Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
$ time ./schemik -t 0 -c "(define (fib x) (if (< x 3) 1 (+ (fib (- x 1)) (fib (- x 2))))) (display (fib 30))" 832040 real 0m3.435s user 0m3.191s sys 0m0.047s $ time ./schemik -t 1 -c "(define (fib x) (if (< x 3) 1 (+ (fib (- x 1)) (fib (- x 2))))) (display (fib 30))" 832040 real 0m3.464s user 0m3.150s sys 0m0.056s $ time ./schemik -t 5 -c "(define (fib x) (if (< x 3) 1 (+ (fib (- x 1)) (fib (- x 2))))) (display (fib 30))" 832040 real 0m3.589s user 0m3.242s sys 0m0.082sA to se vyplatí
Každopádně seš těžkej šéf, obdivuju tě.
(lambda (n) (+ (fib (- n 1)) (fib (- n 2))) to rozlozi na operace +, (fib (- n 1)) a (fib (- n 2))... aby mohl provest soucet zjisti, ze je potreba pocitat (fib (- n 1)) tak jej zacne pocitat... kdyz planovac zjisti, ze se to pocita nejak dlouho podiva se, jestli by neslo neco vypocitat v novem vlakne... a zjisti ze by mezi tim mohl spocitat (fib (- n 2))... tak to spocita...
cele je to reseno pomoci upraveneho zasobnikoveho modelu od doc. vychodila, palacky university ;-], kterym trapil prvaky. (slibil jsem, ze budu uvadet kredity a odkazy na "nase pracoviste" ;-])
...cast jednovlaknoveho vyhodnocovani je popsana tady, popr. v originalni slidech ...krome toho, ze tento model je strasne jednoduchy a pomaly, jde v nem prave velice snadno delit vypocet do vlaken a ovladat jeho prubeh v case... vcetne krasnych veci jake je call/cc
Although the order of evaluation is otherwise unspecified, the effect of any concurrent evaluation of the operator and operand expressions is constrained to be consistent with some sequential order of evaluation. The order of evaluation may be chosen differently for each procedure call.moje implementace vyhodnocuje vsechny vyrazy z leva doprava, jako rada "prumyslovych" interpretru a prekladacu a snazi se vracet stejne vysledky. ale zastavim se nachvilku u tech side-effectu, protoze s nima je to slozitejsi. jednou z vlastnosti je, ze funkci se side effectem muze provadet hlavni vlakno vypoctu, pokud se objevi nejaky side-effect v pomocnem vlakne je zastaveno (a rozpocitany stav si v budoucnu prebere hlavni vlakno). napr.
(let ((foo (lambda () (display "aaa")))) (foo) (display "bbb") #f)pokud by napriklad pomocne vlakno chtelo vyhodnotit
(display "bbb") ma smulu, protoze nejdriv musi byt vyhodnoceny vsechny vyrazy pred nim.... co kdyby (foo) obsahovalo nejaky dalsi side-effect.
se set! je to jeste slozitejsi.... krome toho, ze ma side-effect, tak nepekne ovlivnuje beh aplikace.
(define global 1) (let () (foo) (set! global 2) (+ global (bar)))pokud by
(foo) a (bar) byly pomale funkce mohl by nastat stav, ze by se treba vyhodnotil vyraz (+ global (bar)) driv nez by se provedlo vyhodnoceni (set! global 2) a diky tomu by se vratil chybny vysledek. tento problem resim tak, ze pokud za operaci typu set! jsou nejaka pomocna vlakna s rozpocitanymi vysledky, tak jsou nemilosrdne zahozena a musi pocitat od znovu -- ano je to plýtvani, ale da se tomu vcelku uspesne branit v planovaci, ktery nepovoli spustit paralelni vypocet za operaci set!
jenom jeste doplnim dva bonbonky, ktere me docela prakvapily -- vstupni funkce napr. (readline) a escape funkce z call/cc maji stejne chovani jako funkce se site-effectem... kdo by to cekal? ;-]
(labels ((a 'a) (b 'b))
(foo
(lambda (print "a: ") (print a))
(lambda (print "b: ") (print b))))
by asi nemělo vypsat a: b b: a.
Což mi přijde při takovéhle implementaci jako problém, protože pokud přidání ladicích výstupů způsobí změnu dělení na streamy, tak si moc nepoladím...
(define (fib-iter a b n)
(if (= n 0) a
(fib-iter b (+ a b) (- n 1))))
(define (fib n)
(fib-iter 0 1 n))
ale tam by se ztratila ta pointa... urcite to potrebuje vetsi intelektualni zatez pro programtora ;-]
$ time ./schemik -t 0 -s scm/quicksort.scm ./schemik -t 0 -s scm/quicksort.scm 18.74s user 0.04s system 99% cpu 18.948 total $ time ./schemik -t 1 -s scm/quicksort.scm ./schemik -t 1 -s scm/quicksort.scm 17.85s user 0.12s system 144% cpu 12.471 total
$ time ./schemik -t 5 -s scm/quicksort.scm ./schemik -t 5 -s scm/quicksort.scm 19.59s user 0.12s system 136% cpu 14.475 total $ time ./schemik -t 1 -s scm/quicksort.scm ./schemik -t 1 -s scm/quicksort.scm 17.82s user 0.13s system 134% cpu 13.393 total
./schemik -t 5 -s scm/quicksort.scm 19.83s user 0.16s system 138% cpu 14.417 total ./schemik -t 1 -s scm/quicksort.scm 18.06s user 0.12s system 136% cpu 13.313 total ./schemik -t 1 -s scm/quicksort.scm 17.88s user 0.14s system 135% cpu 13.305 total ./schemik -t 5 -s scm/quicksort.scm 19.21s user 0.16s system 142% cpu 13.552 total
(+ (fib (- n 1) (fib (- n 2)) kazde cislo si muze pocitat samostatne vlakno aniz by se nejak ovlivnovali....
tento zpusob vypoctu je fakt hloupy a jde bez problemu prepsat do koncovych volani, kde se budou predavat jiz spocitana cisla.... algoritmus to bude pak velice efektivni... ale neparalelizovatelny....
jenom pro zajimavost -- kdyz dam "planovaci" volnou ruku a povolim mu 100 vlaken, aby ukazal jak moc jde uloha paralelizovat, tak u fibonaciho cisla vyuzije skoro vsechny, kdezto u quicksortu ma problemy. (btw paralelizovatelnost ulohy je dana nejen typem algoritmu, ale i vstupnimi hodnotami)
Tiskni
Sdílej: