Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
ten software opensource neni...podle tvoji definice.
Open source doesn't just mean access to the source code.Podle mého názoru OSI chápe open source asi tak jako novináři hackera.
Myslím, že zásadní problém je tento:Škoda, že tyhle duchaprázdné výžblepty vždycky postrádají podstatu věci, totiž zde konkrétně, jak tedy chápe "open source" jejich autor... Samozřejmě že Open Source neznamená pouze přístup ke zdrojovému kódu, ale hlavní je ta skutečnost, že zdrojový kód je nedělitelnou součástí programu, tzn. že jako uživatel programu (ať už za peníze nebo zadarmo) máte právo užívat i jeho zdrojový kód - ať už k vlastní kompilaci, úpravám anebo třeba klidně i prodeji. Viz bod 2: "The program must include source code, and must allow distribution in source code as well as compiled form." Teď ještě přidejte, jak chápete OpenSource vy (případně na základě čeho) a jak je s tím v rozporu vámi citovaná a pošklebovaná věta, a bude to hotovo.Open source doesn't just mean access to the source code.Podle mého názoru OSI chápe open source asi tak jako novináři hackera.
OSI k těmto právům přidává možnost šířit kód dál. Což je přesně ten bod, který já pod pojmem OS nevidím.To máte odkud? Podle principu OpenSource dokonce kód šířit musíte, tzn. pokud šíříte OpenSource program. Pokud míníte toto: "The license shall not restrict any party from selling or giving away the software as a component of an aggregate software distribution containing programs from several different sources. The license shall not require a royalty or other fee for such sale." tak tam se hovoří o zakazování prodeje či poskytování software (nikoliv o kódu) jako části distribuce různého softwaru, tzn. že OS-licence by neměla vyžadovat výlučnou oddělenou distribuci programu ani poplatky za zařazení např. do kancelářského balíku nebo linuxové distribuce. Neznamená to automaticky, že program musí být poskytován, ani že musí být poskytován zdarma a totéž platí i o zdrojovém kódu. Ani o tom, jestli se něco "může", řeč není - ostatně, jen špatně udělaná licence definuje to, co se "může". Definuje se pouze to, co se musí a co se nesmí. Co se "může", je všechno ostatní.
To máte odkud? Podle principu OpenSource dokonce kód šířit musíte, tzn. pokud šíříte OpenSource program.Bod 2.:
The program… must allow distribution in source code as well as compiled form.
Ani o tom, jestli se něco "může", řeč není - ostatně, jen špatně udělaná licence definuje to, co se "může". Definuje se pouze to, co se musí a co se nesmí. Co se "může", je všechno ostatní.Může je míněno příjemce licence má právo software dále šířit. T. j. ne musí nebo nesmí, nýbrž může.
Bod 2.:Podle mě tyto dva výroky nemají nic společného a rozhodně ta vaše nevyplývá z vámi citovaného "bodu 2.". To, že OS program musí dovolovat distribuci jak ve zdrojovém kódu, tak v kompilované formě, neříká vůbec nic o "právu" šířit kód dál, pouze o tom, v jaké formě musí být program k dispozici.The program… must allow distribution in source code as well as compiled form.OSI k těmto právům přidává možnost šířit kód dál.
Může je míněno příjemce licence má právo software dále šířit. T. j. ne musí nebo nesmí, nýbrž může.O "může" ve výkladu principů OS ani slovo, ani o "má právo dále šířit". To už jsou jen vaše fantazie, s nimiž polemizujete. Navrhuji, abyste se při komentáři licence nebo výkladu licence držel komentovaných textů a nikoliv vlastních představ o licenci.
Souhlasím, že defince OSI výslovně toto právo nedává, na druhou stranu si nedokážu představit licenci, která by šíření zakazovala a zároveň splňovala všechny podmíky této definice.Proto bych uvítal, abychom se buď bavili o nějaké licenci, anebo o vašich představách. Váš původní příspěvek, který odstartoval tuto diskusi, se jeví pouze jako vaše představa (v nejlepším případě svérázná interpretace) a zatím jste v průběhu diskuse nepřinesl jediný platný argument, že se tato vaše představa shoduje se skutečností.
Ovsem, jak bylo napsano, autor ma pravo si zvolit podminky.Autor si v licenci může zvolit podmínky pouze pro ty formy nakládání s dílem, které mu vymezuje autorský zákon. Samotné používání programu (neplést s trošku nešťastně zvoleným pojmem "užití díla", které se v AZ používá a spadá pod něj právě šíření, výroba rozmnoženin atd..) autorský zákon nijak neupravuje.
To by mě zajímal Tvůj názor na rozdíl mezi "užitím díla" a "používáním programu", v čem se to tak moc liší.To není žádný můj názor. Pojem "užití díla" je z autorského zákona a tam je přesně popsáno co je užití díla a co není. Úkony typu poslech CD, sledování DVD nebo práce v programu nejsou "užití díla" ve smyslu autorského zákona a tudíž tady zákon ani nedává možnost autorovi, aby toto upravil v nějaké licenci.
Jinak ale rozpor autorovy podmínky nevýdělečného používání s AZ nevidím. Je to totéž, jako když je jakýkoli jiný program k dispozici zdarma pro jen nekomerční nebo jen pro domácí použití. Není důvod, proč by autor nemohl říct "ok, máš to jen pro sebe, používej mou práci zdarma" nebo naopak "vydělal jsi díky mé práci peníze, dej mi odměnu".To autor říct může, ale už si nevystačí s licencí podle AZ. Na takováto omezení je už potřebuje nějakou formu smlouvy, což není totéž, ač se to často míchá dohromady.
Tiskni
Sdílej: