Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Printrbot Simple je pravděpodobně nejlevnější 3D tiskárna na trhu. Prodává se za 299 dolarů. V tomto zápisku se chci podělit o první zkušenosti po dvou večerech jejího sestavování a testování.
Cena
Printrbot Simple se prodává za 299 dolarů. K tomu si ale našinec musí připočíst ještě další náklady. V první řadě je to poštovné, které stojí 77 dolarů a DPH ($79). Clo je u tohoto výrobku nulové, ale za vyřízení celních formalit si pošta, které jsem předem zaslal na adresu cd-praha120@cpost.cz podepsanou plnou moc, naúčtovala 180 Kč. Takže celková cena tohoto zařízení je cca 9200 Kč. Cesta balíčku z USA trvala šest dnů.
Sestavení
Dostanete krabici s úhledně zabalenými díly z laserem vyřezávané překližky, zdrojem, hotendem, motorky, elektronikou, šroubky a dalšími mechanickými díly. Zdroj má notebookovou velikost, 12V, 6A. Je u něj samozřejmě americký přívodní kabel, ale ten lze snadno nahradit. Není to trojlístek. K tiskárně dostanete i necelého čtvrt kila materiálu (PLA) na hraní. Podrobný návod s fotografiemi je dostupný na webových stránkách. Co nepotěší, je absence inbusových klíčů potřebných rozměrů. K sestavení budete potřebovat ještě kleštičky, nůžky, nůž, lepidlo, kladívko, svěrák a pilník. Poslední dvě položky kvůli tomu, že na hřídeli jednoho z motorů budete muset vybrousit malou plochou plošku.
Sestavení zabere několik hodin, ale je docela jednoduché. Šroubky ihned nedotahujte, protože při doplňování dalších překližkových dílů je stejně budete muset zase trochu uvolnit. Dlouhé ocelové vodící tyče se vyplatí dát na chvíli do mrazáku, aby šly snáze umístit, ale není to nezbytné. Nikdy se mi nestalo, že bych musel nějaký překližkový díl zabrušovat.
Docela nepříjemně mě překvapilo, když se mi na rovném stole tiskárna viklala. Je to samozřejmě drobnost, ale říkal jsem si, že u stroje, kde se pracuje s přesností na desetiny milimetru, bych to nečekal a trnul jsem, kde se s podobnými problémy setkám znovu. Udivující také bylo, že některé ocelové tyče šly do stejného vodícího kroužku naprosto hladce, jiné nikoliv.
Printrbot Simple v mnoha ohledech připomíná stavebnici plotteru Merkur Alfi. Dokonce používá stejné finty na zjednodušení a zlevnění zařízení. A tak pro pohyb dvou os se používá rybářský vlasec a pro napojení hřídele na závitovou tyč osy Z zase plastová trubička, která se stáhne běžnými plastovými stahovacími pásky. Aby vlasec na osách neklouzal, navléká se na něj stejná trubička z měkkého plastu. Tento krok je v návodu veden jako volitelný, ale doporučuji ho provést. Šroubků, matek, stahovacích pásků a vlasce je přiloženo více, než je potřeba. Zřejmě používají stejné balení i pro další typy svých tiskáren.
Tisk
Nyní se dostáváme k samotnému tisku. Na ovládání tiskárny se používá program Repetier a v návodu je dobře popsáno, jak nastavit jeho parametry. S jeho zprovozněním jsem neměl žádné potíže.
Největší slabina Printrbotu Simple je tisková plocha. Je pouze z překližky a není vyhřívaná. Proto jediný materiál, se kterým můžete tisknout, je PLA. Elektronika je na vyhřívanou podložku připravena, ale po případném upgradu bude asi potřeba použít silnější napájecí zdroj.
Na samotné překližce plast nedrží ani trochu, což je problém, protože první vrstva je pro úspěch tisku zásadní a bez perfektní první vrstvy dostanete místo kýženého objektu jen nevzhlednou pavučinu. Proto se doporučuje překližku polepit krycí malířskou páskou. Nevím, jaké pásky používají v USA, ale ani s ní jsem se lepších výsledků nedobral. K ideálu jsem se dopracoval až tehdy, když jsem pásku ještě postříkal lakem na vlasy a na začátku tisku, kdy se tisknou nejdříve kruhy kolem tištěného objektu, jsem tisk pozastavil, vypnul motorky a ručně nastavil osu Z do takové výšky, aby se vytláčený plast dobře chytal k podložce. V tomto ohledu si tedy budu muset ještě pohrát s nastavením, abych tento manuální krok mohl vynechat. V této konfiguraci objekt na podložce držel jako přibitý.
Druhou bolístkou je problém, kdy při tisknutí malých vysokých objektů nestihne plast dostatečně rychle ztuhnout, což má na výsledek dost devastující vliv (viz foto). Za úvahu tedy stojí si při koupi objednat rovnou i rozšíření s větráčkem. Naopak nabízené rozšíření pro okrajové senzory se mi jeví celkem zbytečné.
Tisková plocha je krychle o straně 10cm. To je samozřejmě dost málo a pokud potřebujete tisknout větší objekty, Printrbot Simple není pro vás. Na druhou stranu minimálně v ose X by měla jít tiskárna snadno rozšířit. Čímž se dostáváme k jedné z důležitých výhod této tiskárny. Ve své podstatě je to sice spíše zajímavá hračka, ale to nejdůležitější na ní, ovládací elektronika a hotend, jsou na vysoké úrovni, takže ji můžete použít pro seznámení se s 3D tiskem a pak jako základ pro případné další úpravy či přestavbu do výkonnějšího zařízení. A pokud přece jen zůstane nakonec stát nevyužitá a zapomenutá na poličce, alespoň vám bude ladit s nábytkem a můžete ji ukazovat vnoučatům, jak se kdysi ve dřevních dobách začínalo s 3D tiskárnami.
Tiskni Sdílej:
Šetří se všude...