporučuje používat, protože:
ex
, em
a procenta
); dost možná že MSIE nebyl první kdo s tím přišel, určitě byl ale tím, koho muselo Gecko trumfnoutpx
to „nefunguje“ (že to „nefunguje“ ani pro cm, pt, pc, mm a in už si všimnout nestačili) – vzniklo pravidlo „nepoužívat px, stránky jsou pak nepřístupné“1cm==1cm
, můžete těžko definovat nějaké velikosti a rozložení prvkůProblémem jsou zejména webové prohlížeče a stránky, jejichž autoři si přečetli pojednání o použitelnosti (kde jeden autor opisuje od druhého doporučení používat "relativní" jednotky (čtijá bych udělal tečku již za slovem "prohlížeče"; problém je v tom, že autoři browserů si větu "If the pixel density of the output device is very different from that of a typical computer display, the user agent should rescale pixel values." vykládají tak, že škálovat nikdy nemusí - přestože člověku, který tu hlavu zapojuje, snadno dojde, že (na stejném monitoru) pixel při rozlišení 800*600, což je tuším default WinXP, je oproti pixelu při rozlišení 1600*1200 čtyřnásobně veliký, což by za very different považovat měl (jenže oni vychází z toho, že CSS za "typical" považuje 96 DPI a běžný rozsah 72-127 je přece "jenom" 25% mínus nebo "pouhých" 32% plus, méně než třetina přeci "very different" není, že?) btw, doporučení "používat relativní jednotky" též může znamenatpx
) místo "absolutních" (čtipt
)) a nezapojili do výrobního procesu vlastní hlavu, která by jim řekla, že je to nesmysl (právě ze zde popisovaných důvodů).
%
, ex
a em
, což vůbec nesmysl není, narozdíl od těch Vašich pt
, které uživateli nedávají žádný prostor nastavit si základní velikost
"Pokud uživatel špatně vidí", tak mu radšej nedovolíme prečítať si ani textovú informáciu, aby nedajbože našu stránku nenavštívil ...
em
nebo ex
. Takže začíná být doba zralá na to, aby se začali dozvídat, že ono em
je z nouze ctnost. Ono taky dokud se tady budeme poplácávat po ramenech, jak ta špatně nastavená DPI umíme krásně ignorovat a obcházet, tak nebude žádný tlak na to, aby se to začalo opravovat, aby si to lidi nastavovali správně. A ti, kteří to mají už teď správně, budou na současném stavu akorát biti. Pořád je to řešení ve stylu „Máš malé písmo? Tak si kup LCD s menším nativním rozlišením“.
P.S. pt vs. px -- ja vždycky myslel, že pt je jeden sazečský bod, tedy jednotka vztažená k mm, a px je prostě pixel, tedy jeden obrazovkový bod. Nebo ne?Ano, přesně tak. Na zobrazovacích zařízeních, která mají DPI výrazně odlišná od DPI obrazovek, může být pixel i něco jiného, ale na obrazovkách je 1px == pixel.
Problém je když nějaký autor-ignorant používá na webu fixní velikost písma v pixelech.proč je to problém? - jestliže ...
Takže každý má (podle velikosti a rozlišení jeho monitoru) jiné DPI, což právě zaručuje že všichni uvidí cca stejně veliký obraz (ať už se jedná o písmo nebo třeba o velikost stránky na monitoru).... se to každému přepočítá podle DPI na jeho zařízení a uvidí stejně velký obraz jako autor stránky, proč by měl být autor ignorant kvůli tomu, že si přeje, aby uživatel viděl stejně velký obraz jako on?
Termín relativní jednotka u px
je hluboký omyl, který bohužel mezi českými webaři (i těmi jinak fundovanými) zakořenil a přes enormní snahu se mi ho v době, kdy jsem se této problematice věnoval, moc vymýtit nepodařilo. Vznikl pravděpodobně chybným překladem, protože ve specifikaci CSS se u px
skutečně objevuje slovo relative, ale v naprosto odlišném významu - píše se tam (přibližně), že px
je jednotka, která je definována ve vztahu ke zvolenému výstupnímu zařízení. Tedy nikoli relativní ale staré dobré relative to. Bohužel to někdo kdysi prvoplánově podle czenglish přeložil a od té doby to od něj (skoro) všichni opisuji.
Na px
nic relativního není. Relativní jednotkou by byl, kdyby byl definován tak, jak zní alternativní definice pro výstupní zařízení s velmi netypickým fyzickým rozhlišením; ale tím se rozhodně nemyslí monitor nebo LCD, jak se někteří domnívají, ale třeba tiskárna s 600 nebo 1200 dpi. Pro monitory nebo LCD je px
prostě pixel.
ex
a em
neměly mít skoro žádný význam. Jejich nadužívání dnes je způsobené tím, že se jimi „obchází“ neschopnost prohlížečů nebo spíš celých grafických prostředí zvětšovat celou zobrazovací plochu a zneužívá se toho, že na webu s takto definovanou velikostí písma zvládnou i MSIE a FF zvětšit alespoň něco a lidé s horším zrakem se tak mohou dozvědět alespoň část toho, co jim stránka sděluje.
to není hluboký omyl, to je prostě fakt - CSS praví "Relative units are em, ex, px"; naopak v sekci absolutních jednotekTermín relativní jednotka u
px
je hluboký omyl,
px
vyjmenován není
Vznikl pravděpodobně chybným překladem, protože ve specifikaci CSS se uto, že je tam uvedeno, že "px - relative to the viewing device" nijak nevylučuje fakt, že je to jednotka relativní; nebo snad chcete argumentovat tím, žepx
skutečně objevuje slovo relative, ale v naprosto odlišném významu - píše se tam (přibližně), žepx
je jednotka, která je definována ve vztahu ke zvolenému výstupnímu zařízení. Tedy nikoli relativní ale staré dobré relative to. Bohužel to někdo kdysi prvoplánově podle czenglish přeložil a od té doby to od něj (skoro) všichni opisuji.
em
a ex
také nejsou relativní, neboť jsou "relative to font size"?
vazba "relative to" pouze říká, z čeho je to odvozeno, což neimplikuje fixní velikost za všech okolností, jak je dále na několika příkladech předvedeno
Na px
nic relativního není. Relativní jednotkou by byl, kdyby byl definován tak, jak zní alternativní definice pro výstupní zařízení s velmi netypickým fyzickým rozhlišením;
to není "alternativní definice", to je řádná definice; je tam pouze řečeno (bez toho záporu, ale nevím, jak to česky lépe napsat), že se jí prohlížeč nemusí řídit, pokud se hodnota "příliš neliší" od "typického displaye", přičemž "typický display" je nadefinován jako 96 DPI při vzdálenosti 28 palců
ale tím se rozhodně nemyslí monitor nebo LCD, jak se někteří domnívají, ale třeba tiskárna s 600 nebo 1200 dpi.nic takového, co se tím "rozhodně nemyslí" tam řečeno není, je tam jenom uveden příklad přepočtu pro (asi) projektor (vzdálenost 3,5 m) a pro různé tiskárny ... zbytek je pouze Vaše holá spekulace já se nedomnívám, že CSS přepočítávání předepisuje i pro CRT nebo LCD, ba dokonce půjdu ještě dále a řeknu, že ono jej nepředepisuje ani pro ty tiskárny (!) přepočítávání
px
je čistě na libovůli autora browseru, a já se domnívám, že v současné situaci, kdy rozdíl mezi v praxi běžně potkatelnou minimální a maximální hodnotou DPI je přinejmenším dvojnásobný, by se přepočítávat mělo - pokud Vy se domníváte, že nikoliv, ok, je to Váš názor a máte na něj právo, ale prosím netvařte se u toho tak, že přepočítávání pro monitory je proti znění CSS, protože to neříká konkrétně ani tak ani onak
pak bychom mohli ještě zapříst diskusi, jak si kdo v tomto ohledu vykládá "duch" CSS, ale to považuji za zbytečné, bude mi bohatě stačit, když přestanete šířit blud, že px
musí podle CSS odpovídat u monitoru obrazovému bodu
px
skutečně je. A také jsem rád, že přinejmenším vývojáři Gecka (ale i dalších rozumných prohlížečů) tu specifikaci pochopili stejně jako já.
Takže sem měl pravdu, 1 px je prostě jeden DOT v DPInež se o něčem řekne, že to není pravda, je dobré si to prověřit ... prosil bych spočítat, kolik dots představuje jeden px v levé části vysvětlujícího obrázkuTzn. není pravda to co kavol psal...
Ale k tomu označení "relativní" tedy nevím... já o pixelech vždycky všude četl jako o fixních jednotkách, kdežto o em/ex jako o relativních jednotkách. ... I na Wikipedii se o em píše jako o relativní jednotce a v kontrastu je tam pixel (px) jakožto fixní jednotka. Ono záleží k čemu to slovo "relativní" člověk vztáhne...nikoliv, ono záleží, jestli se bavíme o "HTML pixelu" (resp. původním obrazovém významu slova pixel) nebo "CSS pixelu" - bohužel na té Wikipedii je to poněkud nešťastně formulované (není zřejmé, že je mezi nimi rozdíl) ...
px
prostě obrazovkový pixel. Ale pokud tu stránku budete tisknout na tiskárně s 600 nebo 1200 dpi, bude vhodnější použít onu alternativní definici, která zajistí rozumnou velikost písma s ohledem na předpokládanou čtecí vzdálenost.
jestli se pletu a pixely (px) jsou taktéž relativní jednotkapokud se bavíne o CSS, tak ano,
px
je relativní jednotka
px
je "relativní jednotka", aniž by se zamyslel nad tím, co tento výraz znamená (a hlavně jestli vůbec něco znamená).
Škoda, že v dnešní době stále ještě nelze postavit "důsledný" em-web, který by byl škálovatelný včetně grafiky -- málokterá stránka používá grafiku, která potřebuje být bitmapová...jako třeba fotogalerie
Hle, taky jedennerozumím? ... odporuje snad můj příspěvek tvému? - mě přijde spíše, že jdou lehce mimo ...
Myslím, že uživatel nikdy nechce nastavovat základní velikost písma, uživatel vždy chce mít nastavené správné DPI.ano, správné DPI chce mít nastaveno vždy, ale nevím, jak to souvisí s tím, že by neměl chtít nastavovat základní velikost písma? moje poznámka se netýkala ideální situace, kterou popisuju níže, nýbrž řešení současné browserové krize - když ve stránce nespecifikuju základní velikost písma žádnou absolutní jednotkou (ani pomocí
px
, protože o tom vím, že ji browsery jako relativní nechápou), a budu se důsledně držet relativních velikostí nebo násobků (procent) zděděné velikosti a jednotek em
a ex
[*], tak si uživatel může stanovit, že chce třeba aby velikost "medium" (= "základní" velikost písma) měla 20 px, aniž by se mu stránka rozsypala, zvětší se mu i obrázky atp.
[*] em
a ex
mají nevýhodu, že jsou vztaženy k parametrům fontu, tzn. teoreticky tatáž stránka s různými fonty může mít pak různě velké jiné rozměry jimi určené, nicméně v praxi je to spíše plus - např. řádkování by rozhodně mělo být od velikosti fontu odvozeno
Pokud uživatel špatně vidí, tak se to nejspíš neomezuje jenom na písmenka, která do prohlížeče dorazila jako HTML kód, ale týká se to všeho, co uživatel vidí – tedy i obrázků, písma v jiných formátech než HTML, rozhraní prohlížeče…to je ovšem otázka software co používá ... těžko chtít po nastavení www prohlížeče, aby mu změnilo nastavení v textovém procesoru, apod. nicméně zůstal bych u těch www prohlížečů: dle mého názoru by bylo optimální, kdyby prohlížeče v základu přepočítávaly referenční px na reálné pixely dle DPI, a k tomu měly funkci "lupa", která by byla akorát konstantou v tomto přepočtu, takže kdo má monitor blíž, nastavil by si zmenšení, a kdo jej má dál nebo špatně vidí, nastavil by si zvětšení ... tím by se řešily i ty obrázky atp.; naopak rozhraní prohlížeče by se mělo řídit systémovým nastavením
odporuje snad můj příspěvek tvému?Myslím, že ano
ano, správné DPI chce mít nastaveno vždy, ale nevím, jak to souvisí s tím, že by neměl chtít nastavovat základní velikost písma?Nastavením DPI si nastavuji ideální velikost obrazu (jako celku). V ideálním případě DPI odpovídá fyzickým parametrům a svou ideální velikost si nastavím ještě nějakým koeficientem, kterým se DPI přenásobí (a který zohlední jak daleko sedím od obrazovky a jak špatně vidím), a od tohoto koeficientu budou odvozené nové jednotky. Pokud takový koeficient a jednotky nemám, můžu to simulovat pomocí absolutních jednotek a „švindlováním“ s DPI. Nevidím totiž jediný důvod, proč si zvětšovat písmo nezávisle na všem ostatním. Pokud vidím špatně písmo v HTML, uvidím ho úplně stejně špatně v prostředí prohlížeče, operačního systému, v obrázku, uvidím špatně i detaily obrázku. Řešení není nastavovat všude výchozí velikosti všeho možného, řešení je nastavit správně jednu velikost.
Já jsem si říkal, že už jsem to někde psalPokud uživatel špatně vidí, tak se to nejspíš neomezuje jenom na písmenka, která do prohlížeče dorazila jako HTML kód, ale týká se to všeho, co uživatel vidí – tedy i obrázků, písma v jiných formátech než HTML, rozhraní prohlížeče…to je ovšem otázka software co používá ... těžko chtít po nastavení www prohlížeče, aby mu změnilo nastavení v textovém procesoru, apod.
nicméně zůstal bych u těch www prohlížečů: dle mého názoru by bylo optimální, kdyby prohlížeče v základu přepočítávaly referenční px na reálné pixely dle DPI,Takhle ne
a k tomu měly funkci "lupa", která by byla akorát konstantou v tomto přepočtu, takže kdo má monitor blíž, nastavil by si zmenšení, a kdo jej má dál nebo špatně vidí, nastavil by si zvětšení ... tím by se řešily i ty obrázky atp.; naopak rozhraní prohlížeče by se mělo řídit systémovým nastavenímOpravdu si nedovedu představit, že někdo nepřečte text webové stránky, ale stejně velký text v GUI prohlížeče už mu problém nedělá (zvlášť když je to všechno stejný XUL).
Za prvé – pixel má být jeden bod zobrazovacího zařízení, tedy pokud má obrazovka 72 DPI, 96 DPI nebo 120 DPI, má být 1px pořád jeden pixel obrazovky.koukám, že infekce kolegy Kubečka zde velice bují
Pixel je jednotka určená především pro bitmapovou grafiku a pro zařízení, která mají nízké DPI a grafiku je tedy nutné optimalizovat vzhledem ke způsobu, jakým se zobrazí.jenže účelem návrhu CSS je IMHO snaha o to, aby se to zobrazilo všude stejně ...
Když mám jeden bod na obrazovce velký jako k…, musím fotku zobrazit „bod na bod“.naopak, v tom případě musím fotku nejspíše zmenšit, jinak se mi nevejde na zobrazovací zařízení
To samé, když chci co nejtenčí čáru, nastavím její šířku na 1px. Až budou mít zobrazovací zařízení dostatečné rozlišení, aby bylo možné i bitmapovou grafiku škálovat a z černé čáry o tloušťce 0,1 mm nevznikne šedá čára 0,7 mm, můžeme na pixely v CSS úplně zapomenout.uff, co je autorovi stránky do toho, jestli mám třeba zapnutý antialiasing (aby to bylo šedé) atp.? pokud chci "tenkou čáru", CSS na to samozřejmě má prostředek, hodnotu "thin", pokud chci čáru tenkou 0,1 mm, tak dám 0.1mm a nezajímá mě, jak si s tím UA poradí ...
Nastavením DPI si nastavuji ideální velikost obrazu (jako celku).domnívám se, že v tomto případě "ideální" = reálná ...
V ideálním případě DPI odpovídá fyzickým parametrům a svou ideální velikost si nastavím ještě nějakým koeficientem, kterým se DPI přenásobí (a který zohlední jak daleko sedím od obrazovky a jak špatně vidím), a od tohoto koeficientu budou odvozené nové jednotky.no a přesně takové řešení navrhuju ...
Pokud takový koeficient a jednotky nemám, můžu to simulovat pomocí absolutních jednotek a „švindlováním“ s DPI.ovšem "švindlování" asi není cílem, po kterém oba toužíme?
Nevidím totiž jediný důvod, proč si zvětšovat písmo nezávisle na všem ostatním. Pokud vidím špatně písmo v HTML, uvidím ho úplně stejně špatně v prostředí prohlížeče, operačního systému, v obrázku, uvidím špatně i detaily obrázku. Řešení není nastavovat všude výchozí velikosti všeho možného, řešení je nastavit správně jednu velikost.mno, ono nejde jenom o hranici čitelnosti, ale i o určitou míru ergonomie a eye-candy - například to písmo v menu může být klidně menší, neboť položky znám zpaměti, a když si je nepamatuju, jednou za čas mi nevadí napnout zrak, kdežto kdybych měl v té velikosti číst několik stránek souvislého textu, skončil bych přilepený na monitoru ... navíc ne všude se používají tytéž fonty - budu-li připravovat podklad pro tisk, nejspíš použiju písmo jako např. Computer Modern, ale na monitoru se mnohem lépe čte písmo bezpatkové ... takže v prohlížeči můžu mít jako default třeba nějakou dvanáctku Luxi Sans, ale v textovém procesoru použiju jedenáctku Times a zvětším si raději celý náhled stránky než abych přebíral z nějakého systémového nastavení "písmo, které ještěě přečtu" co se týče obrázků ... jsem rovněž pro jejich škálování, na druhou stranu je potřeba mechanismus i takový, aby se změnou jejich velikosti nerozsypal layout v případě, že jsou užity dekorativně a tu informaci k přečtení (aby bylo nutno je zvětšit adekvátně písmu) nenesou
Já jsem si říkal, že už jsem to někde psalviz výše - mám v KDE pro "systém jako celek" (alespoň pro KDE-friendly aplikace) nějakou velikost (a nějaký font) v menu, ale nechci, aby mi tímto zobrazoval běžný text na webu anebo třeba zdrojový kód něčeho v textovém editoru ...Právě proto, než to měnit v každém programu zvlášť, je lepší to nastavit pro celý systém jako celek.
Pixel je fyzický bod obrazovky, to co vidíte s lupou. Tam prohlížeč „nesmí“ nic přepočítávat.viz výše - "nesmí" je nesmysl, prosím nepoužívat ani v uvozovkách
Přepočítávat dle DPI naopak musí absolutní jednotky.naopak?
em
a ex
ne? - zajímavé ...
Problém ale je, že IE6- a FF neumí zvětšovat stránku, takže člověk, který špatně vidí, by si stránku nemohl zvětšit.jj, já to říkám furt, že problém je v prohlížečích
A je otázka, jestli je oprávněné takové lidi nutit přepnout se na jiný styl, kde bude vše dostatečně velké.samozřejmě není - a pokud by se vše přepočítávalo, tak nic takového by nutné nebylo, stačí změnit konstantu ... ovšem touto konstantou nesmí být samotné DPI
viz ještě jednou výše v tomto příspěvku ...a k tomu měly funkci "lupa", která by byla akorát konstantou v tomto přepočtu, takže kdo má monitor blíž, nastavil by si zmenšení, a kdo jej má dál nebo špatně vidí, nastavil by si zvětšení ... tím by se řešily i ty obrázky atp.; naopak rozhraní prohlížeče by se mělo řídit systémovým nastavenímOpravdu si nedovedu představit, že někdo nepřečte text webové stránky, ale stejně velký text v GUI prohlížeče už mu problém nedělá (zvlášť když je to všechno stejný XUL).
je tam pouze to, že browser by měl přepočítávat, jestliže se rozlišení velmi liší, přičemž co znamená "velmi liší" nijak specifikováno není; dle mého názoru se 72 a 96 popř. 96 a 120 liší dostatečně, aby stálo za úvahu přepočítávání, pokud s tím někdo nesouhlasí, prosím, nechť svůj názor svobodně vyjádří, ale ať neříká, že to jinak "má být" nějak objektivně či snad na základě odkazované normy, protože tam prostě nic takového neníVelmi liší znamená, liší se natolik, že se přepočítává i rastrová grafika. Jako jsou em a ex jednotky relativní k stupni / střední výšce písma, tak px jsou jednotky relativní k pixelu rastrové grafiky. Definice v CSS to bohužel takto explicitně nezmiňuje, protože se zobrazováním rastrové grafiky nezabývá. Příklad: Pokud nastavím dolní okraj odstavce na 1ex, mám zaručeno, že bude odpovídat střední výšce písma. Pokud nástavím blokovému elementu šířku 200 px, mám zaručeno, že bude stejně široký jako rastrový obrázek šíře 200 px.
px
takhle prostě definována není, ta je definována podle fyzických vlastností zobrazovacího zařízení. Že by bylo dobré mít úplně novou jednotku založenou na úhlové velikosti z hlediska pozorovatele, o tom není sporu. Pokud budeme předpokládat, že všichni sedí zhruba stejně daleko od monitoru, papír čtou zhruba ze stejné vzdálenosti atd., jde tuto jednotku aproximovat pomocí absolutních jednotek pro jednotlivá média.
Každé zobrazovací médium má nějaký pixel – nejmenší bod, který je schopné zobrazit. Na velikost těchto fyzických bodů je nakonec nutné vždy veškeré zobrazení přepočítat – ať už to udělá přímo aplikace nebo třeba až GPU. Tomuto fyzickému pixelu přímo odpovídá jednotka px
(v případě, že je tento pixel pro pozorovatele velmi malý ve srovnání s pixelem obrazovky, bere se px
jako několik těchto fyzických pixelů). Pokud uplatníme přepočet přes DPI, dostaneme se k fyzikálním jednotkám (v CSS se nazývají absolutní) – cm
, in
atd. Pokud by se uplatnil ještě další přepočet přes vzdálenost pozorovatele, dostaneme hypotetickou jednotku vyjadřující, jakou výseč z pozorovaného prostoru bod zabírá. px
ale rozhodně není a nemá být touto hypotetickou jednotkou.
Ale jednotka px
takhle prostě definována není, ta je definována podle fyzických vlastností zobrazovacího zařízení.
a říkám snad, že nezávisí na fyzických vlastnostech zobrazovacího zařízení?
"For reading at arm's length, 1px thus corresponds to about 0.26 mm (1/96 inch). When printed on a laser printer, meant for reading at a little less than arm's length (55 cm, 21 inches), 1px is about 0.20 mm. ... while a reading distance of 3.5 m (12 feet) requires a px of 1.3 mm."
=> různá zařízení, různá velikost
Pokud by se uplatnil ještě další přepočet přes vzdálenost pozorovatele, dostaneme hypotetickou jednotku vyjadřující, jakou výseč z pozorovaného prostoru bod zabírá. px
ale rozhodně není a nemá být touto hypotetickou jednotkou.
"It is recommended that the reference pixel be the visual angle of one pixel on a device with a pixel density of 96dpi and a distance from the reader of an arm's length. For a nominal arm's length of 28 inches, the visual angle is therefore about 0.0213 degrees."
Pixel units are relative to the resolution of the viewing device, i.e., most often a computer display. If the pixel density of the output device is very different from that of a typical computer display, the user agent should rescale pixel values.Tedy až na výjimky 1px == 1 pixel zobrazovacího zařízení. A obecně neplatí 1px == 1 referenční pixel, tato rovnost platí jen velmi sporadicky a shodou náhod.
Není to tak, že by každé mluvilo o něčem jiném, že by se prvně zavedl nějaký "px" a nezávisle na něm "reference pixel", je to tak, že "px" je nejbližší možná aproximace "reference pixel".Ale právě že to tak je. Reference pixel je určen pouze pro případ, kdy se prohlížeč rozhodne, že 1px nebude odpovídat 1 fyzickému bodu. A pro to se prohlížeč může rozhodnout pouze v případě, že je rozlišení zobrazovacího zařízení velmi odlišné od typického počítačového monitoru – takže např. pro dnešní počítačové monitory jakoby referenční pixel ve specifikaci vůbec nebyl. Vámi citovaná část je doplnění toho, co dělat v případě, že je možné a žádoucí nekreslit 1px jako jeden fyzický bod zařízení. Ale to se netýká dnešních počítačových monitor.
Reference pixel je určen pouze pro případ, kdy se prohlížeč rozhodne, že 1px nebude odpovídat 1 fyzickému bodu. A pro to se prohlížeč může rozhodnout pouze v případě, že je rozlišení zobrazovacího zařízení velmi odlišné od typického počítačového monitoru ...prosím opět o citaci, kde je uvedeno, že v opačném případě se tak rozhodnout nesmí? - norma tvrdí, jak zde bylo již mnohokrát uvedeno, že v takovém případě by se měl rozhodnout pro škálování; za prvé je tam relace implikace, nikoliv ekvivalence, a za druhé, jak již bylo řečeno, není exaktně předepsána hodnota "very different"
takže např. pro dnešní počítačové monitory jakoby referenční pixel ve specifikaci vůbec nebyl.dovoluji si podotknout, že diskutovaná definice je téměř deset let stará - opírat výklad o to, co existuje dnes namísto toho, co je tam výslovně uvedeno, mi přijde poněkud nešťastné, jak diskutuji v jiné větvi příspěvků
V případě tiskárny budete muset začít rozlišovat mezi DPI a PPI, případně LPI.dovolil jsem si užít zjednodušené představy idealizované tiskárny, kde bod odpovídá bodu ... u těch monitorů se též nebavíme třeba o subpixelech, že?
Pixel odpovídá rozlišení v PPI a u tiskárny s PPI 150 k žádnému přepočtu vůbec docházet nemusí. Vaše tvrzení, že k přepočtu počtu pixelů musí dojít už z „principu“, není pravdivé.já netvrdím, že k němu dojí musí - slovy "bude se přepočítávat" míním to, že se tak snad všechny browsery při tisku chovají tím "z principu" jsem pak chtěl říci, že narozdíl od idealizované tiskárny se v reálu těch transformací dělá ještě více, a tedy že představa tisku "jak to leží a běží" je v podmínkách běžného browseru nereálná ... omlouvám se za zkratkovitost, neformuloval jsem to dobře
Kdy dojde k přepočtu pixelů, je ponecháno na tvůrci prohlížeče, specifikace mu poskytuje jen jisté doporučení. Nechápu, v čem vidíte problém.problém vidím v tom, že někteří se jaksi nemohou smířit s myšlenkou, že je to ponecháno na tvůrci prohlížeče, a tváří se, že CSS předepisuje, že se v případě monitoru nic přepočítávat nesmí druhý problém vidím v tom, že někteří v duchu výše uvedeného odmítají připustit, že jako "typical computer display" se míní něco s parametry podobnými tomu, co je v normě popsáno jako "reccomended reference", a nikoliv to, co je aktuálně na trhu
je tam pouze to, že browser by měl přepočítávat, jestliže se rozlišení velmi liší, přičemž co znamená "velmi liší" nijak specifikováno není; dle mého názoru se 72 a 96 popř. 96 a 120 liší dostatečně, aby stálo za úvahu přepočítávání, pokud s tím někdo nesouhlasí, prosím, nechť svůj názor svobodně vyjádří, ale ať neříká, že to jinak "má být" nějak objektivně či snad na základě odkazované normy, protože tam prostě nic takového neníAle je:
Pixel units are relative to the resolution of the viewing device, i.e., most often a computer display. If the pixel density of the output device is very different from that of a typical computer display, the user agent should rescale pixel values.Jak jste přiešl k vašim číslům 72, 96, 120? Jsou to typická rozlišení počítačové obrazovky. Může být typické rozlišení počítačové obrazovky velmi odlišné od typického rozlišení počítačové obrazovky? Nemůže. Takže váš názor je sice hezký, ale v normě objektivně je něco jiného.
jenže účelem návrhu CSS je IMHO snaha o to, aby se to zobrazilo všude stejně ...Nikoli, účelem návrhu CSS je, aby se to prezentovalo všude dobře. Tj. na počítačovém monitoru v podobě vhodné pro počítačový monitor, na tiskárně ve formě vhodné pro tiskárnu, na hlasové čtečce ve formě vhodné pro hlasovou čtečku.
uff, co je autorovi stránky do toho, jestli mám třeba zapnutý antialiasing (aby to bylo šedé) atp.? pokud chci "tenkou čáru", CSS na to samozřejmě má prostředek, hodnotu "thin", pokud chci čáru tenkou 0,1 mm, tak dám 0.1mm a nezajímá mě, jak si s tím UA poradí ...To platíí pro ideální stav, kdy nezanedbatelné množství UA dokáže čáru 0,1 mm zobrazit. Pokud mám většinu zobrazovacích zařízení tak málo kvalitní, že zadávám 0,1 mm, 0,2 mm, 0,3 mm a ono je to až na chyby v rozích pořád stejné, budu muset sestoupit z výšin ideálního zobrazovacího zařízení a začít se zabývat fyzickými možnostmi toho zařízení. Počítačové monitory už se vylepšily dost (např. už není nutné vytvářet fonty do matice 8×12 bodů, ale můžeme používat fonty vektorové), ale pořád ještě chybí kousek k tomu, abychom na pixely mohli u obrazovek zapomenout. U tiskáren je to jiné, tam už je pixel dostatečně malý.
Není. Bohužel tenhle princip znamená zavedení nového údaje do všech zobrazovacích zařízení, zavedení nové jednotky, zakotvení této jednotky ve standardu CSS, úprava prohlížečů – to nebude hned. A do té doby se dá klidně pracovat na spravení toho, co je rozbité a co je potřeba opravit tak jako tak (ani ona „nová“ jednotka, třeba referenční pixel, se bez správně nastaveného a respektovaného DPI neobejde).Pokud takový koeficient a jednotky nemám, můžu to simulovat pomocí absolutních jednotek a „švindlováním“ s DPI.ovšem "švindlování" asi není cílem, po kterém oba toužíme?
mno, ono nejde jenom o hranici čitelnosti, ale i o určitou míru ergonomie a eye-candy - například to písmo v menu může být klidně menší, neboť položky znám zpaměti, a když si je nepamatuju, jednou za čas mi nevadí napnout zrak, kdežto kdybych měl v té velikosti číst několik stránek souvislého textu, skončil bych přilepený na monitoru ...Pokud menu nějaké aplikace můžu znát zpaměti, ať mi umožní zmenšení fontu / nahrazení menu ikonami / úplné vypnutí menu ta aplikace. Základní velikost písma v systému chci mít takovou, abych to písmo bez problémů přečetl. Pravidlo má být čitelné písmo, výjimka malé nečitelné – ne naopak.
navíc ne všude se používají tytéž fonty - budu-li připravovat podklad pro tisk, nejspíš použiju písmo jako např. Computer Modern, ale na monitoru se mnohem lépe čte písmo bezpatkové ... takže v prohlížeči můžu mít jako default třeba nějakou dvanáctku Luxi Sans, ale v textovém procesoru použiju jedenáctku Times a zvětším si raději celý náhled stránky než abych přebíral z nějakého systémového nastavení "písmo, které ještěě přečtu"Pokud připravuju podklady pro tisk a hraju si s fonty, budou samozřejmě používat individuální nastavení aplikace, ne systémové velikosti. Pokud ale jenom píšu text, nevidím důvod, proč používat písmo, které je pro mne hůř čitelné.
co se týče obrázků ... jsem rovněž pro jejich škálování, na druhou stranu je potřeba mechanismus i takový, aby se změnou jejich velikosti nerozsypal layout v případě, že jsou užity dekorativně a tu informaci k přečtení (aby bylo nutno je zvětšit adekvátně písmu) nenesouStav, kdy změnou velikosti něčeho (DPI pro písmo) se rozsype layout se děje pouze u Gecka se zvětšováním písma. Normální zvětšování znamená zvětšení všeho – obrázků, písma, všech rozměrů. V takovém případě se žádný layout nemůže rozsypat (pokud nepoužívá jednotky závislé na zařízení, tedy pixely), pouze se mění měřítko.
viz výše - mám v KDE pro "systém jako celek" (alespoň pro KDE-friendly aplikace) nějakou velikost (a nějaký font) v menu, ale nechci, aby mi tímto zobrazoval běžný text na webu anebo třeba zdrojový kód něčeho v textovém editoru ...Opravdu neznám žádná princip, který by umožňoval lidskému oku vidět písmo v menu lépe než stejně velké písmo v prohlížeči. Pokud si vy sám chcete nastavit někde písmo menší, než které bez problémů přečtete, dělejte si to individuálně v nastavení aplikace. Normální je mít nějaký standard a od něj případně definovat individuální odchylky, ne definovat velikost písma v každé aplikace pokaždé znova.
Ne,Přepočítávat dle DPI naopak musí absolutní jednotky.naopak?em
aex
ne? - zajímavé ...
em
a ex
se nepřepočítávají dle DPI, ale dle nějaké základní velikosti. Nenechte se zmást tím, že některé prohlížeče definují shoduo okolností základní velikost písma v bodech, které jsou na DPI závislé.
v citovaném opravdu nikde nevidím specifikaci toho, co znamená "very different", takže další pokus?je tam pouze to, že browser by měl přepočítávat, jestliže se rozlišení velmi liší, přičemž co znamená "velmi liší" nijak specifikováno není; dle mého názoru se 72 a 96 popř. 96 a 120 liší dostatečně, aby stálo za úvahu přepočítávání, pokud s tím někdo nesouhlasí, prosím, nechť svůj názor svobodně vyjádří, ale ať neříká, že to jinak "má být" nějak objektivně či snad na základě odkazované normy, protože tam prostě nic takového neníAle je:Pixel units are relative to the resolution of the viewing device, i.e., most often a computer display. If the pixel density of the output device is very different from that of a typical computer display, the user agent should rescale pixel values.
Jak jste přiešl k vašim číslům 72, 96, 120?prosil bych trošku pozornosti v diskusi - opsal jsem je z příspěvku nějakého Filipa Jirsáka :-p
Jsou to typická rozlišení počítačové obrazovky. Může být typické rozlišení počítačové obrazovky velmi odlišné od typického rozlišení počítačové obrazovky? Nemůže. Takže váš názor je sice hezký, ale v normě objektivně je něco jiného.v normě je "It is recommended that the reference pixel be the visual angle of one pixel on a device with a pixel density of 96dpi and a distance from the reader of an arm's length.", z čehož imo celkem jasně vyplývá, co se považuje za "typical computer display"; argumentovat tím, že "typická" jsou všechna rozlišení, která lze dnes potkat, je nesmysl - autoři normy nemají křišťálovou kouli a nemohou říci, že to co platilo v jejich době bude platit navěky ... dnes je třeba 72-120 DPI běžných, ale jestli se jednou dožijeme doby, kdy budou mít monitory například 300-600 DPI, pak referenční hodnota 96 DPI bude úplně mimo, ale vy budete stále argumentovat, že je tam napsáno "typical computer display", přičemž váš monitor se 600 DPI se prodává na každém rohu, a tudíž tím byl v normě CSS 2.1 myšlen i ten, a proto je v pořádku pro něj nepřepočítávat?
eh, neopatrně jsem se vyjádřil, samozřejmě jsem nemyslel "stejně" ale "dobře", kam právě ten relativismus patříjenže účelem návrhu CSS je IMHO snaha o to, aby se to zobrazilo všude stejně ...Nikoli, účelem návrhu CSS je, aby se to prezentovalo všude dobře. Tj. na počítačovém monitoru v podobě vhodné pro počítačový monitor, na tiskárně ve formě vhodné pro tiskárnu, na hlasové čtečce ve formě vhodné pro hlasovou čtečku.
patrně se velmi rozcházíme v chápání filosofie CSS: "Vendor, platform, and device independence. Style sheets enable documents to remain vendor, platform, and device independent. Style sheets themselves are also vendor and platform independent, but CSS 2.1 allows you to target a style sheet for a group of devices (e.g., printers)." IMHO tu tedy CSS není proto, aby autoři opět šili věci na míru konkrétním zařízením ("this site is best viewed with 800*600 resolution ..."), jenom s pomocí jiných prostředků, a tomu by měl být podřízen i přístup k "neideálnosti" těchto prostředků rozčilovat se nad tím, že monitor je tak nedokonalý, že na něm nepoznám čáru o desetinu milimetru tlustší nebo tenší, mi přijde malicherné, neboť tento rozdíl bude nejspíše nejen pod rozlišovací schopností monitoru, ale i pod rozlišovací schopností lidského okauff, co je autorovi stránky do toho, jestli mám třeba zapnutý antialiasing (aby to bylo šedé) atp.? pokud chci "tenkou čáru", CSS na to samozřejmě má prostředek, hodnotu "thin", pokud chci čáru tenkou 0,1 mm, tak dám 0.1mm a nezajímá mě, jak si s tím UA poradí ...To platí pro ideální stav, kdy nezanedbatelné množství UA dokáže čáru 0,1 mm zobrazit. Pokud mám většinu zobrazovacích zařízení tak málo kvalitní, že zadávám 0,1 mm, 0,2 mm, 0,3 mm a ono je to až na chyby v rozích pořád stejné, budu muset sestoupit z výšin ideálního zobrazovacího zařízení a začít se zabývat fyzickými možnostmi toho zařízení. Počítačové monitory už se vylepšily dost (např. už není nutné vytvářet fonty do matice 8×12 bodů, ale můžeme používat fonty vektorové), ale pořád ještě chybí kousek k tomu, abychom na pixely mohli u obrazovek zapomenout. U tiskáren je to jiné, tam už je pixel dostatečně malý.
Bohužel tenhle princip znamená zavedení nového údaje do všech zobrazovacích zařízení, zavedení nové jednotky, zakotvení této jednotky ve standardu CSS, úprava prohlížečů – to nebude hned. A do té doby se dá klidně pracovat na spravení toho, co je rozbité a co je potřeba opravit tak jako tak (ani ona „nová“ jednotka, třeba referenční pixel, se bez správně nastaveného a respektovaného DPI neobejde).žádný nový "referenční pixel" nepotřebujeme, už jej máme, vizte výše - stačí jej začít respektovat ...
no ale to už jsme opět u toho individuálního nastavenímno, ono nejde jenom o hranici čitelnosti, ale i o určitou míru ergonomie a eye-candy - například to písmo v menu může být klidně menší, neboť položky znám zpaměti, a když si je nepamatuju, jednou za čas mi nevadí napnout zrak, kdežto kdybych měl v té velikosti číst několik stránek souvislého textu, skončil bych přilepený na monitoru ...Pokud menu nějaké aplikace můžu znát zpaměti, ať mi umožní zmenšení fontu ...
Pokud ale jenom píšu text, nevidím důvod, proč používat písmo, které je pro mne hůř čitelné.nikde netvrdím, že by tak někdo měl činit ...
Opravdu neznám žádná princip, který by umožňoval lidskému oku vidět písmo v menu lépe než stejně velké písmo v prohlížeči.řekl jsem, že ho bude vidět lépe? - řekl jsem pouze, že ho nepotřebuje vidět tak dobře ...
Pokud si vy sám chcete nastavit někde písmo menší, než které bez problémů přečtete, dělejte si to individuálně v nastavení aplikace. Normální je mít nějaký standard a od něj případně definovat individuální odchylky, ne definovat velikost písma v každé aplikace pokaždé znova.hm, to je převracení principů sem a tam ... proč je správně nastavit globálně písmo v aplikaci, ale individuálně písmo v menu? naopak, pokud mám konsistentní prostředí (KDE), pak je vhodné nastavit globálně menu (jsou si podobna jak vejce vejci, vlevo Soubor, vpravo Nápověda ...), ale písmo v aplikaci individuálně, neboť zatímco účel a vzezření všech menu jsou stejné, účely jednotlivých aplikací jsou různé - chci jiné písmo, které se mi pohodlně čte z obrazovky (web, bezpatkové), jiné písmo coby standard v textovém procesoru (tisk, patkové), jiné písmo pro editor zdrojového kódu (neproporciální) ... samozřejmě v duchu těchto principů pak považuju za vhodné, aby když mám dva browsery, tak se oba řídili jedním a tím samým nastavením "písma pro čtení z obrazovky", a aby tuto položku použil klidně třeba i mailový klient atp., ale nikoliv aby to používal třeba hexeditor
Ne,eh, nerozumím ... tož když si nastavím velikost fontu třeba 12pt a z toho odvozený font 3ex, tak mi z toho pro různá DPI vyleze různě fyzicky velký font? ale to snad ne, to snad nedělá ani to ošklivé Gecko ...em
aex
se nepřepočítávají dle DPI, ale dle nějaké základní velikosti. Nenechte se zmást tím, že některé prohlížeče definují shoduo okolností základní velikost písma v bodech, které jsou na DPI závislé.
A já jsem je zvolil jako typická rozlišení počítačového monitoru. Specifikace totiž nepožaduje žádné jedno konkrétní typické rozlišení. Pokud se třeba 80 % monitorů vejde do rozmezí 65 až 100 DPI, je možné tento rozsah považovat za typické rozlišení – a je dost možné, že tato hodnota bude v čase růst (což je taky důvod, proč specifikace neuvádí nějaký konkrétní rozsah, ale odkazuje se na to, co je typické). Takže mezi zařízení, pro něž není povoleno škálování, rozhodně patří všechny současné monitory.Jak jste přišel k vašim číslům 72, 96, 120?prosil bych trošku pozornosti v diskusi - opsal jsem je z příspěvku nějakého Filipa Jirsáka :-p
v normě je "It is recommended that the reference pixel be the visual angle of one pixel on a device with a pixel density of 96dpi and a distance from the reader of an arm's length.", z čehož imo celkem jasně vyplývá, co se považuje za "typical computer display"; argumentovat tím, že "typická" jsou všechna rozlišení, která lze dnes potkat, je nesmysl - autoři normy nemají křišťálovou kouli a nemohou říci, že to co platilo v jejich době bude platit navěky ... dnes je třeba 72-120 DPI běžžných, ale jestli se jednou dožijeme doby, kdy budou mít monitory například 300-600 DPI, pak referenční hodnota 96 DPI bude úplně mimo, ale vy budete stále argumentovat, že je tam napsáno "typical computer display", přičemž váš monitor se 600 DPI se prodává na každém rohu, a tudíž tím byl v normě CSS 2.1 myšlen i ten, a proto je v pořádku pro něj nepřepočítávat?Ta referenční hodnota se týká varianty když prohlížeč velikost pixelu škáluje oproti fyzickému pixelu. K čemuž nemůže u typického počítačového monitoru docházet. Až budou mít monitory 300–600 DPI, bude 300–600 DPI opět rozlišení typického počítačového monitoru, a škálovat se na nich nebude.
patrně se velmi rozcházíme v chápání filosofie CSS: "Vendor, platform, and device independence. Style sheets enable documents to remain vendor, platform, and device independent. Style sheets themselves are also vendor and platform independent, but CSS 2.1 allows you to target a style sheet for a group of devices (e.g., printers)." IMHO tu tedy CSS není proto, aby autoři opět šili věci na míru konkrétním zařízením ("this site is best viewed with 800*600 resolution ..."), jenom s pomocí jiných prostředků, a tomu by měl být podřízen i přístup k "neideálnosti" těchto prostředkůPletete si konkrétní zařízení a konkrétní skupinu zařízení. CSS je od toho, aby bylo možné definovat vzhled nezávisle na konkrétním zařízení, ale nikoli nezávisle na skupině/druhu výstupního zařízení. Počítačová obrazovka, displej mobilu, hlasová čtečka – u každé skupiny jsou úplně jiné požadavky na "zobrazení" a účelem CSS rozhodně není "zobrazit" web na všech těchto skupinách zařízení stejně.
rozčilovat se nad tím, že monitor je tak nedokonalý, že na něm nepoznám čáru o desetinu milimetru tlustší nebo tenší, mi přijde malicherné, neboť tento rozdíl bude nejspíše nejen pod rozlišovací schopností monitoru, ale i pod rozlišovací schopností lidského okaRozlišovací schopnost oka je někde okolo těch 0,1 mm, trénované oko jí může mít i poloviční. A monitor není schopen zobrazit rozdíl mezi 0,1 mm a 0,3 mm, tedy dvojnásobek. Pixely budeme moci ignorovat, až bude výstupní zařízení schopné zobrazovat detaily, které jsou bezpečně pod hranicí rozlišitelnosti lidským okem.
žádný nový "referenční pixel" nepotřebujeme, už jej máme, vizte výše - stačí jej začít respektovat ...Referenční pixel nemá s jednotkou
px
v CSS takřka nic společného. Pokud má nějaké výstupní zařízení hustotu bodů výrazně odlišnou od hustoty bodů typického počítačového monitoru, prohlížeč může jako 1px místo jednoho pixelu zařízení použít (celočíselný) násobek fyzických pixelů a to tak, aby výsledný px
přibližně odpovídal referenčnímu pixelu. Toto je jediné užití referenčního pixelu, užije se nejspíš pouze u tiskáren, a ani 1px tiskárny nebude odpovídat přesně referenčnímu pixelu, ale bude se mu blížit – protože 1px na tiskárně bude samozřejmě celočíselný násobek fyzických bodů, které je tiskárna schopná vytisknout.
hm, to je převracení principů sem a tam ... proč je správně nastavit globálně písmo v aplikaci, ale individuálně písmo v menu?Správně je nastavit globální DPI pro grafické prostředí a případné individuální odchylky si nastavit v aplikaci.
ale písmo v aplikaci individuálně, neboť zatímco účel a vzezření všech menu jsou stejné, účely jednotlivých aplikací jsou různé - chci jiné písmo, které se mi pohodlně čte z obrazovky (web, bezpatkové), jiné písmo coby standard v textovém procesoru (tisk, patkové), jiné písmo pro editor zdrojového kódu (neproporciální)To si klidně nastavujte, aplikace dle globálně nastaveného DPI správně spočítá velikost písma a je to.
tož když si nastavím velikost fontu třeba 12pt a z toho odvozený font 3ex, tak mi z toho pro různá DPI vyleze různě fyzicky velký font? ale to snad ne, to snad nedělá ani to ošklivé Gecko ...Pokud si nastavíte základní velikost fontu 12pt, bude písmo o velikosti 3ex všude stejně fyzicky velké, ale bude to pokaždé jiný počet pixelů. Pokud si naopak nastavíte základní velikost písma 12px, bude písmo na každém zobrazovacím zařízení jinak fyzicky velké, ale počet px bude všude stejný.
Specifikace totiž nepožaduje žádné jedno konkrétní typické rozlišení. Pokud se třeba 80 % monitorů vejde do rozmezí 65 až 100 DPI, je možné tento rozsah považovat za typické rozlišení – a je dost možné, že tato hodnota bude v čase růst (což je taky důvod, proč specifikace neuvádí nějaký konkrétní rozsah, ale odkazuje se na to, co je typické).ano, CSS neuvádí "nějaký konkrétní rozsah", uvádí jednu konrétní hodnotu, a důvodem jejího uvedení je právě to, že by jinak mohla s časem růst - o tom vizte níže - tedy naprosto opačná příčinnost, než jak ji vysvětlujete ...
Takže mezi zařízení, pro něž není povoleno škálování, rozhodně patří všechny současné monitory.mohu poprosit o citaci, která věta zakazuje škálovat? - já tam opravdu vidím jenom to, kdy je doporučeno škálovat, nikoliv kdy je to zakázáno ...
Ta referenční hodnota se týká varianty když prohlížeč velikost pixelu škáluje oproti fyzickému pixelu. K čemuž nemůže u typického počítačového monitoru docházet. Až budou mít monitory 300–600 DPI, bude 300–600 DPI opět rozlišení typického počítačového monitoru, a škálovat se na nich nebude.takže až si za X let budu chtít prohlédnout nějakou současnou stránku na monitoru s 600 DPI, tak na ní bude všechno šestkrát menší? - velmi zajímavá představa, bohužel je v přímém rozporu s uvedeným pravidlem "Vendor, platform, and device independence.", tudíž se domnívám, že takovýto výklad je nesprávný
Pletete si konkrétní zařízení a konkrétní skupinu zařízení. CSS je od toho, aby bylo možné definovat vzhled nezávisle na konkrétním zařízení, ale nikoli nezávisle na skupině/druhu výstupního zařízení.tak naokraj - "skupina" výstupních zařízení má v CSS trošku jiný význam než rozlišení fyzického způsobu docílení zobrazení ... přičemž právě konstrukcemi jako definování px pomocí zorného úhlu se snaží docílit interoperability mezi jednotlivými zařízeními (ať už si je seskupíte jakkoliv)
Rozlišovací schopnost oka je někde okolo těch 0,1 mm, trénované oko jí může mít i poloviční. A monitor není schopen zobrazit rozdíl mezi 0,1 mm a 0,3 mm, tedy dvojnásobek. Pixely budeme moci ignorovat, až bude výstupní zařízení schopné zobrazovat detaily, které jsou bezpečně pod hranicí rozlišitelnosti lidským okem.nicméně stejně nerozumím tomu, jak autor stránky (stylesheetu) může vědět, že čtenář takové zařízení nemá - může to nanejvýše předpokládat, nicméně předpokládat nějaké detailní vlastnosti výstupního zařízení je proti filosofii CSS, jak ji chápu z pasáže, kterou jsem ocitoval ... a především by měl mít autor na paměti, že CSS je jazyk k presentaci XML dokumentů a nikoliv k vyvádění grafických opičáren, od toho jsou jiné prostředky; třeba takové tabulce jistě přidá na přehlednosti, jestli čára oddělující nějaké významné buňky bude raději tlustá než tenká, ale nejsem si jist, zda to lze srovnat s účinkem čáry 0,2 mm vs. 0,1 mm
Referenční pixel nemá s jednotkou px
v CSS takřka nic společného.
takřka nic kromě šesti příkladů, jak jej aplikovat Pokud má nějaké výstupní zařízení hustotu bodů výrazně odlišnou od hustoty bodů typického počítačového monitoru, prohlížeč může jako 1px místo jednoho pixelu zařízení použít (celočíselný) násobek fyzických pixelů a to tak, aby výsledný px
přibližně odpovídal referenčnímu pixelu.
mno, to je co norma říká (až na to "celočíselný" - to vyplývá z čeho? nebo je závorka myšlena tak, že je to jen příklad?) ...
Toto je jediné užití referenčního pixelu,... což nezpochybňuji
užije se nejspíš pouze u tiskáren,ale toto už je jenom vaše osobní představa
a ani 1px tiskárny nebude odpovídat přesně referenčnímu pixelu, ale bude se mu blížit – protože 1px na tiskárně bude samozřejmě celočíselný násobek fyzických bodů, které je tiskárna schopná vytisknout.o té samozřejmosti celočíselného násobku bych tak pevně přesvědčený nebyl - protože tisk se obvykle skládá z několika základních barev bez možnosti ovlivnění jejich intenzity, bude jeden px representován spíše "pseudonáhodným" shlukem bodů, přičemž pro dithering je výhodnější nepracovat úplně přesně na hranici pixelů obrázku, zaokrouhlení může být lepší než pevně nastavená celočíselná konstanta ... ale nejsem grafik, abych na toto téma elaboroval, nehledě na to, že už jsme solidně offtopic
byla řeč o nastavení fontu, nikoliv DPI - o tom, že globální nastavení odpovídajícího DPI je správné se nepřu, ba dokonce jdu ještě dál a tvrdím, že nastavovat DPI v aplikaci je konina, aplikace by v případě potřeby měla poskytnout "lupu" a nikoliv zobrazovat třeba rádobycentimetr, který není dlouhý centimetrhm, to je převracení principů sem a tam ... proč je správně nastavit globálně písmo v aplikaci, ale individuálně písmo v menu?Správně je nastavit globální DPI pro grafické prostředí a případné individuální odchylky si nastavit v aplikaci.
ono prohlášení "klidně nastavujte" mi zní poněkud v rozporu s dříve uvedeným postojem "Nevidím totiž jediný důvod, proč si zvětšovat písmo nezávisle na všem ostatním. ... Řešení není nastavovat všude výchozí velikosti všeho možného, řešení je nastavit správně jednu velikost." ... ale možná, že si nerozumíme, soudě dle toho, že do toho opět motáte DPIale písmo v aplikaci individuálně, neboť zatímco účel a vzezření všech menu jsou stejné, účely jednotlivých aplikací jsou různé - chci jiné písmo, které se mi pohodlně čte z obrazovky (web, bezpatkové), jiné písmo coby standard v textovém procesoru (tisk, patkové), jiné písmo pro editor zdrojového kódu (neproporciální)To si klidně nastavujte, aplikace dle globálně nastaveného DPI správně spočítá velikost písma a je to.
ovšem tvrzení, že to bude pokaždé jiný počet pixelů při stejné fyzické velikosti, zdá se mi býti ve sporu s dříve uvedeným: "Přepočítávat dle DPI naopak musí absolutní jednotky. ... Ne, em a ex se nepřepočítávají dle DPI," (jestli se to prvně převede na případnou absolutní jednotku, a pak přepočítá, nebo jestli se to přepočítá rovnou, považuju za implementační detail)tož když si nastavím velikost fontu třeba 12pt a z toho odvozený font 3ex, tak mi z toho pro různá DPI vyleze různě fyzicky velký font? ale to snad ne, to snad nedělá ani to ošklivé Gecko ...Pokud si nastavíte základní velikost fontu 12pt, bude písmo o velikosti 3ex všude stejně fyzicky velké, ale bude to pokaždé jiný počet pixelů.
ano, CSS neuvádí "nějaký konkrétní rozsah", uvádí jednu konrétní hodnotu, a důvodem jejího uvedení je právě to, že by jinak mohla s časem růst - o tom vizte níže - tedy naprosto opačná příčinnost, než jak ji vysvětlujete ...Kde tu jednu konkrétní hodnotu specifikace uvádí? Specifikace jí nikde neuvádí schválně – a to právě proto, aby nebylo nutné tu hodnotu každých pár let přizpůsobovat aktuálnímu stavu. Proto specifikace uvádí "typical computer display" – to se aktuálnímu stavu přizpůsobuje samo.
Pokud se někde uvádí, že ve speciálních případech prohlížeč může škálovat, implicitně to znamená, že v ostatních to dělat nemá. Specifikace taky nikde nezakazuje nastavit prohlížeči veškeré barvy písma na zelené a pozadí na fialovou, přesto by prohlížeč, který by se takto choval, nebyl považován za prohlížeč dodržující specifikaci.Takže mezi zařízení, pro něž není povoleno škálování, rozhodně patří všechny současné monitory.mohu poprosit o citaci, která věta zakazuje škálovat? - já tam opravdu vidím jenom to, kdy je doporučeno škálovat, nikoliv kdy je to zakázáno ...
Pokud se za těch několik let změní fyzikální jednotky, pak ano. Pokud ne, bude 6× menší jen to, co autor stránek zadal v pixelech – přesně dle specifikace a přání autora.Ta referenční hodnota se týká varianty když prohlížeč velikost pixelu škáluje oproti fyzickému pixelu. K čemuž nemůže u typického počítačového monitoru docházet. Až budou mít monitory 300–600 DPI, bude 300–600 DPI opět rozlišení typického počítačového monitoru, a škálovat se na nich nebude.takže až si za X let budu chtít prohlédnout nějakou současnou stránku na monitoru s 600 DPI, tak na ní bude všechno šestkrát menší? - velmi zajímavá představa, bohužel je v přímém rozporu s uvedeným pravidlem "Vendor, platform, and device independence.", tudíž se domnívám, že takovýto výklad je nesprávný
nicméně stejně nerozumím tomu, jak autor stránky (stylesheetu) může vědět, že čtenář takové zařízení nemá - může to nanejvýše předpokládat, nicméně předpokládat nějaké detailní vlastnosti výstupního zařízení je proti filosofii CSS, jak ji chápu z pasáže, kterou jsem ocitovalAutor CSS tohle předpokládat musí, protože mu nic jiného nezbývá – nemá prostředky, jak zjistit skutečné fyzické možnosti zobrazovacího zařízení. A zároveň ví, že zobrazovací zařízení má jisté technické limity, které ovlivňují to, jakým způsobem bude výstup po aplikaci CSS vypadat.
a především by měl mít autor na paměti, že CSS je jazyk k presentaci XML dokumentů a nikoliv k vyvádění grafických opičáren, od toho jsou jiné prostředky; třeba takové tabulce jistě přidá na přehlednosti, jestli čára oddělující nějaké významné buňky bude raději tlustá než tenká, ale nejsem si jist, zda to lze srovnat s účinkem čáry 0,2 mm vs. 0,1 mmOním XML dokumentem může být třeba SVG, formát pro vektorovou grafiku. Zkuste nějakému grafikovi pracujícímu s vektorovou grafikou říci, že nějaký 0,1 mm sem, 0,2 mm tam, koho to zajímá…
Ale kromě příkladů jak jej aplikovat uvádí také kdy jej aplikovat. Což vy neustále ignorujete.Referenční pixel nemá s jednotkoutakřka nic kromě šesti příkladů, jak jej aplikovatpx
v CSS takřka nic společného.
"Celočíselný" je moje doplnění, protože jednotka 1px nadefinovaná tak, že ji nelze na výstupním zařízení přesně reprodukovat, je nesmysl. 2px musí být vždy přesně dvakrát větší, než 1px – jinak není jednotkaPokud má nějaké výstupní zařízení hustotu bodů výrazně odlišnou od hustoty bodů typického počítačového monitoru, prohlížeč může jako 1px místo jednoho pixelu zařízení použít (celočíselný) násobek fyzických pixelů a to tak, aby výslednýmno, to je co norma říká (až na to "celočíselný" - to vyplývá z čeho? nebo je závorka myšlena tak, že je to jen příklad?) ...px
přibližně odpovídal referenčnímu pixelu.
px
vůbec potřeba.
Prohlížeč do tiskárny odesílá zase jen matici bodů, od tiskárny má informaci o tom, jaký nejmenší bod dokáže nakreslit. To, že tiskárny i ten nejmenší bod ve skutečnosti vytiskne jako shluk ještě menších bodů, je záležitost někde na úrovni firmwaru tiskárny a ovladače, výš už se tahle informace nedostane.a ani 1px tiskárny nebude odpovídat přesně referenčnímu pixelu, ale bude se mu blížit – protože 1px na tiskárně bude samozřejmě celočíselný násobek fyzických bodů, které je tiskárna schopná vytisknout.o té samozřejmosti celočíselného násobku bych tak pevně přesvědčený nebyl - protože tisk se obvykle skládá z několika základních barev bez možnosti ovlivnění jejich intenzity, bude jeden px representován spíše "pseudonáhodným" shlukem bodů, přičemž pro dithering je výhodnější nepracovat úplně přesně na hranici pixelů obrázku, zaokrouhlení může být lepší než pevně nastavená celočíselná konstanta ... ale nejsem grafik, abych na toto téma elaboroval, nehledě na to, že už jsme solidně offtopic
byla řeč o nastavení fontu, nikoliv DPI - o tom, že globální nastavení odpovídajícího DPI je správné se nepřu, ba dokonce jdu ještě dál a tvrdím, že nastavovat DPI v aplikaci je konina, aplikace by v případě potřeby měla poskytnout "lupu" a nikoliv zobrazovat třeba rádobycentimetr, který není dlouhý centimetrStále mi uniká, proč by velikost fontu měla být určována zvlášť. Když nějaká aplikace vykresulje font o velikosti 12pt, a druhá aplikace vykresluje obrázek, kde je text napsaný tím samým fontem také o velikosti 12pt, mají být oba texty na obrazovce stejně velké. Pokud písmo vykreslované aplikací jako písmo nepřečtu, protože je pro mne moc malé, snížím si DPI a tím si zvětším i písmo, ať už vzniká jakýmkoli způsobem.
(jestli se to prvně převede na případnou absolutní jednotku, a pak přepočítá, nebo jestli se to přepočítá rovnou, považuju za implementační detail)Ale ono se to prvně může převést na něco jiného, než absolutní jednotku, a pak už se to nebude přepočítávat dle DPI. Že většina dnešních prohlížečů i jednotku
ex
přepočítávají dle DPI ještě neznamená, že to tak být musí. Pokud nějaký prohlížeč nadefinuje základní velikost písma v pixelech (třeba 14px), bude 3ex==42px a DPI vůbec nevstupuje do hry.
…a stránky, jejichž autoři si přečetli pojednání o použitelnosti (kde jeden autor opisuje od druhého doporučení používat "relativní" jednotky (čtiPrůser je, když ale výsledný uživatel starající se o doplňování textů atd. tohle používá. Už delší dobu si nadávám, proč jsem na školní stránky tělocviku dal do administrace tinymce bez odstraněné změny velikosti písma – teď je leckde k vidění pevně stanovená velikost písma na 8px. Kdybych uměl javaskript, tak to asi přepíšu aby to používalo relativní jednotky (nebo bych za chvíli měl několik telefonátů jaktože to písmo má jinou velikost) a na databázi bych pustil nějaký skript aby to nahradil.px
) místo "absolutních" (čtipt
)) a nezapojili do výrobního procesu vlastní hlavu, která by jim řekla, že je to nesmysl (právě ze zde popisovaných důvodů).
Automatika se může "splést" jenom pokud monitoru nefunguje správně DDCNebo kdyz DDC nepodporuje driver graficke karty nebo ani karta sama
Mno, treba Inkscape nebo Abiword, ty jaksi rozmery monitoru v xorg.conf vesele ignoruji. KDE zas potrebuje extra nastaveni ve svem vlastnim konfiguracnim souboru, kde jsem si musel vypocitat DPI z velikosti monitoru zmerene pravitkem a rozliseni.Nabugreportovat, poslat patch
Asi by to melo byt takove, ktere monitor umi aspon na 75 Hz, ale nevim jestli se to da pres DDC vydolovat.samozřejmě - na základě čeho myslíš, že Xka (popř. i ty MS Wokna) nabízejí výběr režimu?
Zajimave jsou jaderne moduly nvidia a nv. Pri naprosto totoznem xorg.conf mam obraz jinde. At zije xvidtune.stejná zkušenost ... co mě ovšem štve více je posunutý obraz v různých rozlišeních (starší hry atp.), když sedím u monitoru, který si nepamatuje nastavení posunutí obrazu pro každý režim zvlášť :-/
Tiskni
Sdílej: